Zubři by se mohli vrátit do českých lesů. Podle vědců tu najdou ideální podmínky
"Zubři se v posledních desetiletích vrátili do přírody v mnoha zemích, které mají obdobné podmínky jako Česká republika," argumentoval ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Podle spoluautora studie Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd žije v Litvě jejich stabilní populace v mozaikovité kulturní krajině s fragmenty lesů, loukami a zemědělskými kulturami. V Bělorusku prosperují v jehličnatých lesích, které tvoří převažující podíl dřevin i v tuzemsku.
Návrat zubra do české přírody by podle autorů studie měl pomoci také stovkám dalších ohrožených druhů. „Souvisí to s posunem v pohledu na velké kopytníky. Ti přestali být vnímáni jen jako cíl ochranářských snah, a stále více se o nich uvažuje jako o prostředku k managementu původní evropské krajiny, především bezlesí a otevřených lesů,“ konstatuje spoluautor studie Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa je pro rozšíření zubrů vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. Kdy by se tak mohlo stát, odborníci zatím netuší, i když se Česko přijetím závazné směrnice oficiálně zavázalo podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. Upravit by se musela i legislativa.
Zubři u nás vyhynuli ve 14. století. O jejich někdejším rozšíření svědčí místopisné názvy. Hned tři jména obcí Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou), Zubrnice (okres Ústí nad Labem) a vodních toků Zubřina a Zubřinka. Zubr je ve znaku pánů z Pernštejna (černá hlava zubra se zlatým provazcem protaženým chřípím) či Auerspergů (vzpínající se zubr).
Podle studie patří v Česku mezi oblasti vhodné pro návrat zubrů do volné přírody zejména vojenské újezdy Boletice, Doupovské hory a Libavá. Loni byli zubři vypuštěni do obory Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Právě pro management bývalých vojenských prostor by mohl být zubr klíčový, dokáže totiž účinně spásat porosty a tím zamezit opětovnému zarůstání krajiny lesy. Což by v případě opuštění vojenských újezdů armádou pravděpodobně nastalo.
Navíc zubrům by se na zarůstajících loukách zřejmě líbilo. Podle studie jsou jejich původním životním prostředím oblasti listnatých a smíšených lesů mírného pásu a díky tomu upřednostňují porosty s bohatým podrostem a mýtinami. Podle studie zubři vypuštění do volné přírody na Slovensku v roce 2004 nejvíce preferovali biotopy sukcesně zarůstajících luk a pasek.
V současné době žije zhruba 4000 těchto největších suchozemských obratlovců Evropy, z toho polovina v přírodě. Samci dosahují hmotnosti až 920 kilogramů, samice o polovinu méně. Po první světové válce byly vyhubeny volně žijící populace na Kavkaze a v polské Bělověži, druh přežil jen díky chovu v zajetí. Dnes se vrací do Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu. Návrat se chystá v Nizozemí, Srbsku a Rumunsku. Podle vědců by byl návrat tohoto druhu jedním ze způsobů, jak Česko zařadit do první ligy v ochraně životního prostředí. Česko se ostatně na záchraně zubrů po desetiletí významně podílelo; v rámci někdejšího Československa bylo po Polsku dokonce druhou zemí na světě v počtu v zoo odchovaných zvířat.
Podle studie by navíc chov zubrů mohl být turistickým lákadlem pro řadu regionů, kde by se mohl stát alternativou k současným praktikám založeným na masovém turismu. Navíc prý postupná změna lesů blíže k porostům s přirozenou skladbou dřevin bude vytvářet stále vhodnější možnosti nejenom pro pobyt zubrů na vybraných místech, ale v dlouhodobém měřítku také k jejich migraci mezi existujícími i budoucími lokalitami.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
V národním parku Podyjí se po pěti letech narodila hříbata divokých koní
Ve Španělsku dnes vypustili šest samic zubrů dovezených z Česka
Šest zubrů odjelo z Čech do rezervace ve Španělsku. Jde o největší export těchto vzácných kopytníků v historii ČeskaOnline diskuse
no vocaď pocaď - 31. 1. 2013 - Jan HorníkReagoval jsem hlavne na minuly pripspevek, ktery kritizoval vyplaceni nahrad za divocaky statem.Jestli to bude stat tezke penize to nevim, mate nejaky zdroje informaci. Jestli mam zeleny zpusob mysleni, nebo ti co sem chteji introdukovat zubra, to taky nevim. Sam za sebe k zubrovi v Cechach muzu rict: Mne by se zubri v Ceske krajine libili. Mam jen obecnou predstvu, co by to obnaselo, takze tohle neberte jako nazor odbornika na danou problematiku. Nicmene podle tohoto clanku to vypada, ze by se tady zubri meli sanci natrvalo uchytit. To s sebou nese spoustu dalsich otazek. Jak by ta introdukce mela probihat - kolik, kdy a kam toho vysadit? A dalsi veci - jak dlouha by mela byt, jak by mela probihat a kde by mela probihat adaptace. Kolik to bude stat (nebo se to uz fakt vi)? Jak se ty zvirata budou chovat, budou skodit, jak moc? Atd... Nedelam v tom, na otazky neodpovim. V clanku se pise, ze by mohli zubri spasat voj. ujezdy a branit zarustani. To je rozhodne potreba. Je samozrejme otazka, jestli tohle zubri dokazou spasit, kdyz srnkam se to asi nedari(?) Netusim, jak se lisi tyhle zvirata, co se tyce jidelnicku. V tom clanku zminuji studii, podle ktere by to fungovat mohlo, tak proc ne. Jestli tohle vznik za spoluucasti s Akademii ved, nemam duvod neverit, ze samotny navrat zubra do Cech neni problem. Pred jeho realizaci se musi zvazit dalsi mozna rizika. Jestli jste zaostaly, to nevim, nekdy se tak v diskuzich chovate, nekdy ne, jestli o sobe zacinate pochybovat, doporucuji vhodneho lekare:)). Nic ve zlym. |
