Pig Business: Jakou cenu platíme za levné maso?

Těžko říct, co se Tracy Worcester honilo hlavou, když se rozhodla věnovat čtyři roky svého života prozkoumání původu tak všednodenní a banální potraviny, jako je vepřové maso. Její hodinový dokument Pig Business o velkochovech prasat ukazuje, že leccos až tak banální není. Pozoruhodné na Tracy Worcester je, že se nespokojila jen s natočením dalšího dokumentu, který poukazuje na nějaký nešvar. V těchto měsících s velkou energií a strhující zapáleností vede intenzivní kampaň proti „průmyslové“ výrobě vepřového.

Ekologická aktivistka, herečka a modelka Tracy Worcester (52), celým jménem a šlechtickým titulem Tracy Louise Ward, markýza z Worcesteru, se při svém pátrání po původu vepřového vydala ze Spojeného království do Spojených států amerických, jižní Ameriky a do Evropy. Zjišťovala, kde a za jakých podmínek se vepřové maso vyrábí, kdo na tom vydělává a kdo na tom tratí.

Není asi potřeba do detailu rozebírat děj filmu. Kdo hádá, že velkou část viny mají ošklivé nadnárodní korporace, má pravdu. A i bez velké fantazie si člověk snadno domyslí, že intenzivní velkochovy nejsou pro zvířata žádnou selankou. V tomto smyslu není dokument žádným velkým překvapením. Zajímavé je, že Tracy Worchester se nesnažila jen chytit za srdce, ale na téma se dívá v širším obzoru. Dojemných okamžiků se ve filmu ale pochopitelně dočkáme – idylické obrázky „šťastných“ prasat z malé rodinné farmy se vystřídají se záběry ubohých stvoření tísnících se ve velkochovu. Dokument ale nespočívá v apelu na lidské svědomí a city skrze utrpení zvířat (tedy ne že by to nestačilo), ale jde dál.

Tracy Worcester poukazuje na negativní dopady velkochovu prasat, které se týkají přímo lidí a se kterými lze v racionální debatě lépe pracovat. Promýšlí sociální a ekonomické dopady velkochovů na prosperitu malých sedláků, kteří například v Polsku představují důležitou součást ekonomiky. Nízké ceny masa z velkokapacitních vepřínů je přivádějí k bankrotům, což prostě je pro polskou společnost zátěž. Intenzivní chovy mají i silný vliv na zdraví lidí z bezprostředního okolí velkochovů a zaměstnanců vepřínů. Likvidace hnoje a močky z vepřínů rozstřikováním po okolních polí má i zásadní vliv na kvalitu životního prostředí.

Pozoruhodné je, že s natočením a odvysíláním filmu věc pro markýzu neskončila. Kromě toho, že se film dá volně stáhnout na webu ve dvanácti jazykových verzích, se Tracy Worcester pustila do politického lobbingu. V lednu protlačila téma do Dolní komory britského parlamentu, v únoru se jím zabýval Evropský parlament, v březnu promítla film americkým kongresmanům. Tracy Worcester se vydala na tu nejméně pohodlnou cestu.

Nejjednodušší a nejpohodlnější postoj k velkochovům je totiž mávnutí rukou a konstatování, že to tak prostě je a nelze s tím nic dělat. Méně pohodlné je vyvodit osobní zodpovědnost a na systému se nepodílet. Třeba důsledným nakupováním masa z malochovů nebo ještě více nepohodlným úplným vyřazením masa z jídelníčku. A pak je tu donquichotská cesta, na kterou se dala Worcester, totiž pustit se do rozpohybování změny pomýleného lidského chování.

Náprava nebude jednoduchá. Nejen proto, že jde o byznys generující obří zisky, které si budou chtít velkotovárníci zachovat i do budoucna. Těžké bude překonat nezájem a letargii politiků, ale i té potencionálně nejsilnější a zároveň tragicky neprůrazné zájmové skupiny – spotřebitelů. Obtížné bude jen je přesvědčit, že to oni platí to, v jakých podmínkách jsou zvířata chovaná. Film Tracy Worcester znovu připomíná důležitou věc: fordovské výrobní postupy aplikované na živé tvory sice umí maso úžasně zlevnit, ale za cenu, kterou bychom neměli být ochotni zaplatit.

Film Pig Business (anglicky):

Víte, kde všude můžete najít výrobky, které vznikly díky prasatům? Christien Meindertsma vám to poví: