http://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/zastante-se-prosim-pudy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Zastaňte se, prosím, půdy!

19.4.2010 14:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kdykoliv hovořím s lidmi, vždy se najde někdo, kdo mi řekne: „Zastaňte se, prosím, půdy!“. Tato situace se opakuje již celé roky. Zejména starší lidé, kteří pamatují jiné, řekl bych obvyklejší doby, těžce nesou, jak sklady a rozlézajícími se suburbiemi zastavujeme půdu. Bolí je z toho srdce a mně také. Navíc věřím tomu, že další revoluce neproběhne v internetu, ale na poli.
 

Pole na Kokořínsku ležící ladem
Pole na Kokořínsku ležící ladem. Evropa v současné době prožívá „zemědělské minimum“, ale evropské zemědělství může své zlaté období teprve zažít.
Foto: Václav Cílek/Archiv Ekolistu.cz

Kilogram půdy má aktivní povrch o ploše mnoha set metrů čtverečních. V objemu jednoho květináče žije víc mikroorganismů, než kolik živíme druhů zvířat v pražské zoologické zahradě. Je to svým způsobem kolektivní biologický bonsaj, na jehož samotném základě stojí početné společenstvo plísní hub, které obrůstají minerální agregáty. Půdní mikroflóra je podobně jako ovce nakrátko spásající trávu na louce požírána půdní mikrofaunou. Vztah je pro obě strany výhodný, protože flóra se příliš nerozrůstá, ale i fauna „okousává“ a drobí minerální agregáty, takže půdní flóra může růst na větší ploše. A aby půdní mikroorganismy své houby a plísně příliš nevypásly, tak nad nimi bdí mikroskopičtí predátoři, kteří jsou sami požírány ještě většími dravci jako jsou žížaly a celá pyramida vztahů nakonec končí někde v krtkově žaludku.

Celý půdní ekosystém začal vznikat někdy v devonu a dnes je půl miliardě let své evoluce dobře vyladěn. Na půdě je fascinující to, že při správném obhospodařování vydrží tisíce let. Pole v okolí Kutné Hory plodí stejně dobře, jako plodily v době neolitických kultur před šesti tisíci lety. Pravěký a středověký zemědělec sice z půdy získával sotva patnáct procent toho, co umíme my, ale nechával ji odpočívat, takže „půdní zoologická zahrada“ se mohla obnovit. Existovala přirozená ohniska v podobě remízků a hájků, odkud se mikroorganismy mohly svým pomalým tempem sotva půl metru za rok zase vracet. A hlavně tradiční zemědělec vracel půdě v podobě hnojiva, slámy či dokonce zaorávaných zelených rostlin organickou hmotu. Právě organická hmota je podobně jako v lese základní potravou všech půdních tvorů, kteří v ní řídí toky živin, ukládají uhlík a vytvářejí póry, do kterých se za dešťů vsakuje voda.

Jedním z hlavních evropských půdních problémů je ubývání organických sloučenin a tím i snižování počtu druhů půdní fauny a flóry a následně i nižší retence vody v krajině. Na fotografiích ještě z 50. let minulého století je vidět, že jihomoravské černozemě mají sytou tmavou barvou. Dnes po velkoplošné zemědělské „hydroponii“, tedy dodávání živin v podobě syntetických hnojiv, zešedly a na některých místech dokonce získaly narezlou barvu, protože humus již nedokáže stabilizovat sloučeniny železa. Stačilo 50 let průmyslového zemědělství k tomu, aby se půdy změnily víc než za předchozích několik tisíc let.

Na jednoho obyvatel ČR připadá v průměru 0,41 ha zemědělské půdy a z toho 0,29 ha orné půdy. Ještě v roce 1937 to bylo 0,46, respektive 0,35 hektaru. Od roku 1927 jsme ztratili 8350 čtverečních kilometrů zemědělské půdy, což je 19,8 % veškeré zemědělské půdy. To by možná ještě nebylo tak nejhorší, ale významné škody na půdě je od té doby možné pozorovat na 42 % zemědělské půdy. Jinými slovy přišli jsme o pětinu půdy, ale zároveň je erozí, kontaminací či jiným způsobem ohrožena téměř polovina zbývající zemědělské půdy. Žijeme na dluh budoucnosti a zbytečně „projídáme“ budoucnost našich potomků. Jenom v rybnících a přehradách skončilo 196 milionů kubických metrů kvalitní svrchní části půdy.

Eseje Václava Cílka na serveru Ekolist.cz

Esej Zastaňte se, prosím, půdy! je převzata z knihy Krajina z druhé strany, která vyšla na podzim roku 2009 a o níž podrobněji píšeme tady. Se svolením autora jsme postupně publikovali několik nepříliš dobře dostupných článků z knihy. Tento je první z nich.
Následovala esej Kumerské pohoří: výzkum pískovcových převisů (Kulturně-pseudokrasová studie).
Jako třetí byl publikován text Vltava - paralelní svět.
Čtvrtý byl článek Čáry na těle bohyně.
Poslední byla vydána esej Útržek ze zápisků mrtvého přírodovědce.

Evropská strategie ochrany půdy, která má být zakotvena v legislativě EU, počítá s ochranou plochy půdy, protože dnes je relativně snadné prodat zemědělskou půdu na stavební parcely a tím i o ni nadobro přijít. Nejedná se o nic nového, protože i socialistický režim vycházel z tereziánského katastru, ve kterém bylo převádění zemědělské půdy na jiné účely velice obtížné. Uvažuje se o tom, že při prodeji půdy, bude nutné předkládat zápis o její historii doložený základními analýzami.

Čínské továrny začínají být na lepší technologické úrovni než ty české, ale Číně se začíná nedostávat vody a půdy. Klimatické scénáře jsou pro monzunovou oblast pochmurné. Teplejší oceán zpomaluje monzunový chod, ale přináší víc přívalových dešťů, které způsobují erozi. Vzdělaní Číňané či Indové se na nás již brzy mohou začít závistivě dívat jako na malý a vcelku primitivní národ, který však má něco, co půlce světa začíná scházet – schopnost uživit svoji populaci na stále ještě úrodných půdách. Evropa v současné době prožívá „zemědělské minimum“, půda je laciná a zemědělci jsou pod vlivem spekulujících zemědělských lobby považováni za zdroj potíží. Hyperkompetice průmyslové výroby a klimatické změny mohou během několika let změnit toky výrobků a potravin. Evropské zemědělství může své zlaté období teprve zažít.

Dobrá zpráva je ta, že náprava zemědělské půdy je sice dlouhodobá a nákladná záležitost, ale že je možná pro nejméně 90 % zemědělské půdy ČR. Jeden z prvních kroků vypadá jako anachronismus z 19. století – na našem území již proběhla inventarizace 5685 území se zemědělskými terasami. Připravuje se metodika jejich údržby a obnovy. Možná dokonce proběhne další zemědělská revoluce používající nové šetrnější typy herbicidů,  víceleté rostliny, které nepotřebují každoroční hlubokou orbu a  kombinované synteticko-přírodní hnojivy. Kdepak nejrychlejší internet, znakem pokroku třeba bude ušlechtilý kůň.

Poznámka: jedná se o jeden z řady neustále a víceméně marně opakovaných esejů a vystoupení na téma ochrany půdy a o možnosti, že nás, pokud se nebudeme chovat jako idioti, nejspíš zlatý zemědělský věk teprve čeká.

Václav Cílek
Autor je ředitelem Geologického ústavu AV ČR a esejistou.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist