http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-svancar-jsou-sloupy-elektrickeho-vedeni-opravdu-smrtelne-nebezpecne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Martin Švancar: Jsou sloupy elektrického vedení opravdu smrtelně nebezpečné?

22.9.2017
Betonové stožáry u Cluny (Francie)
Betonové stožáry u Cluny (Francie)
Zdroj | Google Earth
Tento příspěvek je reakcí na hysterické čtivo sesmolené panem Oldřichem Maděrou a publikované na webu Ekolistu. Pan Maděra využil medializovanou událost uhynutí tří telat na farmě Olešná a napsal text, který je plný lží a odborně zmatených vyjádření. Jeho cílem je evidentní snaha zviditelnit se a vyvolat na veřejnosti strach a paniku.
 

Už jenom nehoráznou lež, že všechny stožáry západní Evropy jsou dřevěné, lze snadno vyvrátit pomocí aplikace Google Street View. Výroky typu „700 tisíc elektrických křesel“ nebo „usmrcení osob na vzdálenost až 250 m od stožáru“ patří leda do zábavného sloupku bulvárních novin či časopisů, a proto mně překvapilo, že se objevil i na stránkách Ekolistu, který jinak považuju za docela kultivovaný “časák“.

Jak to tedy vlastně je? Výstavba a projektování elektrických vedení musí vyhovovat platným technickým normám, které nejsou výmyslem českých „bastlířů“, ale vycházejí z mezinárodních standardů evropské organizace IEC (International Electrotechnical Commission) a amerických ANSI a IEEE. Pro tyto organizace pracují týmy odborníků z univerzit i průmyslu a rozhodně je nelze klást na misku vah oproti věrozvěstům špatných zpráv, šamanům a lhářům. Pro projektanta vedení a stejně tak pro provozovatele jsou tyto normy závaznými právními dokumenty, a ačkoliv pro svoji obecnou povahu nepokrývají (ani nemohou) realitu na 100 %, jejich dodržování zajišťuje bezpečnost osob v blízkosti elektrických vedení s vysokou spolehlivostí.

Lze prokázat, že počet osob se smrtelným úrazem v důsledku poruchy na distribučním či přenosovém vedení je velmi málo a je výrazně nižší, než počet osob usmrcených bleskem ve volné krajině či ve městě, stejně tak to platí pro velikost materiálních škod. Zejména vedení přenosové soustavy (vysoké kovové stožáry s izolátory obvykle delšími, než 2 m) jsou takřka dokonale bezpečná, protože vypnutí případné poruchy obvykle trvá 0,06 – 0,08 s, tedy lidským tělem i v případě zasažení zpravidla nestihne projít smrtící elektrický náboj. Navíc dostupná statistická data z posledních 9 let ukazují, že k poruše na libovolném stožáru přenosové soustavy dochází maximálně jednou za 30 - 100 let, porucha trvá desetinu vteřiny a většina stožárů je uzemněná s ohledem na požadavky příslušných norem. Pokud by tedy došlo k nějakému úrazu náhodného kolemjdoucího, tak je to událost podléhající spíše Murphyho zákonům.

Podstatné je to, že národní i mezinárodní normy zajišťují bezpečnost lidských bytostí, nikoliv zvířecích obyvatel divoké přírody či domácích mazlíčků. Ohledně zvířat pak nejčastěji dochází k usmrcení ptactva na vedení vysokého napětí distribučních sítí. Ve společnosti, kde ochrana přírody patří mezi výrazné oblasti zájmu veřejnosti, pak tato veřejnost vyvíjí na ochranu ptactva značný tlak. V důsledku toho pak ve spolupráci s ornitology dochází k realizaci technických opatření, pro zamezení ptačích úmrtí. Tato opatření nemohou zabránit úmrtí ve všech případech, a také jejich instalace vzhledem počtu spotřebitelů elektřiny probíhá v postupných krocích. Existují technická řešení, která zajistí ochranu ptactva takřka dokonale (kabely, izolované vodiče), ale tato opatření jsou z hlediska instalace i zajištění stoprocentní dodávky elektřiny nákladná. Je třeba najít společenský kompromis mezi ochranou ptactva a cenou za elektřinu.

Zábrana proti dosednutí ptactva na konzoli
Zábrana proti dosednutí ptactva na konzoli

Úhynu hospodářských zvířat nelze úplně zabránit, zvlášť pakliže dobytek používají elektrické sloupy jako oblíbené předměty na drbání. Příčinou je známý fakt, že citlivost těchto zvířat na krokové napětí, je řádově vyšší než citlivost na tento jev u člověka. Důvodů je několik, poruchový proud zvířetem prochází přes srdce (u člověka z nohy do nohy, srdce je zasaženo méně), zvíře má delší krok (tedy vyšší napětí), člověk je obutý (izolace) naopak okovaný kůň je se zemí vodivě spojený. Ani zde ale nejsou případy úmrtí nijak časté, mnohem větší škody způsobují v posledních letech vlci, rysy a nezodpovědní krmiči koní (cukšíček pro koníšta). Z hlediska bezpečnosti mohou být ohrožující elektrické ohradníky vedené v blízkém a dlouhém vodorovném souběhu (stovky metrů) s elektrickým vedením. Čím je elektrický ohradník delší, tím více by se mělo dbát, aby byl od vedení vzdálený.

Jsou tedy sloupy elektrických vedení stoprocentně bezpečné? Nejsou a nikdy nebudou! V reálném světě dochází k neustálému působení přírodních podmínek na technické stavby a jako u každé technické instalace či stroje může dojít k nepředvídatelné poruše s tragickými důsledky (neuvažuji se lidské chyby vzniklé třeba porušením pracovních postupů). Stejně u jiných předmětů ze světa techniky (automobily), pracuje velké množství lidí na maximálním navýšení spolehlivosti a bezpečnosti elektrických vedení v rámci ekonomických mantinelů. Opravdové zajištění bezpečnosti pak lze dosáhnout určitou dávkou obezřetnosti danou selským rozumem, autor tohoto článku doporučuje nedrbat si záda o konstrukce elektrických sloupů, nevěšet si na sloupy mokré ručníky a prádlo, nechodit kolem sloupů s bosýma nohama a nevyužívat sloupy jako pomocné konstrukce pro kozí chlívek.

Přečtěte si odpověď Oldřicha Maděry.


reklama

Martin Švancar
Autor se profesně zabývá konzultantskou činností v elektroenergetice od roku 1993. Článek vznikl na základě vnitřního nutkání uvést věci na pravou míru a svobodné dohody s redakcí Ekolistu.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

25.9.2017 11:39
Děkuji Vám za vaše nutkání. Protože těch "skandalistů", kteří mají potřebu společnost strašit začíná být nepřijatelně mnoho. A střízlivých, kvalifikovaných článků není mnoho.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist