Martina Hamříková a Hynek Roubík: Nejoblíbenější tropické ovoce, banány a jeho stinná stránka

Banány jsou dlouhodobě s ananasem nejoblíbenějším tropickým ovocem nejenom v ČR, ale i v celé Evropě. Tomu nasvědčuje i fakt, že v roce 2012 průměrný Čech zkonzumoval 10,1 kg banánů. Banány, které v ČR konzumujeme, jsou především z Ekvádoru, Kolumbie a Kostariky. Ročně se do ČR dováží desítky až stovky tisíc tun banánů, do celé Evropy jsou to poté až miliony tun banánů ročně.

Banány se nejvíce pěstují v Latinské Americe a dále například i v Indii, Ugandě, Ghaně či Kamerunu. Banány by se měly tradičně pěstovat dohromady s jinými užitkovými rostlinami. Na velkých banánových plantážích tomu tak ale bohužel není, a banány se pěstují pouze jako monokultura. To však způsobuje snižování druhové rozmanitosti, silnou erozi půdy a používání chemikálií (většinu těchto látek označila WHO jako nebezpečné). Kvůli tomu se banány staly druhou chemicky nejvíce ošetřovanou plodinu na světě (první je pěstování bavlny). Pesticidy a další chemické látky se běžně používají za přítomnosti pracujících farmářů, čímž neblaze působí na jejich zdraví. Tyto chemické látky však silně znečišťují půdu a vodu. Na mnohých banánových plantážích již byla půda naprosto vyčerpána, ale poptávka po banánech se stále zvyšuje. To znamená další a další kácení lesů.

Průměrný farmář pracuje na plantáži až 12 hodin denně, 6 dní v týdnu. Často musí pracovat i přesčas, který mu však nikdo neproplatí. S nízkým platem, který dostává, je velmi obtížné pokrýt výdaje na jídlo a oblečení pro celou rodinu. Plat farmářovi často nestačí ani na pokrytí poloviny těchto výdajů, včetně zaplacení školného pro děti. Farmáři nejsou během práce chráněni žádnými ochrannými pomůckami proti chemikáliím, a denně se navíc musí potýkat s urážkami, zastrašováním, výhrůžkami a porušováním lidských práv. A to celé v žáru neuhasínajícího slunce. Jak říká Barbora Mrázková, expertka na fairtradové ovoce: „Mezi největší problémy patří určitě velmi nízké mzdy - zaměstnanci jsou placeni úkolově a úkolové kvóty jsou nastaveny vysoko. Pokud tedy chtějí dosáhnout alespoň na minimální mzdu, musí pracovat rozhodně mnohem déle než 8 hodin denně. Mnoho maminek vůbec nevidí své děti - odcházejí do práce v 6 ráno a vracejí se pozdě v noci, kdy jejich děti už spí.” Velmi se také rozmohlo zaměstnávání lidí na krátkodobé smlouvy, na tři měsíce. Pro manažery plantáží je to výhodné, protože pokud zaměstnanec „zlobí“ (rozumějme=stěžuje si, hájí svá práva v odborech, otěhotní), tak mu manažer smlouvu neprodlouží. Krom toho z jednoho kila banánů, za které u nás zaplatíme, dostane farmář zhruba jen 2-5 %.


Až 80 % trhu s banány je ovládáno pěti velkými firmami (Chiquita, Del Monte, Fyffes, Noboa a Dole). Žádná z těchto firem však nevlastní žádnou plantáž, a banány proto nakupují skrz své subdodavatele. Tím z těchto firem opadává veškerá zodpovědnost za farmáře, kteří na banánových plantážích pracují. Z toho plyne, že rozvinuté země, odkud tyto velké firmy pocházejí, a samy firmy, díky banánům bohatnou, kdežto rozvojové země si kvůli chemikáliím jen ničí půdu, odlesňují další území a snižují si tak své přírodní bohatství. A přestože se už na většině plantáží dělají chemické postřiky ze vzduchu jen v neděli, v noci nebo jsou zaměstnanci předem varování, nijak se neřeší problém toho, že zaměstnanci pracují dlouhodobě v zamořeném prostředí a často nemají přístup k nezávadné vodě a potravinám.

Jednou z možností, jak zemědělcům v rozvojovém světě pomoci, je stát se zodpovědným spotřebitelem a přemýšlet nad tím, co skončí v našem nákupním košíku. Je nutné si uvědomit, že kupní síla nás spotřebitelů je obrovská a při jejím správném využití může přinést dalekosáhlé společensko-ekonomické změny, které mohou přispět k zlepšení kapitálové rovnováhy ve světě a zlepšení životních podmínek marginalizovaných producentů a zaměstnanců. O to se snaží například i kampaň ‚Za férové banány‘, která podporuje farmáře na banánových plantážích nejenom tím, že bojuje za dodržování lidských práv na plantážích, ale také pro tyto farmáře prosazuje nastolení důstojných podmínek. Dalším cílem je zamezení poškozování životního prostředí v místě plantáží a také přimět co nejvíce českých maloobchodníků, aby nabízeli banány s certifikací.

---

reklama

---