http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dvanact-krasnych-stromu-se-uchazi-o-titul-strom-roku-2016
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Dvanáct krásných stromů se uchází o titul Strom roku 2016 Fotogalerie

22.9.2016 15:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stromy jsou krásné. Ale některé stromy nad ostatními přeci jen vynikají. Svou mohutností, věkem, tvarem koruny. Svým zapojením do krajiny. Nebo svým příběhem. Právě takové výjimečné stromy se každoročně ucházejí o titul Strom roku. Podívejte se, jaké stromy se dostaly do finále letošní soutěže.
 
Soutěž Strom roku se vyhlašuje od roku 2002. Letos je ve finále 12 dřevin z celé republiky. O vítězi rozhodne hlasování, které končí 10. října 2016. Samotné hlasování probíhá na webu Strom roku a je zpoplatněné. Výtěžek z hlasování je určený k péči o strom, úpravě okolí nebo jeho větší propagaci. Vítězný strom se zapojí do evropské soutěže Evropský strom roku 2017. Výherce minulých ročníků si prohlédněte zde.

Finalisté soutěže Strom roku 2016

předchozí    další
Dub u kaple sv. Prokopa je spjatý s pověstí z 18. století a významnou zásadskou osobností – rychtářem a hostinským Janem Šourkem (1693-1779). Jednoho pozdního mlhavého večera na počátku října 1747 přepadla hospodu U Janů skupinka čtyř zakuklených lupičů, svázali hostinského a začali pátrat po jeho penězích. Nezvyklý ruch však vzbudil služku, která sebrala zlaťáky a schovala je k dubu nad vsí. Potom vzburcovala správce poplužního dvora a jeho čeládku a společně rychtáře vysvobodili. Tato událost vedla rychtáře k tomu, aby jako dík za svou záchranu nechal vedle doubku vystavit kapli.
Dub u kaple sv. Prokopa je spjatý s pověstí z 18. století a významnou zásadskou osobností – rychtářem a hostinským Janem Šourkem (1693-1779). Jednoho pozdního mlhavého večera na počátku října 1747 přepadla hospodu U Janů skupinka čtyř zakuklených lupičů, svázali hostinského a začali pátrat po jeho penězích. Nezvyklý ruch však vzbudil služku, která sebrala zlaťáky a schovala je k dubu nad vsí. Potom vzburcovala správce poplužního dvora a jeho čeládku a společně rychtáře vysvobodili. Tato událost vedla rychtáře k tomu, aby jako dík za svou záchranu nechal vedle doubku vystavit kapli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lenka Mitrenga / Strom roku
Dub u kaple sv. Prokopa je spjatý s pověstí z 18. století a významnou zásadskou osobností – rychtářem a hostinským Janem Šourkem (1693-1779). Jednoho pozdního mlhavého večera na počátku října 1747 přepadla hospodu U Janů skupinka čtyř zakuklených lupičů, svázali hostinského a začali pátrat po jeho penězích. Nezvyklý ruch však vzbudil služku, která sebrala zlaťáky a schovala je k dubu nad vsí. Potom vzburcovala správce poplužního dvora a jeho čeládku a společně rychtáře vysvobodili. Tato událost vedla rychtáře k tomu, aby jako dík za svou záchranu nechal vedle doubku vystavit kapli.
Podle vyprávění jezuity Alberta Chanovského žila v polovině 17. století ve vesnici Břežany žena, kterou manžel bil, až oslepla. Před velkým trápením utekla do lesa, kde si pod dohledem anděla hlínou umývala obličej. Když ze země náhle začala proudit voda, tak dlouho s ní ošetřovala své oči, až částečně uviděla. U zázračného pramene pak postavili kapličku a zasvětili ji sv. Anně. Voda ze studánky prý léčila všechny neduhy, zejména oční, a lidé si ji odnášeli domů. Při poslední přestavbě kaple v polovině 18. století vysadili před kaplí dnes již památnou lípu, která kapličku již několik století ochraňuje.
Pro Kateřinu Mlejnkovou se stala lípa symbolem jejího dětství. Jako malá se společně se sestrou schovávala do těsné dutiny v kmeni lípy, kterou způsobil zásah bleskem. Kromě spousty pavučin se v dutině nacházelo i množství střepů. Když se totiž dříve v hospodářství něco rozbilo, hodilo se to do dutiny, aby nedošlo k poranění zvířat. Dnes už není po střepech ani otvoru v kmeni památky, rána se zacelila a zůstala po ní pouze jizva. Lípa ustála i vichřici Olga, která se nad vesnicí přehnala v roce 1968. Aby se podařilo lípu zachovat i pro další generace, nechala rodina strom vyhlásit památným.
Otec dubů je nejmohutnějším dubem v aleji na hrázi rybníka Homolka v přírodní památce Milíčovský les a rybníky. Vzhledem k svému věku pamatuje ještě dobu, kdy okolní krajinu tvořily převážně louky a pole, mezi nimiž se klikatily cesty lemované dubovými a třešňovými alejemi. Milíčovský háj hostil nepředstavitelné množství druhů bezobratlých, ptáků a za zdejšími druhy rostlin se sjížděli botanici z blízké Prahy. Dnes je příroda kolem dubu méně pestrá. Snad alespoň lidé nejsou horší než dříve, i když mu jich po kořenech chodí jistě mnohem víc než dříve.
Památné břestovce ve Smetanových sadech vysadili jako desetileté sazenice v roce 1886, kdy park vznikl. Rostou před budovou muzea, v níž původně sídlila dívčí obecná a měšťanská škola postavená v roce 1876. Druhé patro budovy, zvláště reprezentační sál, sloužilo k zasedání zastupitelstva a přijímání významných hostů. Oba stromy mají zajímavě utvářenou korunu a jejich hlavní větve dorůstají až k zemi, kde se kroutí a následně opět zvedají vzhůru. I proto je rádi využívají fotografové jako nádhernou kulisu pro svatební fotografie.
Planá hrušeň svým věkem pamatuje prusko-rakouskou válku, jejíž 150. výročí počátku se pojí s rokem 2016. V obci sice přímo neprobíhaly boje, ale procházející vojska sem zavlekla choleru. Vizovicko odedávna stíhaly válečné útrapy a traduje se, že se obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Je možné, že plody ovocných stromů sloužily lidem v těžkých dobách jako zdroj obživy, což dokládá i místní recept na ovocnou polévku „briju“. Hrušeň kryla hlavy pasáků, kteří kolem hlídali dobytek, a sloužila i jako hraniční strom. Přežila zcelování pozemků a pak poskytla svou korunu mnoha generacím dětí k vybudování obydlí.
Počátkem 20. století profesor T. G. Masaryk společně s lékařem Josefem Tillichem začínali i končili své procházky u dubu na Cellerově štěpnici, jehož mohutná koruna po staletí symbolicky chrání Bojkovice. Vydávali se odsud do mystického prostoru našich předků na Hradské Nivě, kde jsou i dnes patrné slovanské mohyly v zaniklém posvátném háji. V 19. století v něm rostlo asi 300 velkých dubů, v době Masarykových návštěv zbyly poslední tři a budoucí prezident ještě coby poslanec pod nimi s oblibou sedával a rozjímal, stejně jako u dubu na Cellerově štěpnici. Majitel pozemku, Josef Celler, chtěl statný strom před více než sedmdesáti lety pokácet. Strom ho ale uchvátil natolik, že od záměru upustil.
Památná lípa roste u cesty směřující od panského sídla na Lipce k místu bývalého hřbitova, které je dnes upravené jako hrobka původních majitelů panství Kustošů. První panské sídlo zde postavili již ve 13. století, a tak lípa stará 800 let vítala na svět mnoho narozených na Lipce a pak je zase vyprovázela při jejich poslední cestě. Během jejího života si lidé předali řadu pověstí i doložitelných událostí. Je zajímavé, že do ní nikdy neuhodil blesk. Říká se, že pod ní  tábořil Jan Žižka nebo že zde krátkou dobu pobýval Jan Amos Komenský. Dále se traduje, že láska partnerů, kteří se pod lípou pomilují, bude nesmrtelná a přečká veškerá životní úskalí.
 K památné borovici se váže pověst, podle níž se místní farář v noci vracel z posledního pomazání. Co přesně se stalo, se nikdy neobjasnilo, ale kdosi faráře připravil o život. K ránu ho našla vejminkářka, která šla zrovna z lesa, kde byla na šiškách. Možná se jí nějaká šiška zakutálela, nebo někdo k památce kněze borovičku zasadil. K připomenutí smutné události pak na kmen borovice umístil svatý obrázek. Dnes se u borovice scházejí milenci a stala se námětem pro malíře, básníky, spisovatele a fotografy.
Na myšlenku vysadit tento památný dub u svého domu prý přiměl pana Anděla anděl, kterému na návsi strom chyběl. Od toho okamžiku uplynulo dvě sta let a strom, dominanta návsi, byl svědkem bídy, utrpení, ale i radosti a štěstí. Pro obyvatele Borovan je dub výjimečným stromem a v horkých letních dnech se rádi schovávají ve stínu jeho mohutné koruny. Místní pamětník František Hájíček rád vzpomíná na dobu, kdy jako kluk spolu s ostatními věšel vždy 30. dubna do větví dubu stoličky na dojení krav, které sebrali hospodyním v maštalích. Byl to tehdejší zvyk.
K jírovci se váže jedna zimní příhoda, která se navždy zapsala do historie obce. Neznámý pocestný se několika místních obyvatel ptal, kudy do Jihlavy. A právě v  okamžiku, kdy zjistil, že je na správné cestě, vytáhl z kapsy svého ošuntělého zimníku kapesník, aby osušil slzy dojetí. V té chvíli mu z kapsy vypadl i kaštan, díky němuž si neustálým mačkáním zahříval ruce. Kaštan tehdy zapadl hluboko do sněhu a vyrostl z něj krásný strom. Až po mnoha letech se místní dověděli, že oním pocestným nebyl nikdo jiný než dramatik, básník, hudebník, učitel, cestovatel, filozof, vynálezce, vědec, kriminalista, lyžař a sportovec – génius Jára Cimrman.
 Chudenická douglaska roste v arboretu Americká zahrada, které založil hrabě Eugen Černín v roce 1828, kdy zde začal budovat sbírku cizokrajných dřevin. Díky své zachovalosti, stáří a formám některých dřevin patří mezi nejvýznamnější v republice. Douglasku do arboreta přivezli roku 1842 jako čtyřletou sazenici objednanou ze školkařské firmy James Both a synové ve Flottbecku u Hamburgu, kterou zde se semínka vypěstovali spolu s dalšími třemi. Dnes z těchto původních sazenic existuje kromě chudenické douglasky ještě jedna, rostoucí v přírodní rezervaci u německého Oldenburgu. Obě sestry můžeme právem považovat za nejstarší douglasky v Evropě.
red
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist