https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jihomoravsky-luh-je-domovem-tisicu-prastarych-stromu-entomologove-je-peclive-zmapovali-kvuli-broukum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jihomoravský luh je domovem tisíců prastarých stromů. Entomologové je pečlivě zmapovali - kvůli broukům

18.7.2017 12:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jihomoravský luh - poslední místo v republice, kde čápi ještě hnízdí na stromech.
Jihomoravský luh - poslední místo v republice, kde čápi ještě hnízdí na stromech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / Biologické centrum AV ČR
Jihomoravské luhy mezi dolními toky Dyje a Moravy jsou podle vědců přírodně nejbohatší lesy u nás. Kromě pestré vegetace se tu vyskytují stovky druhů vzácného hmyzu, obojživelníků a ptáků, je to zároveň i poslední místo v republice, kde čápi ještě hnízdí na stromech. A právě mohutné staré stromy jsou nezbytné k zachování přírodního bohatství luhů. Do mapování 12 tisíc starých stromů a jejich ohrožených broučích obyvatel se pustili entomologé z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity.
 

Při mapování jihomoravských luhů prošli vědci více než 14 tisíc hektarů lesů a luk a zaznamenávali údaje o všech významných dřevinách. Do mapy zapisovali druh stromu, jeho zdravotní stav, průměr kmene, přítomnost brouků a další parametry.

Při mapování jihomoravských luhů prošli vědci více než 14 tisíc hektarů lesů a luk a zaznamenávali údaje o všech významných dřevinách.
Při mapování jihomoravských luhů prošli vědci více než 14 tisíc hektarů lesů a luk a zaznamenávali údaje o všech významných dřevinách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Hauck / Biologické centrum AV ČR
Zaměřili se také na chráněné brouky vázané na staré stromy a mrtvé dřevo, především tesaříka alpského, tesaříka obrovského a páchníka hnědého. Ti představují tzv. deštníkové druhy, to znamená, že jejich ochrana umožňuje přežít i stovkám dalších chráněných druhů hmyzu. „Hledali jsme pobytové známky těchto brouků, výletové otvory nebo trus larev. Tesařík obrovský udělá do dubu díru, do které se vejde prst. Páchník hnědý obývá dutiny stromů a v nich nacházíme bobečky larev. Narazit na živé brouky ve dne téměř není možné,“ popisuje David Hauck z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Vědci našli také několik vzácných druhů, které v této oblasti nečekali. Jedním z nich byl rýhovec pralesní, celoevropsky chráněný druh, který byl donedávna znám jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech. Mezi několika druhy nalezenými v Česku vůbec poprvé byl malou senzací jeden z nejvzácnějších evropských brouků, dřevomil Rhacopus pyrenaeus. Ten je znám jen z několika nálezů z pár míst Evropy a stejně jako zmíněný rýhovec je například v Německu považován za vyhynulý druh.

Vědci se zaměřili na chráněné brouky vázané na staré stromy a mrtvé dřevo, především tesaříka alpského, tesaříka obrovského (na snímku) a páchníka hnědého.
Vědci se zaměřili na chráněné brouky vázané na staré stromy a mrtvé dřevo, především tesaříka alpského, tesaříka obrovského (na snímku) a páchníka hnědého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / Biologické centrum AV ČR

Zmapováno bylo takřka 12 tisíc stromů, z nichž nejstarší jsou staré téměř 400 let a největší mají průměr kmene přes dva a půl metru. Tyto mohutné kolosy jsou pamětníky starého pastevního hospodaření. Staré stromy však rychle mizí a mladší generace chybí. Ani prognóza do budoucna není dobrá. „Problém je v tom, že na území už se 150 let nepase, všechny lesy jsou husté a stromy už nemají možnost vyrůst do obřích rozměrů. Vidíme, že pro biodiverzitu jsou tyto mohutné stromy velmi důležité, žijí na nich stovky druhů brouků, dvakrát víc než v hustém lese. Může se ale stát, že brouci brzy nebudou mít vhodných stromů dost a vyhynou,“ upozorňuje šéf vědeckého týmu Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Řešení pro ochranu biodiverzity se nabízí několik. „Je potřeba sázet solitérní stromy na loukách, při těžbách na pasekách ponechávat stát co nejvíce stojících stromů a část lesů obhospodařovat tak, aby byly řidší, například pastvou nebo výmladkovým hospodařením,“ navrhuje Lukáš Čížek.

Vzácný tesařík alpský.
Vzácný tesařík alpský.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / Biologické centrum AV ČR

Rychlé zarůstání lesů potvrzují i historické letecké snímky. „Na prvních fotografiích území z 30. let minulého století je téměř polovina lesů řídká a otevřená, dnes naprosto převažují lesy husté,“ popisuje geograf Jan Miklín z Ostravské univerzity, který staré letecké snímky analyzoval a srovnával se současným stavem.

Výsledky mapování je možné prohlédnout si na interaktivní mapě (anglická mutace). Ke každému zmapovanému stromu lze zjistit jeho zdravotní stav a průměr kmene, další zapnutelné vrstvy ukazují například hustoty výskytu mapovaných druhů v území.

Ačkoli je území jihomoravských luhů velmi rozsáhlé a biologicky cenné, rozloha chráněných území je tu minimální. Dosud se zde nepodařilo vyhlásit chráněnou krajinnou oblast a nyní se připravuje vyhlášení sítě maloplošných přírodních rezervací. Mapa tak slouží jako důležitý podklad pro rozhodování o tom, kde rezervace vzniknou.

Rýhovec pralesní, celoevropsky chráněný druh, který byl donedávna znám jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech.
Rýhovec pralesní, celoevropsky chráněný druh, který byl donedávna znám jen z obor u Hluboké nad Vltavou a pralesa Mionší v Beskydech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Hauck / Biologické centrum AV ČR


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist