Nadějí Moldavska je jeho zemědělství
Z prostředků České rozvojové agentury, určených na propagaci Evropského roku rozvoje, měli možnost do Moldavska vyjet studenti a pedagožky Katedry rozvojových studií Univerzity Palackého a pozorovat tak alespoň na chvíli situaci v zemi.
Průměrný plat v Moldavsku žalostně nízko
Moldavsko je zemí, kde se střetávají geopolitické zájmy Ruska a západu. Společnost je tak ideologicky rozdělena víceméně na dvě poloviny – někteří se bojí, aby je nepotkal stejný osud jako Ukrajinu. Průměrný plat v Moldavsku je v přepočtu 5100 Kč (dle zdrojů Moldavského statistického úřadu z roku 2014) a ani po přičtení častých úplatků nebo výdělků z aktivit v šedé a černé ekonomice není tato částka moc atraktivní. V důsledku špatné ekonomické situace a nízkého platového ohodnocení zemi od pádu SSSR až dodnes opustila asi jedna třetina obyvatel, kteří nyní ze zahraničí posílají domů svoje výdělky v podobě remitencí, ze kterých žije velká část těch, kteří v Moldavsku zůstali.
Politická nestabilita by mohla být dalším synonymem této země. Typické jsou časté změny vlády a protesty. Před několika měsíci se ze tří místních bank „ztratila“ 1 miliarda dolarů (tj. 1/4 státního rozpočtu). Ve výčtu takovýchto informací by se dalo samozřejmě pokračovat, vhodnější však bude popsat téma, které je možné považovat za velmi důležité pro tuto zemi i její budoucí rozvoj – zemědělství.
Potřeba reformy klíčového sektoru moldavské ekonomiky
Díky příznivému klimatu a úrodné černozemi je zemědělství až dodnes klíčovým sektorem moldavské ekonomiky – tvoří okolo 14 % HDP. Zemědělská půda zde zabírá 76.6 % rozlohy země a dvě třetiny obyvatelstva žijí v rurálních oblastech. Jejich živobytí tak závisí do značné míry na zemědělských aktivitách, to dokazuje i fakt, že asi 60 % zemědělské produkce pochází od drobných zemědělců. Typickými produkty jsou ořechy, víno, slunečnice, med, pšenice, kukuřice, tabák a hovězí maso. Nicméně zemědělský sektor je neustále ohrožován několika problémy.
Nejpalčivějšími environmentálními problémy je degradace půdy, voda znečištěná agrochemikáliemi, nárůst výskytu škůdců a nemocí. Dalšími problémy, se kterými se zemědělci potýkají, je jejich špatný přístup na evropské a světové trhy, nedostatek skladovacích kapacit a nových technologií, omezený přístup k úvěrům a nízké investice. Je nutné zemědělský sektor reformovat – Moldavsko by tak zlepšilo svojí ekonomickou situaci a směřovalo k trvale udržitelnému rozvoji.
Zvýšit zemědělskou konkurenceschopnost Moldavska
Dnes existuje několik iniciativ a donorů, kteří se snaží pomoci zajistit udržitelné a produktivní zemědělství v této zemi – opravdu důležité pro celou společnost. Velcí donoři v této oblasti podnikají několik významných aktivit.
Evropská unie vytvořila Evropský program sousedství pro zemědělství a rozvoj venkova (European Neighbourhood Program for Agriculture and Rural Development ENPARD) pro Moldavsko a Evropská investiční banka zapůjčila peníze na realizaci projektu „Ovocná zahrada Moldavska“. ENPARD i zmíněný projekt by společně měly působit tak, aby se zlepšila konkurenceschopnost, zmodernizoval se zemědělský sektor a zvýšil se životní standard obyvatel v rurálních oblastech. Je kladen důraz na to, aby do těchto procesů byla zahrnuta veřejná správa, občanská společnost, zemědělci, potravinářské firmy a další.
OSN skrze svůj Program pro životní prostředí podporuje moldavskou vládu v transformaci zemědělského sektoru. Zemědělství je také prioritním sektorem Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017. Rozvojová pomoc ČR v Moldavsku je zacílena právě především na životní prostředí a zemědělství (a také sociální rozvoj). Světová banka také investovala miliony eur do různých zemědělských projektů (např. projekty pro zemědělskou konkurenceschopnost Moldavska a podpora zemědělského úvěrů).
Důležitá poradenská síť v zemi
Světová banka a moldavská vláda před 15 lety podpořily neziskovou organizaci ACSA, aby poskytovala zemědělské poradenské služby. Během terénní exkurze skupinky z Univerzity Palackého v Moldavsku se s českými studenty setkal pan Eugen Revenco (ředitel této organizace) a představil široké spektrum aktivit, které v současnosti organizace dělá. V zemi dnes existuje síť 35 poradenských center (nezávislých organizací), která zaměstnávají přes 420 konzultantů. Ti organizují vzdělávací semináře, kterých je ročně uspořádáno na 4000 a na kterých jsou představovány např. nové odrůdy, postupy, vypořádání se škůdci a nemocemi, situace na trhu, legislativa, dotace. Konzultanti také přímo v terénu představují nové technologie, materiály a zemědělské postupy a vytváří různé vzdělávací materiály. Odhaduje se, že přístup k těmto poradenským a informačních službám má asi 60 % venkovského obyvatelstva.
ACSA je dnes podporována mnoha zahraničními donory a má několik zahraničních partnerů, se kterými implementují společné projekty. Kromě vzdělávání zemědělců se věnují také řešení sporů o vlastnictví půdy, podpoře alternativních zdrojů energie, agroturistice a ochraně životního prostředí. ACSA je určitě největší místní organizací, poskytující takovouto podporu zemědělcům. Zajímavé je i to, že její ředitel téměř celý život prožil v době, kdy Moldavsko bylo součástí SSSR, a zemědělci pracovali na kolchozech. Po pádu SSSR a rozpadu kolchozů byl venkov ponechán bez jakéhokoliv zemědělského systému a zemědělci nevěděli dobře, jak se sami zorganizovat. Právě tento problém se rozhodl řešit Eugen Revenco a jeho tým. Je obdivuhodné, jak se tento pán, v pokročilém důchodovém věku a po desítkách letech zkušeností se sovětským přístupem, dokázal přizpůsobit a reagovat na změnu a zcela novou situaci...
Rostoucí rozsah půdy pro ekologické zemědělství
Organizace ACSA ani jmenovaní zahraniční donoři, samozřejmě, nejsou zdaleka jediní, kteří se snaží o zlepšení situace v zemědělském sektoru. Zemědělství má veliký potenciál přispět k pozitivnímu rozvoji Moldavska. A to jednak díky blízkosti evropskému trhu, příznivým klimatickým podmínkám a úrodné půdě, ale také iniciativám, které se snaží tento sektor zmodernizovat a zlepšit. Zmínění zahraniční donoři při svých aktivitách kladou velký důraz na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Například moldavská vláda za pomoci Programu OSN pro životní prostředí a Evropské komise velmi podporuje ekologické zemědělství. Rozsah půdy využívané pro ekologické zemědělství vzrostl od roku 2005 více než 35 x a tvoří 30 % všech exportovaných zemědělských produktů.
Další reformy, zaměřené na šetrné zemědělství a zvýšení jeho produkce a kvality, jsou popsány v mnoha národních i dalších strategiích, je ale důležité, aby byly implementovány a nezůstaly pouze na papíře. Klíčové je samozřejmě i vzdělávání – nejen zemědělců, ale i široké veřejnosti o ochraně životního prostředí a významu udržitelného zemědělství. Rozvoj zemědělské vědy a produkce má totiž obrovský potenciál zvýšit výnosy drobných zemědělců a vysvobodit je tak z chudoby…
reklama
