http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/necekany-raj-netopyru-v-byvalem-vojenskem-prostoru-u-milovic-jich-vedci-napocitali-18-druhu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Nečekaný ráj netopýrů. V bývalém vojenském prostoru u Milovic jich vědci napočítali 18 druhů

7.12.2017 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bohatá netopýří fauna bývalého vojenského prostoru ostře kontrastuje s okolní krajinou Polabí, kde je netopýrů výrazně méně. Na snímku netopýr ušatý.
Bohatá netopýří fauna bývalého vojenského prostoru ostře kontrastuje s okolní krajinou Polabí, kde je netopýrů výrazně méně. Na snímku netopýr ušatý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek K. Lučan / Česká krajina
V rámci projektu návratu velkých kopytníků byl proveden vůbec první systematický monitoring netopýrů v oblasti, která dosud stála poněkud stranou zájmu vědců zkoumajících tyto létající savce. „Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace proletujících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ říká Radek K. Lučan z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, který monitoring netopýrů řídí.
 

Celkem bylo zjištěno 15 druhů, které detektory dokáží spolehlivě rozeznat, a tři takzvané druhové dvojice netopýrů, které mají signály natolik podobné, že je detektory od sebe nerozliší. „Byl tedy prokázán výskat nejméně 18 druhů, což je pozoruhodné už tím, že jde o dvě třetiny všech druhů netopýrů žijících v celém Česku,“ podotkl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Nadprůměrný přitom nebyl jen počet zaznamenaných druhů netopýrů, ale také jejich množství vypočítané z četnosti zachycených signálů. „Pokud jde o srovnání dvou hlavních sledovaných lokalit, stepi u Milovic a lokality Traviny u Benátek nad Jizerou, dopadly lépe Traviny, kde byly koncentrace netopýrů dvojnásobné. Na Travinách však nebyl na rozdíl od Milovic zaznamenán vrápenec malý, jehož zná veřejnost díky jeho typické pozici při zavěšení, kdy je zabalen do svých křídel tak, že připomíná složený deštník,“ doplňuje Anna Koukolíková z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, která se na netopýřím monitoringu podílí.

Kromě běžných druhů netopýrů byl zjištěn i hojný výskyt řady druhů vzácnějších. I náročné lesní druhy, jako netopýr stromový a netopýr velkouchý, v těchto místech mají vše, co potřebují. Zatímco v lesích nacházejí denní úkryty v dutinách, v noci často loví potravu na sousední stepi. Podobně jako monitoring jiných skupin zdejších organizmů, i výzkum netopýrů poukázal na důležitou věc, totiž mimořádný význam bývalého vojenského prostoru jako celku. „Cenné nejsou jen místní zachovalé listnaté lesy, nebo jen pestrá mozaika různých typů luk a stepí. Tento kousek krajiny je mimořádně hodnotný právě díky prolínání přírodě blízkých suchých lesů s bezlesím v jednom souvislém celku, který v naší zemi nemá obdoby,“ upozorňuje Miloslav Jirků.

Všem druhům netopýrů prospívá i přítomnost řady tůněk, které zde byly vybudovány pro vzácné korýše a obojživelníky, avšak plní také roli napajedel. Pít k nim chodí zvířata všech velikostí od motýlů po mohutné zubry. „Netopýry si s vodou spojuje málokdo, ale i oni potřebují pít. Právě přítomnost tůní je ve zdejším suchopáru jedním z důležitých prvků krajiny, který jde netopýrům k duhu,“ upozorňuje na nezvyklou souvislost Radek K. Lučan.

Statistické zhodnocení dat ze záznamníků navíc ukázalo, že netopýrů létá průkazně více nad pastvinami velkých kopytníků, než nad nepasenými plochami. Netopýři za noc nalétají dlouhé kilometry a díky své pohyblivosti umí při hledání lovišť pomocí svého výkonného sonaru prozkoumat velké plochy krajiny. To jim umožňuje vybrat si ta nejlepší loviště, kterými jsou místa s dostatkem kořisti, například nočních motýlů a brouků. „Zjištění, že netopýři při nočních lovech preferují vzdušný prostor nad pastvinami nepřímo naznačuje, že rozumná míra pastvy velkých kopytníků prospívá hmyzu, který je potravní základnou nejen pro netopýry, ale také ptáky a jiné živočichy,“ doplňuje Radek K. Lučan.

„Vědci již v minulých dvou letech zaznamenali neuvěřitelně pozitivní výsledky při monitoringu ohrožených rostlin, jako je hořec křížatý, který zde má jednu z nejsilnějších populací v zemi, nebo při sčítání motýlů, kterých se jen na malé, čtyřicetihektarové pastvině vyskytuje neuvěřitelných 42 procent ze všech druhů žijících v České republice. Překvapivě vysoký výskyt vzácných netopýrů je tak dalším potvrzením, že pastva velkých kopytníků vrací krajině její původní pestrost,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Bohatá netopýří fauna bývalého vojenského prostoru ostře kontrastuje s okolní krajinou Polabí, kde je netopýrů výrazně méně. Prostor totiž představuje ostrůvek mimořádně pestré krajiny v jednotvárném moři intenzivního zemědělství. „Monitoring netopýrů je plánován i v následujícím roce, přičemž v plánu je i více přímých odchytů do sítí, což je jediná cesta, jak ověřit výskyt druhů, které detektory nerozliší. Je přitom celkem pravděpodobné, že se již tak pozoruhodně dlouhý seznam milovických netopýrů dále rozroste,“ dodal Radek K. Lučan.

Biologický monitoring v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou byl podpořen v programu Regionální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČR v roce 2017; projekt: Monitoring vlivu velkých býložravců na vybrané skupiny organizmů v EVL Milovice-Mladá (R200961701). Výsledky monitoringu budou předány do Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist