http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/o-lanyzich-na-znojemsku-se-vedci-dozvedeli-nahodou-houbar-jim-je-poslal-do-poradny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

O lanýžích na Znojemsku se vědci dozvěděli náhodou. Houbař jim je poslal do poradny

12.8.2016 13:42 | PRAHA (NP Podyjí)
U podzemek v gastronomii platí, že méně je někdy více, říká botanik Radomír Němec
U podzemek v gastronomii platí, že méně je někdy více, říká botanik Radomír Němec
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radomír Němec / NP Podyjí
Jeden ze zkušených houbařů poslal před několika lety neznámou houbu do poradny v Jihomoravském muzeu. Od té doby odborníci vědí, že na Znojemsku roste zajímavý bělolanýž obecný. V regionu zaznamenali podhoubí dalších pod zemí rostoucích druhů, třeba lanýžů letních, které patří do příbuzenstva pravých lanýžů. Plodnice zde však dosud nalezeny nebyly. V gastronomii vyhledávané druhy pravých lanýžů se vyskytují zejména ve Středomoří. Proslulý je italský Piedmont a francouzský Périgord, kde roste lanýž bílý a lanýž černovýtrusý.
 

„Na lokalitu bělolanýžů mě před několika lety přivedl zkušený houbař pan Vaněk z Šumné. Nevěděl tehdy, co to je za houbu a poslal ji do houbařské poradny v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Díky němu máme možnost každoroční tvorbu plodnic bělolanýžů prozorovat. Od té doby již známe několik dalších míst výskytu v regionu,“ řekl botanik Radomír Němec.

Bělolanýž má plodnice nepravidelně hrbolatě hlízovité, špinavě bílé až hnědavé. Jsou nápadnější než plodnice lanýže letního, protože částečně vystupují na povrch a mají bělavou barvu. Po rozkrojení se objeví mramorování narezlými žilkami. Vůně plodnic je intenzivní kořeněná, ve stáří a při zasychání až nepříjemná. Naproti tomu mladé plodnice nevoní téměř vůbec. Roste od června do listopadu v listnatých lesích na nepropustných jílovitých půdách s dostatkem vody. Když bělolanýž dozraje, začne neodolatelně vonět. Tím vábí například divoká prasata, která plodnice velice rychle sežerou a pomáhají tak šířit spóry.

Jak ukazují nálezy z poslední doby, je zřejmě v regionu rozšířenější než se předpokládalo. „Tento rozpor je dán skrytým životem podzemek. Stále se však jedná o houbu vzácnou,“ upřesnil Němec.

Přečtěte si článek Nejstarší organismy v Podyjí jsou staré stovky let, zjistili vědci

Kuchyňské využití bělolanýžů je specifické, nejlépe vyniknou nastrouhané na těstoviny, ale dají se jíst i syrové nebo upražené na másle. „Chuť je výrazná a to jestli ji někdo vnímá jako příjemnou nebo nepříjemnou je značně individuální. U podzemek platí, že méně je někdy více,“ soudí Němec.

Ten také právě v Jihomoravském muzeu se dvěma spoluautory dokončuje knihu o houbách Znojemska. Určena bude pro praktické houbaře a hotová by měla být na podzim.

O nálezu lanýžů informuje Národní park Podyjí.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist