https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/outlon-jako-domaci-mazlicek-co-se-za-tim-skryva-a-je-to-vubec-legalni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Outloň jako domácí mazlíček? Co se za tím skrývá a je to vůbec legální?

17.10.2016 01:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Čerstvě zabavené mládě outloně váhavého, které bylo nelegálně drženo a umístěno v absolutně neodpovídajících podmínkách.
Čerstvě zabavené mládě outloně váhavého, které bylo nelegálně drženo a umístěno v absolutně neodpovídajících podmínkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V dnešní době už není výjimkou pořídit si domů exotického mazlíčka. V České republice jde nejčastěji o chov ryb, obojživelníků, plazů a ptáků. Zájem je ale i o některé druhy savců. Není těžké odhadnout, proč mezi tyto savce patří také outloň. Roztomilým outloňům s výrazně velkýma očima se těžko odolává. V turisticky populárním Thajsku se turisté mohou za peníze s outloněm vyfotit. To u mnoha lidí pak vyvolá touhu si takové zvíře pořídit domů. Je však outloň vhodným domácím mazlíčkem a je legální si ho pořídit?
 

Není. Česká republika je od roku 1993 jednou ze smluvních stran Washingtonské konvence CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin). Úmluva CITES vznikla v roce 1974 a v současné době má 183 smluvních stran z celého světa. Od roku 2007 byly všechny druhy outloňů přeřazeny z CITES II do vyššího stupně ochrany CITES I, což znamená, že jakékoliv obchodování s outloni je nyní až na výjimky zakázáno.

Tyto výjimky se týkají zoologických zahrad či vědy, pak tyto jedince doprovází tzv. žlutý certifikát, kde je zaznamenán jejich původ. V ČR, jakožto členské země EU je dodržování CITES upraveno dalšími předpisy. Do ČR se outloni dováželi především před rokem 1993, tedy předtím, než se ČR stala smluvní stranou CITES. Poté, pokud s outloni jejich vlastníci chtěli dále obchodovat, museli k získání potřebných dokumentů prokázat původ svých jedinců.

Jelikož zvířata však byla z největší pravděpodobností odchycena z přírody a dovezena do ČR v minulých letech, jejich původ nebylo možno prokázat a tak se s nimi dále obchodovat nemohlo. Navíc outloni se v zajetí špatně rozmnožují, a proto se jich v ČR v současné době již moc nevyskytuje. Ti, co se sem před lety dostali, už jsou dávno mrtví.

Outloni se tedy nejen u nás, ale také v ostatních zemích nedají do osobního vlastnictví legálně získat. Existuje ale ilegální trh s outloni. Poptávka po outloních je vysoká a to pouze proto, že vypadají tak roztomile.

Outloni jsou roztomilí, ale jsou to stále divoká zvířata. A outloni jsou také jediný druh jedovatého primáta na světě. Žlázy produkující toxin jsou umístěny na vnitřní straně loktů, při smíchání tohoto toxinu se slinami dochází k jeho aktivaci a při kousnutí se jed dostává do krve postiženého. Outloni se tímto způsobem brání před predátory a využívají ho také k ochraně před ektoparazity. U lidí může toto kousnutí způsobit anafylaktický šok a jsou známy i případy smrti.

Obchodníci tedy často outloňům těsně před prodejem bez jakéhokoliv umrtvení uštípou či vytrhají zuby, aby nemohli pokousat svého nového „majitele“. Obchodníci k této kruté praktice přistupují právě těsně před prodejem proto, že velká část outloňů dostane do ran infekci a zemře.

Pokud k tomu všemu ještě přičteme stres, umístění outloňů v neodpovídajících podmínkách zvířecích trhů, kde jsou vystavováni u hlučné a prašné silnice v malých klecích, není divu, že většina těchto zvířat odchyt a prodej nepřežije. Už jen při samotném transportu outloňů z nich více jak 2/3 uhynou. To je opravdu alarmující číslo, pokud si uvědomíme, že jsou to ohrožená zvířata a jejich populace ve volné přírodě stále klesá.

Záchranné a rehabilitační centrum pro outloně váhavé, Sumatra.
Záchranné a rehabilitační centrum pro outloně váhavé, Sumatra.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lucie Čižmářová / The Kukang Rescue Program

Monitorovat populace outloňů je problematické kvůli jejich způsobu života, nicméně si můžeme být jisti, že jsou existenčně ohroženy ilegálním obchodem. Smutné je, že ilegální obchod podporují videa s outloni na internetu, kde jsou primáti oblečeni v šatičkách, drží koktejlový deštníček apod. Internetovou studií vědkyně Anne Nekaris bylo potvrzeno, že poptávka po outloních jako domácích mazlíčcích se zvyšuje se vznikem a šířením těchto videí.

Outloni ani nejsou vhodnými domácími mazlíčky kvůli velmi specifickému jídelníčku. Jejich hlavní složku potravy netvoří ovoce, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale především míza ze stromů, hmyz nebo nektar. Outloni jsou důležitými opylovači rostlin. Navíc jsou to noční živočichové, kteří přes den spí ukrytí vysoko ve stromech a za potravou putují dlouhé vzdálenosti v noci.

Proti ilegálnímu obchodu s outloni se rozhodli bojovat Čeští ochránci přírody a založili na Sumatře záchranný program pro outloně The Kukang Rescue Program. Kukang je indonéský název pro outloně. Kromě provozování záchranného centra pro outloně se program zaměřuje na zvýšení povědomí široké veřejnosti o outloních a ilegálním obchodu. Program se také zaměřil proti popularizaci outloňů na internetu, především na serveru Youtube a pomocí kampaně I Am Not Your Toy! (Nejsem tvoje hračka!) ukazuje fakta, která se za obchodem s outloni skrývají. Pro tuto kampaň bylo vytvořeno video Slow Loris? The Worst Pet In The World! (Outloň? Nejhorší mazlíček na světě!). Cílem kampaně je zvýšit informovanost lidí a snížit poptávku po těchto ohrožených primátech. Kde je totiž poptávka, zůstává i nabídka. Je jen na nás, jak vysoká bude.


reklama

The Kukang Rescue

předchozí    další
Outloň váhavý u majitele v malé ptačí kleci u silnice. Odtud byl zabaven a přemístěn do Kukang Rescue Programu.
Outloň váhavý u majitele v malé ptačí kleci u silnice. Odtud byl zabaven a přemístěn do Kukang Rescue Programu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lucie Čižmářová / The Kukang Rescue Program
Outloň váhavý u majitele v malé ptačí kleci u silnice. Odtud byl zabaven a přemístěn do Kukang Rescue Programu.
Outloň váhavý nabízený k prodeji na trhu se zvířaty na Sumatře.
Outloň váhavý v rehabilitačním procesu The Kukang Rescue Programu.
Ruční sběr kávových třešní.
Outloň váhavý v rehabilitačním procesu The Kukang Rescue Programu
Outloň váhavý v rehabilitačním procesu The Kukang Rescue Programu
 
Lucie Čižmářová

Autorka pracuje pro The Kukang Rescue Program a je terénní pracovnicí Zoo Olomouc.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist