http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/bobek-uz-tyden-resime-zastreleni-goriliho-samce-mezitim-byly-v-konzske-panvi-zastreleny-a-snedeny-desitky-goril
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Bobek: Už týden řešíme zastřelení gorilího samce. Mezitím byly v Konžské pánvi zastřeleny a snědeny desítky goril

3.6.2016 09:22 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud smrt gorilího samce pomůže připoutat pozornost k osudu goril divoce žijících, pak nebyla úplně zbytečná. Miroslav Bobek na snímku z výpravy za kamerunskými gorilami.
Pokud smrt gorilího samce pomůže připoutat pozornost k osudu goril divoce žijících, pak nebyla úplně zbytečná. Miroslav Bobek na snímku z výpravy za kamerunskými gorilami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Bálek / Zoo Praha
V zoo v americké Cincinnati došlo k dramatické situaci: tříletý chlapec přelezl téměř metrový plot, prolezl křovím a pak spadl do 4,5 metru hlubokého výběhu goril nížinných. Ošetřovatelé pak v obavě o chlapcův život zastřelili gorilího samce. O tom, zda bylo správné gorilu zastřelit, jaké to bude mít důsledky pro zbytek gorilí skupiny i o každodenním zabíjení goril v Konžské pánvi jsme hovořili s Miroslavem Bobkem, ředitelem Zoo Praha.
 

Dá se bez znalosti technických detailů říci, jestli ona zábrana mezi zvířaty a lidmi v Cincinnati je dostatečná?

Podle mého soudu je plot, křoví a příkop dostačující zábrana. Dá se dočíst, že takhle to tam mají bez problémů už 38 let.

Když si projdete jakoukoli dobrou zoologickou zahradu kdekoli na světě a prohlédnete si výběhy, zjistíte, že ve všech zoo najdete způsob, jak se do téměř kteréhokoliv výběhu dostat. A to včetně výběhů zvířat, která jsou pro člověka nebezpečná.

Zoologické zahrady jsou totiž budovány tak, že brání zvířatům dostat se ven. A předpokládá se, že lidé jsou soudní a nebudou se snažit zábrany překonat.

Na kom tedy leží vina za smrt té gorily?

Já se domnívám, že největší díl viny leží na matce dítěte.

Co z té události v Cincinnati vyplývá?

Že lidé musí dodržovat pravidla. Asi každý rodič dbá na to, aby jeho dítě nepřebíhalo silnici bezhlavě, bez rozhlédnutí. A i dospělý se při přecházení přechodu rozhlédne. To patří mezi základní pravidla našeho chování ve městě. A i zoo mají svá pravidla chování.

Gorilí samec Harambe spolu s tříletým chlapcem.
Gorilí samec Harambe spolu s tříletým chlapcem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ViralHog

Všechna zoo světa mají strašlivý problém s neukázněností lidí. Někteří lidé žijí v představě, že si zaplatili vstupné a že pak mohou všechno. V drtivé většině případu to dopadá dobře a tím tragickým koncem je to naštěstí v Cincinnati výjimečné.

Příklad za všechny: na některých výbězích máme zřetelný nápis ve smyslu Nekrmte zvířata, jsou nebezpečná. A pak vidíte maminku, jak vyzvedne dítě, aby mohlo prostrčit ručičku skrz plot a nakrmit zvířátko, protože to bude hezká fotka. Přímo pod tou cedulkou...

Bude mít Cincinnati nějaké dopady na to, jak zoo konstruují výběhy? Dají se čekat třeba nějaké revize stávajících opatření?

Víte co, když se rozhodnete, že se chcete dostat do nějakého výběhu, tak se tam dostanete. To by se musel naprosto změnit způsob, jak jsou odděleny prostory pro návštěvníky a prostory pro zvířata.

Problém totiž není v tom, jestli ten plot neměl být udělaný jinak. Problém je v neukázněnosti lidí. Příklad od nás, od vlků. Z pohledu lidí je tam kláda jako zábrana, pak je tam křoví a pak je tam plot. Tři jasné bariéry, které oddělují prostor pro návštěvníky a prostor zvířat. Jistě, může se teoreticky stát, že tam přijde tříleté dítě, které nikdo nehlídá, podleze kládu, prodere se křovím a strčí ruku skrz plot.



Základní apel je, aby se lidé chovali podle pravidel. V zoo platí jedno základní: návštěvník má být jen v těch prostorech, které jsou mu určeny. Je tam pár rozšíření jako zvířata nekrmit, nic jim neházet, případně je někde nefotografovat bleskem. Ale ten základ je: pohybovat se jen v prostorách určených pro návštěvníky. Tečka.

V Cincinnati trvalo deset minut, než pracovníci zoo situaci vyřešili zastřelením gorily. Je to rychlá reakce?

Podle mě to byla docela rychlá reakce, byť trochu americky pistolnická. Tím ale nechci to samotné rozhodnutí samce zastřelit nijak zpochybňovat. Obecně to, jak vyhodnocení a vyřešení takové situace trvá dlouho, závisí na celé řadě faktorů. Jaká je denní doba, kolik je v zoo lidí, o jaká jde zvířata, v jaké jsou situaci.

Gorily Kijivu a Nuru v pražské zoo.
Gorily Kijivu a Nuru v pražské zoo.
Foto | Willard / Flickr

Jak by se podobná situace odehrávala v pražské zoo?

U nás odděluje venkovní výběh goril od návštěvníků i jezírko, nikoli jen mělký vodní příkop. Ale i kdybych připustil, že by mohla nastat srovnatelná situace jako v Cincinnati, nechtějte po mně, abych řekl, za jak dlouho bychom stříleli. A jestli bychom stříleli.

Gorila obecně není zvíře, které je a priori agresivní, které by bylo útočné. Není to levhart. Identická situace u levharta by se musela vyřešit opravdu velmi rychle a bez jakéhokoli váhání, téměř automaticky. U gorily je prostor pro posouzení konkrétní situace. Jsou ostatně známy obdobné případy jako v Cincinnati, které dopadly dobře jak pro dítě, tak pro gorilu. (pozn. red.: například zde a zde.)

Z toho videa, co je k dispozici, není patrný jasný záměr gorilího samce toho chlapce zabít. Chvíli se choval velmi ochranitelsky. Ale to video také není celé a podle svědectví se situace vyhrocovala. Není sporu, že dítě bylo v ohrožení. Nevím v jak velkém ohrožení, ale v ohrožení bylo. Rozhodnutí gorilího samce zastřelit bylo správné. Mohl ho zabít nechtěně, ve stresu z nervózní atmosféry a z pokřikujících lidí. A gorily jsou velmi senzitivní. To se stačí podívat na našeho Richarda, to je strašný nervák, který věci velmi prožívá.

Lidé se na sociálních sítích stále ptají, proč se nepoužila narkotizační střela, proč se musel samec zabít. Proč?

Nástup účinku narkotizační střely u gorily, která je v klidu a pohodě, trvá zhruba patnáct minut. Samotné nastřelení není nijak příjemné a mohlo by vyvolat změnu chování samce, zejména s ohledem k dané stresové situaci.

Gorilu, která je pod tlakem, můžete také uspávat hodinu. A nepomůže zvýšit dávku, nástup účinku je prostě pomalý. Když jsme vezli naši Moju do Španělska, tak ona vycítila, že se něco děje, nastoupil stres, adrenalin – a uspávali jsme ji víc než hodinu.

Zvýšením dávky nic neurychlíte, jen riskujete, že použitá dávka bude smrtící.

Jaká zastřelením gorilího samce vznikla škoda? Ekonomicky i obecně.

Vyčíslovat penězi to nejde. S gorilami se neobchoduje, takže nejde říct, o jakou jde ekonomickou ztrátu.

V obecné rovině: došlo k psychickému traumatu toho chlapce. Je mrtvý gorilí samec, to je opravdu velká škoda, protože lidem, i mně osobně, jsou gorily blízké. A pak je traumatizovaná celá gorilí skupina, ve které ten samec žil. Pro ně je to fatální neštěstí a bude trvat roky, než se to tam srovná. To je podle mě ta největší škoda.

Rozhodně se není potřeba obávat ohrožení populace goril v zoologických zahradách. Z tohoto pohledu je ztráta jednoho samce zanedbatelná. Gorilích samců je v zoologických zahradách nadbytek. A přemýšlí se, co s nimi, jestli zakládat ryze samčí skupiny, jestli je kastrovat. Já bych byl pro to vytvářet gorilí skupiny v zoo v zemích, kde je ještě nemají, třeba v Číně.

Gorily jsou loveny pro maso. Snímek je z Kamerunu
Gorily jsou loveny pro maso. Snímek je z Kamerunu

Pozoruhodné je, jaké silné emoce a vypjaté reakce zastřelení samce Harambeho vyvolala. Co to o nás říká?

Za ten týden, co se nad tím lidé na sociálních sítích pohoršují, mohlo být v Konžské pánvi zabito tak deset goril nížinných – když tedy zůstaneme jen konkrétně u těchto goril. Možná víc. Takže pokud na té tragédii ze zoo hledat něco k zamyšlení, tak to, že svět řeší zastřelení jednoho samce, zatímco v Africe jich jsou ročně zastřeleny stovky. To je problém a to se má řešit.

My jako zoo děláme například projekt Toulavý autobus. To je autobus, který v Kamerunu vozí děti, aby se podívaly do záchranných stanic pro gorily a aby spatřily gorily jako krásná zvířata. Protože dosud je vídaly jen jako maso na talíři.

A pokud tahle smrt pomůže připoutat pozornost k osudu divoce žijících goril, pak nebyla úplně zbytečná. A pokud se podaří lépe chránit gorily ve volné přírodě, bude to mít velký přínos i pro ostatní zvířata. Gorila je skvělý vlajkový druh, který je dobře vidět a budí sympatie. A skrze gorily a skrze ochranu jejich životního prostředí lze chránit i ostatní divoká zvířata. Tohle je to důležité.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist