http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/bohumil-fiser-brdy-jsou-ostrov-horske-prirody-kde-muzete-zazit-opravdovou-tmu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Bohumil Fišer: Brdy jsou ostrov horské přírody, kde můžete zažít opravdovou tmu

22.11.2016 01:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedním z nejnavštěvovanějších míst Brd jsou Padrťské rybníky. Na snímku Dolejší Padrťský rybník.
Jedním z nejnavštěvovanějších míst Brd jsou Padrťské rybníky. Na snímku Dolejší Padrťský rybník.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy
Přeměna Vojenského újezdu Brdy na Chráněnou krajinnou oblast Brdy proběhla teprve nedávno. Turistické značky ještě nejsou všechny namalované, turisté ale do většiny prostoru CHKO již smějí. Se šéfem CHKO Brdy Bohumilem Fišerem jsme si povídali o tom, čím je příroda bývalého vojenského újezdu zajímavá.
 
V čem se CHKO Brdy liší od jiných CHKO, je v nějaké oblasti specifická?

CHKO Brdy je ostrovem horské přírody uprostřed Čech. Je to území rozkládající se na 345 kilometrech čtverečních téměř bez staveb. Kromě silnice spojující Spálené Poříčí a Rožmitál pod Třemšínem jsou téměř všechny ostatní cesty účelové lesní komunikace, kde je vjezd povolen pouze obsluhujícímu personálu. Návštěvník si tak může vychutnat přírodu, čistý vzduch a vodu, ticho a v noci zažít i opravdovou tmu.

Co je v Brdech to důležité, co je potřeba chránit nejvíce? Co zajímavého v nich můžeme najít?

Z hlediska biodiverzity jednoznačně bezlesí, které je po útlumu výcviku Armády ČR ohroženo zarůstáním. Jedná se o rozsáhlá vřesoviště na dopadových plochách Jordán a Tok, která původně vznikla vykácením lesa při vzniku dělostřelecké střelnice ve 30. letech minulého století a nemají svým rozsahem v České republice obdoby. Na dopadové ploše Brda bude nadále probíhat armádní výcvik a tím bude docházet k tolik potřebným disturbancím pro zachování současného charakteru ekosystémů vyvinutých na bezlesí. Zde existuje spolupráce při organizaci činnosti armády tak, aby byla přizpůsobena požadavkům ochrany přírody.

Bohumil Fišer vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor Ochrana životního prostředí. V roce 2003 nastoupil do Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a 12 let byl vedoucím a poté ředitelem Odboru péče o přírodu a krajinu. Od poloviny roku 2015 byl jmenován vedoucím oddělení Správy CHKO Brdy.
Bohumil Fišer vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor Ochrana životního prostředí. V roce 2003 nastoupil do Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a 12 let byl vedoucím a poté ředitelem Odboru péče o přírodu a krajinu. Od poloviny roku 2015 byl jmenován vedoucím oddělení Správy CHKO Brdy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Hana Mayerová / Správa CHKO Brdy

Další cenná bezlesí jsou na místech zaniklých obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín a Hrachoviště, která hostí například největší populace kosatců sibiřských v České republice. Zde však bylo postupně redukováno využívání armádou a tato činnost musí být do budoucna nahrazena cílenou péčí pro údržbu bezlesí.

V CHKO Brdy nicméně svým rozsahem převažuje významně les. V lesních porostech jsou zachovány fragmenty smíšených a suťových lesů na hůře přístupných místech. V rámci bývalého vojenského újezdu Brdy jsou to bučiny na Koníčku, pralesovitý suťový les na Kloboučku, podmáčené smrčiny nad Hořejším Padrťským rybníkem, bučiny v okolí Teslínského kláštera nebo suťový les na Lipovsku. V Třemšínských Brdech je pak několik přírodních rezervací a památek, kde jsou chráněny bučiny a suťové lesy jako například PR Getsemanka, PR Chynínské buky nebo PR Kokšín. Brdy jsou pramennou oblastí s minimem negativních zásahů do vodních toků. V tocích se tak prohání nejsilnější populace raka kamenáče v České republice, mihule potoční, vranka obecná nebo střevle obecná.

Brdy jsou také unikátním územím s prvohorním geologickým podložím – kambrické slepence a křemence a na jihu pak buližníky. K vidění jsou pěkné geomorfologické jevy vzniklé mrazovou činností, jako jsou tory a kamenná moře. Z kambria jsou v paseckých a jineckých břidlicích uloženy zkameněliny uchovávající pro nás doklady tehdejšího života. V 90. letech v nich ve výkopu objevil tým profesora Ivo Chlupáče nejstarší makrofosilii nemořského původu na světě, korýše Kodymirus vagans.

Líbí se Vám rozhovor? Přispějete na další?

       

Proč jsou Brdy jen CHKO a nestaly se nikdy národním parkem? První záměr na národní park se podle Wikipedie objevil již v roce 1921...

Je pravda, že v roce 1920 formuloval a publikoval zemský poslanec Luboš Jeřábek návrh na územní ochranu Brd. Navrhl Brdskou reservaci s Padrťskými rybníky a velkou lesní rezervaci v hřebenech Brdských. V témže roce pak předložila skupina poslanců ve sněmovně návrh, aby byl v Brdech zřízen národní park. Tento návrh sněmovnou nebyl podpořen. Od roku 1921 se objevila myšlenka vytvoření vojenského výcvikového prostoru s dělostřeleckou střelnicí a přes vlnu odporu byl vojenský prostor zřízen roku 1926.

Dnešním kritériím daným českým pojetím národních parků však území Brd neodpovídá a to především kvůli rozsáhlým hospodářským stejnověkým monokulturám smrku, které mají k přírodě blízkým biotopům hodně daleko. Je to vidět i na zonaci CHKO Brdy, kde I. a II. nejcennější zóna pokrývá pouze necelých 15 % území.

V Třemšínských Brdech je několik přírodních rezervací a památek, kde jsou chráněny bučiny, například přírodní rezervace Chynínské buky (na snímku).
V Třemšínských Brdech je několik přírodních rezervací a památek, kde jsou chráněny bučiny, například přírodní rezervace Chynínské buky (na snímku).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy

19. května 1930 byly vystřeleny první granáty. Od té doby se začaly na dopadových plochách i v jejich okolí hromadit zbytky munice. Jak postupuje čištění prostoru od munice?

Otázka pyrotechnické očisty území je v gesci Ministerstva obrany. Povrchový sběr munice dle informací, které mám, postupuje dle plánu. Komplikují ho neukáznění návštěvníci, kteří nerespektují zákaz vstupu do prostor bez pyrotechnické očisty území a to včetně cest.

Stihne se pyrotechnická asanace v termínu? Kdy budou zpřístupněny dočasně uzavřené zóny?

Dle zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy má Ministerstvo obrany provést průzkum a odpovídající opatření k odstranění případné ekologické nebo pyrotechnické zátěže tohoto území do konce roku 2017. Dočasně uzavřené zóny by tedy měly být zpřístupněny v průběhu roku 2018.

Bude odstraněna veškerá munice, nebo v některých oblastech zůstane? Hrozí pro návštěvníky nějaké nebezpečí? Co má s municí dělat případný nálezce?

Veškerá munice určitě odstraněna nebude. Na dopadových plochách Tok a Jordán se neuvažuje pyrotechnická očista vůbec. Zpřístupnění bude po vyznačených trasách. V tuto chvíli žádná trasa vyznačena není, neboť jsou obě dopadové plochy součástí širší plochy bez provedené pyrotechnické asanace. Na Kolvíně, Bahnech a trojúhelníku navazujícím na posádkové cvičiště zůstává zátěž, kde zatím neproběhne ani povrchový sběr a tyto lokality zůstanou veřejnosti nepřístupné i po roce 2017. Na zbytku území právě probíhá povrchový sběr. Pro návštěvníky je největším nebezpečím člověk, který by manipuloval s nalezenou municí. Takové chování se blíží sebevražednému atentátníkovi a je trestným činem. V případě nálezu munice s ní v žádném případě nemanipulujte a zavolejte Policii ČR.

Mají Brdy nějakou zvláštní funkci?

Brdy jsou významnou zásobárnou pitné vody pro všechny okolní obce. Například Příbram v současné době odebírá většinu pitné vody z nádrží Octárna (Obecnice), Pilská a Láz, které původně sloužily k promývání rud a čerpání důlních vod. Přes srážkový stín pohraničních hor právě kvádrovitá rozpadavost tvrdých prvohorních slepenců a křemenců umožňuje rychlejší vsakování vody do puklin a vytváření vodních rezervoárů podzemní vody. Ale do budoucna musíme počítat i s eventualitou delších období sucha a proto se připravujeme iniciovat i opatření k dalšímu zlepšování vodního režimu brdské krajiny směrem k zadržování vody v lesních ekosystémech.



Kvalitu brdské vody mohou ocenit návštěvníci při svých procházkách a ochutnat ji v několika desítkách studánek.

Jaký je v současnosti vodní režim v Brdech, zavádějí se nějaká opatření proti odvodňování? Jaké řešení preferujete vy?

Při založení dělostřelecké střelnice byla největší obava o narušení vodního režimu vykácením rozsáhlých dopadových ploch. Mnohem významnější vliv na vodní režim měl přechod na smrkové monokultury před asi 200 lety, který doprovázelo plošné odvodnění. V dnešní době, kdy jsou lesy vystaveny extrémním výkyvům počasí, kde na jedné straně probíhají extrémní bleskové srážky a na druhé straně dlouhotrvající sucha, je pěstování smrkových stejnověkých monokultur ve středních polohách zcela nevhodné a je zázrak, že zatím Brdy nepotkala žádná zásadní katastrofa jako NP Šumavu nebo Krušné hory. Jednoznačně preferujeme přírodě blízká řešení v horních částech povodí, jako jsou rozlivy, vhodné řešení odvodnění podél cest a především změna druhové skladby lesa a přechod na různověký les.

Řízené vypalování vřesoviště na Jordánu jako součást cvičení hasičů.
Řízené vypalování vřesoviště na Jordánu jako součást cvičení hasičů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy

Je v Brdech specifická druhová skladba lesa? Bude se plánovaně či neplánovaně někam posouvat a měnit?

Většina lesních porostů v CHKO Brdy jsou stejnověké monokultury smrku, což odráží i jejich zařazení do III. zóny CHKO Brdy (85 % území). Pokud chceme vytvořit stabilnější lesní ekosystém, je třeba začít zásadní přechod na smíšený různověký les, který má i mnohem větší retenční schopnost a celkově se lépe vyrovnává s kalamitami vyvolanými klimatickými výkyvy i momentálními extrémními výkyvy počasí. S tím souvisí i přechod od holosečného k podrostnímu až výběrnému způsobu hospodaření, kde probíhá přirozená obnova lesa se zachováním různě starých stromů a tím v podstatě není třeba budovat a udržovat lesní meliorace. Starší stromy podrží svými kořeny vodu níže a tím umožní semenáčkům odrůst. Jedná se o postupy, které jsou náročnější na práci lesníků, ale ekonomicky vycházejí obdobně jako holosečné hospodaření a v dnešní době jsou tudíž i žádoucí, protože dají práci většímu počtu lidí.

Daří se údržba bezlesí vzniklých činností armády? Proč se vlastně provádí?

V letošním roce jsme experimentálně odzkoušeli řízené vypalování vřesoviště na Jordánu, které je díky pyrotechnické zátěži jediným možným řešením, jak rozsáhlá vřesoviště dlouhodobě udržet. Vřes má životní cyklus od 15 do 30 let a za tu dobu je třeba, aby se měly možnost uchytit semenáčky. K tomu je třeba obnažení povrchu na minerální podklad. Pokud se tak nestane, vřesoviště zaniká a zarůstá nálety.

Vřesoviště na dopadové ploše Tok
Vřesoviště na dopadové ploše Tok
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy

Experiment proběhl jako simulace reálné situace hoření dopadové plochy v rámci cvičení hasičů. Pro zařazení řízeného vypalování jako standardní péče o vřesoviště by se musela změnit legislativa. V současné době je připraven návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny.

Na Padrťských rybnících probíhá pastva dobytka. Jejím hlavním cílem je redukce expanzivní třtiny křovištní a musím říci, že pastva splnila naše očekávání. Zahájili jsme pastvu ovcí a koz na Vystrkově s cílem obnovy teplomilných trávníků a redukce náletových dřevin, na niž teď navazuje výřez náletů. Výřezy provádíme i na dalších lokalitách, například na Hrachovišti nebo u Drahlína. Na dopadové ploše Brda, na Hrachovišti a Felbabce spolupracujeme velmi vstřícně s Armádou ČR, která na těchto lokalitách provádí výcvik, jehož vedlejším účinkem je udržování bezlesí.

Bezlesí v Brdech zvyšuje biodiverzitu území a hostí mnoho zvláště chráněných druhů jako je kosatec sibiřský nebo prstnatec májový, zmije obecná, ještěrka živorodá i obecná, a biotopů jako jsou evropská suchá vřesoviště, bezkolencové louky nebo extenzivní sečené louky nížin a podhůří. Většina bezlesí v CHKO Brdy je součástí I. a II. zóny CHKO Brdy. Rozsah udržení bezlesí v budoucnu se bude odvíjet od množství finančních prostředků, které budeme mít k dispozici na péči o území.

Jaká je spolupráce s vlastníky pozemků, je mezi nimi nějaký rozdíl v jejich hospodaření? O koho se jedná konkrétně?

Spolupráce s vlastníky pozemků je na velmi dobré úrovni. Hlavními vlastníky pozemků jsou stát a církev, konkrétně Vojenské lesy a statky a Arcibiskupství pražské. S Vojenskými lesy a statky se v letošním roce podařilo zajistit péči o cenné bezlesí, kde umožnili provedení řízeného vypalování vřesoviště na Jordánu, zajistili pastvu dobytka na Padrtích a výřezy náletu. O změně druhové skladby nad rámec, který ukládá zákon, zatím vedeme diskusi se snahou připravit společně projekt, který by tuto cestu podpořil. Vojenské lesy a statky hospodaří holosečným způsobem. Na Obecnickém polesí v rámci svých prostředků aplikují přírodě bližší hospodaření s větším uplatněním buku nad rámec zákonných povinností.

Obnovená pastva ovcí a koz na teplomilných trávnících na Vystrkově.
Obnovená pastva ovcí a koz na teplomilných trávnících na Vystrkově.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy

S Arcibiskupstvím pražským, které hospodaří převážně s lesními pozemky v jižních, takzvaných Třemšínských Brdech, jsme v letošním roce uzavřeli dohodu na zlepšení druhové skladby za 1,2 milionu Kč a jednáme ještě o jejím navýšení v řádu 100 tisíc Kč. Arcibiskupství pražské aplikuje na části svých lesů podrostní hospodaření (pozn. red.: jde o takové hospodaření, kdy se les těží ve více fázích. Část ponechaných mateřských stromů chrání nově vznikající porost a poskytuje semena pro přirozené zmlazení vykácených ploch). Potvrzení výskytu datlíka tříprstého v Třemšínských Brdech ukazuje, že jsou tam lesní porosty v dobré kondici. Datlík vyžaduje jehličnaté či smíšené lesy pralesovitého charakteru se starými stromy.

Připravuje a zabezpečuje se infrastruktura pro návštěvníky CHKO Brdy, jako jsou parkoviště a odpočívadla?

Parkoviště jsou v režii okolních obcí, případně vlastníků pozemků. Záchytné parkoviště vzniklo v Obecnici, další rozšíření parkoviště plánují Strašice v areálu bývalých kasáren, obdobně zvažuje zřízení parkoviště v areálu bývalých kasáren v Chyníně obec Čížkov. VLS připravují zřízení velkokapacitního parkoviště na Kolvíně. Menší parkoviště jsou téměř v každé obci kolem CHKO Brdy. Vnitřní infrastrukturu pro turisty, jako jsou odpočívadla, připravujeme ve spolupráci s VLS a Arcibiskupstvím pražským s respektem k nezastavěnosti Brd ve střízlivé formě a pravděpodobně o realizaci požádáme do Operačního programu životní prostředí.

Bylo již dokončeno turistické značení?

Klub českých turistů má souhlas s konečným značením turistických cest pro pěší. Před hlavní turistickou sezónou dokončili značkaři 80 kilometrů tras v okrajových částech bývalého Vojenského újezdu Brdy, jak to dovolila pyrotechnická očista území. Konečný stav je možné očekávat v průběhu roku 2018.

Co se týče cyklotras, existuje návrh, který je projednán s okolními obcemi i některými zájmovými spolky a je na něm všeobecná shoda ze strany VLS jako vlastníka i Správy CHKO Brdy. Zatím se však nenašel subjekt, který by si návrh vzal za své a na projekt a realizaci požádal o finanční prostředky na Středočeském a Plzeňském kraji.

Kolik návštěvníků letos CHKO Brdy navštívilo? Jaká jsou ta nejfrekventovanější místa, dochází na nich k poškození přírody?

Počet lidí byl monitorován na čtrnácti nástupních místech do CHKO Brdy. V současné době máme k dispozici data za prvního půl roku. Jedenáct až sto deset průchodů denně, takový je rozptyl průměrné denní návštěvnosti na sledovaných lokalitách.




Nejvyužívanější jsou cesta spojující Neřežín a Obecnici a cesta ze Strašic na Tři Trubky. Jedná se však především o průjezdy vozidel, protože cestu ze Strašic stále hodně využívá Armáda ČR a na průjezd Neřežín, Zaječov - Obecnice mají plovoucí povolenky okolní obce. Monitoring nerozlišuje mezi průchody pěších a průjezdy cyklistů či automobilů. Výsledky měření ukázaly, že frekvence průchodů se od začátku roku postupně zvyšuje. Větší počet lidí se pak v nově otevřených Brdech pohybuje o víkendech. Návštěvnost ale není tak vysoká, jak by se dalo očekávat. Většinou tvoří jen 1,5 až dvojnásobek všednodenní návštěvnosti. Na některých cestách je dokonce průměrná návštěvnost ve volných dnech nižší než ve všedních dnech.

Některé cesty však mají typicky několikanásobně zvýšenou víkendovou návštěvnost. Podle měření jde třeba o trasu z Míšova k Padrťským rybníkům nebo lokalitu Na Dědku u Třemšína, kde se o víkendu pohybuje až 4,5krát více turistů než ve všední dny. Když jsem o prázdninách jezdil ve všední den po CHKO, za den jsem narazil maximálně na dvacet cyklistů. O svátcích a víkendech to bylo o něco větší množství. Navštěvované jsou hlavně dvě nebo tři lokality, kde jsem turistů potkával víc, někteří jezdili v armádou zakázaných územích, kde ještě neskončila očista od munice. Nejnavštěvovanější jsou Padrťské rybníky a Jordán. Tam se návštěvnost pohybovala v řádu stovek lidí za den. Z pohledu ochránce přírody čím méně turistů, tím lépe. Ale je pravda, že jsme očekávali výraznější zájem.

V brdských  tocích se prohání nejsilnější populace raka kamenáče v České republice.
V brdských tocích se prohání nejsilnější populace raka kamenáče v České republice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy

Bude někdy zprůjezdněna silnice mezi Obecnicí, Strašicemi a Mirošovem napříč Brdy?

I když plán péče o CHKO Brdy připouští zprůjezdnění komunikace Obecnice – Zaječov, já věřím, že se nikdy veřejnou komunikací nestane. Jednak to nechtějí obce, přes které by komunikace vedla, jednak by to bylo finančně velmi náročné a jednak by to mohl být první krok k šíření developerských aktivit v Brdech.

S otevřením Brd turistům se asi potýkáte s tím, že nechávají po sobě odpadky. Nebo jsou turisté v Brdech ukáznění?

Většina lidí ctí, že co si do lesa přinesu, také si z lesa odnesu. Je určité procento neukázněných lidí, kteří zbytky po sobě odhazují. Mnohem závažnější je však odpad, který do lesa přivezou obyvatelé okolních obcí. Po turistovi v přírodě zbude petka nebo obal od sušenky, ale místní jsou schopni do lesa vozit i nebezpečné zbytky od barev a ředidel, ostnatý drát, střepy, což je k přírodě mnohem závažnější prohřešek. Odpadky v průběhu roku sbírají jak lesníci, tak ochranáři, ale i mnozí návštěvníci.

Zrovna předminulý víkend jsme ve spolupráci s VLS a Arcibiskupstvím pražským přes nepřízeň počasí uspořádali dobrovolnickou akci „Ukliď Brdy“, které se zúčastnilo spolu s pořádajícími téměř tři desítky dobrovolníků. Z Brd jsme odnesli několik pneumatik, slamníky, několik kg železa a další drobnější odpad. Všem zúčastněním bych ještě jednou rád poděkoval.

Je to již 11 let, co byla vyhlášená předposlední CHKO Český les. Je podle vás ještě nějaká lokalita v ČR, která by mohla či měla být vyhlášena CHKO?

Je řada území, kde jsou dlouhodobě sledovány krajinářské a přírodní hodnoty, například Soutok Dyje a Moravy, Poohří, Krušné hory nebo Doupovské hory. Vznik nové CHKO je však často také podmiňován shodou s orgány samospráv a je často závislý na aktivní podpoře z regionu. Proto předpokládám, že do budoucna seznam všech chráněných krajinných oblastí není uzavřený, ačkoliv nyní se přímo žádné vyhlášení nové CHKO nepřipravuje.

Co jsou největší překážky v prosazování ochrany přírody?

Jako největší překážku pro ochranu přírody v České republice vnímám tlak na využití území s cílem komerčního využití, ať už jsou to stavby pro rekreaci, penziony, hotely, restaurace a další stavby pro turistické využití, průmyslové komplexy nebo liniové stavby pro dopravní obslužnost. V Evropě máme tendenci zabírat další a další místa, kde ještě zbyla „nevyužitá“ příroda. Je to zřejmě snad už dožívající pud po podmanění. Ostatně právě v CHKO Brdy uvidíme, zda se podaří území ochránit před výstavbou. Také mi stále chybí v české společnosti větší chuť pečovat o společný prostor, vše končí za plotem mé zahrady.

Místo nejkrásnějšího rozhledu v CHKO Brdy - vrchní bunkr na dopadové ploše Jordán
Místo nejkrásnějšího rozhledu v CHKO Brdy - vrchní bunkr na dopadové ploše Jordán
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy

Jak se vyvíjí situace ohledně vodního díla Amerika?

Je zpracována studie proveditelnosti a především Krajský úřad Plzeňského kraje má zájem o zajištění protipovodňové ochrany v obcích na Klabavě, pro kterou bylo toto dílo navrhováno. Obec Strašice, na jejímž katastru je vodní dílo Amerika zvažováno, však výstavbu díla nechce, a neuvažuje o jeho zařazení do územního plánu. Podnik Povodí Vltavy doposud nemá vyjádření vlastníka pozemků Vojenských lesů a statků. AOPK ČR vydala stanovisko ke studii proveditelnosti, kde především upozorňuje na změnu situace v území po vyhlášení CHKO Brdy související se změnou způsobu využívání území. Upozorňujeme také na některé nedořešené zásadní okolnosti, jako je zásah do geologického podloží, nevyřešené zemníky na hráz a požadujeme provedení přírodovědných průzkumů lokality. Stanovisko Armády ČR, které bylo prezentováno jako souhlasné, obsahuje mnoho požadavků jejichž řešení by vyvolávalo další zásahy do krajiny, takže v praxi jsou tyto požadavky nerealizovatelné v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny.

Co plánujete do budoucnosti?

Stabilizovat tým Správy CHKO Brdy, dobudovat zázemí pro fungování Správy. Pokračovat v aktivní péči o bezlesí a les. Především nastartovat postupnou zásadní přestavbu monokulturních stejnověkých smrčin na druhově bohatší smíšený různověký les a tím stabilizovat lesní porosty v Brdech a zároveň zlepšit jeho retenční schopnost. Nastavení podmínek při vyhlášení CHKO Brdy a zonace nám k tomu nevytvořila úplně dobré startovací podmínky, ale jak je vidět v lesích Arcibiskupství pražského, když je vůle, tak to jde. V případě, že nám to situace dovolí, napravit i některé nevhodně upravené části vodních toků. Udržet základní hodnotu území, kterou je nezastavěnost, ticho a tma. A rozsáhlé území bez veřejné automobilové dopravy.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Šárka Spáčilová
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist