http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jiri-grygar-svetelne-znecisteni-ohrozuje-kvalitu-nocniho-spanku-lidi-skodi-ale-i-zivocichum-a-rostlinam
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jiří Grygar: Světelné znečištění ohrožuje kvalitu nočního spánku lidí, škodí ale i živočichům a rostlinám

23.1.2017 01:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Satelitní snímek střední a jižní Evropy v noci ukazuje, jak města září do prostoru. Praha je označena malou zelenou tečkou. Snímek je z února 2011.
Satelitní snímek střední a jižní Evropy v noci ukazuje, jak města září do prostoru. Praha je označena malou zelenou tečkou. Snímek je z února 2011.
V Česku jsou místa, kde v noci stěží zahlédnete hvězdy na obloze. Jejich svit se ztratí v záři umělého osvětlení. Nejhorší situace s tzv. světelným smogem je ve velkých městech, v Praze, Brně, Ostravě či Liberci. Jako protiklad přesvětleným místům byly u nás vyhlášeny tři oblasti tmavé oblohy, místa, kde noční temnotu téměř nic neruší. O potřebě bránit se nadbytečnému světlu jsme si povídali s čestným předsedou České astronomické společnosti Jiřím Grygarem, který nedávno inicioval vznik meziresortní pracovní skupiny, která má pro potřeby ČR navrhnout legislativní řešení světelného smogu.
 

Životní prostředí v ČR se dnes a stále potýká s celou řadou různě závažných problémů. Jak vy osobně vnímáte závažnost světelného znečištění, ve vztahu k těm ostatním problémům a nedostatkům?

Jistě, jsou tu s námi přítomna mnohá ještě závažnější rizika, ale příspěvek světelného znečištění do seznamu škodlivých vlivů rychle roste. Současné světelné znečištění ohrožuje kvalitu nočního spánku lidí, ale také živočichů a dokonce i rostlin. Roste riziko oslnění řidičů vozidel zvláště na dálnicích, zbytečně se zvyšují výdaje za elektřinu. Víme také dobře, kolik užitečného hmyzu zanikne v okolí silných světelných zdrojů…



Jiří Grygar je český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize.
Jiří Grygar je český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize.

Jak přesvícení negativně zasahuje do života rostlin?

Noční osvětlení, respektive přesvětlení, ovlivňuje některé fáze růstu rostlin. Například klíčení semen, rašení a opad listů i přechod z vegetativního do kvetoucího stavu. V městském osvětlení se stromy olisťují předčasně a naopak odkládají opad listů na podzim.

Ministr Brabec tvrdí, že světelné znečištění prý negativně ovlivňuje ekonomiku. Jakým mechanismem k tomu dochází?

Ekonomiku ovlivňuje zbytečné svícení do prostoru, kde to není nutné, a naopak je to dokonce škodlivé. Odhaduje se, že je to asi 40 % energie vyzařované venkovním osvětlením. Je to celé provázané: škodlivé účinky zbytečného osvětlení ovlivňují lidské zdraví a imunitu člověka, protože ochranný melatonin se tvoří jen tehdy, když spíme ve tmě. Nedávno se také ukázalo, že pracující v nočních směnách při silném osvětlení mají narušenu imunitu v porovnání s kontrolními vzorky populace, která v noci spí ve tmě. Narušuje se tím totiž standardní cirkadiánní rytmus (pozn. red.: cirkadiánní rytmus je biologický rytmus s periodou o délce 20–28 hodin).

Nevíte, odkud se v Čechách bere ta iniciativa bojovat proti světelnému znečištění? Většina zemí EU tuto problematiku vůbec neřeší.

Podle mých informací se už v řadě evropských zemí touto problematikou zabývají jak odborníci, tak i zákonodárci. Dobrým příkladem je určitě Slovinsko, Itálie, Velká Británie, Francie, Španělsko, Dánsko, Polsko. A vlastně také i Česko, kde první omezení nadbytečného osvětlení obsahoval Zákon o ochraně ovzduší z roku 2002.

Zakreslení Jizerské oblasti temné oblohy na satelitním snímku. Vizualizaci založenou na datech NASA provedl tým Jizerských projektů při Astronomickém institutu wroclawské univerzity.
Zakreslení Jizerské oblasti temné oblohy na satelitním snímku. Vizualizaci založenou na datech NASA provedl tým Jizerských projektů při Astronomickém institutu wroclawské univerzity.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | vizualizaci založenou na datech NASA provedl tým Jizerských projektů při Astronomickém institutu wroclawské univerzity

Pravda, původní verze zákona o ovzduší deklaratorně světelné znečištění uváděla, ale celá ta záležitost vyšla nějak do ztracena, ne?

Ta původní verze ze zákona č. 86/2002 Sb. byla dalšími novelami i zákony postupně změkčována, až nakonec v roce 2012 tato omezení zcela vymizela.

Proč k tomu došlo?

Myslím si, že výsledky astronomických studií tehdy příslušní zákonodárci bagatelizovali, protože se domnívali, že naši populaci nijak nedojímá úsilí o zachování pohledu na hvězdnou oblohu a že o nic jiného nejde. Kromě toho hrála roli i tendence minimálního omezování podnikání a reklam pravicovými vládami.

Máme čtyřicet oblastí tmavé oblohy ve světě, z toho 17 v Evropě a hned tři u nás. Nepřeháníme to trochu?

Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlašovány pouze tam, kde s tím veřejnost souhlasí a kde jsou pro to objektivní podmínky. Většinou jde o buď o národní parky nebo chráněné krajinné oblasti, a tam se taková ochrana přímo nabízí.

Je opravdu tmavá obloha plná hvězd hodna důsledné ochrany?

Myslím, že zejména mladí lidé i děti by měly mít možnost se dívat na nádheru nočního nebe. Jde koneckonců i o příklad, jak navrátit přírodní rezervace jejich původnímu prostředí.

Správná lampa má svítit jen pod sebe.
Správná lampa má svítit jen pod sebe.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Kodziolka / Instantní astronomické noviny

Ministerstvo životního prostředí si u České astronomické společnosti vyžádalo přípravu podpůrného materiálu. Stává se to často?

Naši ministři životního prostředí jsou v tomto směru zřejmě výjimkou, protože astronomové radí ministrům životního prostředí již od roku 1998, kdy se stal ministrem životního prostředí Martin Bursík. Máme také kontakty do obou komor parlamentu právě proto, že máme nejpřesnější údaje o světelném znečištění na obloze za posledních 60 let, a odtud se pak dá všechno odvodit.

Jaký úkol teď na bedrech astronomů z ČAS leží? Míru světelného znečištění už jste změřili, co přijde dál?

Teď by měla vzniknout odborná skupina zástupců ministerstev životního prostředí, zdravotnictví, průmyslu a obchodu, dopravy i ministerstva pro místní rozvoj. Ta posoudí míru škodlivosti světelného znečištění pro občany, faunu a flóru, dopravu, bezpečnost a plýtvání energií. Skupina připraví na základě toho návrh zákona, jenž by měl zastavit zhoršování světelného znečištění zejména tam, kde působí největší škody. Bylo by ovšem potřebné postupovat při realizaci zákona uvážlivě tak, abychom s vaničkou nevylili i dítě.

Je možné, aby pět našich ministerstev dokázalo ve vzájemné součinnosti nějak na vaše doporučení reagovat, vzhledem k tomu, jakou u nich dosud mělo světelné znečištění mizivou prioritu?

Určitě to nebude lehký úkol, ale myslím, že na každém z dotčených ministerstev najdou ve vlastním zájmu odborníky, kteří dokáží posoudit odborné argumenty. Po dohodě celé pracovní skupiny by mohl vzniknout kvalitní návrh zákona, který může relativně snadno minimalizovat škody, jež světelným znečištěním vznikají.

Obce už ale dávno disponují vlastními prostředky v podobě místních vyhlášek, jak světelné znečištění regulovat. Je tedy za těchto podmínek vůbec vhodné řešit celou věc centrálně, z ministerstev?

Omezení světelného znečištění zákonem je potřebné proto, že obce a ani města obvykle nemají odborníky, kteří dovedou nalézt vhodná řešení. Kromě toho fyzikální povaha šíření světla znamená, že světelná pohoda v dané obci či městě je ovlivňována dalekým okolím řekněme do vzdáleností 40 km. A tady už nějaká lokální vyhláška nepomůže.



„Svítit dolů, nikoliv nahoru“ je myslím velmi jasný popis toho, co by se od obcí a měst čekalo, když by přišlo na omezení světelného znečištění. Máte nějakou hrubou představu o tom, kolik lamp veřejného osvětlení v ČR je ve hře a kolik by jejich úprava ke svícení dolů stála?

Životnost svítidel je časově omezená řekněme intervalem 15 let. Čili rozhodně v zákoně nepůjde o příkaz vše vyměnit naráz, ale naprosto postačí, když nová svítidla budou mít parametry určené zákonem. Ono k tomu už vlastně dochází spontánně i bez tlaku zákona, protože světelné zdroje LED zcela přirozeně svítí pouze do spodního poloprostoru a mají významně nižší spotřebu při stejné intenzitě světla než starší typy svítidel. Obce i města si jistě dovedou spočítat, kdy se jim vyplatí stará svítidla vyměnit za nová právě kvůli té poměrně dramatické úspoře elektřiny.

Záře z polských skleníků. Skleníky byly dodatečně vybaveny stínícími žaluziemi.
Záře z polských skleníků. Skleníky byly dodatečně vybaveny stínícími žaluziemi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mašek a Vladimír Dvořák / Astronomické události

Nejsou to ale jen pouliční lampy. Které zdroje světla ještě působí problémy?

Největší znečišťovači jsou extrémně svítivé světelné zdroje na stožárech sportovních stadionů, případně ve stavebních dvorech továren a na seřaďovacích nádražích. Na druhé straně velmi vzorná jsou letiště, kde je potřeba zabránit oslňování pilotů při startu a přistání, takže odtud si lze v boji s parazitním světlem vzít příklad.

Pardon, co je to parazitní světlo?

To je souhrnný termín pro světlo, které je buď zcela zbytečné, anebo dokonce škodlivé.

Jak by se v Čechách dal problém se světelným znečištěním ještě řešit? Máte nějakou vizi, jak toho dosáhnout?

Tu vizi vidím právě v iniciativě ministra životního prostředí a samozřejmě také v potřebě tlačit na příslušné orgány sousedních států, aby nám obrazně vzato neposílali parazitní světlo přes hranice. Viz třeba problém s polskými skleníky poblíž Frýdlantu v Čechách, kde o opravdu agresivním světelném znečištění nakonec musely jednat hlavy vlád obou zemí.

Jak například řeší problematiku světelného znečištění Francie, Itálie a Slovinsko?

Fyzikální zákony i geometrická optika jsou všude stejné, takže jde spíše o nalezení vhodného kompromisu mezi nutností nočního svícení a omezení parazitního světla, takže i ta legislativní opatření jsou poměrně podobná. Určitě se však budeme při prosazování zákona odvolávat na evropské, ale i zámořské zdroje. Nejdále v omezování světelného znečištění jsou některé státy USA, zejména Arizona, takže tam budeme hledat své vzory.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Radomír Dohnal
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

23.1.2017 10:00
To by mně teda zajímalo jak to že na západ od nás toho svítí daleko více, včetně např. celých úseků dálnic a nemají s tím problém. Jestli ono to není účelové stejně jako dojemná péče politiků o naše zdraví sloužící zpravidla k vytváření registrů, zakazům a regulacím od potravin, pitiva, kouření, nebo že Pepek z Horní Dolní svým kouřícím domácím kotlem může za smogovou situaci na ostravsku.....
Odpovědět
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist