http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/petr-holy-za-kvalitu-ekologicke-vychovy-v-praze-rucim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Petr Holý: Za kvalitu ekologické výchovy v Praze ručím

15.11.2016 01:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mgr. Ing. Petr Holý vystudoval Krajinné inženýrství na ČZU v Praze a Sociální a kulturní ekologii na UK v Praze. Koordinátorem pražské EVVO byl v letech 2007 až 2014, následně pracoval na SFŽP coby metodik Národních programů ŽP. Koordinátorem pražské EVVO je znovu od července 2016. Je ženatý, má dvě děti.
Mgr. Ing. Petr Holý vystudoval Krajinné inženýrství na ČZU v Praze a Sociální a kulturní ekologii na UK v Praze. Koordinátorem pražské EVVO byl v letech 2007 až 2014, následně pracoval na SFŽP coby metodik Národních programů ŽP. Koordinátorem pražské EVVO je znovu od července 2016. Je ženatý, má dvě děti.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je jeden z klíčových preventivních nástrojů ochrany životního prostředí. Schovává se pod zkratkou EVVO. Týká se celé společnosti, ale nejvíce se EVVO věnuje dětem. O úrovni EVVO v Praze jsme si povídali s koordinátorem pražské EVVO Petrem Holým.
 
Nedávno jste se znovu stal koordinátorem pražské EVVO. Co vás k tomu vedlo?

Pracoval jsem jako krajský koordinátor EVVO pro Prahu už v období 2007 až 2014. Práce to byla pestrá a bavila mne. Pak jsem dva roky pracoval na Státním fondu životního prostředí. Rád jsem se pak vrátil na Magistrát, protože jsem měl pocit, že jsem odešel od rozdělané práce. Navíc jsem byl u vzniku nové pražské koncepce EVVO a chtěl jsem se podílet také na jejím naplňování.

Co vlastně koordinátor pražské EVVO dělá?

Měl by za Prahu odvést práci, kterou Praha jako kraj odvést má, například ve vztahu k celonárodní koncepci EVVO. Jeho úkolem je, aby Praha v oblasti EVVO nezaostávala za ostatními kraji, lépe aby byla ostatním krajům vzorem. Co se týče přímo Prahy, pak koordinátor by měl být prostředníkem mezi krajem, městskými částmi, školami, městskými i neziskovými organizacemi. Jeho úkolem je dlouhodobá a koncepční podpora EVVO, aby aktéři pražské EVVO věděli, jakou práci na poli EVVO od nich Praha chce. A naopak, aby město vědělo, jak mu tyto organizace pomáhají.



Řekl jste, že by Praha měla být jiným krajům vzorem. Dá se vůbec říct, jak je na tom pražská EVVO v porovnání s jinými kraji co do kvality? Je vzorem?

Praha je specifická tím, že na malém území je hodně lidí. A hodně organizací. To je skvělé pro dosah služeb. Díky tomu je tu dobrá dostupnost ekocenter a jiných EVVO služeb. Jakákoliv pražská škola může být do hodiny cesty veřejnou dopravou v některém pražském středisku ekologické výchovy. Čili fyzická dosažitelnost služeb je v Praze skvělá.

Praha je specifická tím, že na malém území je hodně lidí. A hodně organizací. To je skvělé pro dosah služeb.
Praha je specifická tím, že na malém území je hodně lidí. A hodně organizací. To je skvělé pro dosah služeb.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Co se týče činností v EVVO, i tady může být Praha vzorem. Je to také tím, že Praha je oproti jiným krajům relativně bohatá, a to nejen na finanční prostředky, ale i na lidské zdroje. Praha se může mimo jiné pyšnit tím, že šest z deseti dosavadních držitelů certifikátu kvality EVVO jsou právě organizace z Prahy. Tuto certifikaci poskytovatelů EVVO zaštiťuje ministerstvo životního prostředí. Praha na rozdíl od jiných krajů nedosáhne na řadu evropských dotací, ale umí to dorovnat z vnitřních zdrojů.

A Praha, přestože je to velkoměsto, má mnoho hezkých a cenných přírodních míst. Byla a je tu spousta lidí, kteří se o ně starají, aby nezanikla.

A dá se nějak poměřit kvalita EVVO v Praze a jiných krajích?

Stejně jako jiné kraje vykazujeme statistiky pro ministerstvo životního prostředí. Ale to jsou v zásadě kvantitativní data. Vykazujeme počty středisek, počty účastníků…

A ta kvalita?

Hledáme cesty, jak to správně změřit. Kvalita vzdělávání obecně se měří hodně špatně. A u kvality ekovýchovy je to ještě těžší. Většina jejího působení je dlouhodobá. To, jak se promítlo vzdělávání dětí či dospělých do jejich reálného života, je často možné pozorovat až v nějakém dlouhodobém horizontu. A pak stejně nevíme, jaké všechny vlivy na toho konkrétního člověka působily.

A sám za sebe byste řekl, že EVVO v Praze je dobrá?

Je tu skvělé zázemí v profesních kapacitách, je tu spoustu dobrých neziskových organizací, které dělají dobře svojí práci. Je tu spoustu škol, které mají skvělé plány ekologické výchovy. Je tu řada vysokých škol, které doplňují práci neziskovek, je tu dobré napojení na vědecké instituce. Takže si myslím, že ekovýchova v Praze je dobrá.

Líbí se Vám rozhovor? Přispějete na další?

       

Co byste jako nový koordinátor chtěl prosadit nebo změnit?

Chtěl bych víc vést městské části k tomu, aby lépe pracovaly s lidmi. Je tu 57 městských částí, 22 správních obvodů. Někde městské části mají ekovýchovu velmi dobrou, ale někde jsou velké rezervy. A já bych chtěl, aby si městské části uvědomily důležitost ekologické výchovy a osvěty veřejnosti pro ochranu přírody na jejich území. Chtěl bych, aby si městské části vypracovaly vlastní koncepce ekologické výchovy a aby začaly přemýšlet nad tím, že jim to může pomoci lépe spravovat jejich území. Aby nedělaly ad hoc akce, ale aby to měly systémově promyšlené a uvažovaly v dlouhodobých výhledech.

V nové koncepci EVVO se konstatuje, že se během platnosti předchozí koncepce, tedy 2005-2015, nepodařilo, aby si jednotlivé městské části zavedly funkční finanční systém podpory EVVO. Proč se to nepovedlo? A jak se to změní?

To je dané tím, jak jednotlivé městské části o EVVO uvažují. Některé městské části mají propracované grantové programy. A některé nemají žádné. Je potřeba je namotivovat, přesvědčit je, že se to té městské části může vrátit. Třeba v tom, že lidé se začnou víc zajímat o přírodu ve svém okolí a uvědomí si její hodnotu a přínos.

Ekovýchova a osvěta se dá také dobře propojit s Místní agendou 21, s větším zapojování veřejnosti do rozhodování o dané městské části.

Na čem záleží, že městská část má nebo nemá EVVO?

Je to hodně dáno lidmi, úředníky. Jak jsou otevřeni neziskovým organizacím a lidem, kteří jsou v jejich městské části aktivní. Jak moc jsou otevřeni veřejné diskuzi, jak vnímají potřeby obyvatel a jak si v některých tématech, třeba jak rozvíjet danou městskou část, nechají poradit zvenčí.

Já z pozice krajského koordinátora nemohu městským částem nic přikazovat. A ono by to ani nefungovalo. Je potřeba, aby to vzešlo z té městské části, aby to brali jako věc, která je jim prospěšná.

EVVO se věnuje převážně dětem. Je to správně?
EVVO se věnuje převážně dětem. Je to správně?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | TEREZA

Můj dojem z koncepce EVVO, z různých materiálů a z ekoprogramů je, že se převážně cílí na děti. Je to tak správně?

Správně to je, protože vzdělávat děti je nejlepší vklad. Přes děti se dají vzdělávat i jejich rodiny. Děti jsou přístupné novým myšlenkám a dokáží lépe vstřebat a přijmout nové vzorce chování. Cílová skupina dospělých je hodně obtížná, protože tam se velmi těžko mění zajeté vzorce chování. Dospělí už jsou zvyklí na svůj životní styl a přesvědčit je, aby ho změnili na nějaký více šetrný k přírodě, je prostě náročné.

Na druhou stranu, těžko můžeme očekávat nějakou pozitivní změnu, když teď hlavně vzděláváme děti, které se do rozhodovacích pozic dostanou až třeba za dvě desítky let. Ale rozhodnutí, která teď ovlivňují naše životy, přijímají lidé, kteří sedí na důležitých místech právě teď. Jestli se na ty dospělé a seniory trochu nezapomíná…

Pár pražských organizací programy pro seniory má. A určitě se chceme na dospělé zaměřit v rámci osvětových programů města, například v rámci adaptace na změnu klimatu. Obecně je pravda, že konkrétně ti senioři jsou neprávem opomíjení. A přitom jich je v Praze čím dál tím více.

A já bych měl ještě dojem, že se málo pozornosti věnuje firmám a živnostníkům…

Firemní oblast je dlouhodobě těžký oříšek…



A co s tím jako koordinátor EVVO můžete dělat?

Základní otázka je, přes co tuto cílovou skupinu motivovat. U firem je nejsilnější motivace finanční zisk. Nějaké finanční úlevy ale nejsou v mojí kompetenci. Je možné využít jejich potřebu propagace, jejich snahy o společenskou odpovědnost. A promýšlíme, jak firmy motivovat, jak je vést k tomu, aby využívaly produkty či služby šetrnější k životnímu prostředí. Je potřeba přijít na to, v čem budou mít konkurenční výhodu, když se budou chovat šetrně k přírodě.

Kolik máte na krajskou EVVO financí?

Na EVVO jde přímo z rozpočtu odboru ochrany prostředí kolem dvanácti milionů korun ročně, z grantových prostředků odboru asi šest milionů. Z grantů podporujeme jak dlouhodobé projekty, tak i pilotní nebo jednorázové. Z rozpočtu se podporují střediska ekologické výchovy hl. m. Prahy, středisko EV Toulcův dvůr a středisko EV Lesů hl. m. Prahy. Jdou z toho i prostředky na ekoporadenství a vzdělávání pedagogů. Vzdělávání pedagogů je na první pohled možná relativně nákladné, ale má to smysl v tom, že oni pak dál předávají a využívají získané znalosti. Celkem má Praha prostřednictvím našeho odboru na EVVO ročně cca osmnáct milionů korun.

Osmnáct milionů korun, to mi na město s miliardovým rozpočtem nepřijde zas tak moc…

Ale v porovnání třeba s jinými kraji je to vlastně hodně. Některé kraje mají na EVVO třeba dva tři miliony korun. Byť tam zase organizace dosáhnou na evropské fondy. Vznikla tak některá ekocentra. Do budoucna asi budou mít problém s ufinancováním provozu, protože evropské peníze na to nebudou pořád. V tomhle má pražská EVVO výhodu v tom, že je zde pravidelný rozpočet každý rok a dlouhodobé koncepční nastavení toho, na co se peníze dávají. Teď jsme navíc v konstelaci, kdy cítím, že vedení města chce EVVO podporovat. To je pro pražskou EVVO důležité.

Já jsem začal na magistrátu pracovat v roce 2007, pomáhal jsem naplňovat předchozí koncepci. Podařilo se nám vytvořit stabilní prostředí, vybudovat podporu dlouhodobých projektů a udržet podporu pro EVVO. A mám pocit, že ty peníze jsou dobře investované.

V prvním čísle Pražské evvoluce jste v anketě k nové krajské koncepci uvedl, že jejím slabým místem je analytická část, že tu chybí kvalitativní analýzy EVVO. Teď jste v pozici krajského koordinátora. Jak to změníte?

Abych to upřesnil, měl jsem tím na mysli, že mi chybí hlubší pohled do motivace lidí. Nám se v rámci tvorby koncepce nepovedlo identifikovat, jak motivovat různé cílové skupiny. Koncepce je myslím ve své analytické části dobrá, ale až do těch konkrétních příčin, proč se něco nedaří či daří, jsme nešli. A já bych se chtěl víc podívat na to, proč se něco u některých cílových skupin daří a něco nedaří. Prozkoumat témata, metody práce, ale i motivaci lidí. Chtěl bych zlepšit zpětnou vazbu, abychom věděli, co a proč funguje.

Vzdělávání pedagogů je na první pohled možná relativně nákladné, ale má to smysl v tom, že oni pak dál předávají a využívají získané znalosti.
Vzdělávání pedagogů je na první pohled možná relativně nákladné, ale má to smysl v tom, že oni pak dál předávají a využívají získané znalosti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Toulcův dvůr
A hlídá se smysluplnost toho, na co jsou vynakládané prostředky?

Hlídá se to. Chceme, aby organizace prováděly autoevaluaci toho, jestli jejich programy mají smysl a dopad. Ale je to těžké.

Je na to nějaká metodika?

To je právě problém. V Praze je pár organizací, které mají vlastní autoevaluační nástroje a snaží se kvalitu svých programů hlídat i za pomoci teoretiků ekologické výchovy.

Přijít na to, co jsou ty efektivní postupy a programy, je ale dlouhodobý proces. Některé organizace, třeba jako Tereza, do toho jdou a pomocí autoevaluace své programy vyhodnocují.

A pokud to jde, pak se snažíme o to, aby se organizace samy zajímaly o kvalitu programů a nedělaly něco jen pro to, že to dělají dlouho – aniž by věděly, jaký to má efekt.

Kromě krajské koncepce je schválený i Akční plán. Jaký je jeho smysl?

Ten slouží k naplňování koncepce. Akční plán je dvouletý a po dvou letech se vyhodnocuje, jak se daří naplňovat prioritní cíle. Prioritní cíle jsou podchycené konkrétními úkoly. Při vyhodnocování se může ukázat, že k naplnění cíle by mohl posloužit nějaký nový směr ekologické výchovy. Ten pak umíme podpořit přes zakázky či granty.

Jednou z priorit například je dostat lidi více do přírody. Takže teď hodně podporujeme programy, které jsou zaměřené na exkurze. A máme zpětnou vazbu, že to má ohlas a je po tom poptávka. Další prioritou je, že se chceme zaměřit na rodiny s dětmi. To se v předchozí koncepci dělalo také, ale ne zcela systémově. A chceme rozjet projekt, který podpoří vznik koncepcí EVVO na městských částech.

A pak jednou z priorit je firemní oblast. Tam bych chtěl iniciovat školení nejen lektorů, ale i úředníků městských částí, školení zaměřené např. na ekopsychologii, která by jim pomohla cíleně a úspěšněji oslovovat různé skupiny, např. firemní oblast. Aby lépe chápali, proč se některé myšlenky daří „cílovkám“ předat a některé ne.

Velká část EVVO směřuje na školní děti. Bude nějaká podpora i pro mimoškolní děti? Volnočasové aktivity v oddílech a podobně?

Bude. Ono to tam zapadá. Akorát ta podpora školních dětí je přednější, protože je to dobré systémové řešení. Mimoškolní činnost je samozřejmě také důležitá. Jedna z věcí, kterou bych chtěl víc podchytit, je spolupráce s Domy dětí a mládeže, které pro děti připravují hodně volnočasových aktivit a jsou zasíťované. Trochu se to pere s tím, že volnočasové aktivity jsou podporované oborem školství, které na to mají vlastní grantové programy. Ale i na ekovolnočasové aktivity jsou prostředky v rámci našich grantů.

Meandrující Rokytka, oblíbené místo pražského koordinátora EVVO.
Meandrující Rokytka, oblíbené místo pražského koordinátora EVVO.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Ví se, jaká je úroveň EVVO na školách v Praze?

To od stolu nedokážu úplně říci. Vím, že organizace, které pro školy dělají ekoprogramy, mají přehled o školách, které jsou v tomto směru dobré a aktivní. Hodně se o kvalitě školní EVVO pozná třeba podle toho, jestli má škola vlastní programy a jak s EVVO dokáže škola pracovat sama. Jenže když škola dokáže pracovat sama, pak už tolik nepotřebuje služby organizací, které nabízejí programy EVVO a my o nich trochu ztrácíme přehled.

Jinak nabídky programů samozřejmě rozesíláme plošně všem školám. A těm slabším školám se snažíme ukazovat příklady dobré praxe jiných škol, aby získaly inspiraci.

Nakonec otázka z úplně jiného soudku. Jaké je vaše oblíbené přírodní místo v Praze?

Mám rád Prokopské údolí, kde je hezky vidět přírodovědná minulost i přítomnost. Je to místo, kde je spousta tajemství, která je zajímavé objevovat. A na druhé straně Prahy jsem si oblíbil suchý poldr Čihadla. Je to zrevitalizovaná část Rokytky s meandry, mokřady a zajímavými druhy živočichů a rostlin.

Další informace |
Rozhovor vyšel ve zkrácené verzi v časopise Pražská evvoluce.
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Padevet

15.11.2016 12:04
To není výchova... to je ideová indoktrinace
Odpovědět
PH

Petr Holý

21.11.2016 15:59
Dobrý den, co je podle Vás (ta správná) výchova?
Odpovědět
KP

Karel Padevet

21.11.2016 16:16 Reaguje na Petr Holý
Domnívám se, že státu, městu a "zájmovým organizacím" není do výchovy dětí nad rámec povinné školní docházky vůbec, ale vůbec nic.
To je na rodičích... a samozřejmě na tom co chtějí a komu zaplatit.
Protože platit jakoukoliv "ekologickou" či jinou ideově podbarvenou výchovu z peněz všech občanů je klientismus.
Odpovědět
PH

Petr Holý

21.11.2016 21:20 Reaguje na Karel Padevet
Je mi líto, ale nejste úplně v obraze. Povinnost pro stát, kraje a obce podporovat a realizovat EV (v celé šíři) vychází ze zákona o právo na informace o ŽP z roku 1998, EV na úrovni školní docházky je zakotvena v tzv. Rámcovém vzdělávacím programu od roku 2005. Materiálu k dostudování tématu naleznete na internetu jistě mnoho.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist