MŽP ČR: Na Hromnice oslavíme Světový den mokřadů

Mokřady mají vliv naši budoucnost. Mimo jiné zadržují vodu v krajině, ovlivňují klima, podílejí se na koloběhu vody v přírodě, fungují jako zdroje a zásobárny vody. Počet i rozloha mokřadů po celém světě se přes jejich obrovský význam stále snižují. Během 20. století jich zmizela polovina. Za tři dny si pod heslem „Mokřady pro naši budoucnost“ připomene svět 44. výročí sjednání celosvětové Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, tzv. Ramsarské úmluvy.

Mokřady poskytují šíři nenahraditelných ekosystémových služeb - zadržují vodu v krajině, ovlivňují klima, podílejí se na koloběhu vody v přírodě, jsou zdroji a zásobárnami vody, čistí vodu, snižují riziko povodní, jsou centry biodiverzity, poskytují potravu a suroviny pro miliony lidí, jsou využívány pro rybolov, dopravu, turismus a sport a mají význam i z kulturního hlediska. Přes jejich nepopiratelný význam a snahu smluvních stran Ramsarské úmluvy o ochranu a udržitelné využívání mokřadů se počet i rozloha mokřadů světa především vlivem lidské činnosti stále zmenšují.

Velký podíl na této situaci má rozvoj zemědělství, velkoplošné odvodňování, budování vodních cest, výstavba infrastruktury, nadměrný odběr nebo znečišťování vody, rozvoj sídel, urbanizace, neudržitelný turismus a fragmentace krajiny.

Odhaduje se, že během 20. století nenávratně zmizelo více než 64 % mokřadů světa. „Tento stav je alarmující. Krajina bez mokřadů je krajinou bez vody, hrozí šíření pouští, eroze, degradace půdy a nedostatek vody, šíření chorob i hladomor, na druhou stranu se zvyšuje nebezpečí záplav. Vyschlá a degradovaná půda totiž nemá schopnost pojmout a udržet větší množství vody a postupně ji uvolňovat tak, jako to dokáže přirozeně fungující mokřad,“ vysvětluje náměstek ministra pro ochranu přírody a krajiny Vladimír Dolejský.

Česká republika se jako smluvní strana Ramsarské úmluvy snaží chránit a udržitelně využívat mokřady na svém území a rozvíjet mezinárodní spolupráci v této oblasti. „Zásadní je pro nás nejen zajištění adekvátní ochrany 14 mokřadů, které byly zapsány na Seznam mokřadů mezinárodního významu, ale také ochrana a udržitelné využívání všech dalších mokřadů národního a lokálního významu a obnova degradovaných nebo zničených mokřadů a navrat vody do krajiny. Úzce spolupracujeme se sousedními zeměmi např. v rámci Iniciativy pro mokřady Karpat,“ dodává koordinátorka projektu „Mokřady“ Ministerstva životního prostředí Libuše Vlasáková.

Od srpna 2014 běží na Ministerstvu životního prostředí projekt podpořený z tzv. Norských fondů Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky. Jeho cílem je zjištění současného stavu mokřadů ČR, včetně jejich rozlohy a rozšíření, zjištění stavu složek biodiverzity mokřadů a zlepšení znalosti a povědomí veřejnosti o zásadní a nenahraditelné úloze a fungování mokřadů v krajině. Projekt věnuje zvýšenou pozornost i těm lidským aktivitám, které ovlivňují stav a funkci mokřadů a jejich existenci, tedy jde o interakci mokřadů a zemědělství, mokřadů a těžby a vlivu mokřadů a klimatické změny.

Příjemcem a koordinátorem projektu je Ministerstvo životního prostředí, na řešení jednotlivých aktivit se podílí 6 partnerských organizací z České republiky a Norská agentura pro životní prostředí. Projekt je financován z tzv. Norských fondů (www.eeagrants.cz) a z prostředků MŽP a bude ukončen 30. dubna 2016.

Více o Ramsarské úmluvě o mokřadech na internetové adrese www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech