http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-i-o-prazdninach-do-prirody-s-nasi-prirodou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

PR článek

I o prázdninách do přírody s Naší přírodou

11.8.2015 15:08 (Naše příroda)
Děvín.
Děvín.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Sladký / Naše příroda
Prázdniny – čas odpočinku, cestování a poznávání nového. V novém čísle Naší přírody najdete řadu tipů, kam se (nejen) v našich končinách vydat za poznáním. Zkuste třeba Malé Karpaty či Polské Beskydy, na cestu k pramenům řeky Svitavy se můžou vydat i vozíčkáři, vydáte-li se na Táborsko po stopách husitů, nezapomeňte ani na Granátovou skálu. A protože se o prázdninách vydáváme často i dál za naše hranice, máme pro Vás výjimečně tip na výlet při návštěvě Chorvatska – krásné Vranské jezero.
 

Hlavně nezapomeňte přibalit na cesty foťák – nejen, abyste se pak mohli se svými fotkami zúčastnit naší fotosoutěže, ale můžete pomoci i našim ptákům, když vyfotíte problematické elektrické sloupy (více najdete v článku v časopise).

Candátí samec střežící hnízdo s jikrami.
Candátí samec střežící hnízdo s jikrami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Foto Rostislav Procházka / Naše příroda

Candát, pruhovaný přízrak z hlubin

Candát obecný (Sander lucioperca) je zástupcem dravého druhu z čeledi okounovití Percidae. Ryba s charakteristicky protáhlým, tmavě pruhovaným tělem, hřbetní ploutví rozdělenou na dvě části a čelist s tzv. psími zuby. Nejen mezi rybáři je candát oblíben pro svou vysokou kvalitu masa. Pozornost však poutá hlavně jeho tajemnost. Nenajdeme totiž mezi našimi rybími druhy jiný, který by vynikal více v náladovosti a nevyzpytatelnosti, jako právě candát. Co se candátí aktivity a zásad jeho lovu týká, tak již selhala spousta rybářských teorií o vazbě na změnách či stálosti počasí, fázích měsíce, teplých či studených nocích. I ti nejzkušenější lovci před candátem kapitulují a musí pokorně přiznat, že úlovky candáta jsou více méně náhodné a spíše pomyslnou odměnou rybářského štěstí.

Malé Karpaty – nejsevernější ostrov Mediteránu

Malé Karpaty jsou horami na rozhraní – od západu k východu a od jihu k severu jsou předělem a zároveň mostem. Spojovníkem mezi Alpami a Karpaty – třeba jejich vegetace má v mnohém k Alpám stejně blízko jako ke Karpatům. Ale zrovna tak výstižné by mohlo být jiné přirovnání: ostrov Mediteránu ve střední Evropě. Balkánsko-středomořské rysy jsou tím, čím nevelké pohoří upoutá na první pohled. Vinice, slunná úbočí s teplomilnou flórou a faunou s druhy pocházejícími z míst daleko na jihu a jihovýchodě a také historie osídlení s výraznou římskou periodou.

Panská skála
Panská skála
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Hana a Vladimír Motyčkovi / Naše příroda

Podmanivá krása čedičů

„Čedič (basalt), zásaditá vyvřelina barvy temné až černé. Z četných odrůd zvlášť rozšířený je basalt plagioklasový, zvaný krátce basalt. Hlavní součástí jsou zásadité plagioklasy, vyskytující se v jedné nebo ve dvou generacích. Další součástí jsou rudy železné (magnetit a ilmenit), olivín, pirokseny, amfibol, augit, biotit. Někdy též melilit a nefelin. Obsah křemíku jest vždycky menší než 55 %; ve skalní hmotě vyskytuje se občas látka sklovitá... Basalt tvoří příkrovy na kůře zemské, potoky a žíly, lom má sloupcovitý. Používá se jej jako kamene stavebního a jako materiálu k výrobě kostek na dláždění. Basalt je součástí skal v Karpatech a balvanů přinesených v diluviu ledovcem. Podle toho, které součásti obsahuje, rozeznáváme čedič živcový (obsahuje-li živec plagioklas), čedič leucitický (s leucitem) a čedič nefelinický. V Čechách vyskytuje se hlavně v Českém Středohoří, v horách Doupovských, v okolí Českého Dubu, na Řípu a Kunětické hoře. Na Moravě v okolí Dvorců v severní Moravě, pak ve Slezsku u Opavy a v okolí Moravské Ostravy. Typickým jeho znakem jest sloupcovitý rozpad při větrání“. Tak definuje čediče Nový velký ilustrovaný slovník naučný z roku 1932.

Obsah čísla 4/15

Výkalník pečlivý / Mladen Kaděra
Candát, pruhovaný přízrak z hlubin / Bohuslav Opravil
Malé Karpaty – nejsevernější ostrov Mediteránu / Jiří Sladký
Nejkrásnější divizna / Jiří Sladký
Podmanivá krása čedičů / Hana a Vladimír Motyčkovi
Bezbariérově po českomoravském pomezí / Jakub Hloušek
Husitským Táborem ke Granátové skále / Jakub Hloušek
Pět set kilometrů Polskými Beskydami / Martin Janoška
Pozoruhodné Vranské jezero aneb O živých pokladech… / Alena Říhová
Útočný puštík / Přemysl Pavlík
Fotografování a pozorování norka amerického na řece Sázavě / Tomáš Vlasák
Naučná stezka Chlum / Jan Moravec
Sluneční hora / Jiří Popelka
Ekologičtí oskaři znají vítěze, hlasování veřejnosti právě začíná / Kamil Gric
Ordovik – první velké ochlazení / Lukáš Kukal
Cesta k bezpečným sloupům vede i přes vaše fotografie / Lucie Hošková, Tomáš Viktora
Poznáváme naše hřibovité houby: hřib Le Galové / Michal Mikšík
Vendula Pávková
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist