https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/nazvoslovna-komise-ceske-spolecnosti-ornitologicke-jak-nepodlehat-lzim-kdyz-nam-panbuh-lajky-dal
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Názvoslovná komise České společnosti ornitologické: Jak nepodléhat lžím, když nám pánbůh lajky dal

24.4.2024
Jeden z nejikoničtějších dravců světa, harpyje pralesní Harpia harpyja měl dříve velmi hanlivé české jméno h. „zhoubná“, a proto jej názvoslovný tým již před lety pojmenoval mnohem důstojněji. Snímek je z amazonské části Kolumbie.
Jeden z nejikoničtějších dravců světa, harpyje pralesní Harpia harpyja měl dříve velmi hanlivé české jméno h. „zhoubná“, a proto jej názvoslovný tým již před lety pojmenoval mnohem důstojněji. Snímek je z amazonské části Kolumbie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Čapek
(Vyjádření Názvoslovné komise ČSO k českým jménům ptáků světa).
 
V poslední době koluje kolem českého ptačího názvosloví mnoho domněnek, věcí vytržených z kontextu, polopravd i vyložených lží, proto považujeme za správné a potřebné se k tomu vyjádřit. Největší kritici veřejně vykreslují Názvoslovnou komisi České společnosti ornitologické (dále v textu NK) jako jakousi záškodnickou skupinu, která si provádí, co se jí zamane, a dělá to ještě škodolibě a s těmi nejhoršími úmysly. Největším škůdcem je přitom její předseda vykreslovaný v nejhorších barvách.

Někteří diskutující v čele s hlavním kritikem se přitom neštítí ani osobních výpadů (ekolist.cz, Facebook, e-mailové zprávy). Tato vyjádření svým obsahem a svými formulacemi plnými útoků, nařčeními, výmysly, vulgárními výrazy a svou bulvární formou přesahují veškeré meze elementárních pravidel slušného chování a jsou ve flagrantním rozporu s dobrými mravy. Zejména hlavní kritik (viz též články v internetovém deníku Ekolist.cz „Jak se neutopit v bouřlivých vodách českého ptačího názvosloví?“ a „České ptačí názvosloví: nic osobního, jen žádost o transparentní a rychlé řešení“) přitom nešetří pejorativním výrazivem a až křečovitě se snaží pošpinit práci NK dehonestacemi plnými invektiv. Tímto nečestným chováním charakterizuje sám sebe.

Většina rozumných lidí se jistě nenechá manipulovat a mluví sama za sebe, nicméně je politováníhodné, že se někteří s jeho výroky ztotožňují, aniž by rozlišovali, co je skutečné a co vylhané. Nejenže proti formě prezentace veřejně neprotestují, dokonce ji (soudobým jazykem řečeno) „lajkují“ na pochybných bulvárních platformách. Vůbec neřeší, že se tím, řečeno slovy Karla Kryla, sešvagřují se lží a rozvádějí s pravdou. Kromě předsedy a jednatele NK se nejnověji předmětem útoku velmi zavrženíhodnou formou ze strany hlavního kritika stal i předseda ČSO.

Z čistě lidského hlediska by nás to jistě mohlo svádět k reakcím ve stylu „na hrubý pytel hrubá záplata“, nicméně namísto povolování uzdě emocím raději vysvětlíme reálie kolem ptačího názvosloví. Nikdo kromě členů NK je totiž nezná a nikdo kromě předsedy v NK neslouží déle, není pamětníkem jednotlivých etap tvorby názvosloví, neví co, kdo, kdy a proč dělal, jak k tomu došlo, ani nemá k dispozici kompletní archiv všech dokumentů a materiálů.

V neposlední řadě, pokud člověk není úplně splachovací, je těžké se nevyjádřit také k vykonstruovaným lživým dehonestacím, nicméně pokusíme se o to slušnou formou.

Především české názvosloví ptáků je výsostně kolektivním dílem. V našem týmu se nikdy nepěstuje despocie, vždy se jedná férově a demokraticky, o všech návrzích se diskutuje, řada z nich projde i několikakolovým hlasováním, je patřičně vyargumentována a odzdrojována. Všichni členové týmu jsou svobodomyslní a demokraticky smýšlející lidé s nezávislým rozhodováním. Nikdo jim nic nenařizuje. Všechna nařčení, že jde o nějakou „one man show“, jsou smyšlená a nehorázná (přání je otcem myšlenky) a je politováníhodné, že to tak prezentuje nejenom hlavní kritik, ale i někteří další, kupříkladu Michal Šindel.

Michal Šindel se k tomu rovněž vyjadřuje, aniž by předsedu NK osobně vůbec znal, mluvil s ním, seznámil se s jeho názory a představami, byl s ním někdy v terénu atp. Na českém ptačím názvosloví, které je dlouhodobým projektem, se podíleli, dle abecedy: Miroslav Čapek, Vladimír Čížek, Robert Doležal, František Hanák, Karel Hudec, Jiří Klimeš, Peter Kovalik a Roman Pavíza. Kromě toho do něj zasáhl a provedl změny někdejší předseda ČSO Pavel Vašák.

Je třeba připomenout, že iniciátorem a duchovním otcem celého projektu byl Karel Hudec, který dal dohromady tým a oslovil začátkem 90. let minulého století také Miroslava Čapka, nynějšího předsedu NK ČSO. Není za tím třeba hledat nic víc než čistě pragmatické rozhodnutí, dobře ho totiž znal již od studentských let, později byli kolegové v práci, ale hlavně proto, že věděl, že se velmi intenzivně a dlouhodobě zabývá ptáky celého světa.

Později, rovněž na popud Karla Hudce, Miroslav Čapek na XXI. Mezinárodním ornitologickém kongresu (kde byla také sekce věnovaná taxonomii a nomenklatuře) osobně jednal s profesorem Walterem Bockem, předsedou Standing Committee on Common Names for Birds (kromě jiného i poradce pro taxonomii a nomenklaturu v prestižním díle HBW). Po navazující korespondenci následovala výzva, aby byl za ČR vytvořen názvoslovný komitét, který pak byl schválen 15. ledna 1996, obdržel jmenovací dekret od prezidenta XXII. Mezinárodního ornitologického kongresu (Durban, Jihoafrická republika) profesora Petera Bertholda, a tím vznikl Czech Language Committee on Common Names for Birds. Názvoslovný tým postupně zpracoval globální názvosloví ptáků (dříve existovala česká jména pro jen asi 1500 druhů). Bez Karla Hudce by patrně české názvosloví ptáků světa dodnes neexistovalo.

Podobně se předseda NK později dostal i ke slovenskému názvosloví, a ani tam to v žádném případě nebylo z vlastní iniciativy a už vůbec ne kvůli osobnímu zájmu či sebeprezentaci, jak se to nepoctivě snaží prezentovat hlavní kritik u českého názvosloví, a tím bohužel ovlivňuje i část nezasvěcené veřejnosti. Předseda NK o práci na tvorbě národních názvosloví nikdy sám neusiloval a nikdy to nebylo jeho cílem. Co je ale špatného na tom, že vyslyšel žádosti kolegů, aby s názvoslovím pomohl a poskytl své znalosti ptáků?

Těm, kdož ho skutečně znají, to není potřeba sdělovat, pouze vysvětlení pro ostatní: ptáky se zabývá 50 let, přičemž po celou dobu striktně a konzistentně používá pro svou vlastní potřebu pouze vědecká jména, a to jak pro západopalearktické druhy, tak i v zámoří. V jeho terénních zápiscích (podrobně vedených od r. 1978) česká jména nenajdete (příloha 1) a všichni, kdo s ním jezdí do terénu, to mohou potvrdit.

Má to svůj vývoj a příčiny (vliv zapálené učitelky přírodopisu na ZŠ, jejího manžela - skvělého zoologa, i výborných profesorů botaniky, u kterých předseda NK později studoval na SŠ, vliv pedagogů na univerzitě, a v neposlední řadě vyrostl a podstatnou část života strávil na výzkumném pracovišti mezi entomology a fytopatology, se kterými rovněž jezdil do terénu, a kde se také používala vědecká jména, která mu již v mládí učarovala, a proto je začal sám velmi aktivně používat.

Bylo také mnohem jednodušší u zkoušek z nejrůznějších předmětů, třeba entomologií počínaje a dendrologií konče, používat pouze jména vědecká (ne, že by tehdejší pedagogové národní jména zatracovali, nicméně znalost vědeckých jmen po studentech vyžadovali). Národní jména tedy nebyla nikdy předmětem zájmu předsedy NK a postoj k nim byl zcela indiferentní. Pokud jde o jejich vytváření, respetive změny, spíš se přikláněl k názoru F. J. Turčeka, kterého osobně znal, „že vrtat se v národním názvosloví je to poslední, co československá ornitologie potřebuje“. Turček svými průkopnickými studiemi předstihl dobu, a dokonce i v dobách největší nesvobody jako jeden z mála našich autorů publikoval na Západě, což v té době zdaleka nebylo samozřejmostí.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že vykonstruovaná obvinění o sebeprezentaci nebo budování pomníku jsou komická a od pisatele velmi nepoctivá. Jde o podobný nesmysl, jako kdybychom tvrdili o tygru, že je vegetariánem. Hlavní kritik, pověstný a posedlý svou sebeprezentací, se zde vyjadřuje ve smyslu „podle sebe soudím tebe“, aniž by předsedu NK skutečně dobře znal a aby věděl cokoli o práci NK. Nikdy k tomu ani nebyla příležitost.

Upřesnění k informaci, kterou napsal Vašek Jelínek, že se „pracovně potkávali“ – nebylo to nic dlouhodobého a nic víc než „jednostranná láska“. Byl to totiž vždy hlavní kritik, kdo něco potřeboval (a předseda NK a jeho kolegové mu ochotně a v dobré víře pomohli, stejně jako desítkám dalších studentů a doktorandů, kteří během let prošli jejich pracovištěm) – využil údajů z hnízdních karet, sběru dat, nalezených hnízd, v novější době požádal o identifikaci ptáků, nebo o přednášky na univerzitě, kde později působil. Předseda NK s ním nikdy nekamarádil, k ničemu ho nepotřeboval a po velmi negativních zkušenostech s neseriózním jednáním pro něho přestal existovat a nadále s ním nekomunikuje. To je celé, nic dalšího za tím nehledejte. Hlavní kritik se již jako student „proslavil“ na pracovišti předsedy NK svým zavrženíhodným chováním v rozporu s morálními principy. Je pro nás naprosto nepředstavitelné a nepřijatelné, že bychom se takto sami chovali vůči mnohem starším kolegům.

NK během dosavadní existence postupovala vždy striktně „lege artis“ v souladu se statutem podle toho, co má v náplni práce. Nemůže být vůbec řeč o žádné pokoutné činnosti či partyzánštině. Její náplní a dokonce povinností je kromě jiného udržovat české názvosloví ptáků světa v aktuálním stavu v souladu s nejnovějším vývojem taxonomie ptáků při zachování maximální možné stability jmen (platí především pro domácí druhy). Maximální možná stabilita přitom neznamená stabilitu absolutní. S takovýmto zadáním schváleným výborem ČSO jednotliví členové do NK v dobré víře vstupovali. Statut byl kromě jiného kriticky posouzen a připomínkován i někdejším předsedou ČSO Jiřím Flouskem.

Česká NK svými postupy není žádnou výjimkou mezi evropskými nebo jinými názvoslovnými skupinami. O tom může nejlépe informovat Peter Kovalik, člen týmu IOC, jehož rukama pravidelně procházejí aktualizace jednotlivých národních komisí a který se k tomu na rozdíl od hlavního kritika (viz ekolist.cz) může vyjádřit alespoň kvalifikovaně. Zde je jedna z jeho reakcí „Pokud jde o zmiňované Angličany, stačí se podívat do English Names Updates. Každý půlrok (dříve čtvrtrok) se mění několik desítek anglických jmen, přičemž někdy se jejich počet pohybuje kolem stovky.“

V kontrastu s tím české názvosloví ptáků po dobu 17 let leželo prakticky beze změn. Nechat česká jména v zakonzervované podobě a nic neměnit, jak by si někteří diskutéři přáli, by vedla ke stagnaci, už nyní chybí jen pro IOC druhy přes 800 českých jmen pěvců (nepěvci jsou již hotoví a publikovaní) a každým rokem by česká nomenklatura bez aktualizací a reagování na změny jen více a více degradovala.

Peter Kovalik dále uvádí, že tvůrci zahraničních názvosloví (anglického, francouzského, holandského, čínského, polského, švédského...) reagují na taxonomické změny a vypadá to, že jejich úpravy jsou akceptovány početnou birderskou komunitou. Pro zajímavost také zmiňuje počty členů komisí, které pravidelně anebo občasně zveřejňují jejich aktualizace národních nomenklatur: holandské názvy - 1 (Peter Vercruijsse), francouzské - 1 (Michel Gosselin, dokud žil N. David byli dva), německé - 7 členů, norské - 6 členná komise, polské - 2 (Mielczarek, Kuziemko), portugalské - 5 členů, švédské - tři, ukrajinské - 1 (Fesenko). Tolik tedy k úzkým skupinkám samozvaných kreativců, jak nás tituluje hlavní kritik (ekolist.cz).

Pokud jde o národní jména domácích druhů ptáků, předseda NK patří mezi konzervativce a rozhodně v tom v NK není sám, čehož důkazem je zachování drtivé většiny jmen domácích druhů – NK nepřejmenovala české rody u sýkor, zástupce čeledi sokolovití atd. a v zájmu maximálního sjednocení dokonce převzala i některá jména nověji vytvořená nebo změněná Faunistickou komisí ČSO. Společně s dalšími kolegy také jednoznačně podpořil úsilí neměnit zavedená a přitom jazykově a věcně správná slovenská jména ptáků, která navíc reprezentují jazykové zvláštnosti a krásu daného jazyka. Tou dobou totiž velmi sílil tlak na jejich změnu podporovaný částí ornitologické obce. Zde je úryvek z dobového dokumentu:

    27. 03. 2008 Od: vtaky-bounces@list.changenet.sk
    Komu: vtaky@list.changenet.sk

    „Zdravím konferenciu, pripájam názory ďalšieho z autorov názvoslovia - Mira Čapka: (S. Pačenovský):“
    „Vtáčkarim rovných 35 rokov a ‚oddojčili‛ ma ‚obyčajnými‛, ‚hôrnymi‛ a inými vtákmi a nikdy by ma ani vo sne nebolo napadlo, že v budúcnosti bude okolo toho taká hitparáda a že takéto druhové mená budeme spochybňovať. A nikdy by ma nebolo napadlo ani spojovať názov ,,obyčajný" s presadzovaním ochrany vtákov. To je s prepáčením somarina. Vyspelé a kultúrne spoločnosti sveta (ku ktorým sa počítame) predsa pri ochrane biodiverzity nepostupujú a neargumentujú na základe druhových názvov. Názov je iba názov a takéto veci z neho nevyplývajú. I keď premenujeme daný druh akokoľvek, nezabezpečíme tým, že ho budú automaticky všetci členovia spoločnosti rešpektovať a chrániť. Ak sa objavia ‚zriedkavec najohrozenejší‛, ‚supervzácnik vymierajúci‛ spoločne s ‚obyčajníkom všadeprítomným‛ a ‚početníkom najbežnejším‛ na Sennom, budú po nich napriek tomu strieľať! A obetavo by sa možno pripojili i zberatelia vajec a preparátov, ktorí budú chcieť mať čo-to vo svojich zbierkach, nepohrdol by ani fotograf - zberateľ vlastných snímok, ktorý ochotne vyruší posledný pár na hniezde - veď čo, keby už zajtra vyhynul, treba ho ešte zdokumentovať a zozbierať, čo sa dá! Tak nejako asi kedysi skončila alka veľká Pinguinus impennis a nevolala sa ani obyčajná, ani vzácna.“

Předseda NK věří, že mu současní největší kritici názvosloví za výše prezentovaný názor, který neznají, vzhledem k jejich postojům spíš zatleskají a že příště nebudou předem odsuzovat lidi, které vůbec neznají.

Odpověď Martinu Vavříkovi, když už zmiňuje sociální sítě. Nedávno se k nim velmi výstižně vyjádřil novinář a esejista Karel Hvížďala. Poznamenal, že vnesly, a to bez jakékoli odpovědnosti, do veřejného prostoru úplně jiný jazyk, který ovlivnil nejenom média, ale převzali jej i politici. Zhroutila se hierarchie hodnot, autority tím pádem spadly a nejednou je možné všechno. Slova ztratila význam a nahrazují je emoce. V okamžiku, kdy slova ztratila svůj původní význam, kdy se používají k označení opaku, než o čem původně byla, když emoce převálcovávají jiné druhy komunikace, tak je možné, že lidé dají na tuto magii projevu a gesta víc, než na obsah.

Ve veřejném prostoru na Internetu a sociálních sítích se dnes vyjadřuje kdekdo, přičemž velmi rozšířenou aktivitou je „gaučing“, kdy nejrůznější gaučoví experti ventilují svá moudra a vyjadřují se úplně ke všemu včetně toho, o čem vědí pramálo, nebo vůbec nic. „Fascinující“ byla kupříkladu relativně nedávná „diskuse“ plná nadávek a urážek ohledně jakéhosi požáru v lese. Aktéři se tam do krve pohádali o Sequoia sempervirens (sekvojích vždyzelených), aniž kdokoli z nich věděl, kvůli čemu si vlastně nadávají. Z kontextu totiž jednoznačně vyplývalo, že šlo nikoli o tuto dřevinu, nýbrž o Sequoiadendron giganteum (sekvojovce obrovské), což je velmi podstatný rozdíl. Nikdo z nich to netušil, nepochopil, přesto skálopevně stáli za svými „expertními analýzami“.

Část nynějších vyjádření kolem ptačího názvosloví bez potřebného „backgroundu“ nápadně připomíná příspěvek jiného debatéra z 90. let, který byl dokonce tak „geniální“, že „precizně rozklíčoval“, kdo byl autorem jmen příslušných taxonů a dle svých slov k tomu dospěl „vylučovací metodou“.

Některé výkřiky na sociálních sítích prezentované tím nejbulvárnějším způsobem v rámci vláken Facebooku (díkybohu i mezi nimi se najdou debatéři, kteří se vyjadřují slušně a normálně), které Martin Vavřík poněkud vznešeně nazývá diskusí, si toto označení nezaslouží a ve slušné společnosti by neměly mít místo.

Zavrženíhodná snaha o dehonestace plné invektiv, jakož i nadávky v plné nahotě odhalují úroveň hlavního kritika a části diskutujících s ním souznících. Předseda NK osobně sociální sítě nepěstuje a nesledoval ani internetový deník ekolist.cz (do nedávna netušil, že existuje). Zcela nezávisle na sobě na to členy NK upozornilo několik slušných lidí, kteří se už na to nemohli dívat a znají podstatu věci.

Diskusi je třeba vést slušně a díky vám všem, kteří k ní takto přistupujete. Neměly by se v ní vytrhávat věci z kontextu a rozhodně do ní nepatří polopravdy, překrucování faktů a dokonce cynické šíření vykonstruovaných lží a pomluv (viz Facebook a ekolist.cz, i leckterý výstřední politik by se z nich mohl učit).

Z řady formulací hlavního kritika bohužel také nezastřeně čouhá sebeprezentace a exhibice. To vše je dopilováváno až k dojemné dokonalosti a prováděno tak, aby vše zároveň hrálo do karet jeho předem naplánovaným záměrům a představám. Jeho projevy jsou nehorázné a neuvěřitelné, například ještě před jednáním výboru ČSO (o problematice názvosloví) rozhlašoval, že předseda NK bude vyhozen, aniž kdokoli něco takového řekl.

Díky všem, kteří se projevují civilizovaně a nenechají se ovlivňovat, diskutují slušně, s čistými úmysly a v dobré víře. Na druhé straně tím, že někteří diskutéři sklouzávají k vulgarismům a šíření nepravd pak nahrávají hlavnímu kritikovi a diskusi tímto do značné míry degradují.

Předpokládáme, že by se vám také nelíbilo, kdyby o vás někdo ve veřejném prostoru šířil pomluvy a neštítil se ani jednoznačných a snadno vyvratitelných lží. Jméno papuchalk bělobradý (viz ekolist.cz a Facebook) není produktem rozmaru předsedy NK. Hlavní kritik to „precizuje“ následovně. „Před lety jsem položil jednomu z členů komise dotaz, proč je papuchalk najednou bělobradý, když navíc nemá bílou bradu? Odpověď (cituji víceméně přesně, utkvěla): Napadlo to mě. Takto jsem papuchalka přejmenoval, protože mě to prostě napadlo a tak to necháme. Tedy arogance a nulová sebereflexe,“ - konec citátu.

V tomto případě se hlavní kritik chytil přímo do pasti, kterou si sám nastražil. Jméno papuchalk bělobradý jsme nevymysleli, nýbrž převzali z Fauny ČSSR, Ptáci 2, první vydání (Hudec et al. 1977), str. 806, odstavec Systém, rozšíření a fylogeneze, na konci třetí věty (každý si to může ověřit). Předmluva Karla Hudce k tomuto svazku Fauny je datována z 6. května 1974 (viz str. 9, kniha publikována 1977), takže text byl sepsán rok po narození hlavního kritika. Uznejte, že je zde extrémní časový nesoulad a nic takového se nemohlo stát, ledaže by dítě bylo v prvním (případně čtvrtém) roce života tak geniální, že by položilo tvůrci toho jména a nečlenovi v té době neexistující NK takto sofistikovaný dotaz! Hlavní kritik tím jen vypovídá něco sám o sobě a arogance a nulová sebereflexe mu rozhodně nechybějí.

Dalším zcela lživým a manipulativním tvrzením je výrok, že předseda NK v kontrastu s hlavním kritikem žije v bublině. Problém hlavního kritika je v tom, že o aktivitách předsedy NK, o jeho práci ani o komunikaci s veřejností atd. vůbec nic neví, a přitom se samolibě vychloubá vlastními činnostmi. Kdyby se namísto enormního času tráveného vymýšlením dehonestujících textů zeptal veřejnosti, třeba by se něco dozvěděl. Co kdyby se namáhal a požádal o info třeba tiskovou mluvčí pracoviště předsedy NK nebo mnoha dalších lidí? Teď konktrétně k oné „bublině“:

      1) Přednášková činnost předsedy NK od r. 1990 zatím zahrnuje celkem 443 přednášek pro veřejnost včetně přednášek pro univerzitní a středoškolské studenty, a to na nejrůznějších místech (např. Brno, Praha, Jihlava, Zvolen atd.) a v nejrůznějších institucích včetně hlavních českých univerzit, Akademie věd ČR, Slovenské akademie věd, ZOO a mnoha dalších a v neposlední řadě také v nejrůznějších klubech a spolcích). Např. 34 přednášek bylo věnováno ochraně ptáků, 51 přesunům ptáků vč. migrací, 153 přednášek ornitogeografii. Zde jsou příklady názvů některých jiných veřejných přednášek: Forest decline and dieback effects on mountain birds (1994), Avifauna západu USA: historie a současnost (2001), Austrálie: centrum endemismu (2004), Kostarika: centrum biodiverzity (2007), Diversity of bird parasites (2014), Superkočky a ti druzí: megadiverzita Indie (2016), Nový Zéland: laboratoř evoluce na konci světa (2024), Na rozhraní biomů: biodiverzita Altaje (2024 v přípravě). Přednášky se zdaleka netýkají pouze ptáků, ale často zahrnují i savce a jiné obratlovce (méně také rostliny). Vystoupení v našich a zahraničních médiích zřejmě hlavní kritik také neuznává nebo záměrně pomíjí – jako příklad přikládáme ukázku z rozhovoru předsedy NK pro Rádio Petrov (příloha 2).
      2) Pokud jde o kontakt se zmiňovanými birdery a další veřejností, kterým se hlavní kritik rovněž vychloubá a zaštiťuje, předseda NK nejen že je s nimi dlouhá léta v kontaktu a pobýval s řadou z nich v terénu v nejrůznějších zemích, ale stovky z nich také v terénu sám odprůvodcoval – ze zahraničních zejména Brity, v menší míře Američany, Nizozemce, Dány a Izraelce, některé skupiny v průběhu let i vícekrát. Stačí se opět zeptat a nevypouštět do světa výmysly. A je snad zbytečné zmiňovat, že se osobně a velmi dlouho zná s množstvím jak českých, tak slovenských i zahraničních ptáčkařů a ornitologů.
      3) První kontakty navazoval již v době, kdy se hlavní kritik teprve učil mluvit a chodit.

Kdo s hlavním kritikem nesouhlasí, ten je pro něho mentálním odpadem, který je nutné eliminovat. Nesnese žádný protiargument, který neodpovídá jeho logice. Když byl v minulosti dokonce pobídnut (nikoli předsedou NK), aby se do ptačích jmen pustil sám, povýšenecky to odmítl, protože on přece nemá potřebu něco vytvářet, pouze kritizovat, což je pro něho mnohem více sexy.

Je fascinující, jak může jeden člověk vyvolat takový hon na čarodějnice (už jen čekáme, kdy se vynoří nějaký novodobý Jindřich František Boblig) a jak dokáže napadat každého, kdo nesdílí jeho názor, a o to smutnější je skutečnost, že ještě dokáže do svého tábora naverbovat další aktéry bez znalosti všech souvislostí.

Reagovat na všechny výpady proti NK by vyžadovalo celý pracovní úvazek a stejně by byla naše argumentace účelově překroucena. Míra lží hlavního kritika je do očí bijící. Má tohle nositel nejvyššího vědecko-pedagogického titulu s dekretem od prezidenta republiky zapotřebí? Cožpak mu nevadí, že se tím sám diskredituje a devalvuje tím svou pověst? Jaký dává příklad studentům? Neměl by být náhodou morálně čistý a bezúhonný?

Výroky o tzv. „vatě“ ohledně publikovaných článků jsou opět příkladem pověstného exhibicionismu hlavního kritika. Aniž by v týmech, kde tyto publikace vznikají, působil (s výjimkou krátké epizody před lety, kdy ještě jako student (dle jeho myšlenkových pochodů/vyjádření „vatovitě“) participoval na dvou článcích, sebevědomě vynáší své diletantské soudy.

Ve svých siláckých výrocích jaksi zamlčuje podstatnou skutečnost, kterou je třeba připomenout, že bez „vaty“ by řada vědeckých publikací nikdy nevznikla. Podle jeho pomatených názorů by byl například jeden z nejcitovanějších českých autorů a absolutně nejcitovanější vědec, jaký kdy vzešel z pracoviště předsedy NK, Jiří Lukáš, s h-indexem 97, pouhou „vatou“, protože pořadí jeho jména je na publikacích rozloženo podobně, jako u předsedy NK (první autor – poslední/senior autor 12:28, u předsedy NK 13:24; Web of Science, duben 2024). Podle hlavního kritika to musí být tudíž evidentně balast!

Co na tom, že Jiří Lukáš opakovaně a často publikuje v nejprestižnějších světových časopisech a má na kontě například 13 článků v Nature a 7 článků v Science, nemluvě o množství publikací v dalších nejprestižnějších periodikách. Přitom je to jeden z nejserióznějších a nejslušnějších lidí, jakého předseda NK kdy poznal a který si na nic nehraje.

Co kdyby hlavní kritik namísto neustálého trávení enormního množství času výrobou hanlivých textů (patrně nemá nic užitečnějšího na práci) raději hnul kostrou a konečně se jednou v životě pochlapil publikací v Nature nebo Science. A navíc, když je tedy tak špičkový badatel, jak vždy a všude neopomene sebestředně všem připomenout, aby se to dle jeho logiky počítalo, tak samozřejmostí by mělo být, že bude na pozici prvního nebo posledního/seniora autora, tj. že tam v žádném případě nebude dělat pouze „vatu“!

A co třeba další nezpochybnitelný český vědec Václav Hořejší (h-index 57) s poměrem pořadí první – poslední/senior autor 23:23 (Web of Science, duben 2024)? Dle extravagantních myšlenkových pochodů hlavního kritika taky u většiny publikací „vata“, protože není všude jako první nebo poslední? A proč tedy hlavní kritik osobně sám dělá „vatu“ i u svých publikací včetně nejnovější v Nature Communications, kde je v pořadí mezi autory až na 14. místě a ještě mnohem více je vzdálen od posledního/senior místa – aby se tam dostal, chybí mu přeskočit rovných 32 míst!

Jakou záruku máme u člověka, který je v honbě za senzací a sebeprezentací schopen všeho, nectí žádné morální principy a lže, že se to nepromítá také do jeho výzkumné činnosti? Ve své bohorovnosti si zřejmě nepřipouští, že si tím sám v očích veřejnosti naleptává svou pověst a celkovou hodnověrnost své práce.

Tvrzení, že se nemění anglická jména, kterým hlavní kritik šermuje (Facebook), je rovněž snadno vyvratitelné. Když už se v tom nevyzná, tak by si alespoň problematiku mohl nastudovat. Anglická jména jsou všechno jiné jen ne stabilní. Neporadily si s nimi zatím ani ornitologické a ptáčkařské supervelmoci, jakými jsou Spojené království a USA. Kdo by se chtěl něco bližšího dozvědět o chaosu, jaký v nich panuje, může si přečíst recenzi publikovanou v časopisu Buteo 10: 139-141, 1998, kde se mimo jiné na str. 140 zmiňuje více než 27 000 alternativních anglických jmen ptáků, nebo to, že týž druh ptáka může mít v extrémním případě dokonce až 12 různých anglických jmen (pdf recenze lze najít na stranách 139-141 např. zde: http://www.tkv.cz/pdf/buteo/1998_10.pdf). Vzhledem k roku vydání recenzované knihy bude tohle číslo dnes ještě podstatně vyšší.

Názorným příkladem může být třeba u nás dobře známý pěvec Acrocephalus scirpaceus (rákosník obecný): dříve Reed Warbler, nedávno Eurasian Reed Warbler, nejnověji Common Reed Warbler. Jaká „stabilita“ ve jménech panuje, se může čtenář přesvědčit také v přiloženém excelovém dokumentu, který poskytl Peter Kovalik. Napsal k tomu následující:

„Myslím, že čeština v tomto případě nemá ten handicap, že by byla na každém kontinentu úředním jazykem alespoň v některé zemi jako angličtina, a není nucena dělat kompromisy, kdy pro Australany je Robin druh(y) rodu Petroica, pro Brity Erithacus a pro Američany Turdus a dávat zde za vzor právě angličtinu není příliš šťastné i proto, že se liší názvy ptáků nejenom v různých anglofonních zemích, ale dokonce i v celosvětových seznamech.

Pro zajímavost jsem porovnal poslední verze 4 světových seznamů. Druhy uznané IOC14.1 i Clements 2023 zároveň: 10996 mají 2036 odlišných anglických jmen, IOC14.1 vs HBW-BL_v8_2023: 10827 druhů a 2467 odlišných angl. jmen, IOC14.1 vs H&M4.1: 10111 druhů a 1931 odlišných anglických jmen. Mnohé odchylky mají původ v tom, že některé seznamy používají britskou, jiné US angličtinu (gray/grey), v názvu je použitý, anebo naopak chybí spojovník, ale i tak je tam ještě stále poměrně mnoho rozdílů. A tak si člověk může vybrat, zda Pnoepyga immaculata je Nepal Cupwing, Immaculate Cupwing nebo Nepal Wren Babbler.“ Viz tabulka v příloze 4.

Jaká to ironie osudu, že NK je nyní paradoxně kritizována i za to, že při revizích mimo jiné vzala v potaz připomínky a návrhy, které v průběhu let existence českého názvosloví ptáků světa jeho uživatelé včetně členů ČSO posílali. Poté, co vyšla kniha Soustava a české názvosloví ptáků světa - SČNPS (Hudec et al. 2003), jsme obdrželi řadu podnětů a oprávněných připomínek a nyní čelíme kritice i za to, že jsme se s nimi při novodobých revizích vypořádali. Tam nás kritizovali, že jsou některá jména chybná či nepřesná, nyní se zas do NK navážejí kromě jiného i za to, že nedostatky odstranila (v zájmu stability měla podle některých kritiků zůstat netknutá). Uznejte sami, že je to poněkud schizofrenní situace a někdy se cítíme jako mezi dvěma mlýnskými kameny.

Česká jména jsou pouze výtvorem lidí a nebudou mít nikdy podobu, aby s nimi všichni bezvýhradně souhlasili. Když vyhovíte jednomu, jiný vás kvůli tomu bude kritizovat a vláčet sociálními sítěmi, nebo tiskem.

Rozdíl minulých verzí názvosloví oproti názvosloví současnému je velmi podstatný, zatímco dvě dřívější verze (kolektiv vedený Karlem Hudcem) se z dnešního pohledu šily horkou jehlou, se současnými revizemi jsme už nemuseli spěchat a to byl důvod, proč byly udělány velmi důkladně.

V minulosti se názvosloví udělalo narychlo proto, že vydavatel důrazně tlačil na termín vydání a podruhé zas proto, že se musely do konce roku vyčerpat peníze. Mezi dalšími objektivními příčinami nedostatků bylo v porovnání s dneškem mnohem menší množství relevantních zdrojů včetně literatury, zvukových záznamů, menší zkušenosti autorů, dále politováníhodná záměna rukopisů, přičemž do tisku se dostala namísto opraveného rukopisu jeho stará verze se všemi chybami a v neposlední řadě poněkud nešťastné zásahy recenzenta. Řada tehdy vytvořených adekvátních jmen ptáků zůstala bez užitku ležet v šuplíku.

To vše rozhodně nebylo cílem ani záměrem tehdejších autorů názvosloví. Také se hodně (podle některých konzervativních názorů) propagovaly doslovné překlady vědeckých jmen, což se vůbec neosvědčilo, a díky tomu se do názvosloví dostala řada nepatřičností.

Při nynějších aktualizacích prošla ptačí jména velmi důkladnou revizí, položka po položce, přičemž jednotliví členové k tomu přistupovali velmi zodpovědně a strávili tím enormní množství času. Pracujeme dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nevidíme nic špatného na tom, když zohledňujeme novodobé poznatky ornitologické vědy a vlastní dlouhodobé terénní zkušenosti s velkým množstvím ptačích druhů v nejrůznějších zemích.

To, že máme na podobu některých jmen odlišné názory, je přirozené a žádoucí, to je diverzita světa, který není jednobarevný. Zodpovědně prohlašujeme, že názvosloví nikdy v minulosti nebylo v takovém stavu jako nyní, je to kvalitativně úplně jiný produkt. Český uživatel vůbec poprvé dostává do rukou v dostupné elektronické formě kompletní jména ptáků světa (zatím nepěvce), navíc s další přidanou hodnotou – srovnání čtyř hlavních světových taxonomických zdrojů plus vícejazyčný slovník. Zatímco starší verze názvosloví v podobě SČNPS (Hudec et al. 2023) je dávno rozebrána a i pokud máte to štěstí, že ji vlastníte, může se vám stát, že v rejstřících nenajdete vše, co hledáte (a nenajdete to například ani na Internetu, třeba v BioLibu), a nemáme tím na mysli pouze novodobé splity. To může nezasvěcenému člověku, který se nevyzná v systému ptáků, působit potíže.

Pokud by názvosloví dělal jiný tým a podle odlišného statutu, vypadalo by logicky jinak a bylo kritizováno jinými kritiky, na tom není nic neobvyklého. Výstupy NK mají samozřejmě svůj „rukopis“, který závisí na názorech a prioritách jejích členů a v jiném složení by názvosloví vypadalo jinak, nicméně je nereálné vytvořit názvosloví takové, které by vyhovovalo všem a nešlo jej kritizovat. Jakákoli verze sestavená kýmkoli nebude nikdy všemi uživateli považována za dokonalou. V počátcích práce na ptačím názvosloví světa se nezřídka objevovaly i názory, zda a k čemu vůbec potřebujeme kompletní jména všech druhů.

Tuto otázku si před lety sám položil například i známý český vertebratolog profesor Jiří Gaisler, který nakonec na základě svých vlastních zkušeností z praxe dospěl k názoru, že to smysl má a později dokonce projevil zájem recenzovat další vydání ptačího názvosloví. Tragická nehoda mu v tom žel zabránila. Z dnešního podhledu může být zajímavé také jedno jeho nadčasové vyjádření, které lze aplikovat i na současné bulvárně vedené diskuse části debatérů na sociální síti:

    19.04. 2004 13:23
    Od: Jiri Gaisler gaisler@sci.muni.cz
    Komu: Miroslav Capek ; Jiří KLIMEŠ ; Karel HUDEC: ; František HANÁK ; František HANÁK

    „Oprávněná a odborně fundovaná replika Mirka Čapka na (řekl bych tomu) ‚materiál‛ pana ……, protože za ‚článek‛ považuji něco, co vyšlo v časopise, byť třeba elektronickém, by se dala chápat jako součást celkem zábavné výměny názorů mezi ornitology a chovateli exotů. Tak by to možná viděl leckterý moderní génius naší evoluční biologie (nikoho ale nejmenuji).
    Pro mě představuje situace, která M. Čapka k replice vedla, obecnější problém. Dnes si každý může vytvořit webovou stránku a dát na ni cokoliv. Vím o jedné týkající se savců. Myslím si, že takové informace nemají hodnotu souměřitelnou s informacemi v časopisech, zejména těch, jejichž články podléhají mezinárodní oponentuře. Ale třeba ani taková Živa nebo Veronica nepustí do světa všechno. Minimálně je tam nějaký hlavní redaktor a redakční kruh, který - doufám - znemožní zveřejnit kdejaký blábol. Taková zpětná vazba informacím na stránkách www chybí. Mohu být považován za staromilce, ostatně věkem na to mám nárok, ale přístup mnoha mladých biologů či amatérů o biologii se zajímajících, který spočívá v tom, že celé dny sedí u počítačů a surfují po internetu, aniž by četli skutečné publikace, považuji za nešťastný. Vím, že kdysi se lidé pohoršovali nad používáním příboru místo rukou k jídlu, pak zase nad auty místo koňských potahů. Přesto ale dodneška kromě toho, že jezdíme auty, jezdíme také na kolech a na běžkách nebo chodíme pešky.
    Takže teď jen si musím intenzivně přát, aby páni …… nezačali vydávat své nesmysly knižně. Pokud by to opepřili nějakou senzacechtivou teorií nebo sexem, tak jim to bohužel asi některý takynakladatel vydá. Nicméně přeji autorům českého názvosloví ptáků úspěch při realizaci druhého vydání.
    Srdečně zdraví J. Gaisler.“

Názvosloví nelze dělat způsobem, že předložíme k veřejné diskusi 11500 druhů ptáků. Sám bývalý předseda ČSO Jiří Flousek, pod jehož vedením byl vypracován statut a jednací řád NK, zastával názor, že by to byla pitomost. Negativní zkušenosti s nekonečnými internetovými diskusemi (co člověk, to jiný názor) ze Slovenska v době, kdy se připravovalo kompletní slovenské názvosloví ptáků světa, to ostatně jednoznačně potvrzují, a tudíž nedává smysl opakovat stejné chyby.

Záplavy stížností, námitek, apelů, polemik, návrhů a nadávek, vyjadřování ke každé z nich a zdůvodňování, proč jsme některé zamítli a jiným vyhověli, by NK neskutečně zdržovalo od práce, nemělo by to konce a názvosloví by nebylo hotové ani za celé roky. Už tak tomu věnujeme enormní množství času. Ono se o tom dobře teoretizuje a věci se snadno vytrhávají z kontextu. Kdo kompletní globální názvosloví nikdy nedělal, si vůbec nedokáže představit, kolik to zabere času a s čím vším se NK musí vypořádat a kolik je za tím energie. Jaké hory literatury a dalších zdrojů musíte prostudovat nemluvě o tom, kolik času jste strávili v terénu.

Zdaleka nestačí pouze přehledná díla světové avifauny typu HBW nebo All the Birds of the World, ve kterých je řada chyb a zdaleka v nich nelze nalézt všechny potřebné údaje. Přístup NK k řadě primárních zdrojů je placený a členství v konsorciích přijde ročně na stovky tisíc Kč. Mrzí nás, že jsou v diskusích vyzobávány z názvosloví jednotlivosti, aniž by se někdo namáhal zasadit vše do celkového rámce. Teprve když se na to podíváte komplexně, nikoli pouze českou či západopalearktickou optikou a budete vnímat celou globální avifaunu v celé šíři, uvidíte, že vám jednotlivá jména najednou začnou dávat smysl.

Členové NK nepokládají česká jména ptáků za pouhé nálepky, což je v ostrém kontrastu s názorem, že věcná (ne)správnost názvu je zcela irelevantní a není důvodem pro korekci, nebo dokonce, že by se i zcela špatná jména mohla ponechat jako kuriozity. Kritici zapomínají, komu je názvosloví především určeno (znalci si vystačí s vědeckými jmény) – pro širokou laickou veřejnost. Jak již dříve výstižně vyjádřil spoluautor názvosloví a dlouholetý pedagog Jiří Klimeš, české druhové jméno by především mělo mít nějaký obsah, nějakou vypovídací schopnost. Mělo by být nositelem nějaké charakteristické vlastnosti, kterou se daný druh liší od jiných, příbuzných. Jména by měla být zároveň pokud možno jednoduchá a přitom věcně a jazykově správná.

Také při práci na slovenském názvosloví ptáků jsme se setkali s různými názory, ale mezi kritiky byl pouze jeden radikální konzervativec, který si myslel, že Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury platná pro vědecká jména se vztahují i na jména národní a jakákoli změna je nepřípustná.

Případ racka „Audouinova“ Ichthyaetus audouinii: kdybychom se jméno tohoto francouzského entomologa a ornitologa pokusili převést do IPA, která se mezinárodně používá pro fonetický přepis výslovnosti, mohlo by to vypadat asi takto: [ ͑ͻծʊ˛ɑ]. A teď si z toho vytvořte věnovací jméno tj. přidejte za to ještě českou koncovku „ův“ a uvidíte „komfortnost“ výslovnosti pro běžného uživatele. Proto jej tým vedený Karlem Hudcem již v SČNPS (Hudec et al. 2023) nazval rackem zelenonohým.

Jako jiný odstrašující příklad lze uvést komolení výslovnosti (a ještě k tomu nejednotně) orla Verreauxova (damaního) Aquila verreauxii v TV dokumentech. Nebo z úplně jiného soudku, možná si vybavíte stupidní televizní reklamu „kinder surprise“ s komolenou výslovností předváděnou jednou českou herečkou. Věnovacím jménům ptáků se pokud možno vyhýbáme, pokud je k dispozici jednodušší a dobře vyslovitelné jméno české. A není v tom žádná politická korektnost. Chraň Bůh!

Druhy nepojmenováváme krkolomně hrnčiřík „Boissonneauův/Boissonneautův“ Pseudocolaptes boissonneautii, ale již před lety jsme ho nazvali jednoduše hrnčiřík límcový. Podobně australasijskému druhu ledňáčka Todiramphus macleayii (obr. 1) určitě více sluší jednoduché české jméno ledňáček lesklý namísto ledňáček „Macleayův“. Endemita etiopské vysočiny Rougetius rougetii (obr. 2) jsme pojmenovali jednoduše, zcela logicky a přitom výstižně chřástalem etiopským, nebo jihoamerický pěvec Diglossa lafresnayii (obr. 3) dostal jméno háčkozobec lesklý atd. atd.

Obr. 1. Australasijskému druhu ledňáčka Todiramphus macleayii určitě více sluší jednodušší české jméno ledňáček lesklý, než ledňáček „Macleayův“. Atherton Tableland, Queensland, Austrálie.
Obr. 1. Australasijskému druhu ledňáčka Todiramphus macleayii určitě více sluší jednodušší české jméno ledňáček lesklý, než ledňáček „Macleayův“. Atherton Tableland, Queensland, Austrálie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Čapek

Co bylo špatného na tom, že se jména přizpůsobila češtině, a z jakého důvodu to po letech zpochybňovat? Když už se Martin Vavřík odvolává na frekvenci dosavadního výskytu jména výše uvedeného racka (ekolist.cz), proč potom takto nepostupovat i v jiných případech? Prakticky všichni ptáčkaři používají předložkovou vazbu „na lokalitě“ namísto „v lokalitě“. Když jsme se před léty na to dotázali Ústavu pro jazyk český AV ČR, podle nich bylo správně „v lokalitě“ a mimochodem i Český národní korpus měl tehdy pro vazbu „v lokalitě“ násobně více odkazů (několik tisíc) oproti „na lokalitě“ (pokud si to po mnoha letech správně vybavujeme, tak cca do 500). Nebo to, že uživatelé používají odvozeninu od kostřece ve tvaru „…kostřecový“ ještě neznamená, že je to nejlepší a správné. Jak vysvětlila brilantní češtinářka profesorka Marie Krčmová, správně musí být „…kostřečný“ atd. atd.

Obr. 2. Unikátní endemit Etiopské vysočiny Rougetius rougetii dostal jednoduché a přitom výstižné jméno chřástal etiopský. Bale Mts., Oromia, Etiopie.
Obr. 2. Unikátní endemit Etiopské vysočiny Rougetius rougetii dostal jednoduché a přitom výstižné jméno chřástal etiopský. Bale Mts., Oromia, Etiopie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Čapek

Když Martin Vavřík (ekolist.cz) ve svých vyjádřeních podtrhuje dle svých slov zbytečně prováděné změny, proč nezamíří s kritikou také do vlastních řad. Jak to, že mu nevadí změny provedené Faunistickou komisí ČSO, jejíž je dlouhá léta členem? Proč zbytečně měnila některá nezávadná jména? To je měření dvojím metrem, na jedné straně prosazování stability nebo návrat k některým starším, byť nevhodným jménům a na druhé straně protest třeba proti použití existujícího staršího rodového jména ostružka, které je navíc pěkné a jeho „oprášení“ nebylo samoúčelné, ale mělo své důvody v podobě respektování pravidel, která jsou mnohem staršího data a která NK nevymyslela. Napřílad to, že je české názvosloví ptáků binomické, že české rodové jméno nepřesahuje hranici čeledi, nebo že věnovací jméno musí zachovat pravopis jména autora, po němž je druh pojmenován, nevymyslela současná NK.

Obr. 3.  Druhové jméno jihoamerického pěvce Diglossa lafresnayii není „Lafresnayův“, což by málokdo správně vyslovil, ale tento druh nese jednoduché jméno háčkozobec lesklý. Cordillera Central, Caldas & Tolima, Kolumbie.
Obr. 3. Druhové jméno jihoamerického pěvce Diglossa lafresnayii není „Lafresnayův“, což by málokdo správně vyslovil, ale tento druh nese jednoduché jméno háčkozobec lesklý. Cordillera Central, Caldas & Tolima, Kolumbie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Čapek

Že se Martinovi Vavříkovi líbí druhové jméno morčák bílý? Odpověď předsedy NK: „Přiznám se, že mně také, vždy, když se dívám na samce v terénu, připadá mi jako takový sněhuláček. Nevím, s čím přesně jsi vyrůstal, jak píšeš, já jsem byl odkojen prvním vydáním Petersona et al. (1954) [které vzniklo, když po megaúspěchu s knihou A Field Guide to the Birds (East of the Rockies) v Severní Americe pozvali tohoto praotce všech ID příruček do Evropy, aby udělal ekvivalent pro náš kontinent]. Tuto příručku jsem používal během základní školy. Můj táta v ní měl rukou dopsaná česká jména (netuším z jakého zdroje) a mezi nimi byl i morčák bílý. Později jsem se s tímto jménem setkal v knize Ptáci (Černý 1980), ale nutno podotknout, že již o 8 let dříve se v prvním vydání prvního svazku Fauny ČSSR, Ptáci (Hudec a Černý 1972, str. 501) objevuje morčák malý, který se pak konzistentně používá napříč jejími dalšími vydáními (Hudec et al. 1994, Šťastný et al. 2016). Snad nikdo nerozporuje, že Fauna je relevantní zdroj, morčáka malého jsme tedy logicky převzali i do SČNPS (Hudec et al. 2003) a vy jej ve FK používáte též. Tudíž nerozumím, proč Ti potom vadí jiná jména uvedená ve Fauně ČSSR/ČR Ptáci, a proč je FK měnila. Už jsem o tom dříve obsáhle psal a poslal to jak FK, tak někdejšímu předsedovi ČSO i s uvedením konkrétních případů. A proč FK zbytečně měnila některá nezávadná jména publikovaná v SČNPS, která vytvořil tým pod vedením Karla Hudce a která byla již v roce 2003 doporučena ČSO k užívání? A proč jste v některých případech dokonce vytvořili duplikáty existujících jmen, aniž byste si zkontrolovali, že již existují?“

K názvosloví přistupujeme jako praktici, na rozdíl od protestujících kritiků, kteří se s něčím podobným nikdy nepotýkali a kompletní jména ptáků nedělali, máme pro to řadu logických důvodů. Proč je například vhodné vytvořit více českých rodů v rámci téže čeledi? Jednoduše proto, že u mimořádně těžkých skupin jakými jsou třeba kolibříci, neotropičtí suboscinní pěvci nebo obsáhlá skupina bývalých „timálií“, která se rozpadla do několika samostatných čeledí, vám při pohledu na vedle sebe seřazené a vzezřením, ekologií, hlasem, sympatrickým výskytem aj. proklatě podobné druhy brzy dojde repertoár a smysluplná jména jsou vyčerpána (obr. 4).

Když se podíváte na nějakou charakteristickou vlastnost (barva zobáku apod.), máte radost, že jste na to konečně kápli a vytvoříte jméno, vaše nadšení brzy vezme za své poté, co vás kontrolní software chladnokrevně upozorní na skutečnost, že jste opět vytvořili duplikát, tj. že jméno již existuje pro jiný druh. Když vytvoříte nový český rod, repertoár se významně rozšíří, přičemž můžete řadu druhových jmen recyklovat.

Obr. 4. U početných skupin ptáků s množstvím proklatě podobných druhů jako jsou např. kolibříci, je z praktického hlediska žádoucí vytvořit více českých rodů. V případě druhu Eriocnemis cupreoventris se přímo nabízelo výstižné pojmenování papučka měděnobřichá.
Obr. 4. U početných skupin ptáků s množstvím proklatě podobných druhů jako jsou např. kolibříci, je z praktického hlediska žádoucí vytvořit více českých rodů. V případě druhu Eriocnemis cupreoventris se přímo nabízelo výstižné pojmenování papučka měděnobřichá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Čapek

Čeština na rozdíl od angličtiny nedisponuje municí, kdy je možné jednoduše vytvořit adjektivum úplně ze všeho a nemůžeme libovolně kombinovat slova, aniž by to znělo trapně či směšně, a naše ruce jsou navíc pevně svázané binomickým názvoslovím. Protože nelze tvořit jména typu „Andská hvězda kopců“, „Černoboký ostnitý zobáček“, „Měděnobřichá napufnutá noha“ (to nejsou výmysly, ale skutečná anglická jména) a protože nechceme tvořit ani zbytečně dlouhá a překomplikovaná druhová jména typu „šupinkatočepičatý“ apod., vytvoření nového českého rodu je v těchto případech logické a zcela opodstatněné.

Nevidíme také nic špatného na jménech jako je „hihi“ - maorské jméno ohroženého zástupce monotypického rodu a monotypické čeledi. Snad se dnes nikdo nepozastavuje nad maorskými jmény dalších druhů převzatých do češtiny „slípka takahe“, „kakapo soví“, nebo „kakariki žlutočelý“, tak proč by to mělo vadit u hihiho.

Ve srovnání se jmény jiných druhů obratlovců, např. „krásnotlamka rovnotlamá“, „paslizoun chrabrý“, která kupodivu nikdo veřejně nepranýřuje, je tým naší NK velmi konzervativní a umírněný. Není pravdou, že by vytvořená česká jména NK nikdo nechtěl, nepoužíval a že by je nikdo neakceptoval a všem vadila. Stačí sledovat televizní kanály s přírodopisnými dokumenty nebo knihy. Například na výše zmíněných přednáškách předsedy NK, kde se v diskusích posluchači (od roku 1990 jich byly stovky) ptají na všechno možné, ani v jediném případě nezazněl dotaz či kritika ohledně českých jmen ptáků (která si přednášející kvůli laické veřejnosti vždy aktuálně nastuduje, protože publikum nemá rádo, když se, jak před lety říkával profesor Dalibor Povolný, lidově řečeno „seká pouze latinou“).

Co se týče jmen, jediná reakce, ale nikoli na jméno české, nýbrž použité jméno anglické, zazněla během průvodcování britské skupiny, kde se jeden účastník v seniorském věku pozastavil nad použitím internacionálnějšího anglického jména Northern Goshawk, které se mu nelíbilo a neodpustil si poznámku „Yankees use it!“

Doufáme, že vám výše uvedené skutečnosti poskytnou lepší vhled do problematiky českého názvosloví ptáků světa, že se nad tím účastníci diskuse zamyslí a nebudou se podílet na dalším šíření zkreslených a nepravdivých informací.

Děkujeme všem, kteří nám posílají a v minulosti poslali (namísto planých debat na sociální síti a jinde) konkrétní a konstruktivní návrhy k ptačímu názvosloví - v poslední době to byli například Michal Klajban, Zdeněk Vermouzek, Jaroslav Zeman aj.). Aktualizace jmen pěvců, kterých je mezi ptáky nejvíce druhů, teprve probíhají, a veřejnost se může podílet na tvorbě jejich jmen stejně, jako se dříve její zástupci vyjádřili ke jménům nepěvců.

S pozdravem Miroslav Čapek, Vladimír Čížek, Robert Doležal a Peter Kovalik

(dalšího spoluautora názvosloví Jiřího Klimeše ve výčtu autorů odpovědí uvádět nebudeme, protože je momentálně dlouhodobě v terénu v zámoří a mimo dosah, tudíž se s materiálem nemůže seznámit a ani se k němu vyjádřit)


reklama

 
Názvoslovná komise České společnosti ornitologické

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

24.4.2024 06:11
Obsáhlý článek. Už se některým vyjádřením ČSO nedivím.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.4.2024 06:17 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
su

24.4.2024 10:24
Velmi dobrá reakce - sice dlouhá, ale co jiného čekat po tolika plivancích od jiných "zasvěcených".
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

24.4.2024 12:33 Reaguje na
Pan Čapek se urazil, hm... a nějaký ARGUMENT by nebyl? Škoda, že kromě ješitného fňukání zapomněl - jako tradičně - reagovat na položené dotazy a připomínky.
Odpovědět
su

24.4.2024 13:12 Reaguje na Tomáš Grim
A vy byste se neurazil? Po tolika plivancích? Někdo ješitně fňuká, někdo se zase rád ješitně předvádí - však to znáte, ne? )). Argumenty v příspěvku jsou, i když ne na všechno. A kdo ví, třeba se od Vás dočkáme navazujícího, ještě delšího článku jako reakce na tento příspěvek. I bych tomu věřil, povahu na to máte.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

24.4.2024 18:21 Reaguje na
Požadavek "jména se nemají měnit" je tedy "plivanec"? Za 20 let od článku ve Zprávách ČSO, který jsme sepsali se současným ředitelem ČSO Z. Vermouzkem, jsme od pana Čapka nedostali žádnou odpověď na naše ARGUMENTY - pokud je v této "debatě" něco "plivanec", je to právě tato Čapkova ultimátní arogance.
Odpovědět
su

24.4.2024 19:48 Reaguje na Tomáš Grim
Chápu - ale já myslel spíš ty útoky na jeho osobu - já osobně bych to za "plivance" považoval a jsem přesvědčen, že on to taky tak bere (mě by to teda štvalo, že o mě někdo takhle "hezky" a veřejně píše, zvlášť, když se s tím člověkem prakticky nepotkávám, vy jste možná splachovací a bylo by vám to jedno). Za mě to bylo zbytečné rozebírat jeho neduhy (já bych to ani neuměl, protože já tyhle věci nedělám). Ale na druhou stranu na Ekolist se to hodí, tady na sebe lidi plivou pořád :).
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

25.4.2024 17:22 Reaguje na
které "útoky"? popis toho, že obyčejný terénní asistent se tváří jako Mistr Světa, je prostě popis reality - kvantitativně doložitelný. všichni pracovníci akademie i univerzit jsou hodnoceni - na to mají být zvyklí. pokud to hodnocení není pozitivní, mají začít makat, nebo jít dělat něco jiného.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

25.4.2024 17:24 Reaguje na
k "se s tím člověkem prakticky nepotkávám" - to neznamená, že ho neznám. setkání s Panem Ornitologem je silný zážitek, to Vám potvrdí víc lidí (dnes mi o tom vyprávěl kolega na obědě, jeho dojmy odpovídají mým). naposled jsem MČ viděl na přednášce v Brně před pár lety, nezměnil se. ostatně, kdo se nějak dramaticky mění, že ano...
Odpovědět
Anyr

Anyr

24.4.2024 12:53
Díky za skvělý článek. Jen mne mrzí okolnosti jeho vzniku.

PS: Já bych tak rád říkal oficiálně česky nějakému ptáčku "černoboký ostnitý zobáček"... :( :D:D Vždyť je to krása a nádhera - místo vrabec říkat třeba "pestrohnědý cvrlikající pšenicožrout"... :D
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

24.4.2024 13:27 Reaguje na Anyr
Ostnozob černoboký, chluponožka měděnobřichá nebo horohvězda Andská jde vytvořit celkem snadno, pospojování mi zabralo 3 minuty.
Odpovědět
Anyr

Anyr

24.4.2024 14:29 Reaguje na Tereza Hladká
No... jo... jasně. Skvělý výkon.
Jenže tebou vytvořené názvy postrádají onen vtip, o který mi šlo :)) Horohvězda andská je prostě jen další název. Andská hvězda kopců, to je něco úplně jiného! :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.4.2024 15:04 Reaguje na Anyr
a s moudivláčkem nikdo problém nemá. holt to slovo zastaralo a kdo nečte staré knihy, ten už ani neví co to je.
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

24.4.2024 23:22 Reaguje na Anyr
Myslím, že se jedná lingvisticky o ekvivalent. Klidně ať mě někdo znalejší opraví. Minimální některá beletrie se takto překládá.
Odpovědět

Jakub Šidlík

24.4.2024 14:46
Bro what are you yapping about?
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

24.4.2024 18:05
Asi jako většina české ptakoznalecké komunity souhlasím s názory na změny názvosloví s tím-jehož-jméno-NKČSO-nesmí-vyslovit (vážně nevím, proč TG zmiňují jen jako hlavního kritika), přestože se mi vůbec nelíbí jeho prezentace těchto názorů (nesouhlas se dá také vyjádřit zdvořileji). Plně bych se podepsala pod kritiku v článku Lenky Hamáčkové zde v Ekolistu, který je věcný a slušně napsaný, na druhou stranu, kolik ten dostal publicity, ani zde není zmíněný! Tomášův drsný aktivismus tedy nějaké ovoce přinesl. Bohužel, místo aby NK ČSO přijala relevantní kritiku, místo toho se zde věnuje zapírání a více jak polovinu prostoru dává zpětným útokům ad hominem a tímto se co se vyjadřování týče snižuje na stejnou, ba horší úroveň komunikace. Osobně mám pochyby, že NK opravdu všechny změny důkladně probírá, když Robert Doležal reaguje na můj dotaz ohledně změny názvu tak, že nemá tušení a "mám se zeptat Čapka"...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2024 20:51 Reaguje na Tereza Hladká
Styl TG mi nepřijde drsný, nýbrž adekvátní neuvěřitelné době čekání na odpověď. Jinak Váš popis situace sedí i na mé zkušenosti v jiné záležitosti. Zkrátka v této komunitě "na egu záleží", a chraň bůh, pokud si člověk dovolí vznést námitku/kritiku - nepřítel až za hrob. A je jen dobře, že se problém probírá veřejně, neb jak pravil "klasik" (přítel či nepřítel...) "chce, aby všichni věděli, jaký jsem" (byť sám ví kulový, neviděl mě ani z rychlíku). Ono v dějinách události byly řízeny jedinci/vůdci - ať na té či opačné straně, zbytek je většinou (u "vrchnosti") loiální stafáž.
Odpovědět
RD

Robert Doležal

25.4.2024 09:41 Reaguje na Karel Zvářal
České názvosloví bylo 20 let u ledu. Činnost současné Názvoslovné komise byla pod hlavičkou ČSO obnovena před třemi roky. Nevím, proč by měl kolega Čapek reagovat na dvacet let starý pamflet TG, když byl pouze součástí týmu pracujícího na aktualizaci názvosloví pod vedením Karla Hudce. Zareagoval až nyní, a to po nehezkých osobních útocích, překrucování faktů a lžích, které TG v posledních měsících, kdy zaregistroval činnost na straně NK, šíří. Myslím, že jeho odpověď je adekvátní a argumenty v ní obsažené dostačující.

Rád bych zopakoval pro diskutující to, co jsem uvedl v reakci na článek Tomáše Grima s názvem "České ptačí názvosloví: nic osobního, jen žádost o transparentní a rychlé řešení":

Vyjádření na stížnost TG od předsedy ČSO Tomáše Bělky, který tak učinil za celý výbor ČSO, bylo rozesláno všem zainteresovaným dobře před měsícem. Samozřejmě, že ho dostal i TG. Vzhledem k tomu, že výbor ČSO vyslovil spokojenost s dlouhodobou prací Názvoslovné komise a vzhledem k roztrpčení vyjádřenému nad tím, jakým způsobem Tomáš Grim vede svoji kampaň proti NK, se s tím TG nechlubil. Z jeho strany bohužel následovaly slovní útoky i proti Tomáši Bělkovi, tudíž se nelze divit nechuti ČSO se k celé věci vyjadřovat. Některé argumenty TG mohou být rozumné, ale jejich agresivní prosazování je mírně řečeno krátkozraké. Výbor ČSO také oznámil, že připravuje způsob komunikace mezi ornitologickou veřejností a NK, která bude řešit větší transparentnost práce NK, přičemž vše se postupně objeví na webu ČSO. To jen pro úplnost.
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

25.4.2024 20:31 Reaguje na Robert Doležal
Nic ve zlém, ale pokud NK dlouhodobě nereaguje na slušně podané opakované stížnosti, není divu, že se najde někdo, komu prostě dojde trpělivost a umí se vyjadřovat veřejně, byť mnohdy neomaleně, a i přes to získá takovou podporu. A asi to bylo třeba, protože až po tomto všem jsou zde alespoň náznaky nějakého řešení. Způsob komunikace mezi NK a ornitoveřejností je první krůček správným směrem, který se měl udělat už dávno. Proč ale výše zmíněné rozhodnutí výbor ČSO rozeslal jen několika málo vyvoleným, když už se jedná o poměrně veřejnou kauzu? To působí trochu zametáním pod koberec...
Odpovědět

Miroslav Čapek

27.4.2024 00:29 Reaguje na Tereza Hladká
Dobrý večer Terezo,

tak komise dlouhodobě nereaguje? A že to říkáte zrovna Vy, to teda fér není. Pokud jste zapomněla, tak se podívejte do svého mailu. Kdo Vám tedy obratem odpověděl 02. 01. 2024 v 19:40? Každý, kdo nám slušně cokoli poslal, dostal odpověď. Západopalearktické názvosloví bylo zveřejněno už před více než 3 roky a předtím jej obdržela jak Faunistická komise, tak i výbor ČSO. Čili nic se nedělalo pokoutně, ani potají. Pokud si vzpomínám, tak jediný, kdo se oficiálně vyjádřil, byl Jirka Horáček.
NK fungovala pod hlavičkou ČSO, měla ve své práci od ČSO plnou podporu (za ČSO vyjádřeno ústy Jiřího Flouska) a výsledky práce pravidelně zveřejňovala na webu ČSO. Jak napsal už na jiném místě Robert Doležal, to vše dávalo jejím výstupům punc oficiality, ke které není nutno se dále vyjadřovat. Na začátku práce jsme také sepsali svá podrobná stanoviska k vyjádření FK podepsaném předsedou Jiřím Horáčkem (28. 10. 2020), a dokonce i odpověď na neoficiální stanovisko člena FK Martina Vavříka v rámci neformální diskuse skupiny Klub 300-CZ (18. 10. 2020) a odeslali je 12. 11. 2020 jak FK, tak i tehdejšímu předsedovi ČSO Jiřímu Flouskovi. Martinu Vavříkovi jsme vlastně odpovídat ani nemuseli, protože nám nic neposlal, tu neformální diskusi nám pouze někdo z druhé ruky přeposlal a tak jsme se o ní vlastně dozvěděli.

V dobré víře a v zájmu maximálního sjednocení jsme převzali také některá jména ptáků WP změněná Faunistickou komisí.

Takže abyste byla informována.
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

27.4.2024 18:47 Reaguje na Miroslav Čapek
Dobrý den,
ještě jednou tedy děkuji za odpověď na můj dotaz (pro ostatní jednalo se ohledně důvodu změny orla opičího na orlana opičího, důvod a podstata této změny mě dosti zmátla) a omlouvám se za špatnou formulaci, výše jsem chtěla sdělit, že nezohledňuje stížnosti. Chápu tedy z Vašeho komentáře dobře, že změněné názvosloví je platné již 3 roky? Pak je ale řekněme smutné, že podstatná část ornitokomunity ani neví, že vůbec k tolika změnám došlo (a řada o nich ví jen díky TG). To co tedy selhává je minimálně komunikace, pak byste třeba mohl být překvapen, kolik lidí s rozsahem změn v názvosloví nesouhlasí... Chápu, že je těžké se tvorbou platného názvosloví zavděčit každému, a priori nepředpokládám, že je Vaší motivací sobeckost, jak Tomáš prezentuje. Ale prosím pochopte, že narušování stability národních jmen vede k mnohem větší škodě než užitku. Jsou jistě výjimky, kdy může být změna vhodná (v př. harpie pokud by "nehanlivé" jméno mohlo pomoct nějakému ochranářskému projektu a bylo by podložené, že změna jména povede k větší podpoře veřejnosti), zde se ale jedná o vzácné případy a při každé změně by mělo být pro každého snadno dohledatelné, kdy ke změně došlo a řádně odargumentovat důvod. Mnohem častěji totiž vede změna jmen ke zmatku, vzájemným nedorozumněním, zbytečným komplikacím při osvětě veřejnosti, zhoršením až znemožněním práce s lokálními faunistickými publikacemi apod.
Odpovědět

Miroslav Čapek

27.4.2024 22:36 Reaguje na Tereza Hladká
Díky Terezo za odpověď. Ano WP názvosloví je na webu již od r. 2020 a zcela veřejně! Promítlo se také v překladech Shirihaie a Svenssona 2018, Forsmana 2016, Svenssona et al. 2022 a dalších publikací. Když byla práce na názvosloví oživena, za což patří velký dík Vláďovi Čížkovi (bez jeho houževnatosti a pracovitosti by k tomu patrně nikdy nedošlo), členové komise do toho šli s tím, že udrží maximální stabilitu jmen domácích druhů a čím dál od hranic ČR to bude, tím budou mít (dle původní domluvy) volnější ruce vzhledem k novodobým poznatkům ornitologické vědy. Je to logické, protože k nejvíce změnám došlo v jiných zoogeografických oblastech. Jak jsme vysvětlili v článku v ekolistu.cz, takto postupují i ostatní národní komise, není to nic neobvyklého. Nemůžeme se handrkovat o každé jméno, druhů je cca 11500, nebylo by to hotové ani za 10 let a kdybychom se měli o každé položce ještě veřejně rozepisovat, to by už bylo k zbláznění. Názvosloví neděláme jako součást práce, je to ryze volnočasová aktivita nikterak nesouvisející s našim povoláním. Hrozný požírač času, to si nikdo neumí představit. Všichni členové komise k tomu přistupují velice zodpovědně. Nic nestřílíme od boku, vše se pečlivě ověřuje, diskutuje se o tom, argumentuje se a hlasuje. Veřejné elektronické diskuse jsme již před lety vyzkoušeli na Slovensku a nikam to nevedlo. Sejde se vám velké množství návrhů, lidé se hádají, nadávají si a stejně to pak někdo musí rozhodnout. Připomínáme opět vyjádření Jirky Flouska, pod jehož vedením byl vypracován statut NK, že by to byla pitomost. Zde je jeho dobové vyjádření "NK bude vždy někdo vyčítat, že „šimlíček bledý“ (pro ilustraci smyšlené jméno) by se měl jmenovat okrový, protože každý přece ví, že bledý není . Díky za vaši snahu, se kterou jste se do této obtížné práce pustili.“
A je třeba o daných druzích také něco vědět. Musíte si také položit otázky, kolik lidí u nás si "osahalo" ptáky v terénu v nejrůznějších regionech zeměkoule, kolik jich má přístup k literatuře pokrývající ptáky celé planety (to jsou stovky knih vč. obsáhlých a velmi drahých monografií), kolik lidí má přístup do velmi drahých placených konsorcií, aby se dostali k primárním zdrojům literatury atd. Právě to bylo achillovou patou minulých verzí názvosloví, protože mezi členy týmu byly tyto možnosti tenkrát velmi rozdílné (včetně jazykového vybavení jednotlivých aktérů), a proto bylo ve výsledných jménech tolik nejrůznějších nedostatků. A tehdy se o jménech ani demokraticky nehlasovalo (nebyl ani Internet), nezdůvodňovala se, ale každý člen týmu měl přidělené určité taxony. Výsledné produkty (jména taxonů) měly proto velmi rozdílnou úroveň. Práce současné komise s tou minulou nesnese srovnání. To je kvalitativně úplně někde jinde. To říkám zcela vážně a zodpovědně.
Pokud jde o druhy mimo WP, jednotlivé taxony byly na webu ČSO zveřejňovány postupně dle jejich obtížnosti. Dále, je důležité připomenut, že na webu je již také velmi dlouho, prakticky od začátku zveřejněn podrobný vysvětlující text, kde je rozebráno co, kdo, proč a jak dělá. Tudíž nerozumíme, že se dnes někdo takto "s křížkem po funuse" nad něčím pozastavuje, a tvrdí, že o ničem nevěděl? Cožpak členové ČSO nesledují ani web jejich vlastní společnosti? Tomu se dá jen těžko věřit. Když byl text nový, objevil se v headlines společnosti. Takže členové o něm zatraceně dobře věděli.
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

3.5.2024 12:00 Reaguje na Miroslav Čapek
Moje chyba, už vidím odkaz na změny alespoň těch z WP. Okomentování a obhájení důvodu změny bych považovala právě díky časové náročnosti jako vhodný regulační mechanismus - pokud změna nestojí za ten čas a námahu, nebo bude její obhájení pro vás i pro veřejnost zdlouhavé, možná vám to za to opravdu nestojí a je lepší nic neměnit...

K nedobře "popisujícím" názvům - kritika ale není o tom, že jsou názvy "nepřesné" podobě zvířete, to nebudou nikdy! Jde o to, že i tyto "nepřesné" názvy by měly zůstat zachovány kvůli stabilitě. A ani ty "chybné překlady" řadě lidí nevadí, spíše to je lingvistická/historická zajímavost.

K textu na webu ČSO - zde mají kritici (včetně mě) pochybnosti, jestli se opravdu NK řídí svými uvedenými pravidly (hlasování), nebo je spíše dohání do extrémů (ony opravy veškerých "chyb", neupřednostňování stability, prakticky všechna věnovací jména jsou zdá se pro vás těžko vyslovitelná...)
Odpovědět
F6

Fregatka 666

25.4.2024 09:54 Reaguje na Tereza Hladká
Uměle vyrobená aféra. Jestli je někdo prototypem neskutečné ješitnosti, tak je to Tomáš Grim. Čtenář se o tom ostatně může sám přesvědčit např. na jeho profilu: https://www.klub300.cz/component/birds/profile/102
Jeho neustálé chvástání nebere konce. Pořád se s někým poměřuje a nikdy neopomene zdůraznit své přednosti a svá prvenství. Po všech exhibicionistických projevech, kterými je pověstný nejenom v ptáčkařských kruzích, se nelze ubránit pocitu, že jména ptáků jsou pro něho jen jednou z dalších zástěrek, jak se zviditelnit. Opravdu velmi trapné a nedůstojné univerzitního profesora. Jak vidno, manipulace a dehonestace jsou jeho specialitou a účel světí prostředky. Pokud by takto manipulativně zacházel i se vstupními daty pro své vědecké publikace, pak potěš pánbůh nic netušící recenzenty a vědce, kteří budou ty práce v dobré víře citovat. A jak věrohodné mohou být u člověka tohoto ražení jeho (jak jinak) absolutně nejdelší seznamy pozorovaných opeřenců, kterými se tak vychloubá? Existuje snad ještě něco, v čem by nebyl nejlepší? Lidé, kteří jsou v něčem opravdu dobří a dosáhli v životě významných úspěchů, bývají často velmi skromní a nenápadní, že si jich ani nevšimneme a necítí potřebu se neustále a takto narcisticky zviditelňovat, natož aby to dělali nečestnými způsoby. Tady je něco špatně.
Odpovědět
Libor Praus

Libor Praus

25.4.2024 11:05 Reaguje na Fregatka 666
Jako účastník údajně bulvární diskuze na facebooku musím konstatovat, že byly oproti zdejší žumpě o několik intelektuálních levelů výše. A jestli je něco trapné a nedůstojné, tak jsou to anonymní urážky Tomáše Grima Fregatkou666. Lidé, kteří jsou v něčem opravdu dobří, mohou být skromní, ale mnohem častěji je pohání ctižádost, na tom není nic špatného. Souhlasím, že Tomáš Grim často až příliš urputně "tlačí na pilu", ale racio jeho argumentům téměř nikdy nechybí. Názvoslovná komise ČSO podle názorů řady aktivních uživatelů ptačího názvosloví neplní dobře svou úlohu. I mně se nelíbí aktualizace názvů ptačích druhů prováděné bez opory v taxonomických změnách. Vadí mi i přejmenovávání rodů patřících nyní do různých čeledí. Zažitost názvů druhů a dlouhodobá stabilita názvosloví je v tomto případě nejdůležitějším kritériem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2024 13:03 Reaguje na Libor Praus
Souhlas. Co se pohybuji ve světě ornitologie, nebyl mi žádný ze "starých"=zažitých názvů proti srsti. Dávali je zajisté vzdělaní a fundovaní pánové/vědci, takže pokud někdy budu uvádět pozorované či studované druhy, budu se držet známého názvu. Shledává-li někdo tyto názvy jako "závadné", mám právo si myslet o jeho pohledu totéž.
Odpovědět
F6

Fregatka 666

25.4.2024 19:47 Reaguje na Libor Praus
Zrovna se dívám do Fauny na toho papuchalka (str. 806) a je to přesně tak, jak je v článku uvedeno. Tak kdo je tady arogantní a kdo lže, jako když tiskne! Někteří diskutující včetně vás se tváří, jakoby nepochopili, o čem článek je. Tak buď jsme četli každý úplně jiný příspěvek, anebo jste jej četl velmi povrchně. Vzhledem k tomu, na jaké podpásovky a smyšlené slátaniny autoři (NK ČSO) reagují, je to napsáno překvapivě slušně a bez jakýchkoli oplzlých výrazů. Jiný na jejich místě by se s tím takto nepáral a vyjádřil se mnohem ostřeji. Žádnou žumpu tam nevidím, přečtěte si to pořádně a všechny žumpoidní výroky nám pak laskavě vyznačte, nejlépe zvýrazňovačem. A pokud vám všechny ty lži a invektivy, kvůli kterým autoři článek sepsali, nevadí, pak to o něčem vypovídá. Patrně je asi oslavujete!
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

25.4.2024 20:59 Reaguje na Libor Praus
Díky za názor. Jen k: "příliš urputně "tlačí na pilu"..." - ale jak pak popsat to, co dělá Čapek? Buď nekomunikuje vůbec (neodpovědět je podle mě mnohem větší sprosťárna než použít ostřejší výraz), nebo papouškuje vyvrácené argumenty. To není "tlačení na pilu"? Jak chceš s takovými lidmi komunikovat? Já opravdu nevím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2024 21:07 Reaguje na Tomáš Grim
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde (české přísloví-)
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

25.4.2024 17:19 Reaguje na Fregatka 666
"uměle vyrobená" odkazuje na těch cca 50 lidí, kteří mou stížnost na názvoslovnou komisi podpořili? že by byli všichni "nečestní"? ;-)

ad ješitnost - typicky česká trapná, omezenecká a zbaběle anonymní reakce.

"Komu vadí cizí úspěch a hrdost na něj, to je myslím celkem jasné. Že jsou Češi závistiví, vím a nikdy jsem to úplně nepochopil. Jsem v tomhle spíš „zápaďák“ – mě cizí úspěch neohrožuje, ale inspiruje. Jak by nás inspirovali Attenborough, Durrell nebo cestovatel Richard Halliburton, pro mě další zásadní postava, kdyby je postihla falešná skromnost a to výjimečné, čeho dosáhli, si nechali pro sebe? To teda fakt nevím (směje se). „Pochlubit se“ beru jako české slovo pro „podělit se o radost z něčeho nadprůměrného“ – a díky všem, kdo tak činí. Chválit se mají věci, výsledky, které za pochvalu reálně stojí – a realita se nezmění tím, kdo ji popíše."
https://www.tomasgrim.com/downloadinfo/295-Klvanova_Ptaci_svet_2023_interview_Grim.pdf
Odpovědět

Otakar Šída

25.4.2024 19:25
Jsem botanik, proto jenom z povzdálí s nekonečným údivem sleduji, čím taky lze marnit čas. A jako nezúčastněný pozorovatel říkám: tohle je bizár.

Celou marnost nad marnost výborně ilustrují dvě věty z výše uvedeného článku:

"V kontrastu s tím české názvosloví ptáků po dobu 17 let leželo prakticky beze změn. Nechat česká jména v zakonzervované podobě a nic neměnit, jak by si někteří diskutéři přáli, by vedla ke stagnaci, už nyní chybí jen pro IOC druhy přes 800 českých jmen pěvců"

17 let českého názvosloví beze změn (anebo taky 30 nebo 50), to není stagnace, ale stabilita. Proč by se proboha mělo názvosloví vyvíjet (tj. měnit patrně každé dva roky) tímto umělým násilným způsobem? Jaký by k tomu měl být důvod? Pro IOC chybí 800 českých jmen pěvců? No a co? K čemu je dobré, když kterýkoli pěvec, včetně těch které se vyskytují pouze na atolu Bora-Bora nebo v jednom zapadlém údolí na Papui bude mít české jméno? Vůbec k ničemu. Argumenty nutnosti pojmenování pro popularizační články neobstojí. Mnohem větší vypovídací schopnost má označení typu "zebřička Chloebia gouldiae" než "amada Gouldové", protože pod zebřičkou si něco představí i čtenář popularizačního článku, pod amadou vůbec nic.

A ještě si k tomu zřídíte komisi... Jak byste tohle chtěli řešit u kytek, kterých je na světě 450 000? Anebo u hmyzu, kterých je 10 milionů? Ne, nezlobte se, ale opravdu mi to hlava nebere...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2024 19:44 Reaguje na Otakar Šída
Přesně tak, děkujeme za příspěvek! U cizokrajných druhů nechť se našinec naučí domácí (původní) jméno, neb podle toho ho domorodec na místo zavede.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

25.4.2024 20:01 Reaguje na Otakar Šída
Zcela souhlasím!

ve článku prezentovaný argument s krkolomými názvy ryb se taky moc nepovedl - lidi co znají vzácné druhy ať už ryb nebo kytek, čehokoli, prostě používají latinu - ti české názvy nepotřebují.. a ti, kdo nepoužívají latinu, ti o těchto druzích nic nevědí a vůbec je to netrápí.


Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

25.4.2024 20:22 Reaguje na Ondřej Dočkal
Jako perličku dodám, že české názvy nepoužívá ani J. Klimeš - jeden z členů komise (teď už bývalý, pokud vím). Loni jsme spolu strávili 50 dní v Bolívii a celé frašce kolem názvosloví jsme se několikrát pěkně nasmáli.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

26.4.2024 22:31 Reaguje na Tomáš Grim
tak tomu se vůbec nedivím - já jsem si tu "krásnotlamku" zmiňovanou v článku taky musel googlit :) - a to jsem se o dost seknul v primárním tipu, nějak mi to připomínalo jihoamerické úzkotlamky (Anostomidae), ale ouha, ona je to africká cichlida...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2024 23:17 Reaguje na Ondřej Dočkal
Nejenže středověk neskončil, ba i národní pokračuje! Ten film/seriál(?) už dlouho nedávali, ale něco podobného jsem z něj dozvěděl o obrozencích: kapesník- nově nosoplena, kuchař- nově krmovárník, doutník- nově podnosnice libočudná... Prostě pokrok nezastavíš:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2024 23:18 Reaguje na Karel Zvářal
vypadlo: národní (obrození)
Odpovědět

Miroslav Čapek

25.4.2024 21:40 Reaguje na Otakar Šída
Díky za Váš příspěvek. Za sebe bych s Vámi 100% souhlasil. Nicméně ptáčkaři, to je specifická skupina a zásadní rozdíl oproti botanikům, entomologům, ale třeba i ve srovnání se zájemci o jiné skupiny obratlovců. Intenzita birdingu raketově roste celosvětově a po revoluci to dostihlo i nás, i když se zdaleka nemůžeme srovnávat s USA nebo Spojeným královstvím, kde jsou ptáčkařů miliony. A ti zásadně chtějí národní jména ptáků. V době, kdy jsem průvodcoval, jsem několikrát měl v Karpatech i smíšené skupiny ptáčkaři + botanici a zatímco žádný britský ptáčkař nikdy neuměl vědecká jména, botanici je naopak používali, a tam se mi náramně hodilo botanické vzdělání. Velice oceňovali, když jsem jim mohl říci i vědecká jména druhů, které z domova neznali. Ani drtivá většina našich ptáčkařů vědecká jména neovládá, dokonce ani u domácích druhů, natož u cizokrajných. Když vyjíždíme do světa, vždy se po nich pídí. Vzpomínám si, že když jsme před mnoha lety s přítelem přednášeli o ptácích Izraele, napomenuli nás, abychom přestali používat vědecká jména. Ptáci se těší skutečně mimořádné oblibě, což nejlépe ilustruje i množství ID literatury. Pokud jedete do nějaké vzdálenější země, s ptáky většinou problém nebývá, ale zkuste třeba sehnat něco na hady nebo savce, v řadě případů nic neexistuje. Zajímá mě to, problematiku trvale sleduji, a protože kromě jiného také fotím, chci vědět, jaký druh žáby nebo třeba zajíce to je a něco se o nich dozvědět. Nedávno jsem se zrovna potrápil s pišťuchami, když jsem louskal starou sovětskou literaturu, protože nic novějšího k mání nebylo. V přehledných dílech jako je HMW bohužel zdaleka vše nenajdete.
Víte co bylo důvodem, proč se začalo dělat kompletní názvosloví ptáků? Český překlad Goslera (Atlas ptáků světa). Tenkrát vydavatelství oslovilo Karla Hudce s tím, aby jména ptáků světa udělal alespoň někdo, kdo se v nich vyzná a nedělal to nějaký totálně neznalý překladatel amatér. A tak se stalo, že Karel dal dohromady tým a kvůli hořícímu termínu se to ušilo hodně horkou jehlou. Jména děláme pro lidi, nikoli pro sebe. A kvůli tomu je celá ta současná hitparáda. Ptáčkaři (až na výjimky) vědecká jména nechtějí.
Odpovědět
JZ

Jaroslav Závora

14.5.2024 10:56 Reaguje na Miroslav Čapek
Nesouhlas. Mladí birdeři už používají v komunikaci s cizinci a v cizině zcela úspěšně latinské názvosloví. Není pravda, že je nepoužívají. Tohle jsem si myslel také, dokud jsem s nimi nebyl v terénu. Moje zkušenost je jiná.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

14.5.2024 13:07 Reaguje na Jaroslav Závora
Přesně tak. Časy se změnily. Že "Ptáčkaři (až na výjimky) vědecká jména nechtějí." už neplatí, právě naopak - česká jména dokonce neznají a nepoužívají ani někteří spoluautoři českého názvosloví: loni jsem byl 7 týdnů v terénu s Jirkou Klimešem a názvoslovná čeština prakticky nepadla. Totéž, když jezdím s českými fotografy a VĚTŠINOU birderů.
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

14.5.2024 21:12 Reaguje na Jaroslav Závora
Pravda. A právě současná aktivita NK používání češtiny domnívám se zabije úplně. Osobně preferuji používání anglických názvů doplněných o vědecké, protože literatura je v těchto jazycích... Ale i kdybych měla možnost učit se z nově publikované české, nevyužiji ji, protože používat nově vytvořené názvy, které nikdo ze starších nebude znát, je naprostá ztráta času... Třeba za 50 let si lidi zvyknou na ty nové, ale opravdu to je zapotřebí?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2024 12:02 Reaguje na Otakar Šída
1*
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2024 22:42
https://www.youtube.com/watch?v=q6zqUFrj18E
Odpovědět
JB

Jiří Bukovský

28.4.2024 19:36
"Česká jména ptáků byla aktualizována podle pracovního seznamu vytvořeného Názvoslovnou komisí České společnosti ornitologické. Aktualizace se týkala všech druhů mimo pěvce, na kterých komise stále pracuje, plus všech pěvců západopalearktické oblasti, celkem šlo o 5 288 názvů."
Tolik strohá informace na BioLibu. Jen napíšu ještě jednou a důrazně: ...celkem šlo o 5288 názvů... A to šlo o nepěvce a pěvce západního palearktu. Známe 11500 druhů a to se NK teprve chystá na pěvce mimo WP. Takže se ptám, jestli tohle je ta proklamovaná stabilita.
Nebudu se vyjadřovat ke každému typu názvosloví, ale u jednoho to ve 21. století považuju za naprosto absurdní. " Věnovacím jménům ptáků se pokud možno vyhýbáme, pokud je k dispozici jednodušší a dobře vyslovitelné jméno české." Změny jsem si všiml, když před časem zmizel nandu Darwinův. Jenže teď jsem chtěl psát o kuru Sonneratově a k mému překvapení je to kur kropenatý. Proboha, PROČ? Protože moderátorka v televizi blbě vyslovila orla Werreauxova? Tak jsem si prošel dlouhodobě zažité satyry a opravdu, pryč jsou všem dobře známí satyři Temminckův, Cabotův i Blythův, na a pro jistotu i obecný. Z pěti druhů zůstal jen černohlavý. Přitom ani jeden z názvů nebyl fakticky nesprávný. Je mi líto, ale jinak, než stavěním si nesmyslného pomníku to vysvětlit neumím.
Z jiné zavedené skupiny si namátkou vzpomenu na turaka. Nedošlo k žádnému významnému překopání systému, ale najednou jsme měli k turakům i sparáky a banánovce. Teď jsem se koukal a banánovci už jsou zase pryč, sparáci zůstali.
V zajetí se nám občas vyskytuje rozkošná Thalassornis leuconotus. Popravdě, už jsem se absolutně ztratil v tom, jak ji mám návštěvníkům představovat. Husička krátkoocasá? Kachnice bažantí? Kačenka bělohřbetá?
Nejsem odborník ornitolog, ba ani systematický zoolog. Opustil jsem chovatelství, ale zůstávám jako zájemce o chovatelství, fotograf a propagátor zoologických zahrad. Právě pro tento styk s nejširší veřejností potřebujeme solidní názvosloví. Fakt nemohu v roli průvodce hrnout do lidí vědecké názvosloví, pro šest různých rodů si vystačím s jedním českým tučňákem. Ale když se už i jako představitel široké laické veřejnosti v názvosloví totálně ztrácím, tak je něco špatně.
Za mě prostě mělo být zachováno zažité Hudcovo názvosloví z překladu Goslera a přejmenovány měli být jen a pouze skutečně faktické chyby, či chyby jazykové a doplněna jména druhů chybějící. Tahle revoluce je z mého pohledu zbytečná a nemohu si pomoci, i samolibá. Při konverzaci s podobnými nadšenci "zoofanatiky" si troufám tvrdit, že se svým názorem rozhodně nejsem sám.
Odpovědět
MJ

Milan Janoušek

2.5.2024 14:47
Ptáky pozoruji téměř 40 let a vždy jsem si vážil stability názvů. Určitě jsem rád za to, že v češtině existuje názvosloví pro všechny světové druhy, nicméně jsem jednoznačně za udržení již stávajících jmen a změny pouze v případě nových druhů vzniklých splitem. Změnu názvosloví např.z důvodu tzv. korektního přístupu, tak jak je nyní aplikována v anglicky mluvících zemích nebo změnu názvu bez oprávněného důvodu (např. ostružka, buřníček) považuji za nesmyslnou nebo přinejmenším velmi zmate čnou.
Odpovědět

Michal Šindel

2.5.2024 22:24
Tento článek jsem téměř ve stejné podobě již četl v diskuzi cca 15 ptákařů na mailu. Dovolím si tedy zde přetisknou mírně upravenou verzi své odpovědi. Mimochodem indikátorem kvality práce pana Čapka je i fakt, že se jej v této diskuzi zastavají pouze členové Názvoslovné komise (dále NK) nebo anonymové. Panu Čapkovi nic nevyčítám. Historie je plná lidí, kteří se něčím chtěli zapsat do budoucnosti. Chybu vidím v ČSO, která selhala ve své kontrolní roli.

Ahojte,

tímto si dovoluji přeposlat "odpověď" pana Čapka "hlavnímu kritikovi" Tomášovi. Ten byl totiž z neznámého důvodu ze seznamu adresátu vynechán, přestože se o něm v odpovědi neustále píše (to je zase pro mne ve "flagrantním rozporu s dobrými mravy").

Odpověd pana Čapka, vydávaná za odpověd NK, je dlouhá, balastní, moralizující, odkazující na různé autority (komentující něco zcela jiného), ale kontrétní odpověď na konkrétní otázky jsem v ní nenašel. Odpovídat na jednoduché otázky (např. proč je z lindušky zelené olivová) je zjevně nad síly autora.

Dovolím si tedy jen okomentovat některé zajímavé části.

"přesahují veškeré meze elementárních pravidel slušného chování a jsou ve flagrantním rozporu s dobrými mravy"
aneb když na věcný dotaz se odpovídá moralizující agitkou, tj. když se někdo považuje nejen za etalon názvoslovné pravdy ale i morálky

"české názvosloví ptáků je a vždy bylo výsostně kolektivním dílem"
Názor, že se jedná hlavně o dílo pana Čapka jsem získal v době, kdy jsem byl členem FK a to díky rozhovorům a mailům s členem NK a FK, Robertem Doležalem (dosud mám mail z 25. 6. 2021 od Roberta Faunistické komisi), kde popisuje svoji spíše pasivní roli v NK a apeluje na fakt, že nové knihy s novými názvy jsou již téměř v tisku, a že změn stejně moc nebude)
Domnívám se, že účelem přizvání Roberta do NK bylo snadnejší prosazení nových názvů v překládaných knihách a otupení případné kritiky (využití Robertovi popularity v birderských kruzích). Ve stejné logice se ostatně nese i údiv pana Čapka, že si dovolím práci NK kritizovat aniž bychom se osobně znali, byli spolu v terénu.... Pokrytecký svět, kde se známí nehádají není můj svět. Ostatně Tomáš by to mohl potvrdit.

"Česká jména jsou pouze výtvorem lidí a nebudou mít nikdy podobu, aby s nimi všichni bezvýhradně souhlasili. Když vyhovíte jednomu, jiný vás kvůli tomu bude kritizovat a vláčet sociálními sítěmi, nebo tiskem."
Osobně neznám jediného birdera, který by se změnami souhlasil. Většina se tomu směje, vnímají to stejně směšně a abusrdně jako např. Cimrmana. Předpokládám, že lidí souhlasících se změnami je zanedbatelná menšina. Proč tedy veřejnost neprotestuje. Protože se znají s někým s komise, protože jim to za tu ztrátu času nestojí, protože uvěřili , že to bude jen pár změn a né, že to dosáhne tak obludných rozměrů, protože věří že to uhlídá ČSO......

"Pokud jde o národní jména domácích druhů ptáků, předseda NK patří mezi konzervativce a rozhodně v tom v NK není sám, čehož důkazem je zachování drtivé většiny jmen domácích druhů "
Tak to je velké varování pro ČSO. Pan Čapek se považuje za konzervativce, protože většinu jmen laskavě nechal. Takže bychom měli být rádi. Může být hůř. Asi by si měli v NK definovat konzervativce. Já bych ho definoval jako někoho, kdo dává nové jména jen splitům, a to je to co by měla NK dělat.
Odpovědět
F6

Fregatka 666

3.5.2024 15:25 Reaguje na Michal Šindel
Tomáš Grim klesá na úplné dno. Bravo pane profesore! Pan rektor Ostravské univerzity na něho bude jistě velice pyšný. Nemá ani tolik cti v těle, aby se za své lži Názvoslovné komisi i výboru ČSO veřejně omluvil!

A co svými účelovými osobními útoky a znevažováním něčí práce chce básník říci k názvosloví ptáků? Poučte nás prosím, jak to s ním souvisí? Je to zcela irelevantní. Kdyby byli tvůrci jmen povoláním kupříkladu kominickými mistry, tak by si patrně vymyslel, že špatně vymetají komíny a proto se vrhli na jména ptáků, aby se zviditelnili. Fascinující demagogie! Výstižně to shrnul v diskusi k článku „České ptačí názvosloví: nic osobního, jen žádost o transparentní a rychlé řešení“ v ekolistu.cz Robert Doležal: „Pěkný článek, ale k problematice českého názvosloví se bohužel vyjadřuje jen jeho nadpis. A ani ten nelze brát vážně, protože ne, že NENÍ, ale JE ryze osobní.“

Brát si do pusy třeba Sira Davida Attenborougha (diskuze k článku – viz výše), že TG nefackuje hanba! Tomu nesahá ani po kotníky. Kdyby David Attenborough viděl jeho intriky, dehonestace a lži, zaplakal by. Svými špičkovými filmovými dokumenty přináší lidem po desetiletí radost z poznání, zatímco TG slušným lidem cíleně ubližuje a používá k tomu ještě ty nejpodlejší způsoby. David Attenborough by se nikdy k něčemu takovému nesnížil a na rozdíl od TG nepotřebuje nikde toporně narcisticky exhibovat, ani se křečovitě zviditelňovat. To je noblesní člověk a aristokrat.

Arogance a nečestnost TG je pověstná, proslul jimi už před lety. Jak kdysi řekl legendární herec Jan Werich:

„Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše.“

Pamětníci si jistě vzpomenou na Zoologické dny, kde se TG už jako mladíček snažil hanit dokonce i klasiky české ornitologie vč. těch nejznámějších, že publikují dle jeho mínění v obskurních jazycích.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

4.5.2024 19:36 Reaguje na Fregatka 666
Arogance je parukou atd. - a co pak zakrývá zbabělý plivající anonym? S takovým odpadem se nikdo nebude zahazovat.

Nicméně děkuji za připomenutí pivního výzkumu a Zoodnů: ano, dodnes mi chodí poděkování, že jsem na ubohou úroveň české ornitologie před těmi 20 lety upozornil - dost lidí to motivovalo, aby začali dělat něco pořádného. Klidně si dal publikujte v obskurních jazycích a tvařte se jako Pan Vědec, nula zůstane nulou ať už anonymně tlachá co chce.

Já se jdu bavit: https://www.tomasgrim.com/cs/mdl/info/pivni-vyzkum ;-)
Odpovědět
TH

Tereza Hladká

14.5.2024 21:41 Reaguje na Fregatka 666
Odpovídáním na (ještě poměrně mírné) osobní útoky ze strany TG ještě více dehonestujícími, křivě obviňujícími a lživými nadávkami pouze vypovídáte mnoho o sobě samotném/samé...
Mimochodem, pokud se vám váš nick Fregatka666 líbí, nevidím důvod jej nenechat, ale když už jsme tu snad všichni pod vlastními jmény, mohl/a byste se prosím pod váš komentář podepsat? Přece jen se oháníte ctí. Děkuji.
Odpovědět
JZ

Jaroslav Závora

14.5.2024 10:37
s údivem jsem si přečetl články o snaze měnit názvosloví v ptačí říši a tak mne napadá, že když něco hledal Jirka Andreska v jejich úžasné knihovně, tak se vždycky vztekal, že musí hledat v různých částech. Nakonec jsme všechno našli ale za naprostého vyčerpání a nasrání. Někdy hledali i se ženou Erikou, která byla jakýmsi systematickým správcem knihovny. Bez jejího organizačního citu bychom to snad ani nenašli. Jirka u toho nadával, že každých dvacet let se najde nějaký debil, který začne názvosloví ptáků předělávat, protože si tím hledá nevymazatelné místo v dějinách české ornitologie. Jsem obyčejný birder a někdy pomocník vědců. Napadá mne ještě stará obchodnická zásada, že konfigurace regálů se zásadně nemění a nové zboží se dává tak, aby zákazníci vždy našli to nač si zvykli a co se naučili."Vždyť by to Voráčková nenašla" a bloudit v obchodě mně tady nebudou, protože příště půjdou jinam. Je to i ve vědě zásadní přístup. Z toho, co jsem si přečetl vyplývá, že autoři nových názvů ani neví, co chtějí. Tady platí zásadní pravidlo:"Když nevíš, co dělat, nedělej nic". Přeju přeju ornitologické obci aby na změny došlo až tehdy, když si to praxe vyžádá sama.
S úctou JardaZ
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist