Tomáš Grim: Jak se neutopit v bouřlivých vodách českého ptačího názvosloví?

Společným zájmem jakékoli zainteresované skupiny občanů, od houbařů, přes motorkáře po sběratele známek, je „aby se domluvili“. Klíčový význam společné přehledné a všem srozumitelné komunikace samozřejmě platí i pro zájemce o ptactvo. Zásadní součástí ornitologického komunikačního základu je nejen oborově specifická definice toho, co je to např. „zatoulanec“ či „prokázané hnízdění“, ale i názvosloví ptačích druhů. Péčí o české ptačí názvosloví je pověřena Názvoslovná komise České společnosti ornitologické (NK ČSO; dříve pod názvem IOC Czech Language Committee). Činnost skupiny se trvale a déle než čtvrt století setkává s kritikou (příklad 1, příklad 2) a často bouřlivými reakcemi – aniž by to komise jakkoli viditelně reflektovala. Podstatný je zde i širší kontext: v jiných kontroverzních tématech (např. přikrmovat či nepřikrmovat ptáky v zimě/létě; ptáci vs kočky; straky vs predace ptačích hnízd) jsem vždy svědkem proměnlivosti názorů; naprostou výjimkou je „vylepšování“ českého ptačího názvosloví – zde panuje výjimečná shoda: nové názvy drtivá většina odborné i laické veřejnosti nevítá a nepoužívá.

Proto podávám tuto stížnost na činnost Názvoslovné komise ČSO na výbor ČSO (pozn. Tento článek je díky formátovaní pro web mírně upravenou podobou stížnosti). Že jde o reprezentativní obrázek názorů odborné i laické veřejnosti na české ptačí názvosloví je zřejmé z příloh „Vyžádaná vyjádření uživatelů názvosloví“ (názory kolegů z několika institucí) a „Spontánní reakce uživatelů názvosloví“ (názory veřejnosti).

Na okraj přidávám názory dvou předních světových ekologů české provenience, kteří se odmítli zabývat konkrétními příklady a pravidly:

„Zcela souhlasím, že ta ‚vaše‛ komise je problém, nicméně argument o stabilitě jmen je zjevný a k tomu /mé vyjádření/ nepotřebuješ.“ (prof. Vojtěch Novotný)
„Je to reálný problém, a má ho řešit ČSO.“ (prof. David Storch).

Děkuji výboru ČSO, že se přislíbil stížností zabývat.

Důvody stížnosti

Nikým nevyžádané, matoucí a naprosto zbytečné změny zavedených českých jmen řady taxonů.

Tyto změny jsou odmítány jak odbornou, tak laickou veřejností.

Několik desítek příkladů je shrnuto v přílohách a následujícím textu.

Příčiny problematických změn a jejich odmítání veřejností

Názvoslovná komise vydala text Aktualizovaná česká jména ptáků světa, který už sám o sobě napovídá, v čem je problém.

Už samotná formulace „řada prosazovaných jmen nebude nejvýstižnější ani nejlepší, pokud jde o jejich věcnou správnost a/nebo lingvistickou podobu“ jasně dokládá, že v NK panuje naprosté nepochopení významu a smyslu názvů taxonomických jednotek (je jedno, zda druhů, čeledí či jakýchkoli jiných). Nic takového jako „nejvýstižnější“ a „nejlepší“ název samozřejmě neexistuje a existovat nemůže – a je to věc principu (tedy obecných pravidel zcela nezávislých na konkrétních příkladech). Jak už jsem psal v prvotní verzi současné stížnosti na výbor ČSO „pokud existuje 1 jediný druhový název, který by mezi 11 000 druhy ptáků nešlo vylepšit, v jakémkoli jazyce, ať mi jej komise sdělí“.

Čekám.

Název druhu, rodu, čeledi atd. je samozřejmě pouze a jen komunikační nálepka (label) a nic dalšího. Smyslem dvouslovného názvu skutečně není shrnout typickou biologii, vzhled či životní zvyky druhu – už jen prostý pohled na kosa černého jasně naznačuje, že není černý, ale většina (!) jedinců je hnědých (samice + mláďata). A to odkazuji pouze na jeden z tisíců aspektů morfologie – o ekologii tohoto a dalších druhů, od nichž je třeba Turdus merula odlišit, nemluvě. Jeden příklad bohatě stačí (protože se bavíme o principech). Cílem smysluplné názvoslovné aktivity zcela logicky a nevyhnutelně nemůže být „nejvýstižnější označení druhu“ – této jednorozměrné chiméry nelze v mnohorozměrném světě dosáhnout. Komise do pasti („jde to“) spadla před víc než 20 lety a přes všechny dobře míněná doporučení zvenku v ní zůstala.

O tom, jak komise dbá na jí proklamovanou (!) stabilitu názvosloví postačí jediný příklad. Navrhované přejmenování drozda rudohrdlého na drozda rezavohrdlého (zdroj: dokument „WP názvosloví.xls“, který obdržela Faunistická komise, které tímto děkuji za poskytnutí materiálu a na její žádost dokument dále nezveřejňuji) je zdůvodněno takto:

„Doporučeno přejmenování, neboť nemá rudé, ale vyloženě rezavé hrdlo.“

Ke změně nejspíše nedošlo, ale samotné nimrání se v takto absurdních nicotnostech vyvrací hypotézu, že komise dbá na stabilitu názvosloví – přesně naopak, soustavně ji rozvrací, navíc na základě zcela malicherných důvodů (Ponechám stranou, že patřím k 10 % populace, která nerozliší většinu červených odstínů od zelené, natož rezavé od rudé).

Přehled navrhovaných změn v dokumentu „WP názvosloví.xls“ si zaslouží pozornost. Sloupec „ZDŮVODNĚNÍ ZMĚN“ je snůškou zcela irelevantních „důvodů“ – který druh je jak zbarvený, či zda žije jen v poušti, nebo ještě v jiném biotopu, má mít jakou souvislost s jeho názvem, prosím?

1) Každý druh má ve svém zbarvení více barev – kdo rozhodne, která je ta jediná správná (která má dát jméno)? Jak moc musí jedna barva převládnout, aby byla tou jedinou správnou?

2) Snad úplně každý druh obývá více biotopů… (ditto bod 1).

K čemu vede styl uvažování NK (sloupec „ZDŮVODNĚNÍ ZMĚN“) je zcela zřejmé:

a) Vršení chyb: jedna chyba je nahrazena jinou chybou (řadu příkladů viz vyjádření od M. Vavříka, J. Nožičky a dalších v přílohách níže).

b) Nekonzistence: některé „chybné“ názvy jsou „opraveny“ (ale viz bod a), jiné jsou ponechány (řadu příkladů viz vyjádření od M. Vavříka, J. Chytila a dalších v přílohách níže)

c) Matení (odborné) veřejnosti: dávno zavedený a neproblematický (kdo se kdy prosil NK o změny zavedených názvů?!) název je nahrazen neavizovanou změnou – my, uživatelé, pak jen ztrácíme čas zjišťováním, o jaký druh má vůbec jít.

K tomu, jak se stavět k problému „název vs realita“ by NK mohlo a mělo inspirovat to, jak se k problému stability staví komise, které vytvářejí názvy ulic a náměstí. Horní náměstí v Olomouci leží níže než Dolní náměstí v Olomouci, přesto názvy zůstávají. A je zcela irelevantní, zda proto, že (možná) odkazují na něco jiného než nadmořskou výšku jmenovaných míst. Jak by se občané orientovali v obcích, které by postihla „náprava nepřesných jmen“ v měřítku a logice prováděných názvoslovnou komisí ČSO? Inu, orientovali by se tak, jak jsou dnes dezorientovaní uživatelé českého ptačího názvosloví.

Samostatnou kapitolou jsou změny v rekonstrukci příbuzenských vztahů nad úrovní druhu – tj. přesuny druhů a rodů mezi čeleděmi (příklady opět v přílohách). V naší (se Zdeňkem Vermouzkem) prvotní kritice názvosloví jsme před téměř 20 lety uvedli jako nedostatek tehdejší verze názvosloví, že „český rod kardinál se poněkud schizofrenně objevuje ve dvou různých čeledích“. Po debatě s kolegy jsem změnil názor a respektuji názor většiny: není žádný důvod měnit zavedený rodový název jen proto, že rod je přesunut do jiné čeledi. Příkladem vhodného (tj. uživatelsky přijatelného) způsobu budiž názvosloví savců:
panda velká - Ursidae – medvědovití
panda červená - Ailuridae – pandy malé

Totéž platí pro názvy čeledí – není absolutně žádný důvod, proč by názvy musely být tlačeny do jednoslovných pojmenování (a tím pádem nevyhnutelně do změn názvů v případě jejich rozdělení):
Bradypodidae - lenochodovití tříprstí
Megalonychidae - lenochodovití dvouprstí

Kdo chce, hledá způsob – jak vidno v názvosloví savců.
Kdo nechce, hledá důvod – jak bohužel (prozatím) vidno posledních 20+ let v názvosloví ptáků.

Předpokládám, že členové NK by měli navíc znát zásadní změny, jakými ptačí fylogeneze nadále prochází a nakolik je lze brát (pouze naivně) jako definitivní a tedy hodné přejmenovávání:
Říjen 2015: „Fylogeneze ptáků. Vyřešeno?“
Listopad 2015: „Ještě novější fylogeneze ptáků!“

Ze spisů NK je tedy zřejmé, že NK nechápe základní principy fylogenetiky a taxonomie, např. evidentní fakt, že ani čeleď, ani rod a dokonce ani druh nejsou objektivní entity, ale lidský úzus (téma jsem mnoho let učil na Univerzitě Palackého a rád ho členům NK vysvětlím; případně stručný přehled tematiky, které by NK měla znát, najde ve slovenské Ornitologické příručce, s. 29–41).

Problematická je i samotná forma (nepotřebných) nových jmen. Pokud mi někdo v diskuzích o ptactvu vůbec zmíní „ostružku“, „louče“ či „papučku žhnoucí“, je to dotyčnými řečeno výlučně ironicky, posměšně či pejorativně. Skutečně je podle NK toto kýžený výsledek její práce? Co NK zasela svou nekomunikativností a arogantním ignorováním věcné kritiky, to teď sklízí.

Do očí je bijící i protimluvnost některých racionalizací změn názvů: „kolibříci … V takovýchto případech se brzy vyčerpá veškerá smysluplná vynalézavost“. Kupodivu před 20 lety vynalézavost stačila – všichni kolibříci byli kolibříci, odlišeni pouze druhovými názvy (a ne rodovými). Nezávisle na tom o bezbřehosti kreativity členů komise těžko někdo pochybuje (jak dokládají vyjádření kolegů v příloze)…

Novotvary od NK bychom vlastně nemuseli vůbec řešit: prakticky nikdo z oboru (nikdo, kromě členů komise) je totiž nepoužívá. Pokud se vůbec objeví např. v tisku, je použití novotvaru pouze zdrojem zmatů – viz přílohy níže.

Nakonec ilustrativní příklad „řešení“ kritiky práce NK. Před lety jsem položil jednomu z členů komise dotaz „Proč je papuchalk najednou bělobradý, když navíc nemá bílou bradu? Co vadilo na názvu ploskozobý, když zobák má ploský? Koho to napadlo?“. Odpověď (cituji víceméně přesně, utkvěla): „Napadlo to mě. Takto jsem papuchalka přejmenoval, protože mě to prostě napadlo a tak to necháme“. Tedy arogance a nulová sebereflexe. A tak podobně dalších 20 let. Lze se divit, že veřejnost je na činnost NK naštvaná?

P.S.: K dnešnímu dni najdete Fratercula arctica pod ještě jiným názvem: papuchalk severní. No comment.

Návrh řešení

1) Okamžitě navrátit původní názvy, které byly „vylepšeny“ z jiných důvodů než split (rozštěpení druhu na několik druhů) = zrušit nesmyslné, nevyžádané a matoucí změny u druhů, kde nebyl absolutně žádný objektivní důvod nic měnit – tedy prakticky všechny změny kromě splitů a nově popsaných druhů. Nápravu provést bezodkladně a na všech veřejných platformách, tj. eBird, Avif, BioLib, Wikipedie atd. (Pozn.: Různé zdroje byly „vylepšovacími“ aktivitami NK postiženy do různé míry = na různých platformách se v tuto chvíli některé taxony jmenují různě).

2) V budoucnu zásadně neměnit zavedené názvy nadále existujících taxonů, tj. těch, které se nestaly předmětem štěpení (splits) respektive slučování (lumps), případně nových popisů (těch je nakonec naprosté minimum, kolem půl tuctu ročně). Jako jedinou výjimku navrhuji – jako otázku do veřejné a transparentní diskuze – opravit nesmyslné nezavedené názvy, tedy ty, které zatím nejsou zavedeny veřejným používáním (nesmysly kalibru „vousák černohnědý“ – ten už byl naštěstí napraven a NK za to děkuji; zde uvádím jen jako příklad pro upřesnění, jaký typ chyby mám na mysli).

3) Jak obecná pravidla tvorby nevyhnutelně (!) nových názvů (tj. pouze a jen splity a lumpy, plus nové popisy druhů), tak konkrétní změny jmen taxonů by měly být předmětem veřejné a transparentní diskuze.

4) Primárními příčinami současného nepořádku v českém názvosloví je

(a) trvalá absence ochoty NK reflektovat kritiku a komunikovat veřejně a
(b) permanentní porušování pravidel, které si NK sama vytvořila (!).

NK nás, veřejnost odbornou i laickou, utvrdila v tom, že od jejího současného personálního složení nemůžeme nápravu čekat – předešlé návrhy o nápravu byly ignorovány a místo nich dokonce následovalo ještě dramatičtější zhoršení stavu názvosloví. Mám tedy objektivní (20 let opakovaně potvrzované) pochyby o tom, že nápravu (body 1–3) lze provést bez změn v personálním složení NK. (Pozn.: Sám jsem návrh na členství v NK – ze strany p. Čížka – před lety odmítl a můj postoj zůstává stejný; vhodné kandidáty do NK vidím především v současné Faunistické komisi).

S dalšími kolegy i veřejností tedy doufám, že tvorba nebo spíše údržba (!) názvosloví nebude nadále sólo hrou úzké a nekomunikující skupinky nepoučitelných samozvaných kreativců (?), ale transparentním a ornitologickou veřejností korigovatelným procesem.

PŘÍLOHY

Vyžádaná vyjádření uživatelů názvosloví
Jan Ebr – Klub 300
Josef Chytil – vedoucí ORNIS
Luděk Kabela – bývalý vysokoškolský pedagog
Josef Nožička – cestovní kancelář Primaroute
Jan Studecký – Faunistická komise ČSO
Petr Suvorov – Zoologická zahrada Brno
Martin Vavřík – Faunistická komise ČSO

Spontánní reakce uživatelů názvosloví
(z Facebooku, tj. veřejná a tedy citovatelná platforma)

---

reklama

---