https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-grim-jak-se-neutopit-v-bourlivych-vodach-ceskeho-ptaciho-nazvoslovi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Grim: Jak se neutopit v bouřlivých vodách českého ptačího názvosloví?

21.12.2023
Ze strnada rolního (Emberiza rustica) se „vylepšovací“ činností české názvoslovné komise nedávno stal strnad tajgový.  Nikým nežádaná a zcela nepotřebná změna – a řada dalších podobných – jen vnesla zmatek do už tak komplikovaného světa ptačího zoologického systému. Na ilustračním snímku 3. záznam strnada rolního pro ČR, z roku 2022 u Ostravy.
Ze strnada rolního (Emberiza rustica) se „vylepšovací“ činností české názvoslovné komise nedávno stal strnad tajgový. Nikým nežádaná a zcela nepotřebná změna – a řada dalších podobných – jen vnesla zmatek do už tak komplikovaného světa ptačího zoologického systému. Na ilustračním snímku 3. záznam strnada rolního pro ČR, z roku 2022 u Ostravy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Společným zájmem jakékoli zainteresované skupiny občanů, od houbařů, přes motorkáře po sběratele známek, je „aby se domluvili“. Klíčový význam společné přehledné a všem srozumitelné komunikace samozřejmě platí i pro zájemce o ptactvo. Zásadní součástí ornitologického komunikačního základu je nejen oborově specifická definice toho, co je to např. „zatoulanec“ či „prokázané hnízdění“, ale i názvosloví ptačích druhů.
 
Péčí o české ptačí názvosloví je pověřena Názvoslovná komise České společnosti ornitologické (NK ČSO; dříve pod názvem IOC Czech Language Committee). Činnost skupiny se trvale a déle než čtvrt století setkává s kritikou (příklad 1, příklad 2) a často bouřlivými reakcemi – aniž by to komise jakkoli viditelně reflektovala. Podstatný je zde i širší kontext: v jiných kontroverzních tématech (např. přikrmovat či nepřikrmovat ptáky v zimě/létě; ptáci vs kočky; straky vs predace ptačích hnízd) jsem vždy svědkem proměnlivosti názorů; naprostou výjimkou je „vylepšování“ českého ptačího názvosloví – zde panuje výjimečná shoda: nové názvy drtivá většina odborné i laické veřejnosti nevítá a nepoužívá.

Po rozsáhlé rekonstrukci byla letos v zimě otevřena expozice ORNIS v Přerově. Je unikátní kompletním pokrytím všech druhů ptáků v ČR historicky zaznamenaných. Popisky vystavených vycpanin pak kompletně ignorují výstřelky názvoslovné komise – a drží se starších, zavedených a každému uživateli srozumitelných názvů.
Po rozsáhlé rekonstrukci byla letos v zimě otevřena expozice ORNIS v Přerově. Je unikátní kompletním pokrytím všech druhů ptáků v ČR historicky zaznamenaných. Popisky vystavených vycpanin pak kompletně ignorují výstřelky názvoslovné komise – a drží se starších, zavedených a každému uživateli srozumitelných názvů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Proto podávám tuto stížnost na činnost Názvoslovné komise ČSO na výbor ČSO (pozn. Tento článek je díky formátovaní pro web mírně upravenou podobou stížnosti). Že jde o reprezentativní obrázek názorů odborné i laické veřejnosti na české ptačí názvosloví je zřejmé z příloh „Vyžádaná vyjádření uživatelů názvosloví“ (názory kolegů z několika institucí) a „Spontánní reakce uživatelů názvosloví“ (názory veřejnosti).

Na okraj přidávám názory dvou předních světových ekologů české provenience, kteří se odmítli zabývat konkrétními příklady a pravidly:

„Zcela souhlasím, že ta ‚vaše‛ komise je problém, nicméně argument o stabilitě jmen je zjevný a k tomu /mé vyjádření/ nepotřebuješ.“ (prof. Vojtěch Novotný)
„Je to reálný problém, a má ho řešit ČSO.“ (prof. David Storch).

Děkuji výboru ČSO, že se přislíbil stížností zabývat.

Důvody stížnosti

Nikým nevyžádané, matoucí a naprosto zbytečné změny zavedených českých jmen řady taxonů.

Tyto změny jsou odmítány jak odbornou, tak laickou veřejností.

Několik desítek příkladů je shrnuto v přílohách a následujícím textu.

Příčiny problematických změn a jejich odmítání veřejností

Názvoslovná komise vydala text Aktualizovaná česká jména ptáků světa, který už sám o sobě napovídá, v čem je problém.

Už samotná formulace „řada prosazovaných jmen nebude nejvýstižnější ani nejlepší, pokud jde o jejich věcnou správnost a/nebo lingvistickou podobu“ jasně dokládá, že v NK panuje naprosté nepochopení významu a smyslu názvů taxonomických jednotek (je jedno, zda druhů, čeledí či jakýchkoli jiných). Nic takového jako „nejvýstižnější“ a „nejlepší“ název samozřejmě neexistuje a existovat nemůže – a je to věc principu (tedy obecných pravidel zcela nezávislých na konkrétních příkladech). Jak už jsem psal v prvotní verzi současné stížnosti na výbor ČSO „pokud existuje 1 jediný druhový název, který by mezi 11 000 druhy ptáků nešlo vylepšit, v jakémkoli jazyce, ať mi jej komise sdělí“.

Čekám.

Papuchalk Fratercula arctica – jenže česky jaký? (Viz hlavní text; ilustrační foto je z Norska.)
Papuchalk Fratercula arctica – jenže česky jaký? (Viz hlavní text; ilustrační foto je z Norska.)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Název druhu, rodu, čeledi atd. je samozřejmě pouze a jen komunikační nálepka (label) a nic dalšího. Smyslem dvouslovného názvu skutečně není shrnout typickou biologii, vzhled či životní zvyky druhu – už jen prostý pohled na kosa černého jasně naznačuje, že není černý, ale většina (!) jedinců je hnědých (samice + mláďata). A to odkazuji pouze na jeden z tisíců aspektů morfologie – o ekologii tohoto a dalších druhů, od nichž je třeba Turdus merula odlišit, nemluvě. Jeden příklad bohatě stačí (protože se bavíme o principech). Cílem smysluplné názvoslovné aktivity zcela logicky a nevyhnutelně nemůže být „nejvýstižnější označení druhu“ – této jednorozměrné chiméry nelze v mnohorozměrném světě dosáhnout. Komise do pasti („jde to“) spadla před víc než 20 lety a přes všechny dobře míněná doporučení zvenku v ní zůstala.

O tom, jak komise dbá na jí proklamovanou (!) stabilitu názvosloví postačí jediný příklad. Navrhované přejmenování drozda rudohrdlého na drozda rezavohrdlého (zdroj: dokument „WP názvosloví.xls“, který obdržela Faunistická komise, které tímto děkuji za poskytnutí materiálu a na její žádost dokument dále nezveřejňuji) je zdůvodněno takto:

„Doporučeno přejmenování, neboť nemá rudé, ale vyloženě rezavé hrdlo.“

Ke změně nejspíše nedošlo, ale samotné nimrání se v takto absurdních nicotnostech vyvrací hypotézu, že komise dbá na stabilitu názvosloví – přesně naopak, soustavně ji rozvrací, navíc na základě zcela malicherných důvodů (Ponechám stranou, že patřím k 10 % populace, která nerozliší většinu červených odstínů od zelené, natož rezavé od rudé).

Přehled navrhovaných změn v dokumentu „WP názvosloví.xls“ si zaslouží pozornost. Sloupec „ZDŮVODNĚNÍ ZMĚN“ je snůškou zcela irelevantních „důvodů“ – který druh je jak zbarvený, či zda žije jen v poušti, nebo ještě v jiném biotopu, má mít jakou souvislost s jeho názvem, prosím?

1) Každý druh má ve svém zbarvení více barev – kdo rozhodne, která je ta jediná správná (která má dát jméno)? Jak moc musí jedna barva převládnout, aby byla tou jedinou správnou?

2) Snad úplně každý druh obývá více biotopů… (ditto bod 1).

K čemu vede styl uvažování NK (sloupec „ZDŮVODNĚNÍ ZMĚN“) je zcela zřejmé:

a) Vršení chyb: jedna chyba je nahrazena jinou chybou (řadu příkladů viz vyjádření od M. Vavříka, J. Nožičky a dalších v přílohách níže).

b) Nekonzistence: některé „chybné“ názvy jsou „opraveny“ (ale viz bod a), jiné jsou ponechány (řadu příkladů viz vyjádření od M. Vavříka, J. Chytila a dalších v přílohách níže)

c) Matení (odborné) veřejnosti: dávno zavedený a neproblematický (kdo se kdy prosil NK o změny zavedených názvů?!) název je nahrazen neavizovanou změnou – my, uživatelé, pak jen ztrácíme čas zjišťováním, o jaký druh má vůbec jít.

K tomu, jak se stavět k problému „název vs realita“ by NK mohlo a mělo inspirovat to, jak se k problému stability staví komise, které vytvářejí názvy ulic a náměstí. Horní náměstí v Olomouci leží níže než Dolní náměstí v Olomouci, přesto názvy zůstávají. A je zcela irelevantní, zda proto, že (možná) odkazují na něco jiného než nadmořskou výšku jmenovaných míst. Jak by se občané orientovali v obcích, které by postihla „náprava nepřesných jmen“ v měřítku a logice prováděných názvoslovnou komisí ČSO? Inu, orientovali by se tak, jak jsou dnes dezorientovaní uživatelé českého ptačího názvosloví.

„Nejméně používaný a nejzbytečnější český novotvar ptačího názvosloví na pět?“ Až budete luštit křížovku „Nejbizarnější české patvary“, tady máte trumfové eso: louče. Ano, louče. Pokud netušíte, co to je, nejste sami – neví to totiž nikdo (kromě členů názvoslovné komise). Nicméně na ilustračním snímku (z Brazílie) je dravec Busarellus nigricollis, česky káně černohrdlá (nebo káně černokrká? Viz BioLib.).
„Nejméně používaný a nejzbytečnější český novotvar ptačího názvosloví na pět?“ Až budete luštit křížovku „Nejbizarnější české patvary“, tady máte trumfové eso: louče. Ano, louče. Pokud netušíte, co to je, nejste sami – neví to totiž nikdo (kromě členů názvoslovné komise). Nicméně na ilustračním snímku (z Brazílie) je dravec Busarellus nigricollis, česky káně černohrdlá (nebo káně černokrká? Viz BioLib.).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Samostatnou kapitolou jsou změny v rekonstrukci příbuzenských vztahů nad úrovní druhu – tj. přesuny druhů a rodů mezi čeleděmi (příklady opět v přílohách). V naší (se Zdeňkem Vermouzkem) prvotní kritice názvosloví jsme před téměř 20 lety uvedli jako nedostatek tehdejší verze názvosloví, že „český rod kardinál se poněkud schizofrenně objevuje ve dvou různých čeledích“. Po debatě s kolegy jsem změnil názor a respektuji názor většiny: není žádný důvod měnit zavedený rodový název jen proto, že rod je přesunut do jiné čeledi. Příkladem vhodného (tj. uživatelsky přijatelného) způsobu budiž názvosloví savců:
panda velká - Ursidae – medvědovití
panda červená - Ailuridae – pandy malé

Totéž platí pro názvy čeledí – není absolutně žádný důvod, proč by názvy musely být tlačeny do jednoslovných pojmenování (a tím pádem nevyhnutelně do změn názvů v případě jejich rozdělení):
Bradypodidae - lenochodovití tříprstí
Megalonychidae - lenochodovití dvouprstí

Vousák žlutoskvrnný (Buccanodon duchaillui) už není, co býval (ale zde samozřejmě ignoruji kreativní tvorbu názvoslovné komise, jinak bychom si totiž nerozuměli). Startovní podnět ke změně zájemci o ptactvo tuší: původně cirkumtropickou čeleď vousákovití (Capitonidae) nedávno taxonomové rozdělili na čtyři čeledi: asijskou Megalaimidae, africkou Lybiidae (ilustrační snímek je z Kamerunu) a dvě americké čeledi (Capitonidae a Semnornithidae). Matoucí české novotvary uklohněné potajmu v kuchyni názvoslovných komisařů nebudu zmiňovat – paskvil šířit odmítám; místo toho se ptám, co bránilo přejmenovat čeledi lidsky, srozumitelně, intuitivně a proto použitelně podle geografických rozdílů (tak jak to provedli autoři názvosloví anglického)?
Vousák žlutoskvrnný (Buccanodon duchaillui) už není, co býval (ale zde samozřejmě ignoruji kreativní tvorbu názvoslovné komise, jinak bychom si totiž nerozuměli). Startovní podnět ke změně zájemci o ptactvo tuší: původně cirkumtropickou čeleď vousákovití (Capitonidae) nedávno taxonomové rozdělili na čtyři čeledi: asijskou Megalaimidae, africkou Lybiidae (ilustrační snímek je z Kamerunu) a dvě americké čeledi (Capitonidae a Semnornithidae). Matoucí české novotvary uklohněné potajmu v kuchyni názvoslovných komisařů nebudu zmiňovat – paskvil šířit odmítám; místo toho se ptám, co bránilo přejmenovat čeledi lidsky, srozumitelně, intuitivně a proto použitelně podle geografických rozdílů (tak jak to provedli autoři názvosloví anglického)?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Kdo chce, hledá způsob – jak vidno v názvosloví savců.
Kdo nechce, hledá důvod – jak bohužel (prozatím) vidno posledních 20+ let v názvosloví ptáků.

Předpokládám, že členové NK by měli navíc znát zásadní změny, jakými ptačí fylogeneze nadále prochází a nakolik je lze brát (pouze naivně) jako definitivní a tedy hodné přejmenovávání:
Říjen 2015: „Fylogeneze ptáků. Vyřešeno?
Listopad 2015: „Ještě novější fylogeneze ptáků!

Ze spisů NK je tedy zřejmé, že NK nechápe základní principy fylogenetiky a taxonomie, např. evidentní fakt, že ani čeleď, ani rod a dokonce ani druh nejsou objektivní entity, ale lidský úzus (téma jsem mnoho let učil na Univerzitě Palackého a rád ho členům NK vysvětlím; případně stručný přehled tematiky, které by NK měla znát, najde ve slovenské Ornitologické příručce, s. 29–41).

Problematická je i samotná forma (nepotřebných) nových jmen. Pokud mi někdo v diskuzích o ptactvu vůbec zmíní „ostružku“, „louče“ či „papučku žhnoucí“, je to dotyčnými řečeno výlučně ironicky, posměšně či pejorativně. Skutečně je podle NK toto kýžený výsledek její práce? Co NK zasela svou nekomunikativností a arogantním ignorováním věcné kritiky, to teď sklízí.

Do očí je bijící i protimluvnost některých racionalizací změn názvů: „kolibříci … V takovýchto případech se brzy vyčerpá veškerá smysluplná vynalézavost“. Kupodivu před 20 lety vynalézavost stačila – všichni kolibříci byli kolibříci, odlišeni pouze druhovými názvy (a ne rodovými). Nezávisle na tom o bezbřehosti kreativity členů komise těžko někdo pochybuje (jak dokládají vyjádření kolegů v příloze)…

Novotvary od NK bychom vlastně nemuseli vůbec řešit: prakticky nikdo z oboru (nikdo, kromě členů komise) je totiž nepoužívá. Pokud se vůbec objeví např. v tisku, je použití novotvaru pouze zdrojem zmatů – viz přílohy níže.

První historický nález buřňáčka Wilsonova (Oceanites oceanicus) na území ČR, k němuž došlo letos, se stal zdrojem zmatků – opět díky názvoslovné komisi. Jí zavedené nové označení „buřníček (sic) žlutonohý“, které se objevilo v tisku, jen vedlo k dotazům „co to má být za druh?“ (Ilustrační záběr je z Jihoafrické republiky).
První historický nález buřňáčka Wilsonova (Oceanites oceanicus) na území ČR, k němuž došlo letos, se stal zdrojem zmatků – opět díky názvoslovné komisi. Jí zavedené nové označení „buřníček (sic) žlutonohý“, které se objevilo v tisku, jen vedlo k dotazům „co to má být za druh?“ (Ilustrační záběr je z Jihoafrické republiky).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Nakonec ilustrativní příklad „řešení“ kritiky práce NK. Před lety jsem položil jednomu z členů komise dotaz „Proč je papuchalk najednou bělobradý, když navíc nemá bílou bradu? Co vadilo na názvu ploskozobý, když zobák má ploský? Koho to napadlo?“. Odpověď (cituji víceméně přesně, utkvěla): „Napadlo to mě. Takto jsem papuchalka přejmenoval, protože mě to prostě napadlo a tak to necháme“. Tedy arogance a nulová sebereflexe. A tak podobně dalších 20 let. Lze se divit, že veřejnost je na činnost NK naštvaná?

P.S.: K dnešnímu dni najdete Fratercula arctica pod ještě jiným názvem: papuchalk severní. No comment.

Návrh řešení

1) Okamžitě navrátit původní názvy, které byly „vylepšeny“ z jiných důvodů než split (rozštěpení druhu na několik druhů) = zrušit nesmyslné, nevyžádané a matoucí změny u druhů, kde nebyl absolutně žádný objektivní důvod nic měnit – tedy prakticky všechny změny kromě splitů a nově popsaných druhů. Nápravu provést bezodkladně a na všech veřejných platformách, tj. eBird, Avif, BioLib, Wikipedie atd. (Pozn.: Různé zdroje byly „vylepšovacími“ aktivitami NK postiženy do různé míry = na různých platformách se v tuto chvíli některé taxony jmenují různě).

2) V budoucnu zásadně neměnit zavedené názvy nadále existujících taxonů, tj. těch, které se nestaly předmětem štěpení (splits) respektive slučování (lumps), případně nových popisů (těch je nakonec naprosté minimum, kolem půl tuctu ročně). Jako jedinou výjimku navrhuji – jako otázku do veřejné a transparentní diskuze – opravit nesmyslné nezavedené názvy, tedy ty, které zatím nejsou zavedeny veřejným používáním (nesmysly kalibru „vousák černohnědý“ – ten už byl naštěstí napraven a NK za to děkuji; zde uvádím jen jako příklad pro upřesnění, jaký typ chyby mám na mysli).

Nově popsané druhy samozřejmě musejí dostat zbrusu nový druhový název. O tom není sporu, jiná možnost ostatně neexistuje. Velmi vzácně bývají – např. pro fylogeneticky jedinečné nově objevené taxony – popsány i nové rody. Příkladem budiž unikátní „sluneční tangara“ Heliothraupis oneilli, popsaná teprve v roce 2021 z jižního Peru a severní Bolívie (odtud je ilustrační záběr). Samozřejmě to však nezavdává důvod k dalším názvoslovným zvrhlostem – tangara má prostě zůstat tangarou.
Nově popsané druhy samozřejmě musejí dostat zbrusu nový druhový název. O tom není sporu, jiná možnost ostatně neexistuje. Velmi vzácně bývají – např. pro fylogeneticky jedinečné nově objevené taxony – popsány i nové rody. Příkladem budiž unikátní „sluneční tangara“ Heliothraupis oneilli, popsaná teprve v roce 2021 z jižního Peru a severní Bolívie (odtud je ilustrační záběr). Samozřejmě to však nezavdává důvod k dalším názvoslovným zvrhlostem – tangara má prostě zůstat tangarou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

3) Jak obecná pravidla tvorby nevyhnutelně (!) nových názvů (tj. pouze a jen splity a lumpy, plus nové popisy druhů), tak konkrétní změny jmen taxonů by měly být předmětem veřejné a transparentní diskuze.

4) Primárními příčinami současného nepořádku v českém názvosloví je

(a) trvalá absence ochoty NK reflektovat kritiku a komunikovat veřejně a
(b) permanentní porušování pravidel, které si NK sama vytvořila (!).

NK nás, veřejnost odbornou i laickou, utvrdila v tom, že od jejího současného personálního složení nemůžeme nápravu čekat – předešlé návrhy o nápravu byly ignorovány a místo nich dokonce následovalo ještě dramatičtější zhoršení stavu názvosloví. Mám tedy objektivní (20 let opakovaně potvrzované) pochyby o tom, že nápravu (body 1–3) lze provést bez změn v personálním složení NK. (Pozn.: Sám jsem návrh na členství v NK – ze strany p. Čížka – před lety odmítl a můj postoj zůstává stejný; vhodné kandidáty do NK vidím především v současné Faunistické komisi).

S dalšími kolegy i veřejností tedy doufám, že tvorba nebo spíše údržba (!) názvosloví nebude nadále sólo hrou úzké a nekomunikující skupinky nepoučitelných samozvaných kreativců (?), ale transparentním a ornitologickou veřejností korigovatelným procesem.

PŘÍLOHY

Vyžádaná vyjádření uživatelů názvosloví
Jan Ebr – Klub 300
Josef Chytil – vedoucí ORNIS
Luděk Kabela – bývalý vysokoškolský pedagog
Josef Nožička – cestovní kancelář Primaroute
Jan Studecký – Faunistická komise ČSO
Petr Suvorov – Zoologická zahrada Brno
Martin Vavřík – Faunistická komise ČSO

Spontánní reakce uživatelů názvosloví
(z Facebooku, tj. veřejná a tedy citovatelná platforma)
reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Otakar Šída

26.12.2023 20:43
Tedy, musím vám říct, že nevycházím z úžasu, co je možné aby se u sousedů zoologů dělo. Jsem botanik, a musím říct, že něco takového, jako tu líčíte, by v našem oboru nikoho nenapadlo, a pokud by to přece jenom někoho napadlo, tak se mu všichni ostatní vysmějí a dotyčný se stane kašparem. Za mě jediné rozumné řešení je NK oficiálně rozpustit, tohle nemá pod křídly České společnosti ornitologické co dělat. Je samozřejmě otázka, jestli to po dvaceti letech "usilovné" práce NK něčemu pomůže, ale minimálně to nebude tzv. oficiální postoj ČSO. A na dotazy, co že je to správné jméno, holt nezbývá odpovídat "Vyberte si to, co se vám líbí" Tyhle věci se ustanovují hlasováním, za dalších dvacet let se to aspoň trochu použitelné vytříbí samo... No kdo by to byl řekl, že s cvrličníkem pišťuchou mohou být takové potíže...
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

28.12.2023 12:42 Reaguje na Otakar Šída
Díky za názor, jak to chodí v botanice jsem netušil. Každopádně klíčová slova "úžas - kašpar - rozpustit" věrně vystihují pohled ornitologické veřejnosti na novopatvary a zmatek vytvořený "naší " názvoslovnou komisí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.12.2023 08:27 Reaguje na Otakar Šída
No nevím, jako laik za ta léta pamatuji tance například u : pampeliška/smetanka/pampeliška a další.
Odpovědět

Otakar Šída

8.1.2024 11:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte pravdu, v 80. a raných 90. jistá část botanické obce zastávala tezi, že česká nomenklatura musí odpovídat té vědecké. Což pak vedlo k tomu, že když její někteří představitelé byli zároveň splitteři, tak když nalistujete sasanku v prvním díle Květeny, tak je rozštípnutá ve tři rody, sasanka, sasankovka a větrnice. Pochybuji, že někdy někdo ta dvě nová jména vůbec vypustil z pusy. Stejně tak se v té době brojilo i proti českým rodovým víceslovným jménům jako je třeba hadí mord, jelení jazyk apod. Byla to ale vždycky více méně jenom záležitost diskuse o rodových jménech, a dnes, když zalistujete v posledních dílech Květeny nebo v nových Klíčích, tak tam v těchto případech v podstatě konzistentně naleznete uvedená i ta alternativní jména typu pampeliška (smetánka). Nechť si každý vybere, co je mu bližší. A když na to někdy přijde při nějaké exkurzi řeč, tak je z toho vždycky pohádka s nomenklatorickým poučením o tom, kterak pan Linné měl původně Leontodon i Taraxacum za jeden rod, a protože typem rodu Leontodon není žádný z těch mléčících druhu, tak to jméno zůstalo pro ty pampelišky srstnaté a ty ostatní, kterých je zrovna jako na potvoru mnohonásobně více, dostali nové jméno Taraxacum.
Každopádně bych ale velmi horoval za to, abychom si v oblasti jazyka nenechali vnutit jakoukoli "autoritu" která si bude uzurpovat právo rozhodovat o tom, co je správné a co ne. Jazyk je živoucí a vyvíjející se, v tomto ohledu je do jisté míry podobný živému organismu, o tom, co je v něm standard nechť rozhodují jeho uživatelé, nikoli nějaká komiss.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

9.1.2024 12:21 Reaguje na Otakar Šída
Tak vidím, že kolegové botanici to mají podobně veselé jako my, ornitologové... U nás si autistická komise přejmenovala stovky druhů (převážně cizích) a touhle absurditou přemazala staré názvy v databázi eBird, na Wikipedii apod. - podle názvů, co znám tedy nic nenajdu... Tak jak byste řešil takovou šlamastiku Vy?
Odpovědět

Otakar Šída

10.1.2024 10:51 Reaguje na Tomáš Grim
Spíše jsme měli ... No těžko radit... V botanice ten binec nevznikl v takovém měřítku, takže v podstatě stačilo ponechat věcem volný průběh a většinově se stavět k problému tak, že v tomhle ohledu žádná stoprocentní autorita neexistuje. A vyřešilo se to v podstatě generační obměnou. Druhá věc je, že ta botanická česká jména jsou patrně o něco méně důležitá, než v ornitologii s těmi armádami kroužkovatelů, pozorovatelů ptáků na krmítkách, lovců beze zbraní a podobně. V botanice více méně i poučená amatérská veřejnost pro komunikaci používá hlavně latinská jména, ta česká jsou pro paní učitelku na základní, případně ještě na střední škole. A pak samozřejmě té situaci hodně pomohlo, že vznikly ty moderní příručky Květena ČR a dvě vydání nového Klíče, které přece jenom i tu českou nomenklaturu do značné míry kodifikovaly. Ale to vy byste museli vydat v češtině Ptačí faunu světa, to by byl úžasný počin, který si ale dokážu představit v roce 1875, dnes, z mnoha důvodů, asi moc ne, a navíc by to asi ani moc nepomohlo... No, to co líčíte, je každopádně peklo...
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

12.1.2024 17:05 Reaguje na Otakar Šída
U nás české názvosloví všech ptáků světa vyšlo hned dvakrát, ale teď už je zase třetí... Zatím mám kolem 50 reakcí (lidí) - nové názvy nechce nikdo. Zcela bizarně ale zrovna letos má vyjít česká kniha o ptácích světa, jejíž autor z nějakého důvodu (nepodařilo se mi zjistit jakého) chce použít to nové názvosloví. Takže zatím to máme cca 50:1 proti novotám. A nůžky se dále rozevírají...
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

9.1.2024 12:35
Další názor k tématu: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lenka-harmackova-jak-dal-s-nazvoslovim-ptaku
Odpovědět
DA

Dana Adamová

22.1.2024 11:45
Abych pravdu řekla, tenhle problém mě zatím úspěšně míjel. Když cestuju používám jen anglické a latinské názvy, takže pod českými ty cizí ptáky ani neznám. Je ale pravda, že občas mě nějaké názvy taky překvapí jako např. že faeton žlutozobý, naprosto krásně odlišitelný a zapamatovatelný od ostatních dvou druhů právě podle žlutého zobáku, je nově pruhokřídlý a z červenozobého koukám udělali vlnkovaného. Takže ano, úplně chápu, že když je potřeba české názvy používat jsou ty změny dost nepříjemné a tohoto typu naprosto zbytečné. Na druhou stranu bych se změnami souhlasila u “splitů a lumpsů” - když název odráží fylogenezi, tak mi to přijde důležité. Jinak ano chápu, že kdo názvy léta používá nějak, tak mu změny vadí, ale myslím, že dost možná je to taky otázkou jen jedné generace, protože třeba moje děti se to naučí už takhle nově, a například já znám papuchalka prostě jako severního a že byl někdy ploskozobý už ani nevím a možná bych byla i radši kdyby i tu pandu červenou přejmenovali, ještě dobře si pamatuji, jak jsme návštěvníkům v pražské Zoo jako průvodci vysvětlovali, že s padnou velkou má pramálo společného ;-)
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

25.1.2024 16:07 Reaguje na Dana Adamová
Díky za názor. U splitů je změna samozřejmě nutná (nový název pro bývalý poddruh povýšený na druh), to nejde obejít (i tak jsem to v článku raději opakovaně zmínil...). O faetonech jsem nevěděl, díky za echo na další naprostou zbytečnost z tvorby komise.

Ale s tím, že "děti se to naučí nově" se jim jen přidělá zásadní problém - jak se budou orientovat ve starší literatuře? Místo jednoho názvu budou hledat několik. Poděkují za úplně zbytečně přidělanou námahu komisi? Pochybuju.

Věř, že vím velmi dobře, o čem mluvím: děláme review literatury o kukačkách (více druhů) a některé zdroje starší 100 let musí bohužel do odpadkové koše - pro samé změny jmen a synonyma někdy nejde ID druhu ani zjistit. Takže zdroj se díky změnám názvů stal nepoužitelným, bezcenným.

Svět je složitý dost sám o sobě. Poslední, co chci, je, aby mi ho někdo dělal ještě složitější. Navíc jen proto, že nechápe taxonomii a má egomaniacké nutkání postavit si pomník (což samo o sobě není problém) a nevnímá, že takový pomník nikdo nechce (což už problém je!).
Odpovědět
DA

Dana Adamová

26.1.2024 15:38 Reaguje na Tomáš Grim
Rádo se stalo! ;-) Jasně, však ono i těch nutných změn už je (a ještě bude) víc než dost.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

29.1.2024 15:25 Reaguje na Dana Adamová
...a právě proto jakákoli další změna vítána není (nikým, jak patrno z příloh i debat na FB).
Odpovědět
JZ

Jaroslav Závora

14.5.2024 10:25
S údivem jsem si přečetl články o snaze měnit názvosloví v ptačí říši a tak mne napadá, že když něco hledal Jirka Andreska v jejich úžasné knihovně, tak se vždycky vztekal, že musí hledat v různých částech. Nakonec jsme všechno našli ale za naprostého vyčerpání a nasrání. Někdy hledali i se ženou Erikou, která byla jakýmsi systematickým správcem knihovny. Bez jejího organizačního citu bychom to snad ani nenašli. Jirka u toho nadával, že každých dvacet let se najde nějaký debil, který začne názvosloví ptáků předělávat, protože si tím hledá nevymazatelné místo v dějinách české ornitologie. Jsem obyčejný birder a někdy pomocník vědců. Napadá mne ještě stará obchodnická zásada, že konfigurace regálů se zásadně nemění a nové zboží se dává tak, aby zákazníci vždy našli to nač si zvykli a co se naučili."Vždyť by to Voráčková nenašla" a bloudit v obchodě mně tady nebudou, protože příště půjdou jinam. Je to i ve vědě zásadní přístup. Z toho, co jsem si přečetl vyplývá, že autoři nových názvů ani neví, co chtějí. Tady platí zásadní pravidlo:"Když nevíš, co dělat, nedělej nic". Přeju přeju ornitologické obci aby na změny došlo až tehdy, když si to praxe vyžádá sama.
S úctou JardaZ
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

27.6.2024 12:15
Miroslav Bobek (ředitel Zoo Praha) v dnešním dopisu T. Bělkovi (předseda Výboru ČSO):

“Činnost Vaší názvoslovné komise je opravdu mimořádně znepokojující. A není to zdaleka jen můj názor. Když vše velmi stručně shrnu, “kreativita” jejích členů vnáší do českého názvosloví naprostý chaos. Dobře víš, že celý život se věnuji popularizaci a věřím, že mé zkušenosti můžeš považovat za relevantní. A tak Ti říkám: Nynější změny zažitých názvů nám opravdu velice zkomplikují situaci při komunikaci s veřejností a při ochraně ptáků. A zavádění dalších a dalších novotvarů, jak vystřižených z předobrozeneckých dob, naší věci také nepomůže.
Mimochodem, velmi mě překvapuje, že názvosloví vzniká pouze v rámci ČSO. Tento monopol považuji za vysloveně škodlivý.
Naléhavě Tě proto žádám, aby ČSO veškeré změny názvosloví zmrazila a neprodleně začala vést jednání s dalšími aktéry.”

Zdroj: https://www.facebook.com/story.php?story_fbid=10220549203758867&id=1796720522&rdid=HRALnNADz5D6WnE1
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

1.7.2024 13:20
Názvoslavná komis naštvala mnohem víc než jen ornitology a birdery - naštvala úplně všechny: https://www.ararauna.cz/2024/07/nove-ceske-nazvoslovi-papousku-zveda-ze-zidli-chovatele-reditele-zoo-i-ornitology-zadaji-jeho-zruseni/
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

1.7.2024 13:33
Na relevantní argumenty, resp. omluvu od Názvoslovné komise za to, co napáchala a stažení absurdního nového názvosloví, veřejnost stále čeká: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-vavrik-zmeny-ptacich-nazvu-od-nazvoslovne-komise-uzivatele-nechteji
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

24.7.2024 12:39
Výbor ČSO zrušil Názvoslovnou komisi ČSO:

https://www.birdlife.cz/vybor-cso-zrusil-nazvoslovnou-komisi-cso/

Uživatelé děkují - za konečně rozumné rozhodnutí, které respektuje názor těch, kterých se názvosloví týká především: tedy ne NK, ne ČSO, ale milionů odborných i laických uživatelů. Nicméně se domnívám, že ČSO mohla reagovat, jak slíbil v listopadu 2023 předseda výboru ČSO, časově adekvátně, tedy loni v zimě - vina za naprosto zbytečné vyhrocení situace tedy plně padá na bedra ČSO. Ostatně důvody zrušení komise jsou ty, které jsem psal ve své stížnosti před 8 (osmi) měsíci.
Odpovědět
JR

Jan R.

24.7.2024 17:49 Reaguje na Tomáš Grim
Tak pro pobavení pozdrav od AI Copilota (prompt inspirován nejmenovaným filmem):

Bylo léto roku 2024 a Česká republika se ocitla ve víru ornitologického chaosu. Názvoslovná komise České společnosti ornitologické (ČSO) se rozhodla změnit názvy ptáků, což způsobilo zmatek a nevoli mezi ornitology i veřejností. Nové názvy byly tak bizarní, že lidé začali pochybovat o zdravém rozumu komise.

Jednoho dne se v malém městečku Ornitovice začaly dít podivné věci. Ptáci, kteří byli dříve známí jako vrabci, se nyní jmenovali "malí šedí skřítci". Lidé se začali bát vyjít ven, protože "skřítci" se chovali podivně agresivně.


Paní Nováková, místní knihovnice, se rozhodla, že se postaví na odpor. "Tohle je absurdní! Vrabci jsou vrabci a ne žádní skřítci!" vykřikla na náměstí, zatímco kolem ní kroužili ptáci.


Mezitím se v místní škole učitelé snažili vysvětlit dětem nové názvy ptáků. "Děti, dnes se naučíme o 'velkých modrých obrech'," řekl pan učitel, zatímco ukazoval na obrázek sýkory modřinky. Děti se smály a ptáci za okny školy začali divoce klovat do skel.



Situace se vyhrotila, když se ptáci rozhodli, že už mají dost nových názvů. Začali útočit na členy Názvoslovné komise, kteří se schovávali v místní kavárně. "Pomoc! Skřítci nás napadají!" křičel předseda komise, zatímco se snažil ubránit deštníkem.


Nakonec se ornitologové a veřejnost spojili a rozhodli se vrátit ke starému názvosloví. Ptáci se okamžitě uklidnili a vrátili se ke svým běžným aktivitám. Paní Nováková byla oslavována jako hrdinka a městečko Ornitovice se vrátilo k normálu.



A tak skončila ornitologická krize léta 2024. Ptáci zůstali ptáky, vrabci vrabci a sýkory sýkorami. A všichni se shodli, že někdy je lepší nechat věci tak, jak jsou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist