https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-grim-ceske-ptaci-nazvoslovi-nic-osobniho-jen-zadost-o-transparentni-a-rychle-reseni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Grim: České ptačí názvosloví: nic osobního, jen žádost o transparentní a rychlé řešení

8.4.2024
Pochybuje někdo o obřím rozměru problému se zcela samoúčelnými změnami českých názvů ptáků? Pokud ano, nechť nahlédne do novější ze dvou tiskem vyšlých verzí českého názvosloví (Hudec a kol. 2003), prolistuje 462 stran „telefonních seznamů“ a srovná si názvy původní s pozměněnými (eBird). Vousák nestačil, takže Názvoslovná komise ČSO po nás chce, abychom se začali biflovat i vousáčky, barbety či bradáčky…
Pochybuje někdo o obřím rozměru problému se zcela samoúčelnými změnami českých názvů ptáků? Pokud ano, nechť nahlédne do novější ze dvou tiskem vyšlých verzí českého názvosloví (Hudec a kol. 2003), prolistuje 462 stran „telefonních seznamů“ a srovná si názvy původní s pozměněnými (eBird). Vousák nestačil, takže Názvoslovná komise ČSO po nás chce, abychom se začali biflovat i vousáčky, barbety či bradáčky…
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nikým nevyžádané, matoucí a naprosto zbytečné změny zavedených českých jmen“ mnoha ptačích druhů se táhnou českým ptačím názvoslovím jak pověstná červená nit několik posledních desetiletí. Začátkem prosince loňského roku jsem tedy podal s podporou desítek kolegů, kteří se k mé kritice souhlasně vyjádřili na Facebooku i v osobních debatách, stížnost na činnost Názvoslovné komise (viz také názor vedoucí Ornitologická stanice, ORNIS). Výbor České společnosti ornitologické přislíbil se stížností zabývat. Na konkrétní návrhy a dotazy ze stížnosti však ani po čtyřech měsících (!) nedošla žádná konkrétní odpověď, ani veřejná, ani soukromá, ani od Názvoslovné komise ČSO, ani od Výboru ČSO (jak je ostatně patrné i z diskuze pod článkem). Tím se jen opakuje způsob „komunikace“, kterým Názvoslovná komise proslula: naprosté ignorování jakýchkoli konstruktivních návrhů.
 
Navíc jsem se doslechl, že mé motivace k reakci na změny v názvosloví jsou údajně osobní, konkrétně vůči předsedovi Názvoslovné komise panu Čapkovi (Akademie věd ČR, Brno). Chápu, že někteří laici si takovou domněnku mohou udělat snadno, protože

      (a) nemají žádnou osobní zkušenost s tím, jak to u nás ve vědě a na akademii chodí,
      (b) mé hodnocení vědeckého výkonu pana Čapka je nelichotivé a
      (c) nemusí být každému jasné, proč by mělo být hodnocení vědeckého výkonu pro diskuzi názvosloví podstatné.

Proč by měl být vědecký výkon důležitý při debatě o názvosloví?

Protože tvorba názvosloví je pro pana Čapka náhražkový pokus udělat si jméno – to, které se mu nepovedlo udělat standardně, vědecky, výzkumně (viz další body). Že „ambice přesahující schopnosti“ jsou problém, si všimlo hned několik dalších diskutujících na Facebooku i jinde (tedy žádný můj „objev“). Bohužel se ten stejný problém přenesl do tvorby názvosloví – pan Čapek není schopen/ochoten zohlednit kritiku, kterou téměř 30 let prostě ignoruje a izoluje se ve své komisní sociální bublině. To nakonec nepřekvapí: je to nejspíš přímý důsledek toho, že na odborných článcích (jejichž tvorba je hlavní pracovní náplní všech vědců z akademie) téměř nikdy nefiguruje jako první případně poslední autor – ti totiž mají standardně hlavní zodpovědnost reagovat na kritické připomínky v recenzních řízeních, kterými musí projít každý seriózní odborný článek. Jak ve vědě dopadají články a autoři, kteří kritiku ignorují či zohlední nedostatečně, je spravedlivé: neuspějí, končí. Způsob tvorby názvosloví, primárně panem Čapkem, bije každého zasvěceného člověka do očí jako zjevná – a zatím bohužel úspěšná – snaha se recenznímu řízení vyhnout. Právě toto „podlézání laťky“ je jádro celého problému s českým názvoslovím.

Vysvětlení hodnocení vědeckého výkonu

Jen velmi stručně, téma hodnocení by jinak zabralo celosemestrální přednášku.

1) Hodnocení publikačního výkonu je normální a každoroční součástí vědeckého provozu na akademii (kde pan Čapek pracuje) i na univerzitě (kde jsem pracoval a po pauze čerstvě opět nastoupil). Považovat to za osobní útok je stejně absurdní jako považovat za osobní útok udělení pokuty za překročení rychlosti policejní hlídkou.

2) Jak takové hodnocení probíhá, co jsou zásadní publikace, co se naopak do hodnocení počítá málo nebo vůbec, vím velmi dobře jak z pohledu hodnoceného – naposled ve výběrovém řízení na mou současnou pozici před měsícem –, tak z pohledu hodnotitele – naposled jsem zasedal ve výběrové komisi jako externista před čtyřmi měsíci, kdy jsem měl za úkol hodnotit pracovní a publikační výkon kolegy savcaře; což je podstatné: pravidla hodnocení jsou obecná, napříč obory.

3) V objektivním hodnocení se nikdy nepočítá jen celkový počet publikací a citací – zásadní je počet a pořadí autorů: jednoautorské články mají zdaleka největší váhu, první autor i poslední autor (tzv. senior author, vedoucí týmu) „váží“ mnohem víc než druhý až předposlední – „druhý až předposlední autor je vata“ (cituju kolegu P. Casseyho). Tomu odpovídá i tzv. stanfordské hodnocení vědců (viz dále).

4) Mé hodnocení vědecké úrovně pana Čapka není nadšené právě proto (bod 3) – naprostá většina jeho článků jsou „vatová“ autorství, zjevně proto, že jeho podíl byl už v době, kdy jsme se občas potkávali v terénu (viz zde a zde), v kategorii „terénní asistent“; podle autorských pozic pana Čapka se na tom dodnes nic nezměnilo. Zásadní je připomenout, že obvykle se terénní asistenti mezi autory ani neuvádějí; uvádějí se místo toho do kapitoly článku označené jako Poděkování a takové články se samozřejmě do vědeckého výkonu nepočítají.

5) Když srovnáme citovanost podstatných článků (bod 3), vyjde publikační výkon pana Čapka řádově nižší než můj (každý si to může přepočítat ve veřejné a neplacené databázi Google Scholar). Když dále vezmu v úvahu, že pan Čapek je o 11 let starší než já (a to nepočítám mou několikaletou pauzu, kdy jsem byl na volné noze a vědu nedělal) a navíc pracuje na AV ČR (kde se má samozřejmě publikovat více a lépe než na univerzitách), jde už o propastný rozdíl. Když zohledníme úroveň časopisů, kde články vyšly, je rozdíl ještě propastnější.

6) K témuž závěru vede např. naše členství v redakčních radách: pan Čapek – slovenská Tichodroma, tzv. neimpaktový časopis, tj. nejnižší kategorie; TG – americký The Auk, ve své době nejlepší ornitologický časopis na světě, dodnes na špici.

7) Chápu, že toto (4–6) může v kombinaci s tím, že jsem jako jediný český badatel každoročně na stanfordském seznamu nejcitovanějších vědců světa v celoživotních i výročních kategoriích „behaviorální vědy“ a „ornitologie“ vést k tomu, že jsem „jeho oblíbenec“, jak už jsem se opakovaně doslechl (osobně se už mnoho let nepotkáváme). Českým národním sportem je závist. V tomto smyslu nesportuji a především, jak jsem právě transparentně doložil, ani panu Čapkovi nemám co závidět – právě naopak a to v jakémkoli parametru, kterým se naše práce hodnotí (body 4–7). (Na prestižním stanfordském seznamu najdete v kategorii „ekologie“ i špičkové české badatele Vojtěcha Novotného a Davida Storcha, kteří mou stížnost explicitně podpořili.)

8) Pokud je zdrojem mé „oblíbenosti“ u pana Čapka a zdrojem tvrzení o tom, že kritika názvosloví je „osobní“, to, že jsem si jeho názvosloví dovolil navrhnout k veřejnému a transparentnímu přehodnocení či s mou kritikou názvosloví (Zprávy ČSO 2004; Ekolist 2023), dovolím si mu připomenout, že jakákoli stránka vědecké práce musí čelit recenznímu řízení (granty, rukopisy článků, osoby – viz výběrová řízení); není absolutně žádný důvod, proč by názvosloví mělo být výjimkou. Názvosloví nemá zůstávat sólo aktivitou jednoho sociálně izolovaného a nekomunikujícího jedince, který arogantně vnucuje své názory, mimo názvoslovnou komisi prakticky nikým dalším nesdílené, celé veřejnosti.

9) Kdyby (sic!) nebylo názvosloví, nemám na pana Čapka žádný osobní názor, resp. nemám důvod si na něj vůbec vzpomenout, natož si o něm něco konkrétního myslet: skoro všechny články, které si lze spojit s jeho jménem (tj. první, nebo poslední autor) se týkají parazitických bezobratlých a dalších témat, kterými se nezabývám. I kdyby byly všechny články pana Čapka pro mne tematicky relevantní, nepředstavoval by pro mě (viz výše) žádnou konkurenci = neměl bych žádný důvod k nějaké antipatii. Představa antipatií je jen naivní projekce či pokus o „podpásovku“ hrstky lidí, kdo mi takové motivy neznale podsouvají a cíleně ignorují jak mé argumenty, tak vox populi. Antipatie ostatně nemám ani k badatelům, kterým nesahám ani po kotníky – právě naopak, obdivuji je a beru od nich inspiraci.

10) Inspiraci – ptáčkařskou – jsem nakonec čerpal i od pana Čapka, když jsem v 90. letech chodil i na jeho birderské přednášky (a za to mu děkuji). Nepochybuji o tom, že pan Čapek je skvělý birder, s velice nadprůměrnou zkušeností a jeho znalost ptáků světa je obdivuhodná. To ale s hodnocením jeho vědeckého výkonu, se zbytečnými změnami v českém názvosloví i trvalou neochotou/neschopností komunikovat a přijímat kritiku nesouvisí a nijak jej neomlouvá.


reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2024 10:06
Koncom marca prileteli prvé podstrešnice maštalné.

Jestli někdo neví, o co jde, tak první vlaštovky, slovensky lastovičky. Je to už hodně let, co tento pokus o změnu proběhl, podle prvních tehdejších reakcí asi neúspěšně. Z blíže neurčených důvodů jsem se již o toto téma nezajímal.

Snahu "lépe vystihnout charakteristiku druhu" chápu, ale méně už se mi líbí měnit zažitý název. Proto mám pochopení spíš pro zachování stávajícího názvosloví, než vymýšlet nové.

Jen v případě, že by byl objeven nový, dosud nepopsaný druh, tam ať se názvotvorci vyřádí. Jinak prosím dodržujme tradici, neb lze předpokládat, že "vstanou noví bojovníci"=nespokojenci, a bude se měnit znovu (a znovu).
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

8.4.2024 11:15 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak, to se shodneme: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-grim-jak-se-neutopit-v-bourlivych-vodach-ceskeho-ptaciho-nazvoslovi Tak doufejme, že noví bojovníci za "vylepšené zítřejší názvy ptáků" už nevstanou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2024 10:42
https://www.youtube.com/watch?v=uo9n8GbfgxM
Odpovědět
EL

Emma L.

8.4.2024 20:55
To rozhodně není osobní 😅 Jedno olbřímí kňů, autor už by se mohl konečně smířit s tím, že ho do Názvoslovné komise nikdo nepřizval, ačkoliv je (dle jeho názoru) v podstatě dokonalý v každém směru. A ne, pro tvorbu českého názvosloví není zapotřebí být na špičce citovanosti. Není ani potřeba, aby byli všichni členové ornitologové. Chápu, že je v seniorním věku nepříjemné učit se nové názvy, obzvlášť když je autor článku nemohl vymyslet sám. Z počátku bylo to durdění vtipné, teď už je to jenom přehlídka narcistního bizáru, v kterém je autor jednoznačnou špičkou v oboru.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2024 07:30 Reaguje na Emma L.
Kývači na start, vlasně na značky! Jó, o oponenty v této bublině nestojíme, a po stalinsku s nimi zatočíme! Ne že bych k autorovi nějak vzhlížel, ale vadilo mi jeho zpochybňování/popírání lokálního působení viru Usutu (naštěstí jen dočasné). Jinak mám podobnou zkušenost s autoritářským pojetím vlády/vedení organizace, takže mi nevadí žít mimo ni, nijak se mi nestýská. A je z námo (z psychologie), co s dítětem udělá, když se rodiče rozhodnou “opravit”= změnit mu jméno. Je to horší, než deset pohlavků každý den. No ale jsme mladí, nadějní, tak ať po nás něco zůstane, že…
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

9.4.2024 10:22 Reaguje na Emma L.
ad osobní - ne, není - pokud si přečtete bod (1)

ad do komise nepřizval - lhaní je hřích, dámo: přizval mě pan Čížek, člen komise, nejdřív mailem, pak osobně; odmítl jsem v obou případech, protože (zopakuju po 186. pro ty, kdo neumí číst) ZAVEDENÉ NÁZVY SE NEMAJÍ MĚNIT = nemá co kdo vymýšlet. krom toho tady po sobě chci zanechat něco, co má hodnotu: to jsou např. právě ty citace (nebo knížky, fotky atd.), ne názvosloví - kdo dneska štěkne po tom, kdo vymyslel staré názvy ptáků? vy to víte? ;-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2024 10:27 Reaguje na Tomáš Grim
S tím citováním máte pravdu, ono se v branži říká, že "kdo nepublikuje, jako by nebyl". Když to nemáte - vyčítají a zesměšňují, že "nic neděláte". Když máte a uvedete, nastopupí závist. Prostě mezi lidmi normální, odezva podle toho, jestli jste v té správné partě, nebo ne.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

9.4.2024 11:16 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, to je ono známé anglické "Publish or perish". Věda je dnes vrcholový sport, s důsledky dobrými i špatnými. S tím "nemáte ... máte" jste trefil žebříček na hlavičku - to si člověk nevybere. Každopádně závist potkávám skoro jen v Česku, nevím, jestli je to důsledek komunismu ("hlavně nevybočuj z řady"), každopádně je to pro závidějící dost velký handicap.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2024 11:30 Reaguje na Tomáš Grim
Mě dostaly k přírodě (kromě vzdálených genů) především knihy. Sledovat, zapisovat (a psát) mě baví, toto hračičkářství mě nikdy neopustí. A výstupy dávám tam, kde je neodmítají. Což se právě nejčastěji děje u "konkurence?".

Prý se jen zviditelňuji, zatímco oni (ti "správní") dělají vědu... Říkám - tak ho tam dejte, aspoň vaše veledíla vedle té nicotnosti vyniknou!-) Prostě život je boj, a přání Marty K. (3Z) zůstalo nevyslyšeno. Asi za to může ta sousedova koza:-)

https://edu.ceskatelevize.cz/video/8767-modlitba-pro-martu#utm_content=organic&utm_term=p%C3%ADse%C5%88%20modlitba%20pro%20martu&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

9.4.2024 15:42 Reaguje na Karel Zvářal
Zájem o přírodu je OK v jakékoli podobě, která ji nepoškozuje - můj obecný názor. Já taky začal u knížek. Jinak dělat pro amatéru vědu je extrémně těžké, nedivím se, když jsou kolem toho třenice - ale detaily neznám; ať se Vám daří.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2024 16:28 Reaguje na Tomáš Grim
Nápodobně! Snad to názvosloví nakonec zůstane, nevidím/necítím důvod ho měnit, zejména pak u cizích druhů, které se učí opravdu jen bibliofil. Na to mu stačí lat., příp. ang. názvy.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

10.4.2024 10:21 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji. Že se názvy nemají měnit zbytečně jsme psali před 20 lety (https://www.tomasgrim.com/cs/texty/clanky?search=biskoupek&show=175). Nicméně pan Čapek si jede dál své komunikační dno - nereaguje. Jediné řešení je tedy nechat jeho nové názvy být a používat ty staré.
Odpovědět
LH

Lenka Harmáčková

9.4.2024 17:20
Myslím, že problém s NK je v tom, že se nepříliš řídí vlastními zásadami (stabilita názvosloví apod.), zásadami vědecké nomenklatury (což sice nemusí, ale mohou z nich vycházet) a změny jmen a jejich důvody nejsou stransparentní (jak jsem ostatně již psala ve svém článku na Ekolistu). Pokud jsou členové NK znalí problematiky a řídí se svými zásadami, nemělo by dle mého názoru záležet na úspěších ve vědě, ale pokud se má věc opravdu tak, jak píšeš (tebou popsané motivace p. Čapka jsou pořád ale jen domněnky), je tento vliv na práci NK určitě na pováženou.

Co se týče názoru veřejnosti, asi bych zde byla opatrná - hlasité názory a názor většiny vzdy neznamená, že je správně, viz třeba nesouhlasy veřejnosti s likvidacemi invazních druhů. Proti NK však vystoupila i řada odborníků s objektivními připomínkami, takže výtky by se daly považovat za oprávněné.

Stálé žádné zprávy od výboru ČSO mě ale poněkud zaráží. Chápu, že se výbor neschází co týden, ale po čtyřech měsících od podání podnětu už by něco zaznít mohlo, a to klidně jen formou soukroumé zprávy (třeba jen aktualizace stavu, že se tím zabývají, ale stále se nedobrali výsledku), ne hned jako tisková zpráva. Jsem upřímně zvědavá, jak se k tomu výbor postaví. Mám ale trochu obavy, že tvá forma komunikace s NK, výborem i veřejností se může spoustě lidem zdát poněkud "agresivní a nafoukaná" a i když s tvými argumenty souhlasí, můžou se "zabejčit" jen proti tvé osobě a nakonec vystupovat proti, nebo vůbec. Je ale těžké říct, jak by měla správna komunikace vypadat, když jen ubrání nohy z plynu může skončit zametením celé věci pod koberec... Každopádně jsem zvědavá na reakci výboru a následným vývojem situace, ať už se výbor postaví za práci NK, nebo uzná, že je třeba doznat změn.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2024 18:40 Reaguje na Lenka Harmáčková
Necháme to vyhnít, třeba se už víckrát neozve... (V ignorování jsme skvělí).

https://www.youtube.com/watch?v=d-qqIjWlFVs#utm_content=organic&utm_term=prase%20divokej%20bill&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

10.4.2024 11:01 Reaguje na Lenka Harmáčková
Díky za vyjádření.

Ad „nemělo by dle mého názoru záležet na úspěších ve vědě“ – nikde jsem netvrdil, že v komisi mají sedět jen vědci, natož úspěšní; jediný důvod, proč úspěch ve vědě zmiňuji, je to, že Čapkův neúspěch ve vědě spojený s ambicemi neúměrnými těmto výsledkům (nejen podle mě) vysvětluje, proč celý nekomunikační problém s názvoslovím vznikl – Čapek si chce (1) udělat jméno (viz citát dále) a (2) zjevně neumí čelit recenznímu řízení (viz článek, pod nímž diskutujeme), tak se zabarikádoval. Tuhle hypotézu lze vyvrátit pouze jedním způsobem: že Čapek přistoupí na otevřenou, veřejnou debatu a přijme kritiku (tak jak jí musí přijmout každý, kdo dělá vědu… úspěšně 😉 ) O to jsme žádali poprvé před 20 lety a x dalších předtím i potom. Co se stalo? Nic.
A ano, „pokud se má věc opravdu tak, jak píšeš… je tento vliv na práci NK určitě na pováženou.“ Tím, že Čapek mlčí i teď, mou hypotézu on sám jen dokonale potvrzuje.

Názor veřejnosti: nevím, na co konkrétně narážíš (textu už bylo napsáno hodně); někde jsem ale určitě psal, že k názvosloví samozřejmě nemá mluvit každý (90 % lidí prostě nemá kvalifikaci, znalosti, zkušenost, prostě nic, čím by mohli rozumně přispět – k vědeckým recenzím a grantům je taky nikdo nepustí a to je dobře; a mě nebo Tebe taky nikdo nebude poslouchat, když se budeme vyjadřovat mimo svoji kvalifikaci třeba k jaderné chemii a to je taky dobře 😉 ).
V 1. řadě mají k názvosloví mluvit členové Faunistické komise, zoologové či univerzitní učitelé, kteří se jako jedni z mála vůbec dostávají do situací, kdy by mohli názvosloví např. cizích druhů použít. Samozřejmě i mezi laiky se najdou ti, kdo by se vyjádřit měli, ale rozhodně neplatí, že každý hlas má stejnou váhu (stejně jako ve vědě – recenzovat Sylvii může skoro kdokoli, k recenzování do Nature nebo Science nepřizvou editoři skoro nikoho).

Ad „Stálé žádné zprávy od výboru ČSO“ – ne, psal jsem něco jiného: „Výbor České společnosti ornitologické přislíbil se stížností zabývat.“ No, co by taky chtěl dělat jiného? Zpackané názvosloví je důsledkem selhání i výboru ČSO, který místo toho, aby plnil své povinnosti (zde dohled nad činností NK), se „na to vykašlal a nechal to vyšumět“ (cituji kolegu z ČSO).
Stěžoval jsem si na něco jiného: „Na konkrétní návrhy a dotazy ze stížnosti však ani po čtyřech měsících (!) nedošla žádná konkrétní odpověď“. A po pravdě, jsem skutečně zvědav, jaké argumenty by předložili.

Ad „tvá forma komunikace s NK“ – když někoho například poprosíš, aby ti vrátil peníze, které jsi mu půjčila, nejdřív to jistě řekneš zdvořile. Ale řekneš to stejně, když tě dotyčný nebude poslouchat a ty to budeš opakovat popáté? A podesáté? Výchova holomků taky začíná cukrem a když to nejde po dobrém, pokračuje bičem. Forma komunikace není problém u mě, ale u NK a výboru: nejextrémnější neslušností jakékoli (byť sprosté) slovo, ale mlčení. Zatím jsem psal jen důrazně a na rozdíl od protistrany jsem všechna svá tvrzení věcně doložil – nezaměňujme (typicky česky) asertivitu za agresivitu.

Ad „nafoukaná“ – inu, vím, že „V Čechách se úspěch neodpouští“, ale taky vím, že pravda se nezmění tím, kdo ji řekne. Pokud někdo bere pouhý věcný popis reality (třeba publikační výsledky) jako cizí nafoukanost, svědčí to jen o jedné věci: jeho mindrácích a závisti (inu, Čechy 😉 ). Nafoukanost je právě klíčový problém pana Čapka, který „se tváří jako Velký Pan Ornitolog“ (cituji), přestože jeho výsledky nic takového nepodporují (a právě proto ty ego-kompenzační problémy s názvoslovím). Za každého mluví v 1. řadě jeho výsledky: u mě naštěstí, u Čapka bohužel. Chápu, že když na tuto realitu upozorním, nepotěší ho to. Třeba by ho to ale mohlo konečně přimět k sebereflexi.

„Je ale těžké říct, jak by měla správna komunikace vypadat“ – ano, stále čekám na to, aby mi někdo tu správnou komunikaci předvedl. Poznáme ji podle toho, že věci se pohnou dopředu.
Čekám 😉
Odpovědět
RD

Robert Doležal

24.4.2024 22:29 Reaguje na Tomáš Grim
Vyjádření od předsedy ČSO Tomáše Bělky, který tak učinil za celý výbor ČSO, bylo rozesláno všem zainteresovaným dobře před měsícem. Samozřejmě, že ho dostal i Tomáš Grim. Vzhledem k tomu, že výbor ČSO vyslovil spokojenost s dlouhodobou prací Názvoslovné komise a vzhledem k roztrpčení vyjádřenému nad tím, jakým způsobem Tomáš Grim vede svoji kampaň proti NK, se s tím TG nechlubil. Z jeho strany bohužel následovaly slovní útoky i proti Tomáši Bělkovi, tudíž se nelze divit nechuti ČSO se k celé věci vyjadřovat. Některé argumenty TG mohou být rozumné, ale jejich agresivní prosazování je mírně řečeno krátkozraké. Výbor ČSO také oznámil, že připravuje způsob komunikace mezi ornitologickou veřejností a NK, která bude řešit větší transparentnost práce NK, přičemž vše se postupně objeví na webu ČSO. To jen pro úplnost.
Odpovědět
RD

Robert Doležal

24.4.2024 21:56
Pěkný článek, ale k problematice českého názvosloví se bohužel vyjadřuje jen jeho nadpis. A ani ten nelze brát vážně, protože ne, že NENÍ, ale JE ryze osobní. To, čeho kolega Čapek v akademické rovině dosáhl či nedosáhl, je vzhledem k zaměření anoncovaném v názvu článku bezpředmětné, navíc s nulovou relevancí k jeho práci v Názvoslovné komisi ČSO.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

25.4.2024 17:50 Reaguje na Robert Doležal
"Potrefená husa nejvíce kejhá" - není divu, že reaguješ zrovna Ty, Roberte: tento článek je totiž reakce na Tvá vlastní slova na FB, kde jsi napsal: "Skoro se mi nabízí pocit, že Ti Míra Čapek šlápl v mládí na kuří oko" (https://www.facebook.com/groups/270071776963084/permalink/1338863730083878)

Tam jsem Ti odpověděl a po debatě s kolegy text předělal na článek. Srovnej si sám:

"Robert Doležal tvrdí, že mé motivace k reakci na změny v názvosloví jsou osobní, konkrétně vůči předsedovi Názvoslovné komise panu Čapkovi. Chápu, že jako laik (neprofesionální ornitolog) si Robert takovou domněnku může udělat snadno, protože
(a) nemá žádnou osobní zkušenost s tím, jak to ve vědě chodí,
(b) mé hodnocení vědeckého výkonu pana Čapka je nelichotivé a
(c) nemusí být každému jasné, proč by mělo být hodnocení vědeckého výkonu pro diskuzi názvosloví podstatné.
Proč by tedy měl být vědecký výkon důležitý při debatě o názvosloví? ..."

Doteď jsem se od Tebe nicméně nedověděl, co by to údajné kuří oko mělo být, ačkoli jsem se ptal opakovaně.
Kdo tady tedy lže a vymýšlí si?

Ad "bezpředmětné" - ne, právě naopak - právě to vysvětluje celý komunikační problém:
"...je to nejspíš přímý důsledek toho, že na odborných článcích (jejichž tvorba je hlavní pracovní náplní všech vědců z akademie) téměř nikdy nefiguruje jako první případně poslední autor – ti totiž mají standardně hlavní zodpovědnost reagovat na kritické připomínky..." atd.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist