https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-grim-zadne-senzacni-vymirani-kosa-cerneho-se-nekona
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Grim: Žádné senzační vymírání kosa černého se nekoná

9.12.2019
Mladý (jednoletý) samec kosa černého. Foceno dva dny před Štědrým večerem: urbanizovaní kosi jsou ve městech, která obsadili před delší dobou, stálí. Naopak ve městech obsazených teprve nedávno (např. v Rusku) a v zemědělské krajině si zachovávají migrační návyky, buď úplně nebo alespoň částečně. Tak tomu je i v ČR (viz např. Samaš a kol 2013).
Mladý (jednoletý) samec kosa černého. Foceno dva dny před Štědrým večerem: urbanizovaní kosi jsou ve městech, která obsadili před delší dobou, stálí. Naopak ve městech obsazených teprve nedávno (např. v Rusku) a v zemědělské krajině si zachovávají migrační návyky, buď úplně nebo alespoň částečně. Tak tomu je i v ČR (viz např. Samaš a kol 2013).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Tomáš Grim
Snaha porozumět příčinám změn početnosti různých druhů, i těch nejběžnějších, a přenést tyto poznatky do ochranářské praxe, je vždy chvályhodná. Snaha ale nestačí – respektive přijde vniveč, pokud výzkumníci, ať už profesionálové (vědci) či amatéři (občanská věda) nehrají podle předepsaných a zavedených pravidel vědeckého výzkumu. Článek Petra Stýbla bohužel naznačuje, že program Živá zahrada sice může plnit proklamovanou roli osvětovou, ale roli poznávací neplní téměř jistě.
 

Petr Stýblo: „Kos černý se na zahradách stále nevyskytuje tak často, jak tomu bývalo před rokem 2018.“

Tomáš Grim: Žádné důvěryhodné důkazy pro toto tvrzení autor neposkytuje (viz dále). Seriózní data a analýzy dokládají pravý opak (viz dále).

Petr Stýblo: „Český svaz ochránců přírody zveřejnil výsledky ze svého dlouhodobého programu Živá zahrada, které prokazovaly…“

Tomáš Grim: …nanejvýš tak to, že autoři „výzkumu“ postrádají elementární znalosti vědecké metodiky a schopnost data zpracovat: uvést procenta krmítek, kde ptáci (ne)jsou, je – bohužel – zcela naivní. Pohled na pokyny ke sčítání jasně dokládají, že metodika je špatně: pokud není zahrnuta informace o tzv. matoucích proměnných, získá takový program jen hausnumera: jak šance zaznamenat druh, tak a odhad jeho početnosti totiž samozřejmě závisejí na ploše zahrady, vegetačním pokryvu, denní době, vlastnostech krmítka atd.

Přibližně týdenní mládě kosa černého není žádný velký krasavec. Helsinki, Finsko
Přibližně týdenní mládě kosa černého není žádný velký krasavec. Helsinki, Finsko
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Tomáš Grim

Kvantifikace těchto zásadních matoucích proměnných v pokynech úplně chybí. Ale možná se mýlím, jen jsem v materiálech od ČSOP nenašel výstupy seriózní analýzy, tedy zobecněného lineárního smíšeného modelu s Poissonovou distribucí vysvětlované proměnné (pokud zkoumáme počty jedinců), nebo binární (pokud nám jde o přítomnost/nepřítomnost druhu), a kontrolou pro opakovaná měření prostřednictvím lokality jako náhodného efektu (a nejlépe i kontrolou pro tzv. prostorovou autokorelaci dat). Bez takové či podobné analýzy nelze o změnách početnosti jakéhokoli druhu tvrdit vůbec nic.

Petr Stýblo: „Sdělení o úbytku kosů vyvolalo u některých ptačích odborníků nevěřícné a někdy i dost hysterické reakce...“

Tomáš Grim: Odkaz vede k zcela seriózní a daty podložené kritice z pera jednoho z našich předních ornitologů Petra Voříška. Ornitologa, tj. ne laického ptáčkaře (Grim 2011a,b,c,d), který sčítá na krmítku a pochopitelně nezná odbornou metodiku a statistiku, bez nichž žádný závěr o populačních trendech učinit nelze.

A pokud v debatě zaznělo něco „hysterického“, co jiného než dryáčnický titulek „15 let pozorování ptáků na krmítku – vymře obyčejný kos?“ (ČSOP 3. 1. 2019: ). Kritizovat za údajnou „hysteričnost“ seriózního odborníka a sám se podepsat (text je anonymní a zodpovědnost za něj tedy nesou koordinátoři programu Živá zahrada) pod otevřeně hysterický, skandální a bulvární titulek není seriózní kritika či debata; je to jen ukázka Jungovské projekce.

Petr Stýblo: „neochvějné závěry, které lze učinit“.

Tomáš Grim: Přání otcem smyšlenky – takováto rétorika je jen dalším důkazem, že autor nemá – bohužel – o seriózním výzkumu dostatečné znalosti: ve vědě žádné (!) závěry nejsou nikdy (!) „neochvějné“. Odkaz na „neochvějnost“ je jen manipulativní rétorická podpásovka.

Petr Stýblo: „Mnohé obyčejné a hojné druhy živočichů tu s námi žijí, aniž by jim odborníci věnovali pozornost. Kos černý je naším běžným ptákem, ale o jeho životě se toho u nás moc neví.“

Tomáš Grim: Střelit ještě víc „mimo mísu“ by šlo těžko: kos černý je jedním z nejlépe prozkoumaných druhů nejen v ČR či Evropě, ale na světě vůbec. Jen letos (2019) o něm vyšlo 978 studií – ano, skoro tisícovka. Zadejte si na Google Scholar, který jistě intenzivně využíváte, když se s takovou suverenitou vyjadřujete o odborných tématech, heslo „Turdus merula“ – vyskočí Vám 27 000 výsledků. Dvacet sedm tisíc! Pěkný důkaz, že „odborníci /kosovi/ věnovali /malou/ pozornost“, že? :-)

V ČR je kos intenzivně bádán celé 20. století a dodnes, včetně mojí výzkumné skupiny, která o kosech publikuje skoro dvě desetiletí.

Petr Stýblo: „Vždyť ani není jasné, zda a v jakém množství tu na zimu naši kosi zůstávají a cizí kosi sem přilétají.“

Tomáš Grim: Je.

Z práce mojí výzkumné skupiny viz například Samaš a kol. 2013.

Není mi sice jasné, co přesně míní P. Stýblo slovem „jasné“, ale informace jsou k dispozici na to, abychom měli slušnou představu o tom, co kosi v zimě dělají. Což samozřejmě nevylučuje, že další výzkum přinese nečekané poznatky. Ve vědě žádné „neochvějné“ a finální poznatky nebudeme mít nikdy, z principu. U kosa i proto, že jeho biologie se, podobně jako u řady dalších druhů podléhajících „poměštění“, během urbanizace mění mimořádně rychle: co pro městského kosa platilo před pár desetiletími, dnes už jistě neplatí (Grim 2015).

Co říkají seriózní data a jejich analýzy?

To nejlepší, tedy solidními daty podložené závěry, nakonec: kos černý má v ČR posledních 40 let setrvalý trend – jeho populace ale stoupá. Stejně tak jako stoupá v celé Evropě.

Tento závěr není založen na pochybné „metodice“ Živých zahrad, ale na konzistentním a dlouhodobém sledování a solidní statistické analýze. Jak uvádějí Vermouzek a kol. (Spolkové zprávy ČSO 4/2019):

„K mírnému poklesu početnosti kosů mezi lety 2018 a 2019 skutečně došlo, výsledek je ale na hraně statistické průkaznosti (95% interval spolehlivosti je 0,90138–0,99742; pokud by přesáhl hranici 1,0, byl by pokles neprůkazný). … Podobných, i mnohem výraznějších, schodků ve vývoji populace vidíme na grafu mnohem víc a z dlouhodobého hlediska nepředstavují nic neobvyklého.“

A to je přesně důvod, proč je naprostý nesmysl vyvozovat cokoli obecnějšího ze srovnání dvou po sobě jdoucích let: dva roky se budou vždy nějak lišit (aby byly úplně stejné, je biologicky nemožné) a šance, že zjistíme „pokles“ (který je ale pouhým statistickým „šumem“) je tedy celých 50 % - ! To už si pak místo výzkumu můžeme hodit pověstnou korunou…

Pokud bychom nějaké závěry ze srovnání dvou let (resp. jednoho roku proti skupině roků, jak to srovnává program Živá zahrada ve zprávě z 3. 1. 2019) udělali, dopustíme se tzv. pseudoreplikace; o tom, že takový badatelský „přestupek“ je snadné spáchat, svědčí nejlépe fakt, že pseudoreplikace je vůbec nejčastější chyba v ekologickém výzkumu (Grim 2016).

Žádné senzační vymírání se tedy nekoná: „Z širšího pohledu můžeme říct, že letošní rok je co do početnosti kosů černých čtvrtým nejlepším rokem za celou dobu sledování (od roku 1982), takže se kosům rozhodně celkově daří dobře“ (Vermouzek a kol. 2019).

Závěr

Už samotný titulek „Ornitologové tomu možná nevěří…“ dává tušit, kde je jádro pudla: ornitologové, tedy z definice „vědci zkoumající opeřenstvo“, hned tak něčemu skutečně nevěří – mají totiž v popisu práce kritické myšlení. To obnáší nedůvěru v jakékoli závěry, které nejsou podloženy solidními a reprezentativními daty a jejich adekvátní analýzou. Druhá strana mince je samozřejmě to, že autorovi textu (Petr Stýblo) nezbývá nic jiného, než svým žádnými seriózním daty nepodloženým „závěrům“ prostě jen věřit – ve smyslu slepé víry.

Bohužel se tedy zdá, že v programu Živé zahrady se naplnila moje slova z článků (odkazy níže Grim 2011a,b,c,d), kde jsem vysvětloval, proč je správné a užitečné rozlišovat „ornitology“ (profesionální biology) a „ptáčkaře“ (laické zájemce).

Texty jsem psal „kvůli ptáčkařům, „kteří ... ve svém volnu cílevědomě střádají data a publikují je podle ornitologických pravidel“. Bohužel často (připomínám, že často ≠ vždy) podle starobylých, chybných a vědci dávno opuštěných „pravidel“. Nesmyslná amatérská metodika mnohdy znemožňuje získaná data zpracovat a interpretovat“. (Grim 2011b)

Pokud má mít jakýkoli projekt – ať už profesionální nebo amatérský – smysl, musí se řídit zavedenými pravidly vědeckého výzkumu. Má-li mít projekt Živé zahrady také (sic) poznávací smysl, musí se těmito pravidly řídit také.

Odkazy na literaturu:

Cepák J. a kol. 2008: Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventinum, Praha.
Grim T. 2011a: Birder & birdwatcher – ptáčkař, či ornitolog? Vesmír 90(4): 236–239.
Grim T. 2011b: Ptáčkaři a ornitologové jsou dvě odlišné skupiny, které mají spolupracovat. Vesmír 90(7-8): 382.
Grim T. 2011c: Amatérská a profesionální ornitologie. Ornitolog nemusí „poznat ptáky“. Ptačí svět 18(1): 20–22.
Grim T. 2011d: Ornitologie: věda pro každého? Tichodroma 23: 115–125.
Grim T. 2016: Zpívají opravdu městští ptáci déle? Sýkora koňadra není ptáci ... a proč je dobré na to nezapomínat. Ptačí svět 23(3): 16–18.
Samaš P., Heryán J. & Grim T. 2013: Jak urbanizace ovlivňuje rozptylové chování kosa černého (Turdus merula)? Sylvia 49: 21–38.
Vermouzek Z., Skálová A. Reif J. & Voříšek P. 2019: Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD. Spolkové zprávy České společnosti ornitologické 2019(4): 2.
Voříšek P. 2019: O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu. Web ČSO 10. 1. 2019.
reklama

 
Další informace |
foto - Grim Tomáš
Tomáš Grim
Autor je profesorem biologie, v současné době na volné noze.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

9.12.2019 08:40
Ač se pozorováním nebo sčítáním ptactva nijak zvlášť nezabývám, letos jsem kosa ve svém okolí ani v krmítku ještě neviděl. Minulý rok(2018) jich bylo požehnaně a "sezobali" všechno bobulovité ovoce.
Odpovědět
ji

9.12.2019 11:51 Reaguje na Milan Milan
U nás se loni (2018) drželi spíš zkrátka a nebylo je tak vidět, ale právě letos sežrali na zahradě, co mohli... :-)
Odpovědět

Pavla Žídková

9.12.2019 16:23 Reaguje na
U nás kosy téměř není vidět, zato špačci sežrali, co mohli, a vyskytovali se v stohlavých hejnech.
Odpovědět
TG

Tomáš Grim

11.12.2019 11:31 Reaguje na Milan Milan
díky za info. ale nezapomínejte, prosím, že vaše krmítko je 1 z mnoha 1 000 krmítek - a proč by zrovna to Vaše mělo vypovídat o celkovém trendu? u nás na lokalitě, kde děláme kukačky, tento druh stoupá - výpovědní hodnota je nulová - v celé Evropě totiž kukačka klesá...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2019 09:04
Hmm, o senzaci se pokouší svých arogantním všeználkovským stylem pan vědátor. O žádném vymírání nebyla zmínka, jedná se o úbytek, místně až nečekaně velký. Je-li řeč o vzestupu populace u nás a v celé Evropě, to tak jako zůstane na věčné časy???

Žiji hned vedle bývalé červené zóny AMP. Pochybuji, že by někdo ze zainteresovaných zareagoval tímto stylem, kdybych ohlásil nálezy uhynulých kusů: “To není možné, kde to vzal, v celé Evropě jsou na vzestupu!” Nebo kdyby lesník z Javorníků se čílil, co všichni sakra mají s tím kůrovcem, že on má lesy zdravé! Pamatuji podobnou debatu s pražskými odborníky na téma gradace hraboše. Když jsem tvrdil, že je to místo od místa různé, klepali si na čelo. V r. 97 byla u nás latence, zatímco na jižní Moravě byla gradace, kam jsme také jezdili kroužkovat zimující sovy. Kam by se asi tak všechny poděly, kdyby latence byla synchronizovaným celoevropským jevem???

Každá nákaza má někde svůj počátek, a může se jednat i o několik ohnisek současně, zatímco na většině území je situace stabilní. To se přece nevylučuje. Ale shazovat tímto stylem zprávy od lidí, kteří situaci pravidelně monitorují, to hovoří za vše! Prostě cenné údaje bezcených lidí... Proto mě nemrzí, že už nejsem členem této "vědecké bubliny":-)
Odpovědět
TG

Tomáš Grim

9.12.2019 10:38 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal: „O žádném vymírání nebyla zmínka“

TG: byla, máte to přímo v názvu článku, na který odkazuji („15 let pozorování ptáků na krmítku – VYMŘE OBYČEJNÝ KOS?“ https://www.zivazahrada.cz/15-let-pozorovani-ptaku-na-krmitku-vymre-obycejny-kos/

Karel Zvářal: „to tak jako zůstane na věčné časy???“

TG: Na věčné časy je tu jen lidská hloupost, omezenost a senzacechtivost 😊

A k úvodní perle, která svědčí o Vaši schopnosti diskutovat:

Karel Zvářal: „o senzaci se pokouší…“

TG: … že by tím, že žádná senzace NE-děje? 😊
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2019 10:47 Reaguje na Tomáš Grim
Myslím, že každý si udělá svůj obrázek. Slovo senzace jste použil jako první. Nejedná se bohužel o senzaci, ale smutný, leč přirozený jev. Ostatní nechávám bez komentáře, poznatky čtenářů Vás nezajímají, takže ta věta před prvním smajlíkem má svého zřejmého adresáta.
Odpovědět
TG

Tomáš Grim

9.12.2019 11:04 Reaguje na Karel Zvářal
Omyl pane „kolego“: správná reakce z Vaší strany má být (pokud tedy máte náznak sebereflexe)

„Omlouvám se za své invektivy, nepodložená tvrzení, šíření poplašné zprávy a to, že jsem si Vaši reakci nepřečetl pozorně. Příště budu uvažovat podle informací od odborníků a solidních dat, ne podle dryáčnických špatně podložených závěrů od amatérů“.

Ale pokud Vás nezajímají data, ale jen Vaše DOJMY z „Vaší zahrádky“, proč ne: reklamu si dělá každý sám za sebe 😉
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2019 11:16 Reaguje na Tomáš Grim
Bingo, větší ego se jen tak nepotká! Z choré hlavy na zdravou. Invektivami vůči neschopným amatérům se Váš článek jen hemží, poznatky několika čtenářů o snížení stavu jste naprosto dryjáčnicky odignoroval. Kromě pozorování krmítka jsem denně v terénu, takže na moje poznatky můžete vzít jed, kosů ve Zlíně rozhodně nepřibylo!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2019 11:44 Reaguje na Tomáš Grim
Kdybych býval věděl, kam až se situace vyvine, sbíral bych mrtvolky do saku. Zda by šlo i po delší době určit, co je příčinou úhynu, to si nejsem jist. V tu dobu se vědělo o Usutu, bral jsem to jako "standardní projev". Tady byla nejsilnější vlna v létě 17, ale mrtvé jsem nacházel i loni, letos už ne. Takže uvidíme, třeba zbytek už má imunitu a stavy se budou brchat.
Odpovědět
TG

Tomáš Grim

11.12.2019 11:35 Reaguje na Karel Zvářal
však to píšete sám (DĚKUJI!): "poznatky několika čtenářů" - ano, několika (!), stavím vůči výzkumu STOVEK čtenářů. O pravdě se hlasuje. A co se děje u Vás ve Zlíně: ano, "větší ego se jen tak nepotká!", to jste se popsal velmi trefně - Vaše pozorování omezená na Zlín jsou pro Vás (sic) důležitější než záznamy x lidí z celé ČR a Evropy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 11:47 Reaguje na Tomáš Grim
Narozdíl od Vás, milý kolego, nepovažuji lokální výkyvy nahoru či dolů za takové, jež mají nulovou vypovídací hodnotu. KAŽDÝ údaj má svou hodnotu! Potom by ty lokální údaje byly totiž zbytečné, když význam má jen celek. To je blábol na entou, čímž jste se dokonale odkopal.

Jestliže budu považovat nárůst hnízdících rybáků na umělých ostrůvcích za nic nevypovídající, protože celkově populace v Evropě klesá, je chyba u mne, jakožto vyhodnocovatele. Pomíjím-li totiž vliv predace, nejsem hoden akademického titulu a mohu se dát k naivním sluníčkářům z Hnutí mysli, kteří teorii o vyhubení domácím predátorem katerogicky odmítají.

A virus Usutu, jak jste se dočetl, je popsán na více místech v Evropě. Jestli s tímto faktem pracujete, nebo ne, to je na Vás. Jakožto amatérský ornitolog těmto věcem dávám svou váhu, rozhodně to pro mě není nula, ke které máte svými bláboly velmi blízko.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 14:27 Reaguje na Tomáš Grim
Pro mě právě tento článek v tomto podání má minimální vypovídací hodnotu. Od specialisty bych očekával, že přijde s AKTUÁLNÍ mapou výskytu Usutu po Evropě, minimálně tedy v Česku, s tím, že bude udána i míra poklesu. Nic takového ale asi v dohledu není, jak jsem pochopil. Psaní o narůstající populaci v době, kdy je známo několik (více než málo) míst s poklesem početnosti, mi přijde na odborníka trochu slabé kafe.
Odpovědět
TG

Tomáš Grim

13.12.2019 14:23 Reaguje na Karel Zvářal
Odbíháte od tématu: debata byla o tom, zda máme, nebo nemáme důkazy pro "vymírání kosů". Doložil jsem, že nemáme. Ohledně USUTU viz Říhová 2019: Naše příroda 5/2019.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2019 12:37
Co vyplývá z článku pozitivního, že v globále jsou stavy kosa v normě a trend je vzestupný. Jsme svědky spíše úbytku ptáků volné krajiny, i těch synantropních oproti minulosti výrazně ubylo (vrabec domácí, chocholouš). Taková lokální mini?ohniska úbytku kosa tak budou brzy doplněna z okolí. Je však otázkou, nakolik jsou zmíněné úhyny lokální a dočasné, nebo se mohou projevit v delším časovém horizontu i jinde. Doufejme, že platí to první...
Odpovědět

Pavla Žídková

9.12.2019 16:25 Reaguje na Karel Zvářal
U nás tedy synantropních ptáků neubylo, naopak, je více sýkorek, vrabců stejně, také u hrdliček vidíme spíše nárůst, jen těch kosů a po roce 2016-2017 ani zvonků není tolik, co kdysi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2019 17:12 Reaguje na Pavla Žídková
Sýkory jsou hodně potulné a tažné, těch místních asi moc nebude. Chodím teď po lese čistit budky a je jich tam velmi málo. Vrabců domácích není zdaleka tolik, jako v 60.-70.-tých letech. Přibylo polních, hnízdí v přespávacích šachtách po strakapoudovi, na krmítku jsou pečení vaření. Domácích je tak čtvrtina-třetina z polních. Zvonci nejsou stálí ve městě jako kosi, tam ta početnost je proměnlivá, dosti se potulují. Stehlíci letos zatím nula, podobně i čížci, ale nějaká hejnka na olších jsou. Do hrdliček u nás chodí minimálně dvě samky krahujce, takže o hromádky světlého peří pod smrčky není nouze.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.12.2019 02:44
Taky jsem v minulých dvou letech viděl pár mrtvých kosů.
Kos je jinak obecně špatně vybaven přežít tvrdší zimu. Má například málo obratnosti a špatně uzpůsobený zobák k tomu, aby se v zimě živil semeny a kmyzem, které najde na stromech.
Otázka je ale, jestl i dnešní živí kosové nejsou i nadále oslabeni onou nákazou a v případě a v regionech, kde napadne sníh a bude delší dobu trochu tužší zima, možná budou hromadně hynout.
Kosy totiž na zahradě mám a připadá mi, že se chovají trochu divně. Ovšem to ukáže až skutečná zima.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.12.2019 07:45 Reaguje na Radim Polášek
Kos černý byl původně tažným druhem, podobně jako drozd zpěvný či kos horský. Na naše (městské) poměry se dobře adaptoval, hojně navštěvuje krmítka, polyká slunečnici i pšenici, o vločkách a strouhance nemluvě. V přírodě mu stačí šípky, hložinky a zejména jablka, aby zimu bez úhony přežil. Nějakou živočišnou složku vždy při svém "hrabání" najde. Letos je slyšet za soumraku více červenek, možná je to reakce na nižší denzitu kosů...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.12.2019 15:43
Nebudete mi to věřit, ale dnes, právě před chvílí, navštívil krmítko první letošní kos (neoznačený). Před třemi lety kroužkovaný samec se zdržuje pravidelně v blízkosti protikrahujčího keře asi 50m od krmítka, samička s loňským kroužkem hartusí po ránu pod okny, viděl jsem ji asi před měsícem, jinak bývá zalezlá v bobkovišni, jen se hýbou větvičky. Ti Usutu přežili, ale zatím se na okně neukázali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2019 12:51 Reaguje na Karel Zvářal
Dnes už na krmítko chodí více kosů (4-5), ale dva kroužkovaní z minulých let se ještě neukázali. Je otázka, jakého původu tito (dnešní) kosi jsou. Jsou známa hlášení kroužkovaných kosů od Švédska až po střední Rusko. Jestliže na krmítkách se sčítají tito severští s našimi, mícháme "hrušky s jabkama". V těch vzdálených končinách virus nezjistili (?), takže tamní populace může tu naši zčásti z roku na rok doplnit, aspoň někde. Proto ta celková (krmítková) čísla vychází příznivě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 06:51
Přes obří sledovanost bitvy o kosa se už nikdo neráčí vymáčknout, tak přidám link pro senzačního pana vědátora:-))

https://cs.wikipedia.org/wiki/Usutu_virus
Odpovědět
TG

Tomáš Grim

13.12.2019 15:40 Reaguje na Karel Zvářal
Kdybyste se místo "pruzení", odbíhání od tématu a ničím nepodložených výkřiků držel tématu (populační trendy kosa), dalo by se s vámi i diskutovat. Takže to uzavřu (z mojí strany): kosi nevymírají, s USUTU žijí dál, naznačuje tomu i letošní publikovaná odborná studie (od autorů, na které se odkazoval p. Stýblo): http://www.parazitologie.cz/protozoologie/Personal%20homepages/Votypka/Usutu_Virus_Blackbirds_CZ.pdf
Po lokálních "epidemiích", podobných té pražské, která jediná je alespoň chabě doložena (v seriozním odborném časopise by tak slabá data, o jaká se opírají koso-alarmisté, neprošla), se žádné vymírání nedělo ani v žádné další části Evropy - podrobněji viz odkazovaný článek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2019 16:46 Reaguje na Tomáš Grim
To byla od autorů ZČ kraje řečnická otázka, nikoliv poplašná zpráva. Ten úbytek kosů (aspoň u nás) je markantní, ještě se k tomu někdy vyjádřím. Jestli byl u nich podobný, nedivím se jejich obavám. Takže zhazovat jejich práci byl non sens, šlo to napsat úplně jinak, nikoliv v konfrontačním duchu. Na ten jsem adekvátně zareagoval.

Jestli víte, co je to Aujezkyho choroba, tak už čtyři psi ze sobotní naháňky to mají za sebou, velmi rychlý průběh. Máte-li psy rád, případně je chováte, tak Vám zatrne, a ne že budete tuto zprávu zhazovat jako nevěrohodný dryják. Toť vše i z mé strany.
Odpovědět
TG

Tomáš Grim

19.12.2019 18:10
„Lze předpokládat, že se většinou jedná o malé lokální epizootie, kdy uhyne pár desítek kosů, a pak patogen (v tomto případě virus Usutu) z dané lokality vymizí a časem se zase objeví jinde. Na celkové množství kosů dle mého názoru nebude mít výskyt Usutu příliš velký vliv, nicméně hromadné, byť jen lokální, hynutí ptáků může vzbudit značnou pozornost veřejnosti.“
doc. RNDr. Jan Votýpka (UK, Praha)
(citováno se svolením JV; výzkum, jehož předběžné výsledky spustily „kosí alarm“, už byl publikován:
http://www.parazitologie.cz/protozoologie/Personal%20homepages/Votypka/Usutu_Virus_Blackbirds_CZ.pdf)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist