Lenka Harmáčková: Jak dál s názvoslovím ptáků?

Veřejností nevyžádané, zbytečné a matoucí změny v českém ptačím názvosloví nám už léta ztěžují komunikaci. Proto se nedá než souhlasit s článkem Tomáše Grima - podstatu problému vystihuje jeho výzva pro Názvoslovnou komisi (NK): „pokud existuje 1 jediný druhový název, který by mezi 11 000 druhy ptáků nešlo vylepšit, v jakémkoli jazyce, ať mi jej komise sdělí“. Mám pocit, že situace se během let spíše horší, a to přesto, že autoři názvosloví dostávali kritickou zpětnou vazbu už před téměř 30 lety, kdy vznikla první verze názvosloví všech ptačích druhů světa. Stejně jako tehdy i nyní NK ignoruje konstruktivní návrhy (nutnost respektovat princip stability jmen či potřeba veřejné diskuze o případných výjimečných změnách, když jsou skutečně nutné) a kritika, kterou Tomáš Grim sepsal se Zdeňkem Vermouzkem před téměř 20 lety, je bohužel stále aktuální. Co se týče vlastní praxe s užíváním jmen a osobního názoru, nové změny v českém ornitologickém názvosloví mi nepřijdou úplně šťastné (příklady najdete v odkazovaných článcích výše). U vědeckého názvosloví je používání jmen jasně dané a přednost má vždy to nejstarší a je jedno, jak moc výstižné je. Myslím, že podobnou cestou by se mělo ubírat i názvosloví české.

Na svém webu NK píše, že v 90. letech vznikla de novo velká spousta jmen, a ne všechna byla vhodně zvolena a bude docházet (docházelo) k dalším úpravám. Veřejnost ze spousty jmen moc nadšená nebyla, ale nakonec si povětšinou zvykla (osobně ale i po letech práce s australskými ptáky říkám čeledi Meliphagidae „medosavky“, protože mi kystráčkovití prostě nejdou přes jazyk). Jakékoliv změny vždy vyvolají pozdvižení, protože lidé mají tendenci držet se zažitého. Nemyslím si, že je třeba vést o každé změně veřejnou diskuzi (nepovažuji to za proveditelné a šanci na shodu vidím minimální), proto také existuje NK, jejíž členové by měli být znalí oboru a toto zaštiťovat. Změnám jmen se vysloveně nebráním, ale myslím si, že je k jejich uskutečnění potřeba postupovat dle předem daných pravidel a změny dobře odůvodnit.

Podle pravidel nomenklatury a v zájmu stability jmen (tento zájem je uveden v popisu činnosti NK) bych čekala, že v současnosti jsou názvy ptáků světa vytvořené v 90. letech již akceptované a bude docházet ke změnám pouze u názvů vysloveně nevhodných a chybných (pokud již nejsou pozměněny). Za tohle však ale nepovažuji třeba úpravu jmen tak, aby lépe popisovala zbarvení nebo biotop druhu (např. zmiňovaný strnad rolní/tajgový), chybný překlad z jiného jazyka (již zažitá chaluha pomořanská/pomořská) či rozmary členů komise a myslím, že by měl převážit argument stability.

Dalším problémem je přejmenovávání rodů (strnad/ostružka severní). Zde bych naopak živnou půdu pro odbornou diskuzi viděla – je lepší držet se stability rodových jmen a zažitých používaných názvů, vymyslet nový název čeledi a skousnout, že máme stejné rodové názvy ve vícero čeledích, nebo pedanticky po vzoru nomenklatury přejmenovávat i rodové české názvy? Osobně si myslím, že je vhodnější ponechat rodové názvy tak, jak jsou (nejen u českých druhů, ale celosvětově), a to z toho důvodu, že v běžné komunikaci se většinou používají k identifikaci druhů pouze rodové a druhové názvy bez ohledu na vyšší taxonomickou jednotku, takže není třeba ji reflektovat (a v případě nutnosti se použije „latina“).

Když se vrátím ještě k odůvodnění změn, tak považuji za vhodné tyto důvody veřejně publikovat. Po projetí webu NK jsem zdůvodnění našla jen u pár příkladů, ale ne u všech proběhlých změn. Podobně jsem také nedohledala, kdy (v které verzi názvosloví a který rok) dané změny proběhly. Myslím, že krom tabulky s aktuálními a některými starými jmény by bylo vhodné každý rok/verzi publikovat i seznam změn a jejich odůvodnění. V současnosti se tak např. děje u splitů v taxonomii na eBirdu a osobně mi během práce s jejich daty tyto každoroční přehledy změn přišly velmi vhod, zejména při párování druhových jmen z datasetů využívajících různé verze názvosloví. Navíc jsou tímto změny archivované a veřejnost si může při nejasnostech ohledně jmen nové a historické názvy dohledat.

Názvoslovné změny budou vždy vyvolávat emoce a kritiku (viz článek Karla Hudce) a nikdy nedojde k naprosté shodě. Přesto si myslím, že toto není důvod zamést současnou situaci pod koberec argumentem, že podobné debaty byly, jsou a budou, ale příležitostí, kdy NK může reflektovat připomínky veřejnosti, projednat, zda její současný přístup je adekvátní a učinit změny ve své činnosti ku spokojenosti většiny uživatelů českého názvosloví.

---

reklama

---