https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lenka-harmackova-jak-dal-s-nazvoslovim-ptaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lenka Harmáčková: Jak dál s názvoslovím ptáků?

8.1.2024
Oficiálně čeleď kystráčkovití (Meliphagidae), uživatelsky „medosavky“. Zatímco kystráčků (a květosavek, medáčků, jehlozobek, či zoborožíků) najdeme pouze pár jednotek druhů, medosavky tvoří naprostou většinu českých názvů rodů této bohaté čeledi. Na snímku medosavka modrolící (Entomyzon cyanotis), kterou můžete vidět i v některých českých zoologických zahradách. Tam ji však hledejte pod názvem kystráček modrolící.
Oficiálně čeleď kystráčkovití (Meliphagidae), uživatelsky „medosavky“. Zatímco kystráčků (a květosavek, medáčků, jehlozobek, či zoborožíků) najdeme pouze pár jednotek druhů, medosavky tvoří naprostou většinu českých názvů rodů této bohaté čeledi. Na snímku medosavka modrolící (Entomyzon cyanotis), kterou můžete vidět i v některých českých zoologických zahradách. Tam ji však hledejte pod názvem kystráček modrolící.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lenka Harmáčková
Veřejností nevyžádané, zbytečné a matoucí změny v českém ptačím názvosloví nám už léta ztěžují komunikaci. Proto se nedá než souhlasit s článkem Tomáše Grima - podstatu problému vystihuje jeho výzva pro Názvoslovnou komisi (NK): „pokud existuje 1 jediný druhový název, který by mezi 11 000 druhy ptáků nešlo vylepšit, v jakémkoli jazyce, ať mi jej komise sdělí“. Mám pocit, že situace se během let spíše horší, a to přesto, že autoři názvosloví dostávali kritickou zpětnou vazbu už před téměř 30 lety, kdy vznikla první verze názvosloví všech ptačích druhů světa. Stejně jako tehdy i nyní NK ignoruje konstruktivní návrhy (nutnost respektovat princip stability jmen či potřeba veřejné diskuze o případných výjimečných změnách, když jsou skutečně nutné) a kritika, kterou Tomáš Grim sepsal se Zdeňkem Vermouzkem před téměř 20 lety, je bohužel stále aktuální.
 
Co se týče vlastní praxe s užíváním jmen a osobního názoru, nové změny v českém ornitologickém názvosloví mi nepřijdou úplně šťastné (příklady najdete v odkazovaných článcích výše). U vědeckého názvosloví je používání jmen jasně dané a přednost má vždy to nejstarší a je jedno, jak moc výstižné je. Myslím, že podobnou cestou by se mělo ubírat i názvosloví české.

Na svém webu NK píše, že v 90. letech vznikla de novo velká spousta jmen, a ne všechna byla vhodně zvolena a bude docházet (docházelo) k dalším úpravám. Veřejnost ze spousty jmen moc nadšená nebyla, ale nakonec si povětšinou zvykla (osobně ale i po letech práce s australskými ptáky říkám čeledi Meliphagidae „medosavky“, protože mi kystráčkovití prostě nejdou přes jazyk). Jakékoliv změny vždy vyvolají pozdvižení, protože lidé mají tendenci držet se zažitého. Nemyslím si, že je třeba vést o každé změně veřejnou diskuzi (nepovažuji to za proveditelné a šanci na shodu vidím minimální), proto také existuje NK, jejíž členové by měli být znalí oboru a toto zaštiťovat. Změnám jmen se vysloveně nebráním, ale myslím si, že je k jejich uskutečnění potřeba postupovat dle předem daných pravidel a změny dobře odůvodnit.

Podle pravidel nomenklatury a v zájmu stability jmen (tento zájem je uveden v popisu činnosti NK) bych čekala, že v současnosti jsou názvy ptáků světa vytvořené v 90. letech již akceptované a bude docházet ke změnám pouze u názvů vysloveně nevhodných a chybných (pokud již nejsou pozměněny). Za tohle však ale nepovažuji třeba úpravu jmen tak, aby lépe popisovala zbarvení nebo biotop druhu (např. zmiňovaný strnad rolní/tajgový), chybný překlad z jiného jazyka (již zažitá chaluha pomořanská/pomořská) či rozmary členů komise a myslím, že by měl převážit argument stability.

Samec sněhule severní (Plectrophenax nivalis) z čeledi ostružkovití (Calcariidae), recentně oddělené od strnadů (Emberizidae). Jak český název čeledi, tak přejmenování dalšího jejího zástupce, strnada severního (Calcarius lapponicus), na ostružku severní, je jedním z příkladů vyvolávajícího vlnu kritiky.
Samec sněhule severní (Plectrophenax nivalis) z čeledi ostružkovití (Calcariidae), recentně oddělené od strnadů (Emberizidae). Jak český název čeledi, tak přejmenování dalšího jejího zástupce, strnada severního (Calcarius lapponicus), na ostružku severní, je jedním z příkladů vyvolávajícího vlnu kritiky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lenka Harmáčková

Dalším problémem je přejmenovávání rodů (strnad/ostružka severní). Zde bych naopak živnou půdu pro odbornou diskuzi viděla – je lepší držet se stability rodových jmen a zažitých používaných názvů, vymyslet nový název čeledi a skousnout, že máme stejné rodové názvy ve vícero čeledích, nebo pedanticky po vzoru nomenklatury přejmenovávat i rodové české názvy? Osobně si myslím, že je vhodnější ponechat rodové názvy tak, jak jsou (nejen u českých druhů, ale celosvětově), a to z toho důvodu, že v běžné komunikaci se většinou používají k identifikaci druhů pouze rodové a druhové názvy bez ohledu na vyšší taxonomickou jednotku, takže není třeba ji reflektovat (a v případě nutnosti se použije „latina“).

Když se vrátím ještě k odůvodnění změn, tak považuji za vhodné tyto důvody veřejně publikovat. Po projetí webu NK jsem zdůvodnění našla jen u pár příkladů, ale ne u všech proběhlých změn. Podobně jsem také nedohledala, kdy (v které verzi názvosloví a který rok) dané změny proběhly. Myslím, že krom tabulky s aktuálními a některými starými jmény by bylo vhodné každý rok/verzi publikovat i seznam změn a jejich odůvodnění. V současnosti se tak např. děje u splitů v taxonomii na eBirdu a osobně mi během práce s jejich daty tyto každoroční přehledy změn přišly velmi vhod, zejména při párování druhových jmen z datasetů využívajících různé verze názvosloví. Navíc jsou tímto změny archivované a veřejnost si může při nejasnostech ohledně jmen nové a historické názvy dohledat.

Názvoslovné změny budou vždy vyvolávat emoce a kritiku (viz článek Karla Hudce) a nikdy nedojde k naprosté shodě. Přesto si myslím, že toto není důvod zamést současnou situaci pod koberec argumentem, že podobné debaty byly, jsou a budou, ale příležitostí, kdy NK může reflektovat připomínky veřejnosti, projednat, zda její současný přístup je adekvátní a učinit změny ve své činnosti ku spokojenosti většiny uživatelů českého názvosloví.


reklama

 
foto - Harmáčková Lenka
Lenka Harmáčková
Autorka je ornitoložka a vedoucí Ornitologická stanice ORNIS.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

8.1.2024 07:52
A až se začnou měnit jména z důvodů korektnosti, po západním vzoru...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.1.2024 12:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
To bude veselo !
Odpovědět
PE

Petr Eko

8.1.2024 09:52
Nabízím možné vysvětelní - pokud by se "nic neměnilo", ztratila by NK svůj význam a mohla by se zrušit. Čili aby se zachovala, musí její členové vyvíjet "nějakou činnost".. Že je asi zbytečná či dokonce škodlivá, to už je jen malá chybička systému.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

9.1.2024 12:33 Reaguje na Petr Eko
Přesně tak - jak už zaznělo z mnoha stran v rozsáhlé FB diskuzi k tématu, jediný "smysl" změn názvoslovi je v tom, že si pár nekomunikujících samozvaných "odborníků" pokouší postavit si pomník. Jaký ovšem, když jejich výtvory nikdo nechce používat ... ?
Odpovědět
TJ

Tomáš Jelínek

8.1.2024 10:37
Jestli chce autorka článku zažít opravdové názvoslovné peklo, tak ať začne studovat orchideje. To je teprve chuťovka.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

27.6.2024 12:16 Reaguje na Tomáš Jelínek
cizí chyby činnost NK neomlouvají. orchidejáři holt musejí investovat energii do defenestrace kreativců sami ... -)
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

27.6.2024 12:15
Miroslav Bobek (ředitel Zoo Praha) v dnešním dopisu T. Bělkovi (předseda Výboru ČSO):

“Činnost Vaší názvoslovné komise je opravdu mimořádně znepokojující. A není to zdaleka jen můj názor. Když vše velmi stručně shrnu, “kreativita” jejích členů vnáší do českého názvosloví naprostý chaos. Dobře víš, že celý život se věnuji popularizaci a věřím, že mé zkušenosti můžeš považovat za relevantní. A tak Ti říkám: Nynější změny zažitých názvů nám opravdu velice zkomplikují situaci při komunikaci s veřejností a při ochraně ptáků. A zavádění dalších a dalších novotvarů, jak vystřižených z předobrozeneckých dob, naší věci také nepomůže.
Mimochodem, velmi mě překvapuje, že názvosloví vzniká pouze v rámci ČSO. Tento monopol považuji za vysloveně škodlivý.
Naléhavě Tě proto žádám, aby ČSO veškeré změny názvosloví zmrazila a neprodleně začala vést jednání s dalšími aktéry.”

Zdroj: https://www.facebook.com/story.php?story_fbid=10220549203758867&id=1796720522&rdid=HRALnNADz5D6WnE1
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist