Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23.4.2024 01:01
(ČTK)
Z vědeckého výzkumu vyplynulo, že buky v létě vstřebají více vody než smrky, avšak v zimě zásobují podzemní vody více než smrky.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
"Stromy část vody vypařují a zbytek po určité době končí v podzemní vodě nebo vodních tocích. Snažili jsme se přispět k debatě, co se stane s množstvím podzemních vod, když se nám vymění smrkové porosty za bukové. Zajímalo nás, co se stane, kdyby se u nás na velkém území tyto porosty vyměnily," řekl vědec Václav Šípek z tohoto ústavu.
Z vědeckého výzkumu vyplynulo, že buky v létě vstřebají více vody než smrky, avšak v zimě zásobují podzemní vody více než smrky. V několika českých přirozených lesích začíná buků přibývat, neboť jim současné klima podle Šípka nahrává více než smrkům. V některých lokalitách proto mohou listnaté lesy začít dominovat. To ale může mít negativní dopad na lesní rozmanitost, míní odborníci.
Listnaté lesy nebo i smíšené porosty se klimatickým změnám umí lépe přizpůsobit. Oproti jehličnanům například podle expertů dobře nakládají s vodou v letních měsících. "Dříve navíc v létě pršelo více, v současné době se srážky přesouvají spíše do zimy, kdy stromy nepotřebují tolik vláhy na ochlazování," řekl Šípek.
"Z hlediska biodiverzity je jasné, že když v přírodě něco převládá, je to na úkor okolí - což mohou být další druhy organismů jako rostliny nebo například hmyz. V posledním desetiletí můžeme pozorovat, jak bukových porostů přibývá, jelikož se jim v nynějším klimatu daří lépe než smrkům," uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Každý druh stromu je podle Hédla stavebním kamenem v ekosystému, který určuje, co bude v okolí růst, prospívat nebo naopak ubývat. Smrk je podle něj v současnosti kvůli klimatickým změnám téměř ohroženou dřevinou. "Bude zřejmě do budoucna vytlačován do hor a vyšších nadmořských výšek, jelikož pro něj jinde nebude místo," dodal.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, následující rok již ustupovala.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Karel Zvářal
23.4.2024 03:58Celkem nedávno se o tom psalo zde: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-v-lese-prsi-dvakrat.nebo-taky-vubec
"...A není bez zajímavosti, že smrky ve smíšených lesích zvládají epizody sucha lépe, než ty v monokulturách. Čím to asi je? Boj o vláhu zde není tak bratrovražedný, ve smíšeném lese se zpravidla dostane na všechny..."
Kombinace SM+BK prosperovala v časech sucha lépe než čisté smrčiny. Říká se, že sebechvála smrdí. Ten článeček nebyl ničím jiným, než příspěvkem v polemice, jak dál s našimi lesy. Zkrátka odpozorovaný fakt.
Odpovědět
"...A není bez zajímavosti, že smrky ve smíšených lesích zvládají epizody sucha lépe, než ty v monokulturách. Čím to asi je? Boj o vláhu zde není tak bratrovražedný, ve smíšeném lese se zpravidla dostane na všechny..."
Kombinace SM+BK prosperovala v časech sucha lépe než čisté smrčiny. Říká se, že sebechvála smrdí. Ten článeček nebyl ničím jiným, než příspěvkem v polemice, jak dál s našimi lesy. Zkrátka odpozorovaný fakt.
Sl
Slovan
23.4.2024 07:10Buk je přizpůsobivější, což se v posledních letech ukazuje celkem jasně. Zvládá ty změny mnohem lépe, je na to ostatně i mnohem lépe adaptovaný. Na druhou stranu by nebylo zrovna šťastné to brát pouze pohledem buk vs smrk, těch druhů stromů je mnohem víc. Monokultura bude vždy náchylnější a v místech, kde by se normálně, tedy přirozeně, nevyskytovala, ještě o to víc.
Odpovědět
MM
Milan Milan
23.4.2024 13:58To jako někdo potřeboval zkoumat vodní režim listnáčů a jehličnanů, resp. stále zelených dřevin v zimě? To snad ví každý záhradkář. Tak trochu by mně zajímalo jak buky v zimě pomáhají zásobovat podzemní vody, kromě minimální spotřeby? Tím, že stále zelené dřeviny potřebují dost vody k udržení zeleně i v zimě a listnáče spí??
Odpovědět
TZ
Tomáš Zaoral
24.4.2024 22:08 Reaguje na Milan MilanVoda stéká po kořenech stromů. Mimo jiné.
Buky mají ve srovnání se smrky hlubší kořenový systém, tim umožňují vodě cestu do větších hloubek. Stromy také pomáhají tvorbě substrátu.
S buky žijí žížaly, které se živí spadaným bukovým listím. Žížaly tvoří taktéž cestu pro vodu a vzduch do substrátu, dokonce tvoří i cesty pro kořeny...
Odpovědět
Buky mají ve srovnání se smrky hlubší kořenový systém, tim umožňují vodě cestu do větších hloubek. Stromy také pomáhají tvorbě substrátu.
S buky žijí žížaly, které se živí spadaným bukovým listím. Žížaly tvoří taktéž cestu pro vodu a vzduch do substrátu, dokonce tvoří i cesty pro kořeny...
Karel Zvářal
28.4.2024 07:31 Reaguje na Tomáš Zaoral1* A nejen to. Bukvice jsou žádaný artikl jako základní potrava pro myšice, norníky a plchy. Hlodavci se též podílejí na systému chodeb= kanálů, kudy se dostává do země voda. Navíc listová hrabanka lépe vodu zadržuje, než sypké jehličí. Von ten mix má opravdu spoustu výhod, to je taková tichá spolupráce.
Odpovědět
MM
Milan Milan
28.4.2024 21:28 Reaguje na Karel ZvářalTo asi nemyslíte vážně, že ne? Když neprší, tak prostě voda není a není co zasáknout. Vysoké a husté smrkové, jedlové i borové lesy vytvářejí a mají zcela odlišné mikroklima dáno už jen tím, že sluneční paprsky se zachytí vysoko nad povrchem a nepronikají až na půdu. Dokonce i vítr je tam daleko mírnější. Většina listnatých lesů nedosahuje vysoké hustoty porostu a ani poloviny výšky jehličnanů. Na růst a tvorbu listů spotřebuje slušný listnáč denně 60 až 100l vody i odpar vody plochou jehličí a listu je neporovnatelný.....
Odpovědět
Karel Zvářal
28.4.2024 21:50 Reaguje na Milan MilanA proč bych to neměl myslet vážně? Postihla bukové lesy kalamita v souvislosti se suchem??? Asi vůbec nechápete princip, který jsem v článku (viz. výše) naznačil. V tu dobu jste byl zřejmě taky "velmi zaneprázdněn", když jste nereagoval, co ?-))
Prostě buk tahá vodu z hloubi, smrk ji potřebuje na povrchu. Když jsou sm v monokultuře nahusto, bijou se o tu samou vodu. Kdežto když ve smíšeném lese natáhne kořeny až k buku, může spotřebovat jeho příděl z povrchové vrstvy!! - to je ten rozdíl sm mono nebo ve směsi s bukem. Buk zase využije tu vláhu pod smrkem, na kterou ten stejně nedosáhne.
A v létě je v bučině větší chládek, než ve smrčině, neb slunko listovím vůbec nepronikne. V zimě může až na zem, to ničemu nevadí, půda je krytá opadankou. Já odpary neměřím, natož abych je někde gůglil. Mě zajímá výsledek, a ten je příznivý pro smíšený porost. Vím, že smrkofily to dráždí, ale osobně dávám tomuto krásnému stromu mnohem větší šance, než se obecně soudí. A to právě kvůli lepšímu využití půdní vláhy.
Odpovědět
Prostě buk tahá vodu z hloubi, smrk ji potřebuje na povrchu. Když jsou sm v monokultuře nahusto, bijou se o tu samou vodu. Kdežto když ve smíšeném lese natáhne kořeny až k buku, může spotřebovat jeho příděl z povrchové vrstvy!! - to je ten rozdíl sm mono nebo ve směsi s bukem. Buk zase využije tu vláhu pod smrkem, na kterou ten stejně nedosáhne.
A v létě je v bučině větší chládek, než ve smrčině, neb slunko listovím vůbec nepronikne. V zimě může až na zem, to ničemu nevadí, půda je krytá opadankou. Já odpary neměřím, natož abych je někde gůglil. Mě zajímá výsledek, a ten je příznivý pro smíšený porost. Vím, že smrkofily to dráždí, ale osobně dávám tomuto krásnému stromu mnohem větší šance, než se obecně soudí. A to právě kvůli lepšímu využití půdní vláhy.
Karel Zvářal
29.4.2024 07:47 Reaguje na Karel ZvářalA ještě jedna výhoda této směsi/kombinace. Pokud v zimě spadne pár mm, hustou korunou smrku ani neprojdou - zachytává ji jako deštník. Zatímco neolistěný buk má větve "do trychtýře", takže voda stéká po kmeni přímo ke kořenům - odkud je může brát i sousední smrk. Nebo naprší až na zem. Smrk potřebuje vydatněší srážky, proto se mu daří ve vyšších polohách. Sázel-li se jinde (nížší polohy), byla vhodná zmíněná kombinace před monokulturou. A o vitalitě/neuschnutí stromu může rozhodnout pár mm rozdílu srážek, což je dobré brát při nových výsadbách v potaz.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.4.2024 16:54 Reaguje na Karel ZvářalNo a jelikož nikdo nereklamuje, že jsem uvedené (poznatky o výhodném využití vláhy ve směsi sm/bk) někde opajcoval, je snad vyvráceno, že to není "článek o ničem", jak to ohodnotil jeden jiráskovský sloupkař. Metrové vrstvy sněhu ve smrčinách patří minulosti, dnes je to boj o každou kapku.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.4.2024 07:02Opět lež. Když jsem vstoupil do smrkového lesa, byla zde cítit vlhkost, to v bukovém ne. Vodu dále odvádíme melioracema a nikdo se nesnaží to zastavit, tak nevím asi jí je dost a jen bylo potřeba odstranit smrk. Mimochodem buky svalí vítr dříve než smrk. Pokud se dobře pěstoval smrk vydržel hodně, nesměli se otvírat stěny. Buk pokud se nenechala velká koruna a hluboká, což ukazuje šíři kořenů tak vydrží, ale pak je jen na palivo, krov z něj neuděláte, nojo ten dovezem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.4.2024 07:51 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK1**.
Nerozumím tvrzení, že buk a smrk (na těžbu) prosperují vedle sebe na stejných stanovištích. Nevšimla jsem si toho ani na Vysočině na chudých podzolech, kde buk vypadá jako ovocnáč, ani v Jeseníkách.
Odpovědět
Nerozumím tvrzení, že buk a smrk (na těžbu) prosperují vedle sebe na stejných stanovištích. Nevšimla jsem si toho ani na Vysočině na chudých podzolech, kde buk vypadá jako ovocnáč, ani v Jeseníkách.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.4.2024 09:15 Reaguje na Jarka O.Máte pravdu, buk se u nás používal jen na zpevnění porostů, byl většinou pěstován z kotlíků uměle vysazených a o dvacet až třicet let dříve. Zůstali pouze jednotlvci a ty zajišťovali stabylitu porostu a opadem zlepšovali půdu. Ale museli to být pořádný jabloně jinak se vyvrací. Příklad jsem viděl v Železných horách, kde po odkácení porostů popadaly buky možná dvěstě až třista let staré buky. Ono to bylo trochu jinak. Dříve byla hlavní dřevina jedle a ta měla zdravotní problém již v 19století a Německá šedá ekonomika zavedla smrk. To napsal jeden profesor z První republiky, PAMATUJI SI ONEN VÝROK, ale nemohu najít tu knihu, kde jsem to četl. Smrkový les byl již les hospodářský a proto tu byl lesník, který se měl starat, nyní u LČR opět Německý název revírník, ale výmluva na změnu klimatu a když řeknete, že jsem viděl, že to způsobil stát, tedy LČR, tak se vymluví na výběrové řízení...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.4.2024 11:50 Reaguje na Jarka O.Vysočína 49.3692097N, 15.2981836E
49.3745367N, 15.3004636E
...
Gesenke 49.3692097N, 15.2981836E
49.9173828N, 17.1576250E
Vitální prales 49.2631219N, 18.1602456E
Asi jste byli celý život uvázaní, jak pes u boudy.-)
Odpovědět
49.3745367N, 15.3004636E
...
Gesenke 49.3692097N, 15.2981836E
49.9173828N, 17.1576250E
Vitální prales 49.2631219N, 18.1602456E
Asi jste byli celý život uvázaní, jak pes u boudy.-)
JS
Jarek Schindler
24.4.2024 11:50 Reaguje na Jarka O.Máte pravdu. Vtroušený smrk nebo jednotlivé smrky v nízkém zastoupení většinou v bučině nedožijí mýtního věku. Je také rozdíl v pěstování. Zatím co u smrku pro jeho lepší stabilitu je záhodno držet korunu co nejdéle pokud možno co nejníže zelenou ( to znamená větší spon a silnější zásah již v prořezávkách) je buk nutné pěstovat v podstatně větší hustotě. Tedy zásahovat pouze do nadúrovně a netvárných jedinců. Pokud se buk otevře stejně jako smrk jsou z něj časem právě ty košaté "jabloně".
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.4.2024 07:10Je zvláštní, že víme jak se ony porosty chovají při nakládání s vodou. Nojo, ale to je blbost, že, je jim amx. pět let a na Opavsku, kde se ničili porosty dříve, nechal se kůrovec namnožit, tak to jsou porosty kolem osmnácti let a ty těžko ukáží jak to bude. Učme se od našich předků, my měli velice vzdělaný lesníky, kteří prošli praxí a takovíhle keci, no nevím, to by je trefilo. Prostě částečně se vše ukáže až v 30 letých porostech, ale ne prořezávky podle LČR a pak i probírky, to opravdu ne, zde opravdu dochází k velkému odpařování. To věděli i za Marie Terezie, museli být mnohem větší sucha. Neví, ale dnešní věda se dělá podle toho co chce ten kdo je platí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.4.2024 09:52Opakovaně uvedu příklad z praxe, jak vypadá osluněný svah porostlý bukem
a nebo naopak smrkem v zimě a hlavně na jaře. Pod stromy bez listí(buky)
slunce roztápí sníh na zmrzlé půdě a voda odtéká dolů ( převažuje dnes
začátek zimy s holomrazy a se zmrzlou půdou před sněžením). Pod smrky je
ta půda ještě často rozmrzlá(ve smrčině je tepleji)a voda zasakuje a nebo
sníh ve stínu taje pomaleji a zasakuje kolem kmenů, které jsou teplejší
než okolí a rozmrzá kolem nich dříve půda. Při prudké oblevě je to u buku doslova fičák a les je bez sněhu a taky vody velmi rychle. Naopak v lese
smrkovém leží ve stínu sníh daleko déle. Změnou lesů na listnaté si tak
zahráváme s rychlým táním sněhu a nevyužitím zimních srážek. Navíc tak jako nebyl smrk vhodný do každé lokality, tak k tomu není vhodný buk, či jiné listnáče. U malých stromků to ještě není tak akutní, ale později se teprve ukáže, zda se "vědci" poučili v praxi a "nevyzkoumali" to jen v kanceláři.
Mi už to je celkem putna a mohlo by mi to být zcela ukradené, ale nechápu,
když se pokusy dělají hurá způsobem na celém území místo pokusných lesů
někde v malém. To jsou si ti "vědci" opravdu tak jisti svojí teorií?
Odpovědět
a nebo naopak smrkem v zimě a hlavně na jaře. Pod stromy bez listí(buky)
slunce roztápí sníh na zmrzlé půdě a voda odtéká dolů ( převažuje dnes
začátek zimy s holomrazy a se zmrzlou půdou před sněžením). Pod smrky je
ta půda ještě často rozmrzlá(ve smrčině je tepleji)a voda zasakuje a nebo
sníh ve stínu taje pomaleji a zasakuje kolem kmenů, které jsou teplejší
než okolí a rozmrzá kolem nich dříve půda. Při prudké oblevě je to u buku doslova fičák a les je bez sněhu a taky vody velmi rychle. Naopak v lese
smrkovém leží ve stínu sníh daleko déle. Změnou lesů na listnaté si tak
zahráváme s rychlým táním sněhu a nevyužitím zimních srážek. Navíc tak jako nebyl smrk vhodný do každé lokality, tak k tomu není vhodný buk, či jiné listnáče. U malých stromků to ještě není tak akutní, ale později se teprve ukáže, zda se "vědci" poučili v praxi a "nevyzkoumali" to jen v kanceláři.
Mi už to je celkem putna a mohlo by mi to být zcela ukradené, ale nechápu,
když se pokusy dělají hurá způsobem na celém území místo pokusných lesů
někde v malém. To jsou si ti "vědci" opravdu tak jisti svojí teorií?
BM
Břetislav Machaček
25.4.2024 10:03 Reaguje na Břetislav MachačekNavíc dodám pouze to, že využití většiny listnáčů je pro stavebnictví nulové a i jinde se uplatní mizerně. V minulosti složily listnáče k výrobě dřevěného uhlí pro hutě a sklárny a
taky topiva pro hrady a zámky. To nahradilo uhlí a naopak lidé potřebovali smrk pro jiné využití, než ho pouze spalovat. No a
dnes potřeba dřeva klesá, protože ho nahrazují plasty a jediné
ekonomicky výhodné využití bude asi energetika. Pro ni je celkem
jedno z čeho ta štěpka je a odtud věje vítr náletů a bezzásahu.
Tyto EKOlesy co dvacet let semele štěpkovač a majitel zhodnotí
les 3x za život a nikoliv pouze 1x jako u pěstování kulatiny pro
pilu. Budou to taková kukuřičná pole pro energetiku z podřadných
dřevin bez sázení, prořezávek a jiných lesnických zásahů.
Odpovědět
taky topiva pro hrady a zámky. To nahradilo uhlí a naopak lidé potřebovali smrk pro jiné využití, než ho pouze spalovat. No a
dnes potřeba dřeva klesá, protože ho nahrazují plasty a jediné
ekonomicky výhodné využití bude asi energetika. Pro ni je celkem
jedno z čeho ta štěpka je a odtud věje vítr náletů a bezzásahu.
Tyto EKOlesy co dvacet let semele štěpkovač a majitel zhodnotí
les 3x za život a nikoliv pouze 1x jako u pěstování kulatiny pro
pilu. Budou to taková kukuřičná pole pro energetiku z podřadných
dřevin bez sázení, prořezávek a jiných lesnických zásahů.
Jakub Graňák
25.4.2024 22:23 Reaguje na Břetislav MachačekJak nám budou tyto vaše "poznatky" platné, v situaci kdy celkový objem vody dopadajicí na naši zemičku v podobě sněhu soustavně klesá, by jste vysvětlit nechtěl?
Nejzásadnějším faktorem ovlivňujícím rychlost tání sněhu jsou dešťové srážky... dešťové srážky - ty, kterých v zimních obdobích přibývá... přesně ty srážky, které razantně zvyšují rychlost tání sněhu a způsobují povodňové stavy...
Vysvětlení pro dementy: "Víš, sluníčko není až takovej problém, nejhorší je když do toho chčije."
Odpovědět
Nejzásadnějším faktorem ovlivňujícím rychlost tání sněhu jsou dešťové srážky... dešťové srážky - ty, kterých v zimních obdobích přibývá... přesně ty srážky, které razantně zvyšují rychlost tání sněhu a způsobují povodňové stavy...
Vysvětlení pro dementy: "Víš, sluníčko není až takovej problém, nejhorší je když do toho chčije."
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
26.4.2024 08:19 Reaguje na Jakub GraňákVše je jednoduché. Voda je dál odváděná v melioracích a asi tak 80 % jsou v trubkách. Odvádí se již víc jak čtyřicet let. Trofám si říci, že v devadesátých letech se dělali důkladněji. Pak přišli těžké stroje a ty dusají půdu a do té se těžko něco vsákne. Rád bych řekl k tomu sněhu. Když napadl sníh a bylo umrzlo, veškerá voda odtekla. Deště, které jsou v současné době přinesou mnohem víc vody, ale bohužel je meliorace z 80 % odvedou. Lesy tento stát nařídil odstranit, kůrovec a LČR. Kde se voda zadrží? Začli vrty a to bude konec vody, bude to pár let trvat, ale zničí ji. Chtěli řešit toto přehradami, ale!Jak tuto vodu dostanou na pole, další náklady. Dotace na nové prvky na zadržování vody. Jak je zbudovat, jsou tyto plochy něčí, někoho by to poškodilo. Neumím si představit jak by chtěli obnovit studánky, které projeli příkopem a odvedli vodu. Tam, kdysi jezdili koně a pak lehké traktory a co nešlo udělali ruční sekačky, kdo by to dnes dělal a ony lehké traktory nejsou. Vždyť mi přišli o světový traktor ZETOR a dnes je z něj konkurence těžkého stroje západu, prostě lokomotiva. Podívejte se co tahaji. Za další. Stromy a keře jsou v zemědělství nežádoucí a právě tyto dokázali částečně udržet vláhu. Zamědělci zastávkovali a tohle vyhráli s tím o čem stávka byla, likvidaci vody a zeleně dostali jako přídavek. Ony se ty zimy vrátí, takto jak to vypadá dnes již dávno bylo. Ale tehdy zemědělci ač chudí a vše dělali ručně, tak si vážili všeho okolo sebe. Třeba ptáci byle boží lichva, dnes je vše otrávené. Prostě dnes voda překáží a ti co na ní jsou nejvíc závislí jí dál ničí a odvádějí. Zapoměli, že tu nejsou jen dnes, ale většina má rodinu a měli by myslet na naše nástupce. K p.Macháčkovi. Máte pravdu bude to jak ve Finsku. Ale stále doufám, že se páni proberou. Les ale není záležitost jedné generace, ale dvou až tří. Co zasadim ve 20 letech moji nasledníci sklidí min v padesáti letech, ale spíš až další generace. Ale tak to bylo vždy. Jen dnes ještě právě u LČR jsou novodobé pěstební zásahy, kdy se stromy nesmí dotýkat jeden druhého, čímž urychlují odpařování. Viděl jsem jedličky takto prořezané, sázeli se za mě a nyní jsou žluté a na umření. Co chceme, když nás ovlivňují jen peníze a ne život. Po nás potopa!!!!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.4.2024 10:08 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKK odvodnění lesů přispívají i vrstevnicové cesty a
silnice, které rozřízly svahy svými zářezy, kterými
voda z masivu půdy rychleji odtéká. Každý svah, je dnes plný zářezů a voda jimi frčí do údolí. Orba
pole po vrstevnici vodu zadržuje, ale vrstevnicové lesní cesty svahy odvodňují. Je to hezky vidět po
dešti, jak ze stržených svahů nad cestami pryští
pramínky vody a pádí po cestě dolů do údolí.
O těch plánech udělat z lesů plantáže na štěpku vím
své ze záměrů jednoho zdejšího zbohatlíka, který se
už tetelí radostí, že dojde na privatizaci lesů v
majetku státu a už má vyhlídnuté rovinaté lesy k
produkci štěpky, kterou bude krmit teplárny, jež
budou muset z uhlí přejít na obnovitelná paliva.
Vidí v tom výbornou investici a nějaký les je mu
ukradený, protože to bude energetická plantáž se
samovýsevem, výmladky a jinými plundr zvěrstvy propagovanými v poslední době. Mluví o tom zcela
nepokrytě, že je to lobby s vědci a ochranáři
zainteresovanými na ovlivnění veřejnosti, že toto
je ten správný směr pro naše lesy. Pár pralesů a
NP bez zásahů bude úlitba ochranářům, kteří budou
naopak tolerovat a propagovat samovýsevy určené
pro seštěpkování. Odtamtud ty větry samovýsevů,
bezzásahů, výmladků a obnovitelných paliv foukají!
Odpovědět
silnice, které rozřízly svahy svými zářezy, kterými
voda z masivu půdy rychleji odtéká. Každý svah, je dnes plný zářezů a voda jimi frčí do údolí. Orba
pole po vrstevnici vodu zadržuje, ale vrstevnicové lesní cesty svahy odvodňují. Je to hezky vidět po
dešti, jak ze stržených svahů nad cestami pryští
pramínky vody a pádí po cestě dolů do údolí.
O těch plánech udělat z lesů plantáže na štěpku vím
své ze záměrů jednoho zdejšího zbohatlíka, který se
už tetelí radostí, že dojde na privatizaci lesů v
majetku státu a už má vyhlídnuté rovinaté lesy k
produkci štěpky, kterou bude krmit teplárny, jež
budou muset z uhlí přejít na obnovitelná paliva.
Vidí v tom výbornou investici a nějaký les je mu
ukradený, protože to bude energetická plantáž se
samovýsevem, výmladky a jinými plundr zvěrstvy propagovanými v poslední době. Mluví o tom zcela
nepokrytě, že je to lobby s vědci a ochranáři
zainteresovanými na ovlivnění veřejnosti, že toto
je ten správný směr pro naše lesy. Pár pralesů a
NP bez zásahů bude úlitba ochranářům, kteří budou
naopak tolerovat a propagovat samovýsevy určené
pro seštěpkování. Odtamtud ty větry samovýsevů,
bezzásahů, výmladků a obnovitelných paliv foukají!
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
26.4.2024 17:06 Reaguje na Břetislav MachačekNakonec možná ona ůmyslně vyvolaná kalamita jeurčena na privatizaci lesů, tedy rozkradení. U nás všude je po lese, ale dnes celý den vozí silnou kulatinu na Čáslav a zdravou bez kůrovce. To je děs. S vodou máte pravdu, trochu se vše zatáhlo při rychlém zarůstání buření. Mimochodem, nedávno jeden pilař, prý lesník a známý myslivec, řekl, že zásluhou kůrovce zbohatl, udělalo se mi zle.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.4.2024 17:11 Reaguje na Břetislav MachačekCo je? Žádní nedouci, hlupáci a sudetští zlatokopové? Jsem vás trefil přímo mezi parohy...
Mimochodem zkuste se poptat toho vašeho pilaře kolik koštuje řezivo dubu, buku, javoru, jasanu, třešně... docela raketa na dřevo s mizerným uplatněním, což? Pokud by jste snad měl tendenci kvákat něco o nedostupnosti pro "široké masy" tak zkuste zapátrat ve své děravé paměti kolik stál za bolšána nábytek z dřevotřísky... poněvadž to byl jediný "dostupný" sortiment pokud člověk nedědil po prarodičích
Odpovědět
Mimochodem zkuste se poptat toho vašeho pilaře kolik koštuje řezivo dubu, buku, javoru, jasanu, třešně... docela raketa na dřevo s mizerným uplatněním, což? Pokud by jste snad měl tendenci kvákat něco o nedostupnosti pro "široké masy" tak zkuste zapátrat ve své děravé paměti kolik stál za bolšána nábytek z dřevotřísky... poněvadž to byl jediný "dostupný" sortiment pokud člověk nedědil po prarodičích
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
26.4.2024 17:25 Reaguje na Jakub GraňákAno pravda je dřevo těchto dřevin, ale musí být kvalitní. Byl jsem v Bílých Karpatech a zde je velice kvalitní dřevo, ale u nás ne, nebo jen trochu lepší cena hlavně u dubu. Ale Macháček mluví o dřevinách určených na štěpku, tím nám bude chybět ono řezivo třeba na ten nábytek. I dnes najdete málo dřevěného nábytku, je vše z dřevotřísky. Za komunistů mám po rodičích kredenc a je ze dřeva. Měli i postel ze dřeva, z šedesátých let. Právě z komunistické ery jsme měly nádhernou zásobu dřeva, to dnes zničili.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.4.2024 17:52 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo nevím, moji rodiče měli veškerý nábytek z dřevotřísky a těch pár kousků nábytku z masivu byl po prarodičích... holt naše zkušenost se v tomto liší. Mojí drahé polovičky prarodiče měli taky nábytek z masivu, byli to však na tu dobu velmi dobře situovaní občané - stavební inženýr a učitelka
Odpovědět
Jakub Graňák
26.4.2024 17:01 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKSe docela divím, že Vás tu mistr (níže) nenazval nedoukem a nevím čím ještě, když mu to samé ohledně vysoušení krajiny "melioracema" vtloukám do řepy už pěkných pár let, to samo o přehradách...
U nás je docela dost zaniklých malých vodních ploch mimo ornou i les a ještě k tomu i na státním... stačí jenom vybagrovat a opravit stavidla, ale to bude muset být ještě hůř, aby se "kompetentní" probrali.
Váš optimismus, co se týče návratu sněhových srážek, nesdílím - cykly střídání teplejších a sušších period s chladnějšími a vlhčími v rámci interglaciálu trvají staletí... na to je třeba se adaptovat.
Ve finále mi nepříjde, že se děje něco kdovíjak hrozného, posouvají se vegetační stupně - ve zkratce: nebude smrk, bude dub
Odpovědět
U nás je docela dost zaniklých malých vodních ploch mimo ornou i les a ještě k tomu i na státním... stačí jenom vybagrovat a opravit stavidla, ale to bude muset být ještě hůř, aby se "kompetentní" probrali.
Váš optimismus, co se týče návratu sněhových srážek, nesdílím - cykly střídání teplejších a sušších period s chladnějšími a vlhčími v rámci interglaciálu trvají staletí... na to je třeba se adaptovat.
Ve finále mi nepříjde, že se děje něco kdovíjak hrozného, posouvají se vegetační stupně - ve zkratce: nebude smrk, bude dub
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
26.4.2024 17:18 Reaguje na Jakub GraňákAno souhlasím. Víte u nás je taky hodně zaniklých vodních ploch. Hledal jsem proč tu bylo tolik rybníků a našel. Mělo to být za Marie Terezie, kde bylo velké sucho a vše co mohlo zadržet vodu bylo preferováno a sedláci dostali i něco jako podporu. Již při pozemkové reformě za první republiky se vše rušilo a zde vznikaly louky. Na některých místech byly nad sebou třeba čtyři až pět rybníků. U nás ve vsi se říká dodnes pod vsí v rybníkách. Skoušel jsem u nás u čtyř obcí spočítat kolik je nyní rybníků a napočítal jsem včetně ve vsi patnáct, ale před likvidací jich bylo třicet osm a v lesích, tak kolem čtyřiceti a to bylo plno močálů, zamokřených luk. Kousek v jednom lese měli stavidla, když bylo moc vody, tak ho otevřeli a při suchu zavřeli. Těch stavidel bylo mnoho, dnes nic nenajdete. Naši předci si vody vážili!!! Pak byli teprv peníze.... Měli přeci děti a ty chtěli též žít.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.4.2024 17:46 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKDrobná historka dokreslující tuzemský "boj" s vysycháním krajiny: Kámoš starostuje ve vedlejší dědině - už dvanáct let vede papírovou válku protože se rozhodli (v referendu), že na obecním vybudují hektarový rybník. Přítok, plocha a veškeré ostatní náležitosti jsou v cajku a přesto řízení trvá, že dřív všichni zůčastnění zemřou stářím, než se kopne do země.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
27.4.2024 23:48 Reaguje na Jakub GraňákJe z toho smutno, ale je to tak. Možná schválně? Co když tam chce developer něco postavit a voda překáží. Vím je to hroznej blábol, ale... Sucho je taky kšeft.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.4.2024 07:29 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKKdepak, jde čistě o zdlouhavost a nepružnost schvalovacího procesu, zhruba před vděma rokama mi říkal, že už jim chybí jenom poslední razítko...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.4.2024 09:44 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKVíte ono za Marie Terezie nebyl nový rybník
problémem i proto, že v případě protržení
hráze bylo viníkem počasí a "boží trest".
Dnes to začíná souhlasem vlastníků pozemků
v ploše rybníka, v jeho okolí a i pod ním.
Pak přijde ke slovu vodoprávní úřad, který
stanoví manipulační řád na toku tak, aby rybník nevzal toku všechnu vodu. Pak přijde statik a spočítá pevnost hráze a způsob plnění a vypouštění rybníka. Stačí jedno zamítavé
stanovisko a nestavíte. Pak je dobré rybník
pojistit pro případ protržení, protože boží
trest už majitelé nemovitostí poškozených
vodou z rybníka neuznávají. Proto mnozí buď
neobnovují rybníky, které kdysi fungovaly
bez všech těch povolení a nebo to dělají na
černo, což se může prodražit. Ruku na srdce,
v mém okolí kdysi tekl potok a na něm byl
jeden selský rybník. Za sucha vzal potoku
všechnu vodu a chalupníci po proudu proklínali
sedláka, že jim ukradl vodu. Dnes jsou nad
bývalým selským rybníkem dva nové na černo
a ty zase ukradly vodu jemu. Není možné mít
někde kaskádu rybníků, když je nestačí tok
doplňovat tak, aby tekl i on pod nimi dál.
Představte si, co by konkrétně řekli Poláci,
když bychom zadrželi všechnu vodu z Odry a
za hranicí by tekla pouze po dešti. Mánie
zadržet veškerou vodu i v době sucha je
zcestná a nádrže mají zadržovat pouze vodu
nadbytečnou(povodňovou) a s ní dotovat tok
a jeho zvodeň tak, aby nevysychal. Meliorace
mnozí dodnes nepochopili, že mají dvojí význam a to jak odvodnit, tak zavodnit pozemky za
sucha. Trvale zavodněný mokřad už povodeň
nezadrží, ale nádrž s retenčním prostorem ano.
Pokud bude extrémní sucho, tak vyschne i ten
mokřad a jako biotop bude pro jeho obyvatele
pastí, kde uhynou a nebo budou predátory uloveni. Takže laický pohled na vodní stavby
je velice často naivní a bez výše uvedených
podmínek jsou zbytečné, ba přímo škodlivé.
Prosím tedy brzdit kritiku předků, proč ty
rybníky vysušili, protože v suchých periodách
v průběhu staletími neměly ty rybníky dost vody a efektivnější je bylo přeměnit na louku
a nebo dokonce pole jako v mém okolí, kde tak
dopadla jedna z velikých rybničních soustav
na Severní Moravě. Přišli jsme tak už v 19.
století o cca 2000 ha rybníků napájených Olší.
Při jejím současném průtoku pochybuji, zda by
její voda stačila pouze na odpar z té plochy
a co by na to řekli Poláci, že k nim neteče
řekou ani kapka vody.
Odpovědět
problémem i proto, že v případě protržení
hráze bylo viníkem počasí a "boží trest".
Dnes to začíná souhlasem vlastníků pozemků
v ploše rybníka, v jeho okolí a i pod ním.
Pak přijde ke slovu vodoprávní úřad, který
stanoví manipulační řád na toku tak, aby rybník nevzal toku všechnu vodu. Pak přijde statik a spočítá pevnost hráze a způsob plnění a vypouštění rybníka. Stačí jedno zamítavé
stanovisko a nestavíte. Pak je dobré rybník
pojistit pro případ protržení, protože boží
trest už majitelé nemovitostí poškozených
vodou z rybníka neuznávají. Proto mnozí buď
neobnovují rybníky, které kdysi fungovaly
bez všech těch povolení a nebo to dělají na
černo, což se může prodražit. Ruku na srdce,
v mém okolí kdysi tekl potok a na něm byl
jeden selský rybník. Za sucha vzal potoku
všechnu vodu a chalupníci po proudu proklínali
sedláka, že jim ukradl vodu. Dnes jsou nad
bývalým selským rybníkem dva nové na černo
a ty zase ukradly vodu jemu. Není možné mít
někde kaskádu rybníků, když je nestačí tok
doplňovat tak, aby tekl i on pod nimi dál.
Představte si, co by konkrétně řekli Poláci,
když bychom zadrželi všechnu vodu z Odry a
za hranicí by tekla pouze po dešti. Mánie
zadržet veškerou vodu i v době sucha je
zcestná a nádrže mají zadržovat pouze vodu
nadbytečnou(povodňovou) a s ní dotovat tok
a jeho zvodeň tak, aby nevysychal. Meliorace
mnozí dodnes nepochopili, že mají dvojí význam a to jak odvodnit, tak zavodnit pozemky za
sucha. Trvale zavodněný mokřad už povodeň
nezadrží, ale nádrž s retenčním prostorem ano.
Pokud bude extrémní sucho, tak vyschne i ten
mokřad a jako biotop bude pro jeho obyvatele
pastí, kde uhynou a nebo budou predátory uloveni. Takže laický pohled na vodní stavby
je velice často naivní a bez výše uvedených
podmínek jsou zbytečné, ba přímo škodlivé.
Prosím tedy brzdit kritiku předků, proč ty
rybníky vysušili, protože v suchých periodách
v průběhu staletími neměly ty rybníky dost vody a efektivnější je bylo přeměnit na louku
a nebo dokonce pole jako v mém okolí, kde tak
dopadla jedna z velikých rybničních soustav
na Severní Moravě. Přišli jsme tak už v 19.
století o cca 2000 ha rybníků napájených Olší.
Při jejím současném průtoku pochybuji, zda by
její voda stačila pouze na odpar z té plochy
a co by na to řekli Poláci, že k nim neteče
řekou ani kapka vody.
Jakub Graňák
29.4.2024 19:43 Reaguje na Břetislav MachačekBNa tohle odpovězte pindale:
Jak nám budou tyto vaše "poznatky" platné, v situaci kdy celkový objem vody dopadajicí na naši zemičku v podobě sněhu soustavně klesá, by jste vysvětlit nechtěl?
Nejzásadnějším faktorem ovlivňujícím rychlost tání sněhu jsou dešťové srážky... dešťové srážky - ty, kterých v zimních obdobích přibývá... přesně ty srážky, které razantně zvyšují rychlost tání sněhu a způsobují povodňové stavy...
Vysvětlení pro dementy: "Víš, sluníčko není až takovej problém, nejhorší je když do toho chčije."
Odpovědět
Jak nám budou tyto vaše "poznatky" platné, v situaci kdy celkový objem vody dopadajicí na naši zemičku v podobě sněhu soustavně klesá, by jste vysvětlit nechtěl?
Nejzásadnějším faktorem ovlivňujícím rychlost tání sněhu jsou dešťové srážky... dešťové srážky - ty, kterých v zimních obdobích přibývá... přesně ty srážky, které razantně zvyšují rychlost tání sněhu a způsobují povodňové stavy...
Vysvětlení pro dementy: "Víš, sluníčko není až takovej problém, nejhorší je když do toho chčije."
Masunta nejosvícenější
29.4.2024 05:45Agresivní smrk postupně vytlačuje žádané listnáče, například buk.Rychle naroste a to mnohé vlastníky lesa láká k výsadbě.Buk když pokácíte, pařez obroste podrostem, který se dá také průmyslově využít. Sušší klima neumožňuje smrku vytvořit dostatek mízy, kterou by zaplnil chodbičky škůdců ve svém těle a tak je vystrnadil. Ale jsou různé druhy smrku. Původní druh na Šumavě byl podsaditější, odolnější vůči škůdcům a polomům.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
29.4.2024 06:48 Reaguje na Masunta nejosvícenějšíNemáte pravdu. Smrk opravdu napadá kůrovec ve velké míře. Stačilo přiřadit paseku k porostu a otevřít stěnu, stromy jsou nepřipravené a částečně oslabené, větve přilákají kůrovce z velké dálky, nejen větve , ale i vršky. Bukový pařez neobroste , to co je vidět jako obrost je možná zmlazení, kde se semínko uchytilo při pařezu a po odkrytí dostane světlo a může růst. Dub, lípa a jiné ovšem mají pařezový výmladek. To smrk neumí. Jinak smrky prošly mnohem větším suchem než bylo v 2015. Vemte si rok 1947 vysychali studně a to vjsme v období, kdy jsou všude meliorace a další přibývají, to být v 1947 tak tu je poušť a smrk přežil. Není to divné. Je to jednoduché, již několikrát jsem upozornil, že stát na nás chce dodržování zákonů a sám je porušuje, zde vinu nese LČR. Pozor, revírník musí být sticha, mají rodiny a pokud se ozve letí, takoví nacistický způsob jednání....
Odpovědět
