http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-volne-zijici-zvirata-putuji-z-venkova-do-amsterodamu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Volně žijící zvířata putují z venkova do Amsterodamu

24.11.2016 13:28 | PRAHA (ČTK)
Podle expertů se dnes nizozemská metropole může pochlubit mnohem širší biodiverzitou, než nabízí rovinatý a monotónní venkov Nizozemska.
Podle expertů se dnes nizozemská metropole může pochlubit mnohem širší biodiverzitou, než nabízí rovinatý a monotónní venkov Nizozemska.
Foto | _dchris / Flickr
Tuleni, kteří vystrkují nos z vod malebných amsterodamských kanálů? Podle expertů se dnes nizozemská metropole může pochlubit mnohem širší biodiverzitou, než nabízí rovinatý a monotónní venkov Nizozemska, píše agentura AFP.
 

V Amsterodamu s jeho 800.000 obyvateli a miliony turistů žije na nejrůznějších místech nejméně 10.000 živočišných druhů. Jsou tu savci, jako je hraboš severský, veverka červená, liška a pták moták pochop, ale také nové druhy netopýrů a motýlů a od roku 2012 dokonce i tuleň.

Tuleň obecný se skvrnitým tělem připlouvá do amsterodamských kanálů ze Severního moře. Ti, kdo mají štěstí, mohou někdy pozorovat i šedého tuleně, který je větší a má šedé a bílé skvrny, a někdy dokonce i sviňuchu.

Jen v metropoli, která má sedm různých biotopů, žije čtvrtina všech živočišných druhů zjištěných na území Nizozemska. Z nich je 300 chráněno.

"Biodiverzita v Amsterodamu se v posledních desetiletích značně rozrostla, na rozdíl od celostátní a mezinárodní tendence," uvádí radnice metropole na svých internetových stránkách. A to do té míry, že je dnes mnohem větší než na venkově, uvádí Geert Timmermans, šéf projektu Architektura krajiny a ekologie.

V městském prostředí stejně jako jinde se rovněž projevuje příroda. "Přizpůsobuje se a využívá nových příležitostí," konstatuje Jelle Reumer, bývalý ředitel muzea přírodních dějin v Rotterdamu a profesor paleontologie v Utrechtu.

Některé živočišné druhy se vyvíjejí, jiné jsou ohroženy vyhynutím. A v podstatě, byť je vymírání pand nebo nosorožců smutné, to není pro ekosystém žádný problém, prohlašuje s vědomím, že to může některé lidi šokovat.

"Je normální, že živočišné druhy vymírají. V celé geologické historii bylo více vyhynulých druhů než je dnes živých druhů. Každý druh je výsledkem jisté evoluce, která může trvat milion let," říká.



V budoucnosti by měly ve městech vznikat mnohé druhy, z hlediska geologického času ještě velmi mladé," zdůrazňuje Reumer.

Budovy nahradily holubům útesy a v teple města, kde je až od deset stupňů tepleji, se daří smokvoním a jednomu druhu kobylek, dodává.

Někteří experti však popírají, že by města nabízela bohatší přírodu než venkov. "Biodiverzita je složitý pojem: v arktickém regionu je slabší než v tropických lesích, ale je jedinečná. Stejně to platí o městu i o venkovu," zdůrazňuje Martin Poot z nizozemského státního statistického úřadu.

Podle nizozemské odbočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jsou v osídlených oblastech škody, které napáchají lidé, zřejmě menší: živočišná populace od 90. let ve městech klesla o 30 procent, zatímco na venkově o 40 procent.

Na venkově vyvolalo průmyslové zemědělství ve velkém rozsahu od 60. let vyhynutí dvou třetin volně žijícího ptactva, vzácně se dnes už jen vyskytuje jeřáb, vodouš či skřivan.

Lidé mění venkov v zemědělskou poušť tvořenou kukuřicí, kravami a jedním druhem trávy, ničí přirozené prostředí znečišťováním a nadměrným využíváním zdrojů, zdůrazňuje Reumer.

Podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN) je dnes téměř 24.000 živočišných druhů ohroženo vyhynutím. Pokud jde o jednotlivé druhy, je to každý čtvrtý savec, každý osmý pták a každý třetí obojživelník.

"Člověk je jediným druhem, který může přemýšlet o tom, co se děje. Ještě není pozdě," připomíná Reumer.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist