Antarktidu trápí ekologický problém: nafta a odpady, zanechané vědci a turisty

Antarktida už dávno není člověkem nedotčené území. Naopak. Nejkřiklavějším příkladem je ostrov krále Jiřího, na kterém je několik stálých vědeckých základen a malé letiště. Rýhy po stopách automobilů, vytlačené do tenké vrstvy vegetace, se táhnou kilometry a kilometry. Chaty a zbytky vědeckého vybavení pomalu podléhají zubu času. Hromady odpadů, často obsahující i nebezpečné složky, prázdné barely od pohonných hmot nebo baterie, se povalují volně v přírodě. Pobřežní vody a pláže u vědeckých stanic jsou pokryté lesklým filmem ropných látek – jako důsledek ledabylého nakládání s pohonnými hmotami na základnách.

„V Antarktidě máme vážný problém s odpady,“ říká Hans-Ulrich Peter z Friedrich Schiller University v německé Jeně, hlavní z autorů vědecké studie o dopadech lidského působení v oblasti. Nejhorší situace je podle výzkumníků na ostrově krále Jiřího, který leží asi 120 kilometrů od samotné antarktické pevniny. Na tamním poloostrově Fildes pravidelně provádějí vědci své výzkumy od roku 1983 a bylo zde možné pečlivě zdokumentovat změny životního prostředí.

„Poloostrov Fildes je jednou z největších ploch Antarktidy bez sněhové pokrývky a s relativně vysokým stupněm biodiverzity,“ vysvětluje Hans-Ulrich Peter, proč je toto místo oblíbené jako stálá základna mnoha vědeckých výprav a také jako cíl pro turisty. Na poloostrově je šest stálých základen včetně přistávací plochy pro letadla. To vše nahuštěno na relativně malé ploše. Jde o jakýsi logistický terminál věděckého výzkumu Antarktidy. Což má samozřejmě své dopady na přírodu.

Vědci z jenské university upozorňují na to, že Antarktidu neohrožují jen globální změny klimatu. Během posledních třiceti let se do ní na lokální úrovni obtisklo i působení vědeckých a turistických výprav. „Místní klimatické podmínky jsou velmi tvrdé a vegetace je velmi zranitelná. K její obnově dochází opravdu velmi pomalu,“ říká Christina Braunová, členka týmu, který o stavu kontinentu podal zprávu.

Braunová se na poloostrov krále Jiřího vypravila za svůj vědecký život celkem sedmkrát. „Stopy po automobilech zůstávají v porostu viditelné i po desítkách let,“ říká Braunová. Ohrožením jsou i lidmi zavlečené rostliny, hmyz a zvířata, špatně čištěné odpadní vody, zbytky zařízení z vědeckých experimentů nebo budování silnic mezi jednotlivými základnami.

Podle vědců se tlak na místní prostředí během let stupňuje a trend zřejmě bude pokračovat. Vědci z německé Jeny navrhují, aby se poloostrov Fildes stal chráněnou oblastí (Antarktic Specially Managed Area). Jde o administrativní označení lokality, který však dává nástroje na vyvážení vědeckých a turistických zájmů a zájmů ochrany přírody. Hans-Ulrich Peter je však skeptický k tomu, že se nějaká ochrana lokality podaří na mezinárodní úrovni dohodnout.

---

reklama

---