Ve třech maďarských obcích žije více sýčků než v celém Česku. Prospívá jim tradiční hospodaření
31.3.2025 09:15 | PRAHA
(Ekolist / s využitím TZ AVČR)
V noci lze sýčky poznat podle jejich pronikavého volání, které zní jako „kú-ik“ nebo „kú-vít“. V minulosti byli sýčci často spojováni s pověrami a považováni za posly špatných zpráv, ale ve starověkém Řecku byli uctíváni jako posvátní ptáci bohyně Athény. Dnes jsou sýčci kriticky ohroženým druhem a jejich ochrana je nezbytná pro zachování biologické rozmanitosti naší krajiny.
Foto | Jiří Hornek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Pestrá krajina je zdravá, proto v ní ptáci prosperují, včetně sýčků. Naopak, s plošným úbytkem pastvy hospodářských zvířat ve volné krajině se postupně vytrácejí extenzivní luční porosty v podobě druhově bohatých společenstev a pastvin. Taková krajina má extrémně minimální možnosti k poskytování řady svých přirozených funkcí, jako je zadržování vody, ochrana proti půdní erozi, opylování zemědělských plodin a regulace zemědělských škůdců. Výsledkem je strmý úbytek biologické rozmanitosti.
Foto | Martin Šálek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
„Zkoumali jsme hustotu populace sýčka obecného v tradičních lidských sídlech v Národním parku Hortobágy ve východním Maďarsku. Tato oblast je charakteristická největší rozlohou přirozených travnatých společenstev (stepí nazývaných pusta) ve střední Evropě, která jsou extenzivně obhospodařovaná, zejména pastvou hospodářských zvířat,“ popisuje Martin Šálek, vedoucí skupiny pro výzkum biodiverzity zemědělské krajiny v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Lidská sídla jsou zde tvořena tradičními usedlostmi, bez znatelné modernizace budov, s maloplošným hospodařením a vysokou hustotou hospodářských zvířat, jako jsou krávy, koně, ovce či drůbež. Některé části zkoumaných lidských sídel nám svou strukturou a zemědělským hospodařením mohly připomínat, jak vypadala naše vesnická sídla před stoletím,“ říká Martin Šálek.
Populace sýčků v České republice ubývá právě kvůli intenzifikaci zemědělství a ztrátě pestrosti krajiny.
Foto | Jiří Hornek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Téměř 180 sýčků na pár kilometrech čtverečních
Hustota populace sýčků v NP Hortobágy je zcela mimořádná, 2–3× vyšší než v oblastech jižní Evropy, kde odborníci zaznamenali dosud nejvyšší populaci tohoto druhu. „Celkový počet 176 volajících samců (tedy reprodukčně aktivních) na ploše 6,58 km² (28,4 volajících samců/km²) vytváří navíc nejvyšší hustotu populace jakéhokoli druhu sovy dosud zaznamenanou v Evropě a jednu z nejvyšších populačních hustot pro sovy globálně,“ nadšeně říká Martin Šálek. Ve třech městečkách je tedy počet vyšší než v celé České republice. „Navazující výzkum dále potvrdil, že v těchto sídlech se vyskytuje mimořádně vysoká početnost i dalších rychle ubývajících druhů ptáků typických pro zemědělské krajiny, jako je chocholouš, bělořit, čáp, dudek, sova pálená nebo třeba kavka,“ dodává Martin Šálek.
Sýčci vyhledávají otevřenou krajinu s mozaikou biotopů, kde najdou dostatek potravy, jako jsou hmyz, žížaly a drobní savci.
Foto | Martin Šálek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Ohroženého sýčka vytlačuje moderní zemědělství
Sýček obecný (Athene noctua) obývá širokou škálu prostředí, od polopouštních oblastí přes skalnaté svahy až po rozvolněné a otevřené lesostepní lokality, avšak v západní a východní Evropě je především vázán na zemědělskou krajinu značně ovlivněnou člověkem. „I když ještě v polovině minulého století sýček hnízdil zejména v otevřené krajině a přirozených biotopech, jako jsou staré ovocné sady či porosty hlavatých vrb, v posledních dekádách hnízdí výhradně v lidských sídlech a nevyhýbá se ani velkým městům,“ říká Martin Šálek.
Sýček obecný patří mezi nejrychleji ubývající druhy živočichů zemědělské krajiny v mnoha evropských zemích. Například v České republice balancuje na hranici vymření a celková hnízdní populace nepřesahuje 100 párů, které žijí v malých a prostorově izolovaných populacích. Z toho důvodu byl pro sýčka, jako první ptačí druh v České republice, vyhlášen záchranný program, nicméně jeho cílené ochrany se mu dostává v řadě dalších regionů napříč celou Evropou. Podobně alarmující populační pokles je ale znám u celé řady ptačích druhů, pro které je okolní intenzivně obhospodařovaná krajina nehostinným prostředím.
Sýčci žijí v párech, které jsou věrné svému hnízdišti, zabydlují se v dutinách stromů, skalních štěrbinách, opuštěných budovách či na farmách.
Foto | Jiří Hornek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Ačkoli sýčků v Česku dramaticky ubylo zejména v důsledku intenzifikace zemědělství, tento výzkum ukazuje, že některá tradiční lidská sídla obklopená přirozenými biotopy mu stále poskytují mimořádně kvalitní hnízdní a potravní podmínky. „Sýček obecný je příkladem druhu, který může prosperovat i v některých urbanizovaných prostředích. A je čím dál tím zřetelnější, že pro záchranu některých druhů ptáků zemědělské krajiny je nutné soustředit ochranářskou pozornost i na stanoviště, kam se mnohé druhy postupně přesunuly či byly intenzivní zemědělskou činností vytlačeny,“ uzavírá Martin Šálek.
Český vědec Martin Šálek oceněn ve Světové síni slávy sovařů
Česká republika má od loňského roku svého zástupce ve Světové síni slávy sovařů (World Owl Hall of Fame). Významné mezinárodní ocenění získal Martin Šálek za dlouholetou práci na ochraně sýčka obecného, která zahrnuje nejen vědecký výzkum, ale i praktická ochranářská opatření a osvětu veřejnosti. Jeho komplexní přístup byl oceněn i během hlavní přednášky na Mezinárodním festivalu sov v USA. „Největší odměnou však bude, pokud se podaří sýčka v Česku zachránit,“ komentoval Martin Šálek udělení ceny.
S využitím textu tiskové zprávy Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
reklama
Dále čtěte |
Na Ostaši na Broumovsku začal platit zákaz vstupu kvůli hnízdění sokolů
Do Žďárských vrchů se po 70 letech vrátili sokoli
Luxusní sedmnáctimetrové čapí hnízdo v Hranicích má již prvního nájemníkaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 09:54No ono 6,5 km2 není nic moc. Zajímalo by mě, zda používají antiparazitika.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 10:12 Reaguje na Slavomil Vinkler?-)) Nějak jste "přehlédl" těch 176 volajících sýčků na nich. V HU veterináři nežijí:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 10:30 Reaguje na Karel ZvářalNo přehlédl jste, že je to NP Hortobágy, nikoli celé Maďarsko.
No a zřejmě jen část NP neb se uvádí jádro 90 km2. Takže bych rád věděl, jak mají odčervení v NP.
Odpovědět
No a zřejmě jen část NP neb se uvádí jádro 90 km2. Takže bych rád věděl, jak mají odčervení v NP.
Karel Zvářal
31.3.2025 10:42 Reaguje na Slavomil VinklerV odčervování/antihelmikách vymizení sýčka věru nespočívá. Na pastviny létají i špačci, kavky, straky, chodí tam i domácí kurovití. Navíc je to jednorázová/ sezónní záležitost, 99% červů z potravy sýčka tvoří dešťovky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 11:08 Reaguje na Karel ZvářalNo právě dešťovky a velcí brouci hrdobci. Taky stavy kuny a šchoře by byly zajímavé.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 11:20 Reaguje na Slavomil VinklerDíky orální VAKCINACI lišky a kuny zdecimovaly (slabé slovo) nejen menší lasicovité, ale také kdysi hojného sýčka. Nárůst konkurence aj. predátorů (káně, poštolka, krkavcovití...) po zákazu výrovky mu též neprospěl. Jako nejslabší/ nejzranitelnější článek "dostal padáka". V zástavbě má dopravu, svislé pasti, nádrže, sklo, elektriku, rodenticidy..., takže výsledek se dostavil. Zůstal jen ve vyjmenovaných slovech (jako vzpomínka na časy slávy).
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 11:25 Reaguje na Karel ZvářalPS: včera jsem v termu viděl buďto psa, ale mohl to být i šakal (v polích), opodál možná druhý. Větší než liška, i jiný styl běhu. Další pozorování skoro po 11 letech- tehdy jen hlasy.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
31.3.2025 13:30 Reaguje na Karel ZvářalTak já jsem v sobotu mezi osmou a desátou při běžné procházce honitbou v termovizi viděl kromě spousty srnčí zvěře, 4 lišky (!), 3 zajíce, jednoho jezevce a jednu sluku na hnízdě. Přes den to monitorují 2 páry krkavců, vrány a běžní dravci (káně, jestřáb, poštolka. Na 500ha jsme za jeden rok slovili skoro 40 lišek. Kontrolní otázka: Jak dlouho tam ta sluka bude sedět? druhá kontrolní otázka: Kde jsou koroptve?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 14:26 Reaguje na Dalibor MotlNo koroptve, na rozdíl od bažantů a zajíců hódně zmizely už po rozorání mezí v 50 letech.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 14:31 Reaguje na Dalibor Motl1* Sluku jsem jen slyšel pískat a kvorkat, protěla a zmizela. Že už sedí, to je docela pecka! S tolika liškami jste K-brňáci, mohli by vám též udělit nějakou cenu.., ale na to se v ochraně nehraje-/ A koroptve? Slabé a nemocné slovili bredátoři, no a teď je řada na myslivcích, aby nějaké vypustili. Je třeba ty stavy milovaných lišek urychleně doplnit!-) Aneb jak pravili stařeček: hodně pšů, žajíčova šmrt.
Odpovědět
Ra
Radek
31.3.2025 16:31 Reaguje na Karel ZvářalMyslivci už dávno pochopili že vypouštět cokoli uměle odchovaného do životního prostředí které mu nevyhovuje je mrhání časem :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 18:50 Reaguje na RadekPochopili to dokonce i nemyslící, a je to vyjádřeno v té poslední větě (14,31). Přibylo neskutečně predátorů, změnila se krajina k horšímu, zejména poklesl podíl zaloučení, včetně stařiny, která byla refugiem/ krytem pro hraboše. Na angličácích nemá šanci: číča, kuna, poštola vydrží u norky čmugat hodiny.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 07:18 Reaguje na Karel ZvářalMáte bohužel pravdu. U koroptví to nebylo jen rozorání mezí, naštěstí zůstalo dostatek krytu podél cest, to dnes není Nenávist k vysokým a starým stromům je obrovská. Ořezávají je vysoko do korun, nikdo se nepostará o ty bolesti a nakonec likvidace lesů. Další likvidace keřového patra, to je prý bordel a pak projede zemědělec a postříká ten zbytek proti plevelům a je dokonáno. Dříve mohl občas stát černý bez, nebo jiný nízký keř u sloupu. Co nezlikviduje zemědělec, to dodělá elektrikář. A k těm koroptvím, ano padesátá léta opravdu hodně rozhodla, ale. Asi to nebylo jen těmi mezemi, nastal nárust chemie, ne jen jedů, ale i na hnojení myslím NPK, to koroptev sebrala a uhynula. Víte nejvíc jsem to pozoroval v devadesátých letech. Nárust stavů koroptví a jiných ptáků byl obrovský. Z nějakých šedesáti koroptví, jsme měli během dvou let třista. Zemědělci hospodařili na malých lánech, v kopcích to bylo čtvrtina rozlohy. Spousta luk plné květů. Dnes, nikoho nezajímá, že se zem splachuje, odorané louky, zničené pásy zeleně a do toho postřiky. To jsou dotace. Proč si nevzali naši hoši nahoře mustr z Rakouska, asi by jsme měli přírodu hezčí, protože pole je součást přírody. No a pak přišly na řadu lesy. Uměle vytvořený kůrovec, nejdříve na Šumavě, kde se na tim podílela ochrana přírody a mimochodem, onen žvást o keřích jako o bordelu, jsem slyšel od ochránců přírody. No žijí přeci z dotací a musí říci co chce pán, v tomto případě politik slyšet. Tohle se vše odrazilo na všech volně žijících zvířatech, ale i na lidech, rakovina narůstá a nic se neděje. To, že se zem splachuje koho to zajímá. Spočítejte si ekologickou zátěž u bioplynek. Nafta, spotřeba mnohem větší než u normálního hospodářství. Kukuřice pro železnou krávu, místo aby se to dalo dobytku a nebo místo toho obilí pro lidi, aby se nedovážel ještě větší jed. Vždyť pro onu železnou krávu vidím projet stovky kamionů za rok s kukuřicí pro proud. A sakra o tom se nesmí mluvit... Pamatuji se, že jsme potkávaly všechny možný sovy v lesích, houkala u vsi, dnes jí neslyším, natož jí vidět. Stejné jako s koroptví, kde jsemminulý týden viděl jednu zbýdačenou
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 07:18 Reaguje na Karel ZvářalMáte bohužel pravdu. U koroptví to nebylo jen rozorání mezí, naštěstí zůstalo dostatek krytu podél cest, to dnes není Nenávist k vysokým a starým stromům je obrovská. Ořezávají je vysoko do korun, nikdo se nepostará o ty bolesti a nakonec likvidace lesů. Další likvidace keřového patra, to je prý bordel a pak projede zemědělec a postříká ten zbytek proti plevelům a je dokonáno. Dříve mohl občas stát černý bez, nebo jiný nízký keř u sloupu. Co nezlikviduje zemědělec, to dodělá elektrikář. A k těm koroptvím, ano padesátá léta opravdu hodně rozhodla, ale. Asi to nebylo jen těmi mezemi, nastal nárust chemie, ne jen jedů, ale i na hnojení myslím NPK, to koroptev sebrala a uhynula. Víte nejvíc jsem to pozoroval v devadesátých letech. Nárust stavů koroptví a jiných ptáků byl obrovský. Z nějakých šedesáti koroptví, jsme měli během dvou let třista. Zemědělci hospodařili na malých lánech, v kopcích to bylo čtvrtina rozlohy. Spousta luk plné květů. Dnes, nikoho nezajímá, že se zem splachuje, odorané louky, zničené pásy zeleně a do toho postřiky. To jsou dotace. Proč si nevzali naši hoši nahoře mustr z Rakouska, asi by jsme měli přírodu hezčí, protože pole je součást přírody. No a pak přišly na řadu lesy. Uměle vytvořený kůrovec, nejdříve na Šumavě, kde se na tim podílela ochrana přírody a mimochodem, onen žvást o keřích jako o bordelu, jsem slyšel od ochránců přírody. No žijí přeci z dotací a musí říci co chce pán, v tomto případě politik slyšet. Tohle se vše odrazilo na všech volně žijících zvířatech, ale i na lidech, rakovina narůstá a nic se neděje. To, že se zem splachuje koho to zajímá. Spočítejte si ekologickou zátěž u bioplynek. Nafta, spotřeba mnohem větší než u normálního hospodářství. Kukuřice pro železnou krávu, místo aby se to dalo dobytku a nebo místo toho obilí pro lidi, aby se nedovážel ještě větší jed. Vždyť pro onu železnou krávu vidím projet stovky kamionů za rok s kukuřicí pro proud. A sakra o tom se nesmí mluvit... Pamatuji se, že jsme potkávaly všechny možný sovy v lesích, houkala u vsi, dnes jí neslyším, natož jí vidět. Stejné jako s koroptví, kde jsemminulý týden viděl jednu zbýdačenou
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 07:41 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo máte pravdu. Koroptve dorazily nakonec herbicidy, zejména likvidací plevelů a hmyzu. V 90. se trochu objevily, ale už šlus.
Co se týče keřů, tak pravdu nemáte. Dříve se všechny plochy sekly na trávu, keře bebyly. Teď py bylo záhodno, aby bez keřů byly alespoň stepní rezervace. I proto ubývá třeba motýlů. Určitě máte pár starých fotek.
Keřolesních ptáků přibývá, stepní zcela mizí. A i ty keře k tomu trochu přispívají.
Odpovědět
Co se týče keřů, tak pravdu nemáte. Dříve se všechny plochy sekly na trávu, keře bebyly. Teď py bylo záhodno, aby bez keřů byly alespoň stepní rezervace. I proto ubývá třeba motýlů. Určitě máte pár starých fotek.
Keřolesních ptáků přibývá, stepní zcela mizí. A i ty keře k tomu trochu přispívají.
Karel Zvářal
1.4.2025 07:55 Reaguje na Slavomil VinklerO ty stepní pečuje celá řada rychlých ikon, ti pošťáci opravdu netvoří 98% potravy. Keřů bylo na mezích spousta, s nimi ťuhýci a pěnice.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:20 Reaguje na Karel ZvářalU nás ještě před dvaceti lety jsem šel a keře zde byli, dnes nejsou. Nebylo cesty za komunistů kde by nebyl keř. Černý bez jsme chodily na květy a nebály jsme je trhat pro nás. Dnes ne, je to na stoprocent otrávené, ale i ty podél lesa.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 10:35 Reaguje na Karel ZvářalOkolo domu mám opuštěná pole. Do 30 let zarostly houštinou. Pak z několika udělali koňskou pastvinu. Ta je bez keřů.
Odpovědět
FD
František Dvořák
31.3.2025 11:04Mě nejde na rozum jedna věc. Proč to množství sýčků není daleko větší před r. 1989 dávno ekologicky hospodařících západních zemí. Dokonce zde již dříve byl článek o tom, jak to tady komunisti zničili, ale počet sýčků zde byl větší jak na západě.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
31.3.2025 12:15 Reaguje na František Dvořák1*
Zřejmě bylo i tím, že nebylo všude sekáno na " anglické trávníky " a
v nocích bývala tma - na rozdíl od současnosti, kdy se svítí celé noci kam dohlédneš i v městských parcích.
!
Odpovědět
Zřejmě bylo i tím, že nebylo všude sekáno na " anglické trávníky " a
v nocích bývala tma - na rozdíl od současnosti, kdy se svítí celé noci kam dohlédneš i v městských parcích.
!
LB
Lukas B.
31.3.2025 12:34 Reaguje na smějící se bestienebo možná proto, že už popadaly ty spousty poloprázdných hal duchů a byly zlikvidovány ty obrovské hřbitovy strojů zarostlých kopřivami, které v kruhu obklopovaly každé socíkové hospodářství. to bejvalo nějaký biodiverzity a rozmanitosti.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 12:59 Reaguje na Lukas B.Na těch pastvinách a sečených trávnících by to pasovalo chocholoušovi, u okrajích polí i koroptvi. Kdy jste něco z toho viděl naposledy? Někdejší tuhé zimy jsou jen vzpomínkou, podobně jako spousta zmizelých. Prostě biologická ochrana funguje...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.3.2025 18:37 Reaguje na smějící se bestieTen váš "anglický trávník", já to nazvu nízkým porostem, bude pro toho sýčka vhodnější než metrová stařina.No a dřív se sekalo denně. Jen to bylo na krmení a tedy naráz to byla podstatně menší plocha. Celkově se ale sekalo podstatně víc a krajiny nebyla tak zarostlá jak je tomu dnes.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.4.2025 07:30 Reaguje na Jarek SchindlerSouhlas, daří se mu tam, kde se kosí na futro.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2025 08:38 Reaguje na Jakub GraňákTo byla ještě nedávno mantra ochranářů - sečené plochy nabízejí sýčkovi hmyz. Ano, po sečení kosou snad, bubnovky či s lištou toho naživu moc nenechají... Sýček má v potravě vysoké % žížal, což se zjistilo též v nedávné době (kamery, fotopasti). Dříve totiž jakožto hojná neikona nikoho nezajímal... Muselo dojít až k "vymizení", aby "vědci" se probrali.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2025 14:03 Reaguje na Karel ZvářalTa "bubnovka nebo lišta" nastavená na výšku sečení +- 5 cm těch žížal asi moc nezahubí, že.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.4.2025 17:14 Reaguje na Karel ZvářalBubnové a lištové sekačky působí minimální škody (zasečou spíš zajíce, srnčata...), problém jsou komerční sekačky se sběrným košem... Příčina úbytku hmyzu na lučních stanovištích je působena rozsahem naráz sečených ploch na kterých pak hmyz strádá hladem, o vlivu nedostatečného množství malých vodních reservoirů už jsem tu toho napsal stohy. Taktéž u žížal je sekačka, ne-li posledním, tak jistě jedním z nejposlednějších příčin jejich úbytku. Daleko závažnější u obou výše zmíněných skupin živočichů je mé oblíbené čuňátko.
Mimochodem, stavům sýčků jistě nepomohla průmyslová devastace potravních zdrojů pesticidy, nebo momentálně mezi "nevědci" panuje jiný konsensus?
Odpovědět
Mimochodem, stavům sýčků jistě nepomohla průmyslová devastace potravních zdrojů pesticidy, nebo momentálně mezi "nevědci" panuje jiný konsensus?
Karel Zvářal
2.4.2025 18:23 Reaguje na Jakub GraňákSýček i dnes je schopen odchovat 4-5, ale i 7 mláďat! A to i - či především, v oblastech s int zem výrobou. Mívá i hodně opuštěných snůšek, ale tam těch vlivů se schází více (rušení poštolkou, přehřátí, úhyn M, vysoké porosty v lov areálu - nedostupnost hraboše, sucho - málo žížal...).
Sleduji čápy na pokosech, sbírají poslední přeživší- zmrzačené hmyzáky, ale hlavně polovysušené žáby a mladé hraboše pobíhající mezi pokosy. Zaletují daleko, střídají více zdrojů (voda, louky, pícniny). Čápů stále přibývá...
Chodím pravidelně po sečených (3-5x za rok) angličácích s rozmulčovaným porostem, a tam z hmyzu nezbyde prakticky nic. Zato kosáci mají přístupné žížaly, kterých loví % mnohem více, než přetřásaná novodobá ikona.
Sýček má u nás vhodných biotopů (staré sady, pastviny, louky) hafo, ale prostě není. Jakožto druh s noční aktivitou svými hlasovými projevy láká všemožné predátory, kunou počínajíc. Ta potom chodí najisto.cz, a je velmi důsledná. Všechna mláďata jsou "slabá nebo nemocná", nenechá na hnízdě ani jedno...-/ Biologická ochrana jak vyšitá (p.s. - jen tam, kde ji aktivisté nečekali).
Odpovědět
Sleduji čápy na pokosech, sbírají poslední přeživší- zmrzačené hmyzáky, ale hlavně polovysušené žáby a mladé hraboše pobíhající mezi pokosy. Zaletují daleko, střídají více zdrojů (voda, louky, pícniny). Čápů stále přibývá...
Chodím pravidelně po sečených (3-5x za rok) angličácích s rozmulčovaným porostem, a tam z hmyzu nezbyde prakticky nic. Zato kosáci mají přístupné žížaly, kterých loví % mnohem více, než přetřásaná novodobá ikona.
Sýček má u nás vhodných biotopů (staré sady, pastviny, louky) hafo, ale prostě není. Jakožto druh s noční aktivitou svými hlasovými projevy láká všemožné predátory, kunou počínajíc. Ta potom chodí najisto.cz, a je velmi důsledná. Všechna mláďata jsou "slabá nebo nemocná", nenechá na hnízdě ani jedno...-/ Biologická ochrana jak vyšitá (p.s. - jen tam, kde ji aktivisté nečekali).
Ra
Radek
2.4.2025 22:29 Reaguje na Jakub GraňákA jak se díváte na chybějící organickou hmotu v půdě v souvislosti z nedostatkem žížal ? Co se týká obsahu žaludků ulovených prasat , já neregistruji žížaly , zatím co v žaludky jezevců jsou jich plné .
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:02 Reaguje na smějící se bestieI ve vesnicích se svítí celou noc. A bylo víc starých stromů, keře meze, cesty. Náš Zetor sklopil zrcátka a bylo. Nebyli dotace, menší chemie, ROUDUP, nyní prý již neškodný, bylo víc brouků. U nás komáři bzučeli a mušky, noční motýli, ale i denní, to je pryč.
Odpovědět
Ra
Radek
31.3.2025 13:47Možná by stačilo přestat dotovat zemědělství . Návrat k normálnímu hospodaření s půdou a spotřebou plodin , by se brzy dostavil . Takový první krok k nápravě životního prostředí .
Odpovědět
LB
Lukas B.
31.3.2025 14:38 Reaguje na Radekale jo, já taky považuji dotace za něco od ďábla. ovšem:
1. bylo by hezké přestat dotovat. přestaneme-li dotovat my a nepřestanou-li ostatní, potom tuzemskou produkci zválcuje dovoz a drtivá většina sedláků/ zemědělských podniků zkrachuje a půda se přestane obdělávat a přijdeme o kapacity jak hmotné, tak lidské, a nastane-li problém, pomřeme hlady.
2. stane-li se zázrak a přestane-li dotovat civilizovaný svět, potom nastane dovoz ze světa necivilizovaného, kde jsou trošku lepší podmínky a nemažou se s tím. černozemí počínaje. výsledkem bude scénář dle bodu 1
zemědělství je, ať se nám to líbí nebo nelíbí, poměrně strategickým odvětvím hospodářství (podobně jako energetika nebo zbrojní průmysl), a vyplatí se mít svoje, protože když jde tlustý do tenkejch, tak se nic nedoveze, a když, tak za nápadně nevýhodných podmínek.
samozřejmě není nutné se snažit pěstovat banány, avokáda a mít v únoru tuzemská skleníková rajčata a jahody. ale v obilí/bramborách/základní zelenině/masu/mléku/vejcích/olejninách je dobrá ne-li soběstačnost, ale schopnost jednoduše soběstačnosti dosáhnout.
Odpovědět
1. bylo by hezké přestat dotovat. přestaneme-li dotovat my a nepřestanou-li ostatní, potom tuzemskou produkci zválcuje dovoz a drtivá většina sedláků/ zemědělských podniků zkrachuje a půda se přestane obdělávat a přijdeme o kapacity jak hmotné, tak lidské, a nastane-li problém, pomřeme hlady.
2. stane-li se zázrak a přestane-li dotovat civilizovaný svět, potom nastane dovoz ze světa necivilizovaného, kde jsou trošku lepší podmínky a nemažou se s tím. černozemí počínaje. výsledkem bude scénář dle bodu 1
zemědělství je, ať se nám to líbí nebo nelíbí, poměrně strategickým odvětvím hospodářství (podobně jako energetika nebo zbrojní průmysl), a vyplatí se mít svoje, protože když jde tlustý do tenkejch, tak se nic nedoveze, a když, tak za nápadně nevýhodných podmínek.
samozřejmě není nutné se snažit pěstovat banány, avokáda a mít v únoru tuzemská skleníková rajčata a jahody. ale v obilí/bramborách/základní zelenině/masu/mléku/vejcích/olejninách je dobrá ne-li soběstačnost, ale schopnost jednoduše soběstačnosti dosáhnout.
JM
Jan Matěna
31.3.2025 16:03 Reaguje na Lukas B.Můžete zrušit dotace a zavést dovozní cla na potraviny, stejně už na některé cla jsou. Ale potom se musíte smířit s podstatně vyšší cenou potravin a to by voliči, kteří dnes z 75% sídlí ve městech, nerozdýchali. Nějaká příroda je lidem ukradená, to jen tak povídají.
Klasické přirozené hospodaření v malém a máte v tu ránu kilo masa za pětistovku.
Ale funguje to, pastva oveček a po pěti letech evidentní posílení základu potravního řetězce a na to navázané to další...žáby, ptáci...
Odpovědět
Klasické přirozené hospodaření v malém a máte v tu ránu kilo masa za pětistovku.
Ale funguje to, pastva oveček a po pěti letech evidentní posílení základu potravního řetězce a na to navázané to další...žáby, ptáci...
Ra
Radek
31.3.2025 16:20 Reaguje na Jan MatěnaAle no ták . Maso je taková zvláštní komodita , bez chlazení / mrazení dlouho jaksi nevydrží a tak jak doroste nositel , musí se porazit a maso co nejdříve prodat . Tak bych zas tak razantního zdražování nebál . Z moukou to bude hodně podobné , ono obilí se musí po sklizni někde uskladnit ….
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:07 Reaguje na Lukas B.Máte pravdu, ale. Kdo dovolil naši nejlepší půdu zastavět Německými překladišti, MOŘE FOTOVOLTAIKY. Když jsem chtěl za těch špatných komunistů stavět, tak bývalý sad pantáty, nepřipadal v úvahu, byl mimo intravilán obce a pole mělo vždy přednost!!!!!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 17:54 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo ja, když někdo dostal od jzd půdu, tak si chtěl užít a né pracovat. A tak prodal za desítky tisíc /m2 na stavební místo. Ten tlak byl a je od majitelů půdy.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 19:52Jinak u sýčka je dosti obtížné rozlišit samce od samky, jde to dostat do oka častým pozorováním, samka má oči poněkud dále od sebe ("výraznější") a tím i jiný výraz. Ve dne jsou aktivní zejména při odchovu mláďat, F je např. na tom sušáku (1. foto). Dříve běžný druh, dnes téměř vymizelý. Říct mi to někdo v šedesátkách, budu se válet smíchy, stajně tak i u koroptve. Holt, jiná doba, jiné priority. Kuna běhá pod okny, skolení lišky pár set metrů... Dříve též sci-fi. Prostě škola ekologie v praxi.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:15 Reaguje na Karel ZvářalV devadesátých letech nebyla dotace a stavy koroptví začali stoupat, no chemie, nebylo na ní. Stoupaly i stavy zajíců. Přišla dotace, další scelování, tomu nahrála legislativa a to parcelace, sloučení parcel. Za komunistů to bylo návratné, nyní ne. Dnes ze tří stovek koroptví jedna. Na poli oře lokomotiva, ta hutní, proto více chemie.... Lišku chtějí chránit, kunu ne ta jim žere kabely. Ano ekologie se dělá podle zásad, kdo tě platí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 10:37 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNejen chemie, ale i dost polí se neobdělávalo, byla tráva a plevele jako lebeda, laskavec...
Odpovědět
