Ve třech maďarských obcích žije více sýčků než v celém Česku. Prospívá jim tradiční hospodaření
31.3.2025 09:15 | PRAHA
(Ekolist / s využitím TZ AVČR)
V noci lze sýčky poznat podle jejich pronikavého volání, které zní jako „kú-ik“ nebo „kú-vít“. V minulosti byli sýčci často spojováni s pověrami a považováni za posly špatných zpráv, ale ve starověkém Řecku byli uctíváni jako posvátní ptáci bohyně Athény. Dnes jsou sýčci kriticky ohroženým druhem a jejich ochrana je nezbytná pro zachování biologické rozmanitosti naší krajiny.
Foto | Jiří Hornek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Pestrá krajina je zdravá, proto v ní ptáci prosperují, včetně sýčků. Naopak, s plošným úbytkem pastvy hospodářských zvířat ve volné krajině se postupně vytrácejí extenzivní luční porosty v podobě druhově bohatých společenstev a pastvin. Taková krajina má extrémně minimální možnosti k poskytování řady svých přirozených funkcí, jako je zadržování vody, ochrana proti půdní erozi, opylování zemědělských plodin a regulace zemědělských škůdců. Výsledkem je strmý úbytek biologické rozmanitosti.
Foto | Martin Šálek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
„Zkoumali jsme hustotu populace sýčka obecného v tradičních lidských sídlech v Národním parku Hortobágy ve východním Maďarsku. Tato oblast je charakteristická největší rozlohou přirozených travnatých společenstev (stepí nazývaných pusta) ve střední Evropě, která jsou extenzivně obhospodařovaná, zejména pastvou hospodářských zvířat,“ popisuje Martin Šálek, vedoucí skupiny pro výzkum biodiverzity zemědělské krajiny v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Lidská sídla jsou zde tvořena tradičními usedlostmi, bez znatelné modernizace budov, s maloplošným hospodařením a vysokou hustotou hospodářských zvířat, jako jsou krávy, koně, ovce či drůbež. Některé části zkoumaných lidských sídel nám svou strukturou a zemědělským hospodařením mohly připomínat, jak vypadala naše vesnická sídla před stoletím,“ říká Martin Šálek.
Populace sýčků v České republice ubývá právě kvůli intenzifikaci zemědělství a ztrátě pestrosti krajiny.
Foto | Jiří Hornek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Téměř 180 sýčků na pár kilometrech čtverečních
Hustota populace sýčků v NP Hortobágy je zcela mimořádná, 2–3× vyšší než v oblastech jižní Evropy, kde odborníci zaznamenali dosud nejvyšší populaci tohoto druhu. „Celkový počet 176 volajících samců (tedy reprodukčně aktivních) na ploše 6,58 km² (28,4 volajících samců/km²) vytváří navíc nejvyšší hustotu populace jakéhokoli druhu sovy dosud zaznamenanou v Evropě a jednu z nejvyšších populačních hustot pro sovy globálně,“ nadšeně říká Martin Šálek. Ve třech městečkách je tedy počet vyšší než v celé České republice. „Navazující výzkum dále potvrdil, že v těchto sídlech se vyskytuje mimořádně vysoká početnost i dalších rychle ubývajících druhů ptáků typických pro zemědělské krajiny, jako je chocholouš, bělořit, čáp, dudek, sova pálená nebo třeba kavka,“ dodává Martin Šálek.
Sýčci vyhledávají otevřenou krajinu s mozaikou biotopů, kde najdou dostatek potravy, jako jsou hmyz, žížaly a drobní savci.
Foto | Martin Šálek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Ohroženého sýčka vytlačuje moderní zemědělství
Sýček obecný (Athene noctua) obývá širokou škálu prostředí, od polopouštních oblastí přes skalnaté svahy až po rozvolněné a otevřené lesostepní lokality, avšak v západní a východní Evropě je především vázán na zemědělskou krajinu značně ovlivněnou člověkem. „I když ještě v polovině minulého století sýček hnízdil zejména v otevřené krajině a přirozených biotopech, jako jsou staré ovocné sady či porosty hlavatých vrb, v posledních dekádách hnízdí výhradně v lidských sídlech a nevyhýbá se ani velkým městům,“ říká Martin Šálek.
Sýček obecný patří mezi nejrychleji ubývající druhy živočichů zemědělské krajiny v mnoha evropských zemích. Například v České republice balancuje na hranici vymření a celková hnízdní populace nepřesahuje 100 párů, které žijí v malých a prostorově izolovaných populacích. Z toho důvodu byl pro sýčka, jako první ptačí druh v České republice, vyhlášen záchranný program, nicméně jeho cílené ochrany se mu dostává v řadě dalších regionů napříč celou Evropou. Podobně alarmující populační pokles je ale znám u celé řady ptačích druhů, pro které je okolní intenzivně obhospodařovaná krajina nehostinným prostředím.
Sýčci žijí v párech, které jsou věrné svému hnízdišti, zabydlují se v dutinách stromů, skalních štěrbinách, opuštěných budovách či na farmách.
Foto | Jiří Hornek / Ústav biologie obratlovců AV ČR
Ačkoli sýčků v Česku dramaticky ubylo zejména v důsledku intenzifikace zemědělství, tento výzkum ukazuje, že některá tradiční lidská sídla obklopená přirozenými biotopy mu stále poskytují mimořádně kvalitní hnízdní a potravní podmínky. „Sýček obecný je příkladem druhu, který může prosperovat i v některých urbanizovaných prostředích. A je čím dál tím zřetelnější, že pro záchranu některých druhů ptáků zemědělské krajiny je nutné soustředit ochranářskou pozornost i na stanoviště, kam se mnohé druhy postupně přesunuly či byly intenzivní zemědělskou činností vytlačeny,“ uzavírá Martin Šálek.
Český vědec Martin Šálek oceněn ve Světové síni slávy sovařů
Česká republika má od loňského roku svého zástupce ve Světové síni slávy sovařů (World Owl Hall of Fame). Významné mezinárodní ocenění získal Martin Šálek za dlouholetou práci na ochraně sýčka obecného, která zahrnuje nejen vědecký výzkum, ale i praktická ochranářská opatření a osvětu veřejnosti. Jeho komplexní přístup byl oceněn i během hlavní přednášky na Mezinárodním festivalu sov v USA. „Největší odměnou však bude, pokud se podaří sýčka v Česku zachránit,“ komentoval Martin Šálek udělení ceny.
S využitím textu tiskové zprávy Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
reklama
Dále čtěte |
Národní park České Švýcarsko a ornitologové spojují síly v prevenci travičství
Návrat sokola stěhovavého. Vstal téměř jako bájný fénix z popela
S redukcí přemnožených holubů v Lounech pomůže sokol stěhovavýOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (84)
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 09:54No ono 6,5 km2 není nic moc. Zajímalo by mě, zda používají antiparazitika.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 10:12 Reaguje na Slavomil Vinkler?-)) Nějak jste "přehlédl" těch 176 volajících sýčků na nich. V HU veterináři nežijí:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 10:30 Reaguje na Karel ZvářalNo přehlédl jste, že je to NP Hortobágy, nikoli celé Maďarsko.
No a zřejmě jen část NP neb se uvádí jádro 90 km2. Takže bych rád věděl, jak mají odčervení v NP.
Odpovědět
No a zřejmě jen část NP neb se uvádí jádro 90 km2. Takže bych rád věděl, jak mají odčervení v NP.
Karel Zvářal
31.3.2025 10:42 Reaguje na Slavomil VinklerV odčervování/antihelmikách vymizení sýčka věru nespočívá. Na pastviny létají i špačci, kavky, straky, chodí tam i domácí kurovití. Navíc je to jednorázová/ sezónní záležitost, 99% červů z potravy sýčka tvoří dešťovky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 11:08 Reaguje na Karel ZvářalNo právě dešťovky a velcí brouci hrdobci. Taky stavy kuny a šchoře by byly zajímavé.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 11:20 Reaguje na Slavomil VinklerDíky orální VAKCINACI lišky a kuny zdecimovaly (slabé slovo) nejen menší lasicovité, ale také kdysi hojného sýčka. Nárůst konkurence aj. predátorů (káně, poštolka, krkavcovití...) po zákazu výrovky mu též neprospěl. Jako nejslabší/ nejzranitelnější článek "dostal padáka". V zástavbě má dopravu, svislé pasti, nádrže, sklo, elektriku, rodenticidy..., takže výsledek se dostavil. Zůstal jen ve vyjmenovaných slovech (jako vzpomínka na časy slávy).
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 11:25 Reaguje na Karel ZvářalPS: včera jsem v termu viděl buďto psa, ale mohl to být i šakal (v polích), opodál možná druhý. Větší než liška, i jiný styl běhu. Další pozorování skoro po 11 letech- tehdy jen hlasy.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
31.3.2025 13:30 Reaguje na Karel ZvářalTak já jsem v sobotu mezi osmou a desátou při běžné procházce honitbou v termovizi viděl kromě spousty srnčí zvěře, 4 lišky (!), 3 zajíce, jednoho jezevce a jednu sluku na hnízdě. Přes den to monitorují 2 páry krkavců, vrány a běžní dravci (káně, jestřáb, poštolka. Na 500ha jsme za jeden rok slovili skoro 40 lišek. Kontrolní otázka: Jak dlouho tam ta sluka bude sedět? druhá kontrolní otázka: Kde jsou koroptve?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2025 14:26 Reaguje na Dalibor MotlNo koroptve, na rozdíl od bažantů a zajíců hódně zmizely už po rozorání mezí v 50 letech.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 14:31 Reaguje na Dalibor Motl1* Sluku jsem jen slyšel pískat a kvorkat, protěla a zmizela. Že už sedí, to je docela pecka! S tolika liškami jste K-brňáci, mohli by vám též udělit nějakou cenu.., ale na to se v ochraně nehraje-/ A koroptve? Slabé a nemocné slovili bredátoři, no a teď je řada na myslivcích, aby nějaké vypustili. Je třeba ty stavy milovaných lišek urychleně doplnit!-) Aneb jak pravili stařeček: hodně pšů, žajíčova šmrt.
Odpovědět
Ra
Radek
31.3.2025 16:31 Reaguje na Karel ZvářalMyslivci už dávno pochopili že vypouštět cokoli uměle odchovaného do životního prostředí které mu nevyhovuje je mrhání časem :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 18:50 Reaguje na RadekPochopili to dokonce i nemyslící, a je to vyjádřeno v té poslední větě (14,31). Přibylo neskutečně predátorů, změnila se krajina k horšímu, zejména poklesl podíl zaloučení, včetně stařiny, která byla refugiem/ krytem pro hraboše. Na angličácích nemá šanci: číča, kuna, poštola vydrží u norky čmugat hodiny.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-pomahat-neikonickemu-pronasledovanemu-avsak-potrebnemu-druhu
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 07:18 Reaguje na Karel ZvářalMáte bohužel pravdu. U koroptví to nebylo jen rozorání mezí, naštěstí zůstalo dostatek krytu podél cest, to dnes není Nenávist k vysokým a starým stromům je obrovská. Ořezávají je vysoko do korun, nikdo se nepostará o ty bolesti a nakonec likvidace lesů. Další likvidace keřového patra, to je prý bordel a pak projede zemědělec a postříká ten zbytek proti plevelům a je dokonáno. Dříve mohl občas stát černý bez, nebo jiný nízký keř u sloupu. Co nezlikviduje zemědělec, to dodělá elektrikář. A k těm koroptvím, ano padesátá léta opravdu hodně rozhodla, ale. Asi to nebylo jen těmi mezemi, nastal nárust chemie, ne jen jedů, ale i na hnojení myslím NPK, to koroptev sebrala a uhynula. Víte nejvíc jsem to pozoroval v devadesátých letech. Nárust stavů koroptví a jiných ptáků byl obrovský. Z nějakých šedesáti koroptví, jsme měli během dvou let třista. Zemědělci hospodařili na malých lánech, v kopcích to bylo čtvrtina rozlohy. Spousta luk plné květů. Dnes, nikoho nezajímá, že se zem splachuje, odorané louky, zničené pásy zeleně a do toho postřiky. To jsou dotace. Proč si nevzali naši hoši nahoře mustr z Rakouska, asi by jsme měli přírodu hezčí, protože pole je součást přírody. No a pak přišly na řadu lesy. Uměle vytvořený kůrovec, nejdříve na Šumavě, kde se na tim podílela ochrana přírody a mimochodem, onen žvást o keřích jako o bordelu, jsem slyšel od ochránců přírody. No žijí přeci z dotací a musí říci co chce pán, v tomto případě politik slyšet. Tohle se vše odrazilo na všech volně žijících zvířatech, ale i na lidech, rakovina narůstá a nic se neděje. To, že se zem splachuje koho to zajímá. Spočítejte si ekologickou zátěž u bioplynek. Nafta, spotřeba mnohem větší než u normálního hospodářství. Kukuřice pro železnou krávu, místo aby se to dalo dobytku a nebo místo toho obilí pro lidi, aby se nedovážel ještě větší jed. Vždyť pro onu železnou krávu vidím projet stovky kamionů za rok s kukuřicí pro proud. A sakra o tom se nesmí mluvit... Pamatuji se, že jsme potkávaly všechny možný sovy v lesích, houkala u vsi, dnes jí neslyším, natož jí vidět. Stejné jako s koroptví, kde jsemminulý týden viděl jednu zbýdačenou
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 07:18 Reaguje na Karel ZvářalMáte bohužel pravdu. U koroptví to nebylo jen rozorání mezí, naštěstí zůstalo dostatek krytu podél cest, to dnes není Nenávist k vysokým a starým stromům je obrovská. Ořezávají je vysoko do korun, nikdo se nepostará o ty bolesti a nakonec likvidace lesů. Další likvidace keřového patra, to je prý bordel a pak projede zemědělec a postříká ten zbytek proti plevelům a je dokonáno. Dříve mohl občas stát černý bez, nebo jiný nízký keř u sloupu. Co nezlikviduje zemědělec, to dodělá elektrikář. A k těm koroptvím, ano padesátá léta opravdu hodně rozhodla, ale. Asi to nebylo jen těmi mezemi, nastal nárust chemie, ne jen jedů, ale i na hnojení myslím NPK, to koroptev sebrala a uhynula. Víte nejvíc jsem to pozoroval v devadesátých letech. Nárust stavů koroptví a jiných ptáků byl obrovský. Z nějakých šedesáti koroptví, jsme měli během dvou let třista. Zemědělci hospodařili na malých lánech, v kopcích to bylo čtvrtina rozlohy. Spousta luk plné květů. Dnes, nikoho nezajímá, že se zem splachuje, odorané louky, zničené pásy zeleně a do toho postřiky. To jsou dotace. Proč si nevzali naši hoši nahoře mustr z Rakouska, asi by jsme měli přírodu hezčí, protože pole je součást přírody. No a pak přišly na řadu lesy. Uměle vytvořený kůrovec, nejdříve na Šumavě, kde se na tim podílela ochrana přírody a mimochodem, onen žvást o keřích jako o bordelu, jsem slyšel od ochránců přírody. No žijí přeci z dotací a musí říci co chce pán, v tomto případě politik slyšet. Tohle se vše odrazilo na všech volně žijících zvířatech, ale i na lidech, rakovina narůstá a nic se neděje. To, že se zem splachuje koho to zajímá. Spočítejte si ekologickou zátěž u bioplynek. Nafta, spotřeba mnohem větší než u normálního hospodářství. Kukuřice pro železnou krávu, místo aby se to dalo dobytku a nebo místo toho obilí pro lidi, aby se nedovážel ještě větší jed. Vždyť pro onu železnou krávu vidím projet stovky kamionů za rok s kukuřicí pro proud. A sakra o tom se nesmí mluvit... Pamatuji se, že jsme potkávaly všechny možný sovy v lesích, houkala u vsi, dnes jí neslyším, natož jí vidět. Stejné jako s koroptví, kde jsemminulý týden viděl jednu zbýdačenou
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 07:41 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo máte pravdu. Koroptve dorazily nakonec herbicidy, zejména likvidací plevelů a hmyzu. V 90. se trochu objevily, ale už šlus.
Co se týče keřů, tak pravdu nemáte. Dříve se všechny plochy sekly na trávu, keře bebyly. Teď py bylo záhodno, aby bez keřů byly alespoň stepní rezervace. I proto ubývá třeba motýlů. Určitě máte pár starých fotek.
Keřolesních ptáků přibývá, stepní zcela mizí. A i ty keře k tomu trochu přispívají.
Odpovědět
Co se týče keřů, tak pravdu nemáte. Dříve se všechny plochy sekly na trávu, keře bebyly. Teď py bylo záhodno, aby bez keřů byly alespoň stepní rezervace. I proto ubývá třeba motýlů. Určitě máte pár starých fotek.
Keřolesních ptáků přibývá, stepní zcela mizí. A i ty keře k tomu trochu přispívají.
Karel Zvářal
1.4.2025 07:55 Reaguje na Slavomil VinklerO ty stepní pečuje celá řada rychlých ikon, ti pošťáci opravdu netvoří 98% potravy. Keřů bylo na mezích spousta, s nimi ťuhýci a pěnice.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:20 Reaguje na Karel ZvářalU nás ještě před dvaceti lety jsem šel a keře zde byli, dnes nejsou. Nebylo cesty za komunistů kde by nebyl keř. Černý bez jsme chodily na květy a nebály jsme je trhat pro nás. Dnes ne, je to na stoprocent otrávené, ale i ty podél lesa.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 10:35 Reaguje na Karel ZvářalOkolo domu mám opuštěná pole. Do 30 let zarostly houštinou. Pak z několika udělali koňskou pastvinu. Ta je bez keřů.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.4.2025 07:30 Reaguje na Slavomil VinklerKeře byly, ale omezeně. Na trávu se sekly jenom plochy, kde na to byl povrch. kde na to povrch nebyl, tam byly keře a stromy. A tehdejším středním až chudším zemědělcům stálo za to využívat drobné možnosti produkce něčeho, jako třeba udržovat místně porosty ostružin nebo trnek nebo všelijakých polodivokých myrobalánů a švestek. Nebo drobná produkce dřeva, třeba na násady nebo drobné dřevo na zatápění. Další keře byly na místech, která zemědělec zvolil jako odkladiště pro tehdejší zemědělský a technologický odpad. Například kameny či kořeny plevele po vyvláčení půdy při přípravě půdy na setí. Ostatně nakonec i tehdejší domovní jinak nepoužitelný odpad, jako nepoužitelné zbytky ze stavby, rozbité hrnce, sklo atd.
Odpovědět
FD
František Dvořák
31.3.2025 11:04Mě nejde na rozum jedna věc. Proč to množství sýčků není daleko větší před r. 1989 dávno ekologicky hospodařících západních zemí. Dokonce zde již dříve byl článek o tom, jak to tady komunisti zničili, ale počet sýčků zde byl větší jak na západě.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
31.3.2025 12:15 Reaguje na František Dvořák1*
Zřejmě bylo i tím, že nebylo všude sekáno na " anglické trávníky " a
v nocích bývala tma - na rozdíl od současnosti, kdy se svítí celé noci kam dohlédneš i v městských parcích.
!
Odpovědět
Zřejmě bylo i tím, že nebylo všude sekáno na " anglické trávníky " a
v nocích bývala tma - na rozdíl od současnosti, kdy se svítí celé noci kam dohlédneš i v městských parcích.
!
LB
Lukas B.
31.3.2025 12:34 Reaguje na smějící se bestienebo možná proto, že už popadaly ty spousty poloprázdných hal duchů a byly zlikvidovány ty obrovské hřbitovy strojů zarostlých kopřivami, které v kruhu obklopovaly každé socíkové hospodářství. to bejvalo nějaký biodiverzity a rozmanitosti.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 12:59 Reaguje na Lukas B.Na těch pastvinách a sečených trávnících by to pasovalo chocholoušovi, u okrajích polí i koroptvi. Kdy jste něco z toho viděl naposledy? Někdejší tuhé zimy jsou jen vzpomínkou, podobně jako spousta zmizelých. Prostě biologická ochrana funguje...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.3.2025 18:37 Reaguje na smějící se bestieTen váš "anglický trávník", já to nazvu nízkým porostem, bude pro toho sýčka vhodnější než metrová stařina.No a dřív se sekalo denně. Jen to bylo na krmení a tedy naráz to byla podstatně menší plocha. Celkově se ale sekalo podstatně víc a krajiny nebyla tak zarostlá jak je tomu dnes.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.4.2025 07:30 Reaguje na Jarek SchindlerSouhlas, daří se mu tam, kde se kosí na futro.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2025 08:38 Reaguje na Jakub GraňákTo byla ještě nedávno mantra ochranářů - sečené plochy nabízejí sýčkovi hmyz. Ano, po sečení kosou snad, bubnovky či s lištou toho naživu moc nenechají... Sýček má v potravě vysoké % žížal, což se zjistilo též v nedávné době (kamery, fotopasti). Dříve totiž jakožto hojná neikona nikoho nezajímal... Muselo dojít až k "vymizení", aby "vědci" se probrali.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2025 14:03 Reaguje na Karel ZvářalTa "bubnovka nebo lišta" nastavená na výšku sečení +- 5 cm těch žížal asi moc nezahubí, že.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.4.2025 17:14 Reaguje na Karel ZvářalBubnové a lištové sekačky působí minimální škody (zasečou spíš zajíce, srnčata...), problém jsou komerční sekačky se sběrným košem... Příčina úbytku hmyzu na lučních stanovištích je působena rozsahem naráz sečených ploch na kterých pak hmyz strádá hladem, o vlivu nedostatečného množství malých vodních reservoirů už jsem tu toho napsal stohy. Taktéž u žížal je sekačka, ne-li posledním, tak jistě jedním z nejposlednějších příčin jejich úbytku. Daleko závažnější u obou výše zmíněných skupin živočichů je mé oblíbené čuňátko.
Mimochodem, stavům sýčků jistě nepomohla průmyslová devastace potravních zdrojů pesticidy, nebo momentálně mezi "nevědci" panuje jiný konsensus?
Odpovědět
Mimochodem, stavům sýčků jistě nepomohla průmyslová devastace potravních zdrojů pesticidy, nebo momentálně mezi "nevědci" panuje jiný konsensus?
Karel Zvářal
2.4.2025 18:23 Reaguje na Jakub GraňákSýček i dnes je schopen odchovat 4-5, ale i 7 mláďat! A to i - či především, v oblastech s int zem výrobou. Mívá i hodně opuštěných snůšek, ale tam těch vlivů se schází více (rušení poštolkou, přehřátí, úhyn M, vysoké porosty v lov areálu - nedostupnost hraboše, sucho - málo žížal...).
Sleduji čápy na pokosech, sbírají poslední přeživší- zmrzačené hmyzáky, ale hlavně polovysušené žáby a mladé hraboše pobíhající mezi pokosy. Zaletují daleko, střídají více zdrojů (voda, louky, pícniny). Čápů stále přibývá...
Chodím pravidelně po sečených (3-5x za rok) angličácích s rozmulčovaným porostem, a tam z hmyzu nezbyde prakticky nic. Zato kosáci mají přístupné žížaly, kterých loví % mnohem více, než přetřásaná novodobá ikona.
Sýček má u nás vhodných biotopů (staré sady, pastviny, louky) hafo, ale prostě není. Jakožto druh s noční aktivitou svými hlasovými projevy láká všemožné predátory, kunou počínajíc. Ta potom chodí najisto.cz, a je velmi důsledná. Všechna mláďata jsou "slabá nebo nemocná", nenechá na hnízdě ani jedno...-/ Biologická ochrana jak vyšitá (p.s. - jen tam, kde ji aktivisté nečekali).
Odpovědět
Sleduji čápy na pokosech, sbírají poslední přeživší- zmrzačené hmyzáky, ale hlavně polovysušené žáby a mladé hraboše pobíhající mezi pokosy. Zaletují daleko, střídají více zdrojů (voda, louky, pícniny). Čápů stále přibývá...
Chodím pravidelně po sečených (3-5x za rok) angličácích s rozmulčovaným porostem, a tam z hmyzu nezbyde prakticky nic. Zato kosáci mají přístupné žížaly, kterých loví % mnohem více, než přetřásaná novodobá ikona.
Sýček má u nás vhodných biotopů (staré sady, pastviny, louky) hafo, ale prostě není. Jakožto druh s noční aktivitou svými hlasovými projevy láká všemožné predátory, kunou počínajíc. Ta potom chodí najisto.cz, a je velmi důsledná. Všechna mláďata jsou "slabá nebo nemocná", nenechá na hnízdě ani jedno...-/ Biologická ochrana jak vyšitá (p.s. - jen tam, kde ji aktivisté nečekali).
Jakub Graňák
3.4.2025 17:23 Reaguje na Karel ZvářalA jste si jistý, že ti čápi sbírají zmrzačený hmyz? Nesbírají spíš všechno živé zbavené krytu?
O mulčovaných plochách není sporu, to je stejné jako sekačka se sběrným košem...
Mimochodem jsem měl loni příležitost navštívit lokalitu podobnou té na úvodní fotce jinde na Balkáně, chovají tam maďarské stepní krávy (evidentně odčervované dosti nepravidelně) - tu diverzitu na pastvinách bych Vám přál vidět - v jednom kravinci více taxonů jak v celém Moravskoslezském kraji (celá řada druhů, které jsem u nás dekády neviděl, ačkoli dříve šlo o zcela běžné druhy), sýčků jsem viděl při nočním lovu brouků na světlo aspoň 10 (i když kdo ví, jestli to nebyl furt ten samý), to samo dudci - na "každém" stromě. Hluboce pochybuju, že by to bylo díky nějaké zvýšené péči o kuny apod, si to tam prostě jenom totálně nedojebali industrializací
Odpovědět
O mulčovaných plochách není sporu, to je stejné jako sekačka se sběrným košem...
Mimochodem jsem měl loni příležitost navštívit lokalitu podobnou té na úvodní fotce jinde na Balkáně, chovají tam maďarské stepní krávy (evidentně odčervované dosti nepravidelně) - tu diverzitu na pastvinách bych Vám přál vidět - v jednom kravinci více taxonů jak v celém Moravskoslezském kraji (celá řada druhů, které jsem u nás dekády neviděl, ačkoli dříve šlo o zcela běžné druhy), sýčků jsem viděl při nočním lovu brouků na světlo aspoň 10 (i když kdo ví, jestli to nebyl furt ten samý), to samo dudci - na "každém" stromě. Hluboce pochybuju, že by to bylo díky nějaké zvýšené péči o kuny apod, si to tam prostě jenom totálně nedojebali industrializací
Karel Zvářal
4.4.2025 09:56 Reaguje na Jakub GraňákČáp spolkne vše poživatelné, živé, zraněné či mrtvé. Víte, (či spíše nemůžete vědět)- u nás se spoustu let úbytek sýčka házel na "tuhé zimy" (80.-90.). Zimy nejsou skoro žádné, přesto spadli až k nule... Hmyz je záležitost jara-léta. Kritická pro přežití je zima - a to by ptáci neodlétali, kdyby byl v zimě k mání. Na tom zaostalém Balkáně zřejmě chovají slepice, a aby je ochránili, pravděpodobně používají chňapky, nebo i něco ostřejšího... Puštík u nás prosperuje bez problémů, neb gró potravy tvoří hlodavci/ myšice. Jimi krmí i v době hnízdění. Proč tak nečiní i sýček??? Ten hmyz se u něj často zdůrazňuje, ale v chovech přežije na kuřátkách. Prostě zrada je jinde, jak jsem uvedl už vícekrát. Koroptev má místy též potravy, co hrdlo ráčí - ale není tam! Je třeba uvažovat systémově, analyticky, a ne jen vytrhávat jednotlivosti z celku.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2025 11:13 Reaguje na Karel ZvářalUpřímně si nejsem jistý, jestli se toho vytrhávání jednotlivostí nedopouštíte Vy. Vliv přítomnosti, či nepřítomnosti a kvality stanoviště či pestrosti stravy (v případě tuzemska spíš monodieta) jistě není bezvýznamný...
Máte pravdu - o fóglech toho mnoho nevím, avšak co se týče mého předmětu zájmu si troufám tvrdit, že platí výše uvedené.
Odpovědět
Máte pravdu - o fóglech toho mnoho nevím, avšak co se týče mého předmětu zájmu si troufám tvrdit, že platí výše uvedené.
Karel Zvářal
4.4.2025 14:29 Reaguje na Jakub GraňákJste vcelku zdatný damagog. 1) sýček NENÍ závislý na hmyzu, byť ho mívá SEZÓNNĚ hodně v potravě. 2) Jinde píši o tom, že i v int obhospodařované krajině (s minimem hmyzu) odchovává 4-5 mláďat. 3) Zcela zmizela hnízdění ve stromech, byť tam vhodné dutiny (i prostředí) jsou!!! 4) Pokud nejsou budky zabezpečeny (hladká stěna, plech vikýř), bývají pravidelně predovány kunou. Čeho nesystémového jsem se dopustil?
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Přijato čtenáři zcela bez připomínek, v r. 18 sýček vyhlášen ptákem roku:-)
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Přijato čtenáři zcela bez připomínek, v r. 18 sýček vyhlášen ptákem roku:-)
Karel Zvářal
4.4.2025 15:14 Reaguje na Karel ZvářalJen pro dokreslení: na jedné sk farmě měl sýček v potravě 100% žížal, myslím, že to je ojedinělý rekord. Ne že by to měl být "ideál" jen to ukazuje na bídu v potravní nabídce. Žížala je přístupná po většinu roku, kosi jedou též více méně jen na ní.
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2025 16:16 Reaguje na Karel ZvářalBez těch urážek by to nešlo? Tak jak to teda je, je bída v potravní nabídce pozitivním nebo negativním vlivem? A je skutečně tak bezvýznamná, jak tvrdíte?
Mimochodem: stavět se k věci tak jako Vy nezbyde mi než konstatovat, že je potřeba regulovat všechny obratlovce živící se hmyzem, protože hmyzu prudce ubývá a protože predace... to je ale nesmysl... co myslíte? Nepříjde Vám už fakt divné, že se stále díváte na jednu stranu rovnice a druhou stranu ignorujete nebo zlehčujete na úroveň bezvýznamnosti?
Odpovědět
Mimochodem: stavět se k věci tak jako Vy nezbyde mi než konstatovat, že je potřeba regulovat všechny obratlovce živící se hmyzem, protože hmyzu prudce ubývá a protože predace... to je ale nesmysl... co myslíte? Nepříjde Vám už fakt divné, že se stále díváte na jednu stranu rovnice a druhou stranu ignorujete nebo zlehčujete na úroveň bezvýznamnosti?
Karel Zvářal
4.4.2025 16:43 Reaguje na Jakub GraňákRozhodně nepopírám Vaše entomologické znalosti, ani rapidní úbytek hmyzu! To jen, aby jste se uklidnil.
Sýček býval početný díky své přizpůsobivosti, avšak kvůli predačnímu tlaku a kompetici silnějších predátorů (černou počínaje) je na vymření. Budu Vám to opakovat klidně stokrát, že ten problém je komplexní (plus spousta pastí), ale on NENÍ ani v IDEÁLNÍ krajině. A chybí tam i kdysi hojná koroptev. Komu to aspoň trochu myslí, dá si tyto věci do souvislostí. Ovšem kdo nechce pochopit, bude točit stále svou písničku...
Odpovědět
Sýček býval početný díky své přizpůsobivosti, avšak kvůli predačnímu tlaku a kompetici silnějších predátorů (černou počínaje) je na vymření. Budu Vám to opakovat klidně stokrát, že ten problém je komplexní (plus spousta pastí), ale on NENÍ ani v IDEÁLNÍ krajině. A chybí tam i kdysi hojná koroptev. Komu to aspoň trochu myslí, dá si tyto věci do souvislostí. Ovšem kdo nechce pochopit, bude točit stále svou písničku...
Jakub Graňák
4.4.2025 18:36 Reaguje na Karel ZvářalJá zase nijak nepopírám vliv predace. To jen aby jste se uklidnil i Vy:-)
Že je to záležitost komplexní plně souhlasím.
Odpovědět
Že je to záležitost komplexní plně souhlasím.
Ra
Radek
2.4.2025 22:29 Reaguje na Jakub GraňákA jak se díváte na chybějící organickou hmotu v půdě v souvislosti z nedostatkem žížal ? Co se týká obsahu žaludků ulovených prasat , já neregistruji žížaly , zatím co v žaludky jezevců jsou jich plné .
Odpovědět
Jakub Graňák
3.4.2025 16:58 Reaguje na RadekPrůmyslové zemědělství je primární příčinou úbytku žížal, prasátka se pak starají o to, aby ani po dílčím zlepšení podmínek (především v oblasti užívání pesticdů) nedocházelo k nárůstům početnosti veškeré terestrické žoužele... nadále trvám na sdělení, že prasata jsou mnohonásobně větší problém pro výše zmíněné živočichy,nežli bubnová či lištová sekačka, nebo ve Vašem případě jezevci
Odpovědět
Ra
Radek
4.4.2025 07:43 Reaguje na Jakub GraňákPrůmyslové zemědělství může za úbytek všeho živého v půdě , házet vinu na prasátka , sekačky a další je nesmysl . Pouze jsem ukázal na fakt v kterých žaludcích jsou žížaly
Odpovědět
Jakub Graňák
4.4.2025 10:57 Reaguje na RadekBuď záměrně ignorujete obsah mého sdělení, nebo vyhledáváte konflikt. Že prase vyluxuje všecko živé nač narazí, je objektivní fakt. Stojí mimo jiné i za devastací kup lesních mravenců v celém podhůří Jeseníků (opakovaně pozorováno mou malikostí in situ). Prase bylo na území tohoto státu ve volné krajině vybito z objektivních důvodů (stejně jako vlk) před několika staletími. Ovšem z pohledu myslivecké veřejnosti je vlk považován za apokalypsu, zatímco násobně horší vliv prasete s bezmála čtvrtmilionovými ročními přírůstky je neustále marginalizován.
Odpovědět
Ra
Radek
4.4.2025 12:28 Reaguje na Jakub GraňákJá psal o organické hmotě v půdě a jejím vlivu na červy a o mém pozorování obsahu žaludků lovené zvěře .
O vlkovi a růstu populace černé zvěře tady píšete vy . Pokud chcete můj názor , hlavní příčina je pěstování energetických plodin na polích , uživa je důvod proč je tolik prasátek . Dalším důvodem je celoroční lov , kdy se loví vodící bachyně , ty už v populaci v podstatě nejsou došlo k rozvratu sociálních vazeb v tlupách a proto je chrutí 2x ROČNĚ , selata vodí selata . To není myslivecká mantra to je smutný fakt . Je to tím že v ČR mají vliv ochranáři na tvorbu vyhlášek a doby lovu , myslivci pouze hasí to co oni spustili .
Odpovědět
O vlkovi a růstu populace černé zvěře tady píšete vy . Pokud chcete můj názor , hlavní příčina je pěstování energetických plodin na polích , uživa je důvod proč je tolik prasátek . Dalším důvodem je celoroční lov , kdy se loví vodící bachyně , ty už v populaci v podstatě nejsou došlo k rozvratu sociálních vazeb v tlupách a proto je chrutí 2x ROČNĚ , selata vodí selata . To není myslivecká mantra to je smutný fakt . Je to tím že v ČR mají vliv ochranáři na tvorbu vyhlášek a doby lovu , myslivci pouze hasí to co oni spustili .
Jakub Graňák
4.4.2025 16:23 Reaguje na RadekA já psal o tom, že prase má nasvědomí mnohonásobně více zahubené terestrické bioty než bubnová, či lištová sekačka... co na tom je Vám nejasné?
Mimochodem černá je přemnožená po dekády, už minimálně od počátku 90. let ... dávno před tím, než něco jako energoplodiny pro biopaliva spatřily světlo světa.
Odpovědět
Mimochodem černá je přemnožená po dekády, už minimálně od počátku 90. let ... dávno před tím, než něco jako energoplodiny pro biopaliva spatřily světlo světa.
Ra
Radek
4.4.2025 17:22 Reaguje na Jakub GraňákJá vám odpověděl a tvrdím že to není pravda , co není jasné na mem tvrzení . Jestli semnou souhlasíte nebo ne , na tom nic nemění .
Co se týká černé zvěře v ČR do cca roku 2010 byl stav stabilní až v roce 2010 dochází k růstu , když má prasátko plné korýtko tak dobře přibývá na váze a množí se , do populace zasahují neuvážené změny doby lovu a přístup některých lovců . Černá prostě žoužele nebere .
Odpovědět
Co se týká černé zvěře v ČR do cca roku 2010 byl stav stabilní až v roce 2010 dochází k růstu , když má prasátko plné korýtko tak dobře přibývá na váze a množí se , do populace zasahují neuvážené změny doby lovu a přístup některých lovců . Černá prostě žoužele nebere .
Karel Zvářal
4.4.2025 18:28 Reaguje na RadekNo, mám po lese nachozíno do aleluja, menu prasátek mám vcelknu zmáknuté. Žaludy, bukvice, kuku..., včetně žížal. Zvláště rádo probírá ryjem vyjeté koleje, kde je vlhčeji, a tudíž více žížal. Je zajímavé, že toto (ž-y) málkokterá literatura zmiňuje, neb je to významný zdroj. Krátery na louce, kde nejsou hraboši, či odhrnutý drn, znamená hledání žížal. Je loví i liška, nejen tedy jezevec, je to krásně vidět na sněhu, pod kterým je vlhko. Zřejmě je v listí slyší, podobně jako kos, a v zimě jí zaženou hlad.
Odpovědět
Ra
Radek
4.4.2025 21:43 Reaguje na Karel ZvářalLiščí žaludky mě nikdy nezajímaly takže co žerou nebo nežerou vím pouze z toho kde kdo co napsal a nebo co které babka na druhém konci vesnice povídala . Jen zopakuji , černá zvěř bere žížale okrajově a nemá žádný vliv na jejich úbytek v půdě . Před 30 lety bylo v naší lokalitě zemědělství a lepší úživa , teď už se jen pase , lovili jsme mnohem víc černé a stačilo kopnout do země bylo žížal na ouhoře hned plná krabička , jenže to byla živá zem plná organické hmoty . Píšu pouze o tom co jsem viděl v žaludcích černě a pár jezevců , ti jezevci jich byli plní . Černou na loukách zajímají larvy chroustů
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2025 22:09 Reaguje na RadekČerná bere žoužel intenzivně, avšak nemůže je vyhubit. To je jeden z mála nevyčerpatelných zdrojů - možná v budoucnu i pro lictvo - místo moučńáků a švábů:-) Prasce při rytí neselektuje, na co narazí, to spolkne. Chrousti nejsou ani v místech (m.trávník), kde v minulosti jich byly stovky na hektar, dnes nevidět. A je jisté, že zprůmyslněné zemědělství s minimem pícnin a hnoje, s kuku a řepkou, půdu velmi vyčerpává a nahrává erozi.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Ra
Radek
5.4.2025 08:31 Reaguje na Karel ZvářalNa konec je to jednoduché , během 5 let můžete mít cca 100 vzorků obsahu žaludku černé , stačí je ulovit a podívat se , při dnešní technice loví kde kdo . Pak můžete napsat článek , jsem zvědaví kolik bude v obsahu mravenců a další žoužele , já to vím už teď .
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2025 09:12 Reaguje na RadekTo je tak rozemleté a v minimálním poměru (pár%) k rostlinné složce, že to na 1. pohled přehlédnete. Zato velmi (nutričně) důležité, jinak by tomu nevěnovala tolik času a energie.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2025 09:38 Reaguje na Karel ZvářalŘekl bych, že výzkum žaludků je poplatný myslivecké etice, tedy vzorky se berou v čase naháněk či podzimních čekaných, těžko někdo střelí plnou bachyni, která má úplné jiné nutriční potřeby (více bílkovin), než kňour před chrutím (nabrat sádlo).
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2025 09:45 Reaguje na Karel ZvářalHmyzí larva obsahuje i více jak 50 % bílkovin a v zimním období tvoří velmi podstatnou část stravy, protože prase nemá mnoho příležitostí jak se dostat v zimě k bílkovině...
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2025 09:39 Reaguje na RadekPrase nežere mravence, nýbrž larvy synoekentního zlatohlávka Potosia cuprea. Stejně tak vyvrací staré pařezy, vyžírá piluny Prionus coriarius a stojí za jejich prudkým úbytkem. Jejich larvy již jistě v prasečím žaludku nenajdete a není se čemu divit, když prase snížilo populace pilun tak na setinu úrovně z poloviny 90. let. O tom že larvy hmyzu tvoří velice podstatnou část prasečí potravy (především v zimě) hovoří i odborná myslivecká literatura, tak o čem že to... ?
To je přesně ten typ arogance, kterou u myslivců nesnáším, sice o entomologii víte kulové, přesto budete tvrdit jak je prase neškodné a hmyz nepožírá, protože jste ho nenašel v jeho žaludku - do toho žaludku a nejlépe v zimě jste měl podívat tak před 15 lety.
Odpovědět
To je přesně ten typ arogance, kterou u myslivců nesnáším, sice o entomologii víte kulové, přesto budete tvrdit jak je prase neškodné a hmyz nepožírá, protože jste ho nenašel v jeho žaludku - do toho žaludku a nejlépe v zimě jste měl podívat tak před 15 lety.
Ra
Radek
5.4.2025 10:18 Reaguje na Jakub GraňákVidíte , moje pozorování pochází právě z doby před cca 30 lety když mě jako mladého myslivce , zajímalo co černá zvěř bere , v té době byl jezevec celoročně hájený a když se potom povolil lov , tak mě samozřejmě zajímal obsah i jeho žaludku a jaké bylo pro mě překvapení když jsem zjistil že jeho žaludek je plný červů a další žoužele i když jsem ho pozoroval na stejném poli jako černou , do té doby jsem žil v tom že bude hodně podobný . A ano tak zvané odborné literatury je mnoho , víc věřím tomu co vidím . O jaké myslivecké aroganci to tady vedete řeč , mě připadáte naopak arogantni vy .
Odpovědět
Ra
Radek
5.4.2025 10:22 Reaguje na RadekJeště maličkost , já jsem nikde nepsal že černá zvěř hmyz nepožírá , napsal jsem že je v jeho stravě minimum a že nevěřím že muže za jeho úbytek že si myslím že je za tím apsence organické hmoty v půdě . Hezký den .
Odpovědět
Ra
Radek
5.4.2025 10:25 Reaguje na RadekJeště doplním že v té době se lovilo prase v zimním období , ne jako dnes po celý rok a je jedno co se loví hlavně at se lovi .
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2025 12:32 Reaguje na RadekKolik jste těch žaludků otevřel? A co vypovídá obsah žaludů z jednoho revíru o celkovém stavu v zemi? Nemístně generalizujete... dám si tu práci a nafotím Vám fotoseriál zdevastovaných mraveňišť a přeoraného lesa i s pařezy. Jezevčí hrad tu máme na 10 km2 jeden, prasat tu protáhne v průběhu roku minimálně tisíc. Loni jsem potkal v lese možná stohlavý rudl. Tak mi povězte, co v lese, na louce... zbyde, když si každé prase zobne to svoje "minimum"?
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2025 13:12 Reaguje na Jakub GraňákJsem rád, že řádění biovysavačů zmiňujete, na toto téma jsem měl spoustu článků... (většinou) na 2 věci... A teď si uvědomte, že rapidní nárůst predátorů se netýká jen černé. Liška, kuna, káně, poštolka, krkavec, čápi, volavka, vydra, kormorán... , proto mj. Vámi zmiňované menší lasicovité jsou vzácné - jsou též v kategorii "drobná". Proto také úbytek až vymizení spousty druhů, včetně sýčka. Prostě ten predační tlak je u nás mnohde drtivý, k tomu zprůmyslněné velkoplošné zemědělství, v intravilánech sterilní flora, angličáky... Může se pak někdo divit poklesu diverzity a mizení druhů, Sýček či koroptev - kdysi "na každém rohu" - budiž názorným příkladem. Takže když slyším "predátor nemůže": viz povzdechnutí u Xindla X.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2025 19:25 Reaguje na Karel ZvářalAsi si na to házení hrachu pořídím lopatu?-)
Jo je jich hafo, pamatuju jak jsem viděl poprvé u nás na potoku volavku, někdy koncem osmdesátek (mrtvola přimrzlá k ledu)... pak "pár" roků nic a včil stojí dvě na každém poli. Krkavci si myslím, že tu jsou jen jedni, už spousty let.
Lasičky a hranostaji se tu drží co pamatuju, hranostaje potkám tak pětkrát do roka. Lišky začaly příbývat po vakcinační kampani v devadesátkách. Poštolky u nás byly a nejsou, rekonstrukcí zámku ztratily hníždiště:-)
Takovéto "predátor nemůže" - no možná nemůže, ale jak dlouho vydží zdecimovaná populace odolávat i ostatním nepříznivým vlivům?
Odpovědět
Jo je jich hafo, pamatuju jak jsem viděl poprvé u nás na potoku volavku, někdy koncem osmdesátek (mrtvola přimrzlá k ledu)... pak "pár" roků nic a včil stojí dvě na každém poli. Krkavci si myslím, že tu jsou jen jedni, už spousty let.
Lasičky a hranostaji se tu drží co pamatuju, hranostaje potkám tak pětkrát do roka. Lišky začaly příbývat po vakcinační kampani v devadesátkách. Poštolky u nás byly a nejsou, rekonstrukcí zámku ztratily hníždiště:-)
Takovéto "predátor nemůže" - no možná nemůže, ale jak dlouho vydží zdecimovaná populace odolávat i ostatním nepříznivým vlivům?
Karel Zvářal
5.4.2025 19:48 Reaguje na Jakub GraňákPředevším prudký sešup hraboše, o čem píšu v tom poptávaném článku. To je do očí bijící propad během dvou dekád - na ZALOUČENÝCH lokalitách. Takže nejen zajda, koroptev, sýček či chocholouš, ale i Micro otus. Jak říká Václav C. - žijeme v převratné době. Jen je to třeba vnímat všemi smysly. Poštolka zahnízdí i na starém stračím, ta je nejmíň problémová. Menší lasky místy jsou, což není náš případ. Tady je to Kunín:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2025 20:16 Reaguje na Karel ZvářalTy poštolky mi nevadí, to jejich pištění se hodilo k místu víc, když to byla ruina:-)
Kuny sice u nás jsou, ale vím, že se o ně stará několik milých anonymních spoluobčanů:-)
Odpovědět
Kuny sice u nás jsou, ale vím, že se o ně stará několik milých anonymních spoluobčanů:-)
Ra
Radek
5.4.2025 14:54 Reaguje na Jakub GraňákBylo to 100 žaludku černé , 26 jezevčích a samozřejmě nějaké srnčí , vysoká , mufloni ale tam není moc co hledat , nějaká liška , kuna krom smradu nic zvláštního . A ano , máte pravdu je to z jedné honitby 4000 ha a velká část selata , jsem obyčejný člověk který žije v lese . Vy napadáte mě že generalizuji , protože posuzuji z malinké části , přitom tady píšete něco o stohlavém stádu a že tím uzemím které sledujete vy protáhne ročně minimálně tisíc kusů . Po druhé vám nevěřím , je to skoro na hranici šíření poplašné zprávy :-)))) Začínám mít pocit že o černé zvěři nic nevíte , ona totiž nemá kam táhnout , je to zvěř která trvale obývá svůj okrsek a pouze při chrutí hledají dospělí kanci bachyně a chrutí bývalo JEDNOU ROČNĚ . Kanec ani bachyně v dnešní době nejsou , nestihnout zestárnout .
Odpovědět
Ra
Radek
5.4.2025 15:01 Reaguje na RadekV honitbě bylo v té době 20 umělých nor , 2 vstupy první smyčka na kterou navazuje druhá až potom je kotel ….každoročně byl minimálně v 8 norách v kotli jezevec . Tak mi to trošku připadá jako že nám tady vyprávíte pohádku o zlém prasátku co všechno kolem sebe zničí zatím co hodný jezevec prostředí zachrání . Tak se zase klidně vraťte k zemědělství a tam apelujte na zemědělce , protože ti nesou největší část viny na vymizení života z půdy , v mrtvé půdě nic nežije .
Odpovědět
Ra
Radek
5.4.2025 15:55 Reaguje na Radek letos je u nás cca 600 nv hodně ale opravdu hodně Žlun
Odpovědět
Karel Zvářal
5.4.2025 16:41 Reaguje na RadekLetošní zima byla mírná, dovolila většině žlun přežít. Jsou už několik týdnů hlasově aktivní a mírný nárůst početnosti je patrný. Kuna do její těsné dutiny neprojde, zatímco hranostaj (a kolčava) ano. Tím, že kuna, liška, káně, výr, puštík silně zdecimovali kdysi hojné šelmičky, prospěli populaci žlun.
Jako kluci jsme kdysi z praku střelili samce hranostaje, ukrýval se samicí v dutině žluny, kde měli i 3 mrtvé špačky (ulovené zřejmě v téže dutině, nebo i v okolních - velký sad). Ten samec tak páchl pižmem, že trvalo několik dní, než jsem se toho nepříjemného odéru zbavil. Škoda jen, že stejně vážící sýček se nenaučil žluní dutiny používat. Mohl být dnes s početností úplně jinde...
Odpovědět
Jako kluci jsme kdysi z praku střelili samce hranostaje, ukrýval se samicí v dutině žluny, kde měli i 3 mrtvé špačky (ulovené zřejmě v téže dutině, nebo i v okolních - velký sad). Ten samec tak páchl pižmem, že trvalo několik dní, než jsem se toho nepříjemného odéru zbavil. Škoda jen, že stejně vážící sýček se nenaučil žluní dutiny používat. Mohl být dnes s početností úplně jinde...
Jakub Graňák
5.4.2025 18:31 Reaguje na RadekÓ ale ano, má kam táhnout. Kam si myslíte, že se na zimu stahují prasata z celého Osoblažska? Nebude to náhodou hned do prvního většího lesa? Hahaha - to je srandy.
A co se týče toho jezevce, nějakou pohádku mi zjevně do úst vkládáte Vy. Já někde napsal něco o cit: " hodný jezevec prostředí zachrání"? Já napsal pouze tolik, že vzhledem k jejich neporovnatelně nižší početnosti působí i neporovnatelně nižší škody. Cokoli jiného jste si vybásnil sám.
Odpovědět
A co se týče toho jezevce, nějakou pohádku mi zjevně do úst vkládáte Vy. Já někde napsal něco o cit: " hodný jezevec prostředí zachrání"? Já napsal pouze tolik, že vzhledem k jejich neporovnatelně nižší početnosti působí i neporovnatelně nižší škody. Cokoli jiného jste si vybásnil sám.
Karel Zvářal
5.4.2025 19:00 Reaguje na Jakub GraňákBerte to tak, že téměř všechny učené knihy byly napsány v minulém a předminulém století, kdy tu prasata (kromě obor) nebyla (od dob Marie T). Proto se o nich nemohlo psát jako o škodné, narozdíl od šelem, včetně jezevce. A já velmi silně pochybuji, že před jejich eradikací tu byly takové stavy, jaké jsou mnohde dnes. Potěšil mě názor jednoho starého myslivce (v tv) nedlouho po mém článku, ten mi potvrdil to, co může nevidět jen slepý. Nebo zainteresovaný...
Odpovědět
Jakub Graňák
5.4.2025 19:57 Reaguje na Karel ZvářalOni to ví, ale prostě se nějak zabejčili a dělají, že se jich to netýká, protože zemědělci... to k ničemu nepovede.
Mám známého z MS Slezské Rudoltice a ten je úplně zoufalý, pět roků ke všemu vepřové, už nemůže prasata ani cítit:-)
Odpovědět
Mám známého z MS Slezské Rudoltice a ten je úplně zoufalý, pět roků ke všemu vepřové, už nemůže prasata ani cítit:-)
Karel Zvářal
5.4.2025 20:27 Reaguje na Jakub GraňákSamá žlutá aneb babiši-řepkostán. Švésko-český stůl, laktující bachny-živitelky si nemohou stěžovat. To koreluje se situací u nás. Jen nikdo nemá gdoule napsat MS Plný mražák.-) Zatracení zemědělci!
Odpovědět
Ra
Jakub Graňák
6.4.2025 07:49 Reaguje na RadekJestliže jsem se nevyjádřil dostatečně myslivecky, tak se hluboce omlouvám, ne každý zná tu vaši hantýrku...
Co se týče argumentů, o tom komu právě došly svědčí nejlépe délka Vašeho příspěvku.
Odpovědět
Co se týče argumentů, o tom komu právě došly svědčí nejlépe délka Vašeho příspěvku.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:02 Reaguje na smějící se bestieI ve vesnicích se svítí celou noc. A bylo víc starých stromů, keře meze, cesty. Náš Zetor sklopil zrcátka a bylo. Nebyli dotace, menší chemie, ROUDUP, nyní prý již neškodný, bylo víc brouků. U nás komáři bzučeli a mušky, noční motýli, ale i denní, to je pryč.
Odpovědět
Ra
Radek
31.3.2025 13:47Možná by stačilo přestat dotovat zemědělství . Návrat k normálnímu hospodaření s půdou a spotřebou plodin , by se brzy dostavil . Takový první krok k nápravě životního prostředí .
Odpovědět
LB
Lukas B.
31.3.2025 14:38 Reaguje na Radekale jo, já taky považuji dotace za něco od ďábla. ovšem:
1. bylo by hezké přestat dotovat. přestaneme-li dotovat my a nepřestanou-li ostatní, potom tuzemskou produkci zválcuje dovoz a drtivá většina sedláků/ zemědělských podniků zkrachuje a půda se přestane obdělávat a přijdeme o kapacity jak hmotné, tak lidské, a nastane-li problém, pomřeme hlady.
2. stane-li se zázrak a přestane-li dotovat civilizovaný svět, potom nastane dovoz ze světa necivilizovaného, kde jsou trošku lepší podmínky a nemažou se s tím. černozemí počínaje. výsledkem bude scénář dle bodu 1
zemědělství je, ať se nám to líbí nebo nelíbí, poměrně strategickým odvětvím hospodářství (podobně jako energetika nebo zbrojní průmysl), a vyplatí se mít svoje, protože když jde tlustý do tenkejch, tak se nic nedoveze, a když, tak za nápadně nevýhodných podmínek.
samozřejmě není nutné se snažit pěstovat banány, avokáda a mít v únoru tuzemská skleníková rajčata a jahody. ale v obilí/bramborách/základní zelenině/masu/mléku/vejcích/olejninách je dobrá ne-li soběstačnost, ale schopnost jednoduše soběstačnosti dosáhnout.
Odpovědět
1. bylo by hezké přestat dotovat. přestaneme-li dotovat my a nepřestanou-li ostatní, potom tuzemskou produkci zválcuje dovoz a drtivá většina sedláků/ zemědělských podniků zkrachuje a půda se přestane obdělávat a přijdeme o kapacity jak hmotné, tak lidské, a nastane-li problém, pomřeme hlady.
2. stane-li se zázrak a přestane-li dotovat civilizovaný svět, potom nastane dovoz ze světa necivilizovaného, kde jsou trošku lepší podmínky a nemažou se s tím. černozemí počínaje. výsledkem bude scénář dle bodu 1
zemědělství je, ať se nám to líbí nebo nelíbí, poměrně strategickým odvětvím hospodářství (podobně jako energetika nebo zbrojní průmysl), a vyplatí se mít svoje, protože když jde tlustý do tenkejch, tak se nic nedoveze, a když, tak za nápadně nevýhodných podmínek.
samozřejmě není nutné se snažit pěstovat banány, avokáda a mít v únoru tuzemská skleníková rajčata a jahody. ale v obilí/bramborách/základní zelenině/masu/mléku/vejcích/olejninách je dobrá ne-li soběstačnost, ale schopnost jednoduše soběstačnosti dosáhnout.
JM
Jan Matěna
31.3.2025 16:03 Reaguje na Lukas B.Můžete zrušit dotace a zavést dovozní cla na potraviny, stejně už na některé cla jsou. Ale potom se musíte smířit s podstatně vyšší cenou potravin a to by voliči, kteří dnes z 75% sídlí ve městech, nerozdýchali. Nějaká příroda je lidem ukradená, to jen tak povídají.
Klasické přirozené hospodaření v malém a máte v tu ránu kilo masa za pětistovku.
Ale funguje to, pastva oveček a po pěti letech evidentní posílení základu potravního řetězce a na to navázané to další...žáby, ptáci...
Odpovědět
Klasické přirozené hospodaření v malém a máte v tu ránu kilo masa za pětistovku.
Ale funguje to, pastva oveček a po pěti letech evidentní posílení základu potravního řetězce a na to navázané to další...žáby, ptáci...
Ra
Radek
31.3.2025 16:20 Reaguje na Jan MatěnaAle no ták . Maso je taková zvláštní komodita , bez chlazení / mrazení dlouho jaksi nevydrží a tak jak doroste nositel , musí se porazit a maso co nejdříve prodat . Tak bych zas tak razantního zdražování nebál . Z moukou to bude hodně podobné , ono obilí se musí po sklizni někde uskladnit ….
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:07 Reaguje na Lukas B.Máte pravdu, ale. Kdo dovolil naši nejlepší půdu zastavět Německými překladišti, MOŘE FOTOVOLTAIKY. Když jsem chtěl za těch špatných komunistů stavět, tak bývalý sad pantáty, nepřipadal v úvahu, byl mimo intravilán obce a pole mělo vždy přednost!!!!!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 17:54 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo ja, když někdo dostal od jzd půdu, tak si chtěl užít a né pracovat. A tak prodal za desítky tisíc /m2 na stavební místo. Ten tlak byl a je od majitelů půdy.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 19:52Jinak u sýčka je dosti obtížné rozlišit samce od samky, jde to dostat do oka častým pozorováním, samka má oči poněkud dále od sebe ("výraznější") a tím i jiný výraz. Ve dne jsou aktivní zejména při odchovu mláďat, F je např. na tom sušáku (1. foto). Dříve běžný druh, dnes téměř vymizelý. Říct mi to někdo v šedesátkách, budu se válet smíchy, stajně tak i u koroptve. Holt, jiná doba, jiné priority. Kuna běhá pod okny, skolení lišky pár set metrů... Dříve též sci-fi. Prostě škola ekologie v praxi.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.4.2025 08:15 Reaguje na Karel ZvářalV devadesátých letech nebyla dotace a stavy koroptví začali stoupat, no chemie, nebylo na ní. Stoupaly i stavy zajíců. Přišla dotace, další scelování, tomu nahrála legislativa a to parcelace, sloučení parcel. Za komunistů to bylo návratné, nyní ne. Dnes ze tří stovek koroptví jedna. Na poli oře lokomotiva, ta hutní, proto více chemie.... Lišku chtějí chránit, kunu ne ta jim žere kabely. Ano ekologie se dělá podle zásad, kdo tě platí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2025 10:37 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNejen chemie, ale i dost polí se neobdělávalo, byla tráva a plevele jako lebeda, laskavec...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.4.2025 07:57Tak asi tam je mnohem víc myší a další potravy a ve starých stodolách a podobných stavbách starého typu nachází sýček množství úkrytů k hnízdění.
Tady se ovšem odkrylo dalších pár věcí.
Za prvé ona ideální krajina podle zelených aktivistů není přírodní krajina, ale je to krajina člověkem intenzívně udržovaná a přetvářená, ale udržovaná a přetvářená podle zvyku či mustru 100 a víc let starých. Kde doslova každý ar pozemku měl člověka, který se o ten ar od jara do podzimu staral. K údržbě krajiny tehdy patřila i likvidace predátorů, která byla na jedné straně velmi intenzívní, "škodnou" mohl lovit úplně každý a ještě se takovým lidem za to děkovalo. Například chudší rodiny, které ty predátory lovily kvůli konzumaci. Na druhé straně prostředky pro úplné vyhubení, odstranění predátorů z prostředí tehdy ještě nebyly tak dokonalé, kromě některých citlivých druhů, jako jsou třeba velké šelmy. Mimoděk se tak, i přes intenzívní tlak na hubení predátorů, vytvářela určitá kvalitní rovnováha predátorů a jejich správné složení.
Za druhé z hlediska lidské společnosti není možné tuto krajinu vrátit pouhým okopírováním tehdejších metod využívání té krajiny. Většina tehdejších lidí byla mnohem chudších než dnešní nejchudší vrstvy společnosti žijící na sociálním dnu a pracovala manuálně mnohem intenzívněji, tvrději a déle než pracují dnes nejtvrději manuálně pracující. Dnes prostě nejde přimět lidi, aby vytvářeli tu krásnou minulou krajinu stejnou prací, jako lidi dělali tehdy. Pokud tu krajinu máme aspoň částečně vrátit do tehdejšího stavu a plošně, ne bodově nějakými nadšenci, musíme hledat možnosti, jako to dělat náhradními dneska dostupnými pracovními technologiemi. A ta práce musí být placena dnešními mzdami, aby to lidi vůbec chtěli dělat.
A za třetí není ani možné okopírovat tehdejší ruční produkční technologie, protože bychom získali tak pětinovou, desetinovou produkci potravin proti té dnešní. Dnešní strojní intenzívní zemědělská produkce musí být zachována, jen musí být modernizována a upravena, aby lépe zapadala do vytváření kvalitní krajiny a současně nedošlo k propadu produktivity.
Odpovědět
Tady se ovšem odkrylo dalších pár věcí.
Za prvé ona ideální krajina podle zelených aktivistů není přírodní krajina, ale je to krajina člověkem intenzívně udržovaná a přetvářená, ale udržovaná a přetvářená podle zvyku či mustru 100 a víc let starých. Kde doslova každý ar pozemku měl člověka, který se o ten ar od jara do podzimu staral. K údržbě krajiny tehdy patřila i likvidace predátorů, která byla na jedné straně velmi intenzívní, "škodnou" mohl lovit úplně každý a ještě se takovým lidem za to děkovalo. Například chudší rodiny, které ty predátory lovily kvůli konzumaci. Na druhé straně prostředky pro úplné vyhubení, odstranění predátorů z prostředí tehdy ještě nebyly tak dokonalé, kromě některých citlivých druhů, jako jsou třeba velké šelmy. Mimoděk se tak, i přes intenzívní tlak na hubení predátorů, vytvářela určitá kvalitní rovnováha predátorů a jejich správné složení.
Za druhé z hlediska lidské společnosti není možné tuto krajinu vrátit pouhým okopírováním tehdejších metod využívání té krajiny. Většina tehdejších lidí byla mnohem chudších než dnešní nejchudší vrstvy společnosti žijící na sociálním dnu a pracovala manuálně mnohem intenzívněji, tvrději a déle než pracují dnes nejtvrději manuálně pracující. Dnes prostě nejde přimět lidi, aby vytvářeli tu krásnou minulou krajinu stejnou prací, jako lidi dělali tehdy. Pokud tu krajinu máme aspoň částečně vrátit do tehdejšího stavu a plošně, ne bodově nějakými nadšenci, musíme hledat možnosti, jako to dělat náhradními dneska dostupnými pracovními technologiemi. A ta práce musí být placena dnešními mzdami, aby to lidi vůbec chtěli dělat.
A za třetí není ani možné okopírovat tehdejší ruční produkční technologie, protože bychom získali tak pětinovou, desetinovou produkci potravin proti té dnešní. Dnešní strojní intenzívní zemědělská produkce musí být zachována, jen musí být modernizována a upravena, aby lépe zapadala do vytváření kvalitní krajiny a současně nedošlo k propadu produktivity.
