Český vzduch stále mezi nejšpinavějšími v Evropě, může za to i zemědělství

Aktuální zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) potvrzuje, že znečištění ovzduší stále zůstává vážnou hrozbou pro zdraví lidí v České republice, ale i v řadě dalších evropských zemí. Největším „zabijákem“ je podle odborníků i nadále zamoření ovzduší jemným prachem (PM2,5), kterému analýza přisuzuje vinu za předčasnou smrt zhruba 400 tisíc obyvatel Evropské unie během roku 2014. Z toho více než 10 tisíc úmrtí připadá na obyvatele Česka. Svůj podíl na tom má i zemědělství. Informuje o tom Centrum pro životní prostředí a zdraví.

Přes 70 tisíc předčasných úmrtí má podle zprávy EEA na svědomí znečištění oxidem dusičitým (NO2) a několik tisíc smrtí je přičítáno na vrub znečištění přízemním ozónem (O3). Česko podle zprávy EEA stále patří mezi země s nejvíce znečištěným ovzduším, a to zejména z hlediska zamoření jemným prachem a benzo(a)pyreny. EEA ve své analýze uvádí, že v Česku můžeme pro rok 2014 znečištění ovzduší přisoudit zodpovědnost za zhruba 11 tisíc předčasně zemřelých, a to kvůli vysokým koncentracím prachu, oxidu dusičitého a přízemního ozónu.

„Podle zprávy EEA v roce 2015 sice jen menší části obyvatel městských oblastí v Evropské unii musí dýchat vzduch, který byl znečištěný více než dovolují limity Evropské unie," říká Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. "90 % obyvatel těchto oblastí dýchalo vzduch znečištěný více než činí doporučení Světová zdravotnická organizace pro ochranu lidského zdraví,“ dodal. Podle něho Česko stále patří mezi vůbec nejhorší země v Evropě ve znečištění jemným prachem, společně například s Bulharskem, Polskem, Slovenskem, Maďarskem a nebo některými oblastmi Itálie.

Jako jemný prach se obvykle označují částice s průměrem do 2,5 μm (PM2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečníní a plicní onemocnění.

"Letošní zpráva Evropské agentury pro životní prostředí věnuje speciální kapitolu příspěvku zemědělství ke znečišťování ovzduší, neboť negativní vliv toho sektoru ekonomiky je dlouhodobě podceňován," říká Šuta. Odborníci podle něho upozorňují, že zemědělství je významným zdrojem znečištění ovzduší prachem, polyaromatickými uhlovodíky, amoniakem a některými těkavými organickými látkami. Také je zdrojem silných skleníkových plynů jako metan a oxid dusný. "Podle odborníků EEA existuje celá řada konkrétních opatření ke snížení škodlivých emisí ze zemědělství. A zejména velké farmy by v rámci EU měly významně přispět ke zlepšení kvality ovzduší i ke snižování negativních dopadů změny klimatu,“ uvedl Šuta

"V tomto kontextu je podstatné, že Česko patří například spolu se Slovenskem mezi země v průměru s vůbec největšími zemědělskými podniky při srovnání v rámci zemí Evropské unie. Tyto skutečnosti by měla vláda v budoucnu brát v potaz při přípravě své politiky v oblastech zlepšování kvality ovzduší, ochrany klimatu i zemědělství,“ míní Šuta.

---

reklama

---