Čeští vědci objevili organizmus, který funguje i bez mitochondrií
Objev pražských vědců dnes ve Spojených státech zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Current Biology. "Jde o základní výzkum. Je to zkoumání toho, co je v evoluci možné, jaké typy organismů mohou existovat," řekl zakladatel projektu parazitolog Vladimír Hampl.
Základy biologie říkají, že existují dva druhy buněk - prokaryotické a eukaryotické. Zatímco prokaryotické buňky patřící bakteriím jsou jednoduché a malé, euraryotické jsou mnohanásobně složitější a o hodně větší.
Mitochondrie zajišťují v eukaryotických buňkách dýchání, tedy proces, při němž s pomocí kyslíku dochází ke štěpení organických sloučenin například cukrů. Výsledkem je energie uložená ve "speciální" molekule (ATP), voda a oxid uhličitý. Podle hlavní autorky studie, polské vědkyně Anny Karnkowské, se dlouho věřilo, že se složité organismy bez mitochondrií neobejdou.
Odborníci proto začali zkoumat zvláštní skupinu jednobuněčných organismů - prvoky oxymonády, kteří žijí ve střevech hmyzu či obratlovců. "Těmto živočichům totiž prvoci napomáhají s trávením celulózy," uvedl Hampl.
Z literatury vědci už věděli, že u těchto prvoků nikdo dosud žádné mitochondrie nepozoroval. Po více než desetiletém bádání a mikroskopickém pozorování zjistili, že skutečně žádné neobsahují. Zkoumali také jejich geny a zjistili, že mají podobné syntetické dráhy jako bakterie a rostliny, jimiž mitochondrie dokážou nahradit.
Výsledek výzkumu odhalil první organismus, který nemá jednu ze zásadních součástí buňky, jíž vědci dlouhá léta považovali za nenahraditelnou. Další výzkum by mohl podle Hampla ukázat, že mitochondrie chybí celé skupině prvoků. "Když by člověk vyloženě fantazíroval, mohlo by se říct, že by tento organismus bez mitochondrie mohl sloužit jako negativní kontrola ve výzkumu pro srovnání. S lidskými buňkami se dá těžko srovnávat," dodal Hampl.
reklama