Indonésie v plamenech: podle odborníků jde o nejhorší ekologickou katastrofu století
Zahraniční dopisovatel britského žurnálu Guardian George Monbiot, který na „ticho kolem ohně“ upozornil, popisuje situaci následovně: „Ohromná část světa hoří. Vypadá to jako Peklo. Vzduch má barvu okru. Viditelnost se v některých městech snížila na třicet metrů. Vojenské lodě evakuují děti z ostrovů, některé se již udusily. V plamenech vymírají celé druhy zvířat. Jedná se o dosud nejhorší ekologickou katastrofu 21. století.“ Vědec Erik Meijaard ve svém komentáři pro JakartaGLobe jde ve svém hodnocení ještě o krok dál a požáry označuje za největší environmentální zločin 21. století. Podle něho nejsou na vině velké společnosti, jak se často veřejnost domnívá, ale střední a malí farmáři, kteří vypalováním pralesů získávají další prostor pro svou obživu (a někdy i jen pro zábavu).
Že jde o masivní problém, dokládají i satelitní snímky NASA, které v posledních dnech odhalily v indonéských lesích více než 117 000 jednotlivých požárů.
Přečtěte si komentář Stanislava Lhoty z Koalice proti palmovému oleji Jaké jsou skutečné příčiny rozsáhlých požárů v Indonésii?
Mezi nejvíce zasažené oblasti patří ostrov Sumatra, kde epicentrum požárů tvoří oblast o velikosti Moravy a řetěz plamenů se táhne do vzdálenosti 5000 kilometrů. Podobná je situace i v indonéské části Bornea, na Kalimantanu. Jihovýchodní Asie se doslova dusí. Tentokrát ale obyvatele nezahlcují exhalace výfukových plynů v přelidněných městech, ale dým z všudypřítomného ohně. S akutními dýchacími obtížemi se tu potýká 1,5 milionu lidí. V řadě měst je kvůli nedýchatelnému ovzduší doporučen zákaz vycházení, a letiště v celé oblasti omezila provoz. Totální kolaps infrastruktury v důsledku požárů je jen prvním dílkem obrazu katastrofy.
Jak uvádí organizace WRI (World Resources Institute): „Právě teď produkují indonéské požáry víc oxidu uhličitého, než celá ekonomika Spojených států. A za poslední tři týdny vypustily do atmosféry víc CO2, než zvládne Německo za celý rok.“ Odkud se oheň bere? Může za to snad nebývalé sucho? Vedlejší roli jistě sehrálo. Požáry ale úzce souvisí s pěstováním palmy olejné. Když totiž zmizí chráněný prales, uvolní se půda pro výhodný byznys. „Velké koncerny mají povolení pěstovat palmu olejnou v blízkosti pralesů, ale tím, že podněcují lidi k zakládání požárů, mohou získat další plochu pro její pěstování,“ říká zoolog Stanislav Lhota, který dlouhodobě zkoumá ekosystémy na Borneu.
Přečtěte si komentář Radomíra Dohnala Palmový olej je zlo, které nejde jen tak zakázat.
„Indonésie je velká země. Podobné činy jsou ilegální záležitost, ale jednotlivce, kteří přijdou do lesa s nádrží paliva a škrtnou zápalkou, prostě neuhlídáte. Dnes už se mluví o největší ekologické katastrofě nového tisíciletí a v podstatě je to potřetí v historii, kdy se v Indonésii objevují požáry tohoto rozsahu, v poslední době zhruba s dvacetiletým odstupem,“ říká zoolog Stanislav Lhota. V plamenech teď mizí naděje na záchranu orangutanů, levhartů obláčkových, gibbonů, sumaterských slonů a tygrů. Ohně v jihovýchodní Asii možná ustanou s příchodem období dešťů, ale až sedne dým a popel, bude tenhle kout světa dočista jiné místo.
Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího
reklama