Jak se dá získat voda v poušti? Designér navrhl věže na "sklízení" vody ze vzduchu

Na celém světě nemá přístup k bezpečné pitné vodě kolem osmi set milionů lidí. Podle italského designéra není řešení ve složitých hig-tech novinkách, ale v tradiční technice. Pro oblasti s nedostatkem vody navrhuje záchytné věže podobné tradičním košíkům. Jen obrovských.

Vynálezce je pojmenoval WarkaWater. Vodní věže dosahují výšky kolem deseti metrů a dokáží získat kolem sto litrů pitné vody za den. Jejich princip je jednoduchý, podobně jako se rosa sráží na rostlinách i tak věže „sklízejí“ vlhkost ze vzduchu. Namísto západních technologií se designér nechal inspirovat etiopským stromem Warka.

Každá věž se skládá se dvou částí. Z kostry vyrobené z dřevěných prutů, bambusu nebo sítiny a z vnitřní sítě podobné pytlíku na pomeranče. Síť vyrobená z nylonových a polypropylenových vláken kondenzuje vlhkost a kapky rosy po ní stékají do nádrže na dně celé konstrukce.

Designér Arturo Vittori se začal o problémy s přístupem k vodě zajímat během návštěvy v Etiopii. „Ženy a děti chodí mnoho kilometrů k nejbližšímu zdroji vody, který bývá často znečištěný,“ popisuje Vittori na propagačním videu. Nabrat vodu do barelů a donést ji zpátky domů často trvá hodiny a znečištěná voda vystavuje děti nebezpečí nemocí. Navíc kvůli této důležité domácí práci často nemohou chodit do školy, takže nemají šanci vymanit se z chudoby.

Vodní věže mají podle tvůrců přinést právě do těchto do chudých oblastí nejen čistou vodu, ale také dlouhodobě přispět ke zlepšení životního prostředí a sociální situace. „Stačí aby se místní naučili postavit první věž a mohou to naučit další sousedy,“ vysvětluje Vittori. Každá věž přijde zhruba na 550 dolarů. Postavit ji dokáží čtyři lidé během týdne z materiálů dostupných v daném místě.

Podle autora chtěl lidem nabídnou řešení, které jim přinese nezávislost a zároveň budou vytvořeny z místních přírodních materiálů, díky kterým budou dobře zapadat do krajiny.

Navzdory tomu, že výsledek vypadá jako pletená lahev nebo veliký košík, vývoj trval dva roky a autor použil při přípravě stejné modelování, jaké se používá při přípravě interiérů moderních letadel nebo elektromobilů. Díky tomu má být konstrukce bezpečná. Věž váží pouhých 44 kilogramů a na nejširším místě je široká necelých osm metrů. Tvůrci testovali věže na různých místech světa a postupně došlo k několika vylepšením, jednak stability konstrukce, jednak přístupu k vnitřní síti pro potřebu čištění.

---

reklama

---