Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem Aktualizováno
21.11.2024 12:12
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Pokles zalesnění označili lesníci za absurdní a v dopise se ptají ministra, proč Česko nezalesňuje, když má velké množství holin a jsou k dispozici sazenice i lidé, kteří by je vysadili. Podle sdružení zalesnění odlesněných ploch už není pro lesní hospodářství ČR prioritou. "Vytěžili jsme porosty, které nám odkázali naši předci, našim potomkům produktivní lesní porosty již odkazovat nepotřebujeme," podotklo sdružení.
Úbytek zalesňované plochy zaznamenali loni také statistici. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni zalesňovaná plocha dosáhla 35 222 hektarů, což bylo oproti předchozímu roku o 4747 hektarů méně. Při výsadbě se spotřebovalo 197,5 milionu sazenic. Meziročně loni poklesla také přirozená obnova lesů, snížila se o 522 hektarů na 9566 hektarů.
Podle ministerstva zemědělství (MZe) péče o lesy v době klimatické změny směřuje více k přirozené obnově. Úřad nesouhlasí s tvrzením, že se téměř zastavilo zalesňování. Upozornil také, že nemůže vstupovat do obchodních vztahů mezi lesními školkaři a soukromými či obecními vlastníky lesů.
Ministerstvo na dotaz ČTK také uvedlo, že letos v září jednalo se sdružením a na základě jednání vyzvalo Lesy ČR i nestátní vlastníky lesů, aby sazenice využili. Lesníci na to podle údajů ministerstva zareagovali navýšením množství sazenic pro aktuální výsadbu. "Tento objem však zásadně nevyřeší celkovou nadprodukci lesních školkařů," dodali zástupci MZe.
Pokud se kalamitní holiny nepodaří zalesnit, upozorňují pěstitelé na pokles produkční funkce lesů. "Nebudou dále plnit ani půdoochranné, hydrologické a další mimoprodukční funkce, v ekosystémech bude vázáno jen minimum uhlíku. Bez umělé obnovy lesa nelze ani zásadně měnit druhovou skladbu lesů, ve prospěch klimaticky odolnějších dřevin," uvedli pěstitelé v dopise.
Kritická situace v oboru lesního školkařství a semenářství podle sdružení negativně ovlivní i dodavatele technologií nebo lesnických prací a může mít dlouhodobé dopady také na zaměstnanost venkova. "Likvidace sazenic v lesních školkách, kromě uzavření některých provozů, způsobí také propouštění pracovníků v pěstebních činnostech, které mají regionální charakter a tím se dostáváme do přímého rozporu se současným trendem EU podpory regionů a zaměstnanosti," dodali zástupci sdružení.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Vrcholila v roce 2020, kdy bylo kůrovcem mimořádně silně zasaženo či bezprostředně ohroženo až 47 procent katastrálních území v Česku.
Podle ČSÚ je kalamita v českých lesích zatím na ústupu. Těžba dřeva v českých lesích se loni meziročně snížila o víc než čtvrtinu, klesla na 18,5 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2022 je to o 6,6 milionu metrů krychlových méně. Výrazně ubylo podle statistiků zejména vytěženého kůrovcového dřeva.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
DM
Dalibor Motl
21.11.2024 16:45Hm. Docela by mě zajímal názor insiderů. Takhle zvenku a bez hlubší znalosti aktuálních poměrů to na mě dělá dojem, že jde o nějaký obchodní nátlak a boj o ceny. Jako by školkaři sdružení v tom spolku chtěli tlačit přes ministra na vedení LČR a VLS...(?). Jsem docela rád, že to v našem mikroměřítku zatím zvládáme bez sazenic od velkopěstitelů s pomocí přirozeného zmlazení a z vlastních zdrojů.
Odpovědět
Peter Sládek
21.11.2024 17:02 Reaguje na Dalibor MotlZdá sa mi že v ČR lesný zákon zmenil termín povinne zalesniť holinu z 2 na 5 rokov(?). Potom by mohlo ísť o odložený nákup s motívom vyčkania na pokles ceny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.11.2024 19:00 Reaguje na Peter SládekNo právě. Odložení umožní zkusit výsledek pomocí vysemenění.
Odpovědět
SS
Sten Sten
22.11.2024 06:57 Reaguje na Peter SládekZákon z2 na5 let se změnil v době kůrovcové kalamity. Kdy na trhu prostě nebylo dost sazenic a ani kapacit na zalesnění. V té době se taky do školkařství pustil kde kdo kdo kvůli vidině zisku. Málo stromků a vysoká cena. Jenže teď je nadprodukce sazenic a Holín tolik není. Takže lesní školky se opět budou rušit.
Odpovědět
DA
DAG
21.11.2024 21:49 Reaguje na Dalibor MotlSpousta drobných vlastníků se na sázení zatím vyprdlo. Je to spousta ha, se kterými školkaři počítali. Na druhou stranu, většina z nich poslední roky prodávala mizernou kvalitu za relativně vysoké ceny. Nemaji moc co brečet.
Jinak u nás porosty na který se lidi vyprdli a dokonce neuklidil paseku, tak rostou celkem dobře. Smrk, buk, bříza a jeřáb jedou pěkně. Zvěř si v tom udělá tunely a mimo ty tunely nechodí. Celkem to funguje. Problém bývá ostružina.
Odpovědět
Jinak u nás porosty na který se lidi vyprdli a dokonce neuklidil paseku, tak rostou celkem dobře. Smrk, buk, bříza a jeřáb jedou pěkně. Zvěř si v tom udělá tunely a mimo ty tunely nechodí. Celkem to funguje. Problém bývá ostružina.
MK
Michal Kindl
21.11.2024 21:33Školkaři musí sazenice napěstovat s víceletým předstihem. Pokud Nemají produkci smluvně pokrytou s velkými odběrateli, potom můžou sazenice zbýt. Spotřebu sazenic snižuje i příklon k "měkčím" způsobům hospodaření s využitím přirozeného zmlazení. Navíc řada lesníků se vrací ke starým praktikám síjí z přímého výsevu a využili letošní mimořádnou úrodu žaludů.
Odpovědět
SS
Sten Sten
22.11.2024 06:59 Reaguje na Michal KindlVíte o tom, že buk,dub, jeřáb, olše,habr a další krom jehličnanů jsou jednoleté sazenice obalované. Takže na jaře se zasejí a na podzim jdou do lesa.
Odpovědět
JH
Jan Hrbek
22.11.2024 05:58*"Bez umělé obnovy lesa nelze ani zásadně měnit druhovou skladbu lesů, ve prospěch klimaticky odolnějších dřevin," uvedli pěstitelé v dopise.*
Není to naopak? Že přirozeně obnovený les je naopak odolnější?
Odpovědět
Není to naopak? Že přirozeně obnovený les je naopak odolnější?
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 06:48 Reaguje na Jan HrbekNo to víte, že je to dost pravda. To co se vysemení je z okolí a není ze suché oblasti. Viz to co roste na sežrané Šumavě je zase smrk a to co roste po požáru, no to se teprve uvidí.
Odpovědět
Pe
Petr
22.11.2024 11:13 Reaguje na Slavomil VinklerMě by například zajímal původ té smrkové sadby, kterou se Šumava zalesňovala. Nedělám si žádné iluze, že je to původní šumavský smrk. Pravděpodobnější je, že to pochází odevšad a zároveň odnikud. Na Šumavu se tak mohly dostat smrky z jiných oblastí a jiných klimatických podmínek, což se pak může odrazit na jejich vitalitě a odolnosti/imunitě.
Takto se to dělo a děje v podstatě po celé republice. A tak když se dnes využívá přirozená obnova, tak to přece jen aspoň trochu přispěje ke zlepšení. Přirozeným výběrem přežije to nejvitálnější a nejodolnější z toho, co tam je k dispozici. A to se žádnou umělou obnovou ani zásahem suplovat nedá. Navíc ta přirozená obnova není jen jednorázová, ale funguje trvale, takže to nejodolnější zajistí potomstvo, ze kterého vyroste opět zase to nejodolnější, takže odolnost průběžně stoupá a postupně se přibližuje k původnosti, která se zvyšuje také, současně s původní biodiverzitou, atd. To je bezzásahovost.
Odpovědět
Takto se to dělo a děje v podstatě po celé republice. A tak když se dnes využívá přirozená obnova, tak to přece jen aspoň trochu přispěje ke zlepšení. Přirozeným výběrem přežije to nejvitálnější a nejodolnější z toho, co tam je k dispozici. A to se žádnou umělou obnovou ani zásahem suplovat nedá. Navíc ta přirozená obnova není jen jednorázová, ale funguje trvale, takže to nejodolnější zajistí potomstvo, ze kterého vyroste opět zase to nejodolnější, takže odolnost průběžně stoupá a postupně se přibližuje k původnosti, která se zvyšuje také, současně s původní biodiverzitou, atd. To je bezzásahovost.
Peter Sládek
22.11.2024 11:59 Reaguje na PetrTo sú hlavne vaše zbožné želania a fabulácie z nevedomosti.
ČR je rozdelená do Prírodných lesných oblastí. Prenos reprodukčného materiálu medzi nimi je presne vymedzený pre každú oblasť.
Konkrétne Šumava je zaradená medzi oblasti, v ktorých nie je pri smreku možný prenos z iných PLO.
Odpovědět
ČR je rozdelená do Prírodných lesných oblastí. Prenos reprodukčného materiálu medzi nimi je presne vymedzený pre každú oblasť.
Konkrétne Šumava je zaradená medzi oblasti, v ktorých nie je pri smreku možný prenos z iných PLO.
Pe
Petr
22.11.2024 12:06 Reaguje na Peter SládekZapomněl jste na sběr pouze z uznaných porostů. Hezké pohádky. V minulosti, kdy bylo vše tak nějak jedno, a dnes, kdy zase pro peníze cokoliv.
Odpovědět
Pe
Petr
22.11.2024 12:15 Reaguje na PetrNěco se udělalo a něco napsalo. A vše bylo v pořádku.
Teď to bylo i ve filmu o básnících - když se něčeho vykázalo málo, tak bylo podezření, že nic neděláte, a když hodně, tak podezření, že si to vycucáváte z prstu. Tak se vycucal ten průměr.
Odpovědět
Teď to bylo i ve filmu o básnících - když se něčeho vykázalo málo, tak bylo podezření, že nic neděláte, a když hodně, tak podezření, že si to vycucáváte z prstu. Tak se vycucal ten průměr.
Peter Sládek
22.11.2024 12:16 Reaguje na PetrJa som nič nazabudol, ja som reagoval na vašu fanbuláciu "že to pochází odevšad a zároveň odnikud".
Uviedol som právny stav, vy svoje dojmy.
Odpovědět
Uviedol som právny stav, vy svoje dojmy.
Pe
Petr
22.11.2024 15:29 Reaguje na Peter SládekNevím jestli tento odkaz bude fungovat
http://sumava-corpus.narra.eu/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_o_hled%C3%A1n%C3%AD_genetick%C3%BDch_ko%C5%99en%C5%AF_%C5%A1umavsk%C3%BDch_smr%C4%8Din
Kdyby ne, tak text se nazývá Příběh o hledání genetických kořenů šumavských smrčin, a najde ho i google.
Odpovědět
http://sumava-corpus.narra.eu/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_o_hled%C3%A1n%C3%AD_genetick%C3%BDch_ko%C5%99en%C5%AF_%C5%A1umavsk%C3%BDch_smr%C4%8Din
Kdyby ne, tak text se nazývá Příběh o hledání genetických kořenů šumavských smrčin, a najde ho i google.
JS
Jarek Schindler
22.11.2024 18:52 Reaguje na PetrTen kůrovec co sfoukl 36km2 tamních smrčin se na původnost asi moc nedíval. Nebo, že by snad šlo pouze o ty nepůvodní smrky. Tomu se vzhledem k tomu na jakých lokalitách "pracoval" asi taky nedá moc věřit.
Odpovědět
Pe
Petr
22.11.2024 19:35 Reaguje na Jarek SchindlerTo taky nikdo netvrdí, ale přispět k šíření to mohlo (a podle mě i přispělo). Stejně jako jsou lidé různě odolní nemocem, mezi lidmi s nižší imunitou se nemoci šíří rychleji, a i člověk s dobrou imunitou pak mezi nimi něco chytne.
Odpovědět
Pe
Petr
22.11.2024 19:39 Reaguje na Jarek SchindlerA jen to potvrdilo co jsem si myslel, že v dřívějších dobách se zalesňovalo tím, co bylo zrovna k dispozici. A nejsem si úplně jistý, jestli dnes je to lepší, když vidím inzeráty na výkup třeba žaludů nebo bukvic...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.11.2024 14:48 Reaguje na Petrpři kalamitě v devatenáctém století se opravdu sázelo to co byla v R-U k dispozici. No a vyrostl z toho les který stál za to vyhlásit ho NP. Od doby R-U se ale dost změnilo. Máme nějaké PLO, LVS a další. Dřív ale a to již i za toho R-U měl většinou každý hajný vlastní školku kde používal semena v zlastního lesa. atd.
Odpovědět
HH
Honza Honza
22.11.2024 07:15Jsou to také dvě protichůdné tendence, platí obě a pouze a jenom odpovědný lesník, který zná místní poměry, je dobrý hospodář- aby měl také zisk z podnikání a chce aby les prospíval (což je i pro odpovědné podnikání nezbytný předpoklad) se může správně rozhodnout:
- bez obnovy lesa směrem k pestrosti, k odolnějším odrůdám a skladbě proti suchu se neobejdeme. Nejhorší je přehuštěná monokultura. V tomto případě je sazenic škoda!
- lepší je přirozený vývoj- to co vyroste samo sukcesí, příroda si nejlépe z toho sama vybere (dle místních poměrů)
Myslím, že nemá cenu se hádat a diskutovat, co je lepší: někde je lepší 1. varianta, jinde druhá. U monokultury určitě 1. varianta!
Odpovědět
- bez obnovy lesa směrem k pestrosti, k odolnějším odrůdám a skladbě proti suchu se neobejdeme. Nejhorší je přehuštěná monokultura. V tomto případě je sazenic škoda!
- lepší je přirozený vývoj- to co vyroste samo sukcesí, příroda si nejlépe z toho sama vybere (dle místních poměrů)
Myslím, že nemá cenu se hádat a diskutovat, co je lepší: někde je lepší 1. varianta, jinde druhá. U monokultury určitě 1. varianta!
va
vaber
22.11.2024 08:48Jako laik v lesích vidím ,že listnáče narostou bez sázení. Jaké druhy a zdali udělají kmen, který by chtěl někdo někdy vytěžit ,je otázka. Obvykle vyrůstají jakési mnohokmíny, které se podobají více křoví než stromům a budou vhodné jen na palivo.
Chodím okolo velké školky, kde dříve měli jen smrky, nyní nemají smrky téměř žádné a hodně listnáčů jim přerostlo bez užitku.
Kdo asi vlastní těch 600km2 holin. Myslím ,že nezalesňují hlavně malí vlastníci lesů,když z lesů netečou peníze nezajímají je, natož aby do nich něco vložili.
Odpovědět
Chodím okolo velké školky, kde dříve měli jen smrky, nyní nemají smrky téměř žádné a hodně listnáčů jim přerostlo bez užitku.
Kdo asi vlastní těch 600km2 holin. Myslím ,že nezalesňují hlavně malí vlastníci lesů,když z lesů netečou peníze nezajímají je, natož aby do nich něco vložili.
JS
Jarek Schindler
22.11.2024 18:58 Reaguje na vaberTy "mnohokmínky" to je ta pařezová výmladnost. No a čekat na přirozenou obnovu je dost nesmyslné. Buřeň totiž nečeká a zalesnit to potom nebude vůbec jednoduché. No ale prosazují to i odborníci na lesy z Hnutí Duha a ti mají vždy pravdu.
Odpovědět
va
vaber
23.11.2024 08:31 Reaguje na Jarek SchindlerAno pařezy obrazí a vyrazí více výhonků, ale vidím i takové ktreré nevyrostly z pařezů. Když se bude takový stromek udržovat , odstraní se výhonky a nechá se jeden silný ,vyroste pěkný strom ,ale kdo to bude v lesích dělat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.11.2024 11:41Nádherná ukázka zájmu státu o nápravu krajiny a předcházení negativním dopadům klimatické změny.
Řečeno cynicky, nedá se na tom vyrejžovat těmi správnými hochy od OZE, průmyslového jímání CO2, úložišť energie a e-hejblaty na které se vynakládají mld. € z veřejných zdrojů.
Je to k zblití.
Odpovědět
Řečeno cynicky, nedá se na tom vyrejžovat těmi správnými hochy od OZE, průmyslového jímání CO2, úložišť energie a e-hejblaty na které se vynakládají mld. € z veřejných zdrojů.
Je to k zblití.
Karel Zvářal
22.11.2024 12:11 Reaguje na Miroslav VinklerJe to nějaké divné... chybí např. info, kolik se odebralo sazenic tento podzim, když v půdě je dostatek vláhy/vlhkosti a počasí příznivé. Asi to není priorita.
Odpovědět
Pe
Petr
22.11.2024 12:50 Reaguje na Karel ZvářalTak si ty školky a pěstitele obvolejte. Jinak se to zjistit nedá.
Odpovědět
DA
DAG
22.11.2024 15:08 Reaguje na Karel ZvářalTak nejdřív nebyly sazenice, pak nebyli lidi a teď spousta soukromníků nesází. Sice porušují zákon, ale když přijde kontrola, tak tam najde spoustu náletů a nic nemohou pokutovat. (Neříkám, že je to špatně nebo dobře, ale prostě nepotřebují sazenice)
Jinak se sází pořád celkem dost. Na podzim se stále nesází tolik jako na jaře. Přeci jen se musí čekat, až opadá listí z listnáčů a ta podzimní sezona je kratší a nevíte kdy skončí díky mrazu nebo sněhu. To nikdo moc neriskuje a raději podzimní kampaň dělá menší. I když vloni a letošní zimu šlo sázet skoro nonstop.
Odpovědět
Jinak se sází pořád celkem dost. Na podzim se stále nesází tolik jako na jaře. Přeci jen se musí čekat, až opadá listí z listnáčů a ta podzimní sezona je kratší a nevíte kdy skončí díky mrazu nebo sněhu. To nikdo moc neriskuje a raději podzimní kampaň dělá menší. I když vloni a letošní zimu šlo sázet skoro nonstop.
Karel Zvářal
22.11.2024 16:24 Reaguje na DAGŽaludy jsou u nás fest naklíčené, i zakořeněné, nečekaly, až listí opadá... Při současných soplivých zimách se může s přestávkami sázet stále. Rostlinka spí, zatímco na jaře vozí už dosti narašené sazenice, která potřebuje vodu více, než zimní spící. Tak jako razím maximumm ozimů oproti jařinám kvůli zimní vláze, podobně to vidím i u sázení stromečků. Není třeba čekat na jaro, jak je nad nulou, klidně to může do (nezmrzlé) země.
Odpovědět
JČ
Jan Čermák
22.11.2024 17:44 Reaguje na Karel ZvářalSazim už jen na podzim. Když nejsem sto uzalevat, což moc nejsem....
Odpovědět
DA
DAG
23.11.2024 08:52 Reaguje na Karel ZvářalJj. Máte pravdu. Ale technicky to je prostě složitější. Je těžší odhadnout počty, protože nevíte kdy zamrzne a všechny prostokořené sazenice nemužete mít založené. Vloni šlo sázet až do vánoc a letos už u nás cca 14 dní sázet nejde. I když počítám, že ještě půjde.
Pro soukromníka, který má dva, tři tísíce sazenic je to jasná volba. Ale pokud jich máte dvacet třicet tisíc a tři lidi na sázení, tak je to prostě trochu riziko, že to v tom sklepě prostě nevydrží.
Odpovědět
Pro soukromníka, který má dva, tři tísíce sazenic je to jasná volba. Ale pokud jich máte dvacet třicet tisíc a tři lidi na sázení, tak je to prostě trochu riziko, že to v tom sklepě prostě nevydrží.
Karel Zvářal
23.11.2024 09:35 Reaguje na DAGKdysi jsem viděl sazenice odložené v lese (v půdě), chodím tudy nepravidelně, takže nevím, zda to vysadili během zimy, nebo to čekalo až do jara. Dnes máte předpovědi (týdenní přesné), např. celý příští by šel využít.
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 09:59 Reaguje na Karel ZvářalNa příští týden sazenice nikde nekoupíte. To si musíte objednat dlouho dopředu a pak se domluvit na odběru a odebírat, protože jednak nejste jediný, a jednak se to musí připravit - vyorat, přebrat, spočítat, nabalíkovat, uložit do chladírny.., takže nevratně zrušit záhon. A to jen tak do foroty nikdo dělat nebude. Něco samozřejmě mají, aby to odsejpalo. To není jako v prodejně zeleniny, kde se neprodané v pátek vyhodí a objedná nové ze skladu, které v pondělí hned přivezou.
No a vaše riziko pak je, že nevíte jaké bude počasí, takže nakoupíte dvacet tisíc sazenic, někde je u pasek založíte (to co jste viděl) a už je musíte zasázet, nejde je tam nechat být, stálo to peníze, do jara nevydrží.
Odpovědět
No a vaše riziko pak je, že nevíte jaké bude počasí, takže nakoupíte dvacet tisíc sazenic, někde je u pasek založíte (to co jste viděl) a už je musíte zasázet, nejde je tam nechat být, stálo to peníze, do jara nevydrží.
Karel Zvářal
23.11.2024 10:27 Reaguje na PetrBlá blá blá blá... Koncem října jsem šel dva dny po sobě kolem školky a pěkně jim to odsýpalo. Takže zdaleka ne každý s tím otálí, a je chybou autora, nikoliv mou, že v nejsou uvedena průběžná data. V době internetu pro mě nepochopitelné.
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 10:45 Reaguje na Karel ZvářalNeříkám že někdo otálí, jen že to není jako jít si do zeleniny pro tři kila jablek. Pokud chcete zasázet nějaký plácek, tak těch pár sazenic na sobotu už někde seženete, ale o tom se tu asi nebavíme. Jako majitel lesa nemůžete dělat věci takto živelně, to nejde, to byste nic neudělal, musíte mít vše velmi dobře naplánované a připravené. A tak jedete na jistotu. Takovéhle momentální hurá akce stejně často nedopadnou dobře.
No a přůběžná data opravdu nejsou. Data se nezjevují sama od sebe, ta musí někdo pracně a draze zadávat někam, co někdo další musí pracně a draze vytvořit a udržovat. Jen pro vaši zvědavost to opravdu nikdo dělat nebude.
Odpovědět
No a přůběžná data opravdu nejsou. Data se nezjevují sama od sebe, ta musí někdo pracně a draze zadávat někam, co někdo další musí pracně a draze vytvořit a udržovat. Jen pro vaši zvědavost to opravdu nikdo dělat nebude.
Pe
Petr
23.11.2024 10:52 Reaguje na Karel ZvářalA ano, koncem října to ve školce odsejpá, aby ti, kdo si to naplánovali, odbjednali a předem připravili, mohli maximálně využít počasí, protože nikdo neví jak bude za měsíc, a spoléhat na nic nejde.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.11.2024 11:03 Reaguje na PetrVidět, že jste v životě nebyl v provoze, jen melete scesty, de facto trolíte. Měsíční hlášení jsme dávali pravidelně, takže říjen klidně mohli uvést. Mít dostatek sazenic je základ, dnes mají podniky možnost nezasazené "zazimovat".
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 11:11 Reaguje na Karel ZvářalPodle toho jak píšete je jasné, že jste v provozu nikdy nebyl vy. A dnes jste si vzpomněl na socialismus. Státní podniky, plná zaměstnanost a vyplňování hlášení všeho všude.
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 11:16 Reaguje na Karel ZvářalA to vaše "zazimování" sadby je sice možné, ale dobré ani trochu. A je holý nesmysl to dělat "jen tak, co kdyby někdo přijel".
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 12:50 Reaguje na Karel Zvářal"V době internetu pro mě nepochopitelné."
Asi si mylně představujete internet jako univerzální veřejné a bezplatné něco, co tu prostě je, a kam kdokoliv může cokoliv nasypat, a ono se to samo někde zjeví. Ale tak to samozřejmě není. Internet je síť konkrétních počítačů, a tím i konkrétních lidí, kteří u nich sedí. A každá informace se jen přeposílá z jednoho počítače do druhého. Pokud se má něco hlásit, nějaké hlášení, tak musíte mít vy počítač a někoho, kdo u něj bude sedět a datlovat to tam. A na druhé straně opět nějaký počítač, kde opět někdo sedí a stará se o to, aby ty údaje bylo jak přijmout, uložit a používat. A čím víc informací někde chcete mít a využívat, tím větší počítač a víc lidí k tomu potřebujete.
Toto je internet.
Odpovědět
Asi si mylně představujete internet jako univerzální veřejné a bezplatné něco, co tu prostě je, a kam kdokoliv může cokoliv nasypat, a ono se to samo někde zjeví. Ale tak to samozřejmě není. Internet je síť konkrétních počítačů, a tím i konkrétních lidí, kteří u nich sedí. A každá informace se jen přeposílá z jednoho počítače do druhého. Pokud se má něco hlásit, nějaké hlášení, tak musíte mít vy počítač a někoho, kdo u něj bude sedět a datlovat to tam. A na druhé straně opět nějaký počítač, kde opět někdo sedí a stará se o to, aby ty údaje bylo jak přijmout, uložit a používat. A čím víc informací někde chcete mít a využívat, tím větší počítač a víc lidí k tomu potřebujete.
Toto je internet.
Karel Zvářal
23.11.2024 13:00 Reaguje na PetrBože bože! Připomínáte mi psa ochcávajícího rožek, že musí předchozí značky náležitě překrýt, aby si vymezil "své teritorium".
Nežijeme v 18. stol., abych si "jen tak" došel pro sazenice. Protože telefon... A také vím, jak napsat seriózní článek, a ne bulvární štěk. Stačí obvolat pár školek a zeptat se, jak to jde s podzimním odběrem. Z toho cca odhadnout letošní objem. Jinak je to polo/hoax.
Odpovědět
Nežijeme v 18. stol., abych si "jen tak" došel pro sazenice. Protože telefon... A také vím, jak napsat seriózní článek, a ne bulvární štěk. Stačí obvolat pár školek a zeptat se, jak to jde s podzimním odběrem. Z toho cca odhadnout letošní objem. Jinak je to polo/hoax.
Pe
Petr
23.11.2024 13:05 Reaguje na Karel ZvářalVaše články bývají jen vaše vlastní informace a vaše vlastní názory.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.11.2024 13:09 Reaguje na PetrPodložené praxí a zkušenostmi, žádné blábolení scesty.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.11.2024 13:11 Reaguje na Karel ZvářalNapř. vím, že mrtvá labuť nemůže mít broky v krku jako korálky. Čehož si nikdo ze čtenářů nevšiml...
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 13:14 Reaguje na Karel ZvářalA žádné doložení informacemi odjinud, žádné výzkumy, žádné zpracovní dat, jak by serózní článek měl mít, jak jste tu před chvíli uvedl.
V době internetu naprosto nepochopitelné.
Odpovědět
V době internetu naprosto nepochopitelné.
Karel Zvářal
23.11.2024 13:16 Reaguje na Petr:-) Opět melete nesmysly. Znám životnost průměrného mobilu, takže když můj se chová "nestandartně", tak proč o tom nenapsat?
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 13:23 Reaguje na Karel ZvářalAno, to je velice serózní článek. Skoro na Pulitzerovu cenu.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
23.11.2024 13:09 Reaguje na Karel ZvářalA určitě vám někdo do telefonu bude říkat jak mu jde byznys a kolik čeho prodal a neprodal.
Zkuste to. Ať jste seriózní.
Odpovědět
Zkuste to. Ať jste seriózní.
Karel Zvářal
23.11.2024 13:13 Reaguje na PetrTak se na to vykašlu, ať si to napíše sám podnikatel.
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 13:21 Reaguje na Karel ZvářalA to jsme zpátky na začátku. Na příští týden nikde sadbu nekoupíte ani když někam zavoláte.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.11.2024 16:53Zářný příklad, kam vede trh bez plánování a objednávek ŽIVÝCH ORGANISMŮ.
Kdysi se pěstovaly na sazenice na základě objednávky podle plánované
těžby a následné výsadby. Školkař věděl v předstihu co zasít a lesník
měl jistotu, že bude mít po vykácení zajištěnou sadbu. Je to stejné, jako
v zemědělství, kde se neseje podle objednávky zpracovatelů, ale podle
předpokladu poptávky. Jednou je poptáván mák a všichni sejí mák. Pak
řepka a všichni sejí řepku. Pokud se urodí, tak jde cena dolů a leckdy
se neprodaný produkt zničí. Nadbytečnou pšenicí v Polsku topili v
kotlích, u nás se vylévalo na pole mléko a jiné případy, kdy bez plánu
něčeho bylo více a nebo málo. Schází plán výkupu, při kterém lze plánovat
i osevní postupy a ve školkařství pěstovat pouze to, co odeberou lesáci
k výsadbě. Ono to plánování bylo moudré pro mnoho oborů, kde měli
jistotu v podnikání minimálně na rok dopředu. Plánování ale vadilo
překupníkům a spekulantům na trhu, protože byli zbytečným článkem
v obchodě. Obchod měl pouze dva stupně a to producent a zákazník.
Dnes přibyli překupníci, spekulanti, dovozci, vývozci , burziáni
a všichni dohromady prodražují výsledný produkt o svůj zisk. A o
to tu jde, aby bylo možno bezpracně bohatnout na úkor producentů
a taky zákazníků.
Odpovědět
Kdysi se pěstovaly na sazenice na základě objednávky podle plánované
těžby a následné výsadby. Školkař věděl v předstihu co zasít a lesník
měl jistotu, že bude mít po vykácení zajištěnou sadbu. Je to stejné, jako
v zemědělství, kde se neseje podle objednávky zpracovatelů, ale podle
předpokladu poptávky. Jednou je poptáván mák a všichni sejí mák. Pak
řepka a všichni sejí řepku. Pokud se urodí, tak jde cena dolů a leckdy
se neprodaný produkt zničí. Nadbytečnou pšenicí v Polsku topili v
kotlích, u nás se vylévalo na pole mléko a jiné případy, kdy bez plánu
něčeho bylo více a nebo málo. Schází plán výkupu, při kterém lze plánovat
i osevní postupy a ve školkařství pěstovat pouze to, co odeberou lesáci
k výsadbě. Ono to plánování bylo moudré pro mnoho oborů, kde měli
jistotu v podnikání minimálně na rok dopředu. Plánování ale vadilo
překupníkům a spekulantům na trhu, protože byli zbytečným článkem
v obchodě. Obchod měl pouze dva stupně a to producent a zákazník.
Dnes přibyli překupníci, spekulanti, dovozci, vývozci , burziáni
a všichni dohromady prodražují výsledný produkt o svůj zisk. A o
to tu jde, aby bylo možno bezpracně bohatnout na úkor producentů
a taky zákazníků.
Pe
Petr
22.11.2024 17:20 Reaguje na Břetislav MachačekTo je kapitalismus, takto to lidé chtějí.
Že je to drancování světa? Ano, je.
Jestli máte například nějaké penzijní spoření, tak jste i vy ten spekulant a jedete v tom také.
Odpovědět
Že je to drancování světa? Ano, je.
Jestli máte například nějaké penzijní spoření, tak jste i vy ten spekulant a jedete v tom také.
JČ
Jan Čermák
22.11.2024 17:40 Reaguje na Břetislav MachačekJe to přesně opačně než píšete. Plánování vedlo k trvalému nedostatku všeho. Totální neefektivity a zbídačení všech a všeho. Včetně těch lesů. Trh funguje o několik řádů lépe. Koukněte se na Koree. Problém s lesy je, že jsou i nejsou zboží. Pro mne je pohled na les jako na zdroj peněz z zbliti. Přesto to tak staletí je. Máme u nás velmi málo lesů. Jen pole stromů. Kůrovec kupodivu udělal velkou změnu k lepšímu. Skolkari jsou součástí byznysu, nikoli zachránci lesa...
Odpovědět
Karel Zvářal
23.11.2024 10:34 Reaguje na Jan ČermákPlánování je základ ekonimiky. Něco jako jízdní řád. Autobusy jezdily i za totáče, a představte si, že dokonce na čas. Lesy bylo jedno z mála dobře funfgujících odvětví, stačí se podívat na porosty z 40+. Všechny dobře udržované, o lidskou sílu nebyla nouze, hajní fungovali bez problémů. Kde je máte dnes, trhovče?
Odpovědět
sv
s v
23.11.2024 19:15 Reaguje na Karel ZvářalTakže komunisti zkrachovali jen tak z plezíru? Nebyly to západní tržní ekonomiky, které centrálně plánovaná bída snažila dohnat a předehnat a následně neztratit stopu, bylo to naopak, jsi chtěl říct.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.11.2024 20:12 Reaguje na s vPoslyš, anonymní poseroutko, měl jsem možnost tam zůstat, ale ani mě to nenapadlo. U nás jsem mohl svobodně chodit do lesa, což by na privátních pozemcích šlo těžko. Hladem jsem netrpěl, bydlení, dobrou práci, strojový park... nic mi nechybělo.
Odpovědět
HH
Honza Honza
23.11.2024 08:49Možná je to právě dobře: ukazuje to na stav, kdy lesníci více pěstují les přírodním způsobem, vlastní sukcesí, jak doporučují přírodovědci. Asi až později by se měly dosazovat hodnotnější stromy a sukcesi tak zušlechťovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.11.2024 11:41 Reaguje na Honza HonzaDosazování má zásadní nedostatek a tím je to, že ty vzrostlé
nálety utlačují tu novou dosadbu a neumožňují už ani ochranu oplocenkou. Nač ji stavět kolem vzrostlých stromů kvůli pár dosazeným stromům a ty je pak třeba chránit individuálně, což
je nákladné a méně efektivní. Ve vzrostlém porostu totiž zvěř
ráda odpočívá a při té příležitosti přikusuje nově vysazené dřeviny. Jsou stromy, které zastínění jinými snášejí lépe a
jiné ho nesnášejí vůbec a u nich je dosazování o ničem bez
předchozí likvidace vzrostlých náletů. S nálety mám celoživotní
zkušenosti, když v okolí zalesnily bývalé hliniště, pískovny,
okolí štěrkoven a pár zanedbaných polí a luk. Taky tu je nálety
zalesněná skládka a dokonce kdysi zastavěná plocha nyní plná
trosek. Zde nálety osídlily i střechy a stěny budov, ale nic
cenného v tom nevidím. Snad jen to, že bez práce nejsou koláče
a není vše zlato, co se třpytí. On ten nálet nemívá valnou
dřevařskou hodnotu a do kamen stačí výřezy z výchovy lesa a
potěžební zbytky a nemusíme pro topení "pěstovat" náletové lesy.
On zde ale věje vítr od energetiků a vlastníků pozemků, kteří
si brousí zuby (štěpkovače) na levné náletové lesy. Ono není
jak nesázet, nevychovávat a pouze sklízet co samo naroste a
tak dokola, dokud nezplundrují lesní půdu jako pole biopalivy.
Odpovědět
nálety utlačují tu novou dosadbu a neumožňují už ani ochranu oplocenkou. Nač ji stavět kolem vzrostlých stromů kvůli pár dosazeným stromům a ty je pak třeba chránit individuálně, což
je nákladné a méně efektivní. Ve vzrostlém porostu totiž zvěř
ráda odpočívá a při té příležitosti přikusuje nově vysazené dřeviny. Jsou stromy, které zastínění jinými snášejí lépe a
jiné ho nesnášejí vůbec a u nich je dosazování o ničem bez
předchozí likvidace vzrostlých náletů. S nálety mám celoživotní
zkušenosti, když v okolí zalesnily bývalé hliniště, pískovny,
okolí štěrkoven a pár zanedbaných polí a luk. Taky tu je nálety
zalesněná skládka a dokonce kdysi zastavěná plocha nyní plná
trosek. Zde nálety osídlily i střechy a stěny budov, ale nic
cenného v tom nevidím. Snad jen to, že bez práce nejsou koláče
a není vše zlato, co se třpytí. On ten nálet nemívá valnou
dřevařskou hodnotu a do kamen stačí výřezy z výchovy lesa a
potěžební zbytky a nemusíme pro topení "pěstovat" náletové lesy.
On zde ale věje vítr od energetiků a vlastníků pozemků, kteří
si brousí zuby (štěpkovače) na levné náletové lesy. Ono není
jak nesázet, nevychovávat a pouze sklízet co samo naroste a
tak dokola, dokud nezplundrují lesní půdu jako pole biopalivy.
Pe
Petr
23.11.2024 12:09 Reaguje na Břetislav MachačekZ náletu je na konci velmi podobný les, jako z umělé výsadby, žádný výrazný rozdíl v tom není, jen není tak uspořádaný, je členitější a víc rozrůzněný a pestřejší. Obrázků jse k dispozici mnoho. Ale samozřejmě to nemůžete chtít hned. Nejde si myslet, že když nechám zarůst louku, že tam za pár let budu mít hotový les, jaký si představuji. Příroda má trochu jiný kalendář a pracuje trochu jinak, komplexně. Například si na té louce musí obnovit i půdní podmínky. Kdo si počká, ten se dočká, dočkej času, jako husa klasu, a tak dál.
Odpovědět
Pe
Petr
23.11.2024 13:00 Reaguje na Petrhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/fotopribeh-prirozene-obnovy-lesa-po-pozaru
Tady je hezky ukázaný samovolný vývoj lesa, od náletu až po starý les.
Po nějakých sto letech v podstatě už nejde s jistotou určit, jestli nějaký les byl založený uměle, nebo přirozeně. Tedy samozřejmě pokud není po celou dobu řízený člověkem.
Odpovědět
Tady je hezky ukázaný samovolný vývoj lesa, od náletu až po starý les.
Po nějakých sto letech v podstatě už nejde s jistotou určit, jestli nějaký les byl založený uměle, nebo přirozeně. Tedy samozřejmě pokud není po celou dobu řízený člověkem.
HH
Honza Honza
23.11.2024 15:08 Reaguje na PetrPrávě naopak, přirozeným výběrem by měl být les lepší, má lepší skladbu, lépe odpovídá půdním podmínkám, je přirozenější - vždyť my bychom se taky měli snažit co nejvíce přiblížit přírodě, co je pro ni nejpřirozenější. Např. borovice prý mají lepší kořen a snesou i větší sucho, rostou i na suché skále.
Ale to platí jen tam, kde již je příroda pestrá a má z čeho si vybírat, proto pravdu má i p. Macháček. Chceme-li mít les lepší než byl původní, musíme postupovat tak, jak postupují lesníci, odborníci, p. Macháček to zná.
Odpovědět
Ale to platí jen tam, kde již je příroda pestrá a má z čeho si vybírat, proto pravdu má i p. Macháček. Chceme-li mít les lepší než byl původní, musíme postupovat tak, jak postupují lesníci, odborníci, p. Macháček to zná.
BM
Břetislav Machaček
23.11.2024 17:02 Reaguje na Honza HonzaPřesně tak. Pokud někam naletí pouze bříza, tak tam bude pouze bříza a pokud smrk, tak smrk. Ono v okolí musí být semenné stromy a taky ptáci, hlodavci a jiná zvířata, která
tam nanesou osivo , které nerozšiřuje vítr.
Čekat několik generací, kdy se bude poměr
převažujícího druhu postupně snižovat a budou
narůstat i druhy jiné, je zbytečné plýtvání
časem a potenciálem lesa. Náletovou smrkovou
monokulturu zase sežere kůrovec a zase tam
naletí z okolí pouze smrk a nebo třeba bříza,
která disponuje miliony semen. O "cennosti"
stejnověké březiny pro přírodu pochybuji. To
vidím kdekoliv, kde se nic nedělá a už za
pár let je tam mnohdy 99% březina.
Odpovědět
tam nanesou osivo , které nerozšiřuje vítr.
Čekat několik generací, kdy se bude poměr
převažujícího druhu postupně snižovat a budou
narůstat i druhy jiné, je zbytečné plýtvání
časem a potenciálem lesa. Náletovou smrkovou
monokulturu zase sežere kůrovec a zase tam
naletí z okolí pouze smrk a nebo třeba bříza,
která disponuje miliony semen. O "cennosti"
stejnověké březiny pro přírodu pochybuji. To
vidím kdekoliv, kde se nic nedělá a už za
pár let je tam mnohdy 99% březina.
HH
Honza Honza
23.11.2024 18:18 Reaguje na Břetislav MachačekPrávě že odborníci- jako např vy, nejlépe víte, který strom je nejlepší, jaká skladba stromů je nejvhodnější. Dříve právě šlo hlavně o zisk, protože vše více méně dobře rostlo, mohli jsme si vybrat. Nyní ale když např. nám celý les smrku začne zasychat, tak se situace změnila. Píšete, že s dobrou péčí i monokulturu smrku možno udržet (bez katastrof. napadení kůrovcem, z kt. se vedení NP dokonce raduje), ale lepší je mít takový les, kt. se udrží sám bez nadměrné péče, pro ní už ani nejsou lidi, třeba to ani neumí.
Jaký je důkaz pro to, že přirozený les je lepší než umělý? Je to vidět právě na pěstování kulturních rostlin na poli: když se o ně nebudete starat, přirozeně zaniknou, okolní životaschopnější příroda je zničí. My dnes musíme pěstovat především takový les, který do budoucna i ve vyšším věku přežije, bez nadměrné péče člověka, pro kterou ani nejsou podmínky, ne ten, který časem zkolabuje. Je to důležité i pro hospodářský zisk.
Odpovědět
Jaký je důkaz pro to, že přirozený les je lepší než umělý? Je to vidět právě na pěstování kulturních rostlin na poli: když se o ně nebudete starat, přirozeně zaniknou, okolní životaschopnější příroda je zničí. My dnes musíme pěstovat především takový les, který do budoucna i ve vyšším věku přežije, bez nadměrné péče člověka, pro kterou ani nejsou podmínky, ne ten, který časem zkolabuje. Je to důležité i pro hospodářský zisk.
