https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hasic-u-soudu-cesty-v-ceskem-svycarsku-pri-pozaru-v-roce-2022-byly-neprujezdne
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hasič u soudu: Cesty v Českém Švýcarsku při požáru v roce 2022 byly neprůjezdné

22.11.2024 15:59 | ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK)
Zdroj | HZS ČR
Páteřní cesty pro integrovaný záchranný systém v Českém Švýcarsku byly při požáru v roce 2022 neprůjezdné, trvalo dlouho, než se k němu dostala technika. Řekli to dnes hasiči u soudu v Ústí nad Labem, který pokračoval v líčení s bývalým dobrovolným strážcem národního parku obžalovaným ze založení požáru. Jiří Lobotka se u soudu doznal k zapálení menších požárů na Děčínsku v roce 2023, založení největšího požáru v Česku v roce 2022 odmítá. Doznal se k němu v léčebně. Hořet zřejmě začalo na jiném místě, než ukázal Lobotka při svém přiznání. Hrozí mu 15 let vězení.
 
U požáru byli první dobrovolní hasiči z Hřenska. "Když si představíte prales, tak něco na ten způsob, tak to tam vypadalo," popsal tehdejší velitel dobrovolných hasičů ve Hřensku Jan Košík.

"Kvůli napadanému porostu a neprůjezdnosti páteřních cest nebylo možné se k ohnisku dostat," uvedl. Stromy byly popadané přes sebe, porost vysoký tři metry, průzkum podle Košíka zabral dlouhou dobu, bylo náročné se dostat technikou k ohnisku. Nejprve bylo nutné prořezat stromy, aby bylo možné natáhnout hadice. Košík uvedl, že na neprostupnost cest pro záchranáře upozorňoval správu parku, ale nikdo s ním nekomunikoval.

Pokud by páteřní cesty byly průjezdné, zásah by byl snazší a trvalo by kratší dobu dostat se k ohni, uvedl u soudu tehdejší velitel děčínských hasičů Pavel Musil, který se dohodl s vedením správy parku, že se nechá střed ohniska kontrolovaně vyhořet. Standardní postup to podle hasičů nebyl, ale kvůli nebezpečí padání stromů nebylo možné hasit přímo v ohnisku. Vítr následně roznesl oharky a požár se rozšířil na další místa.

Hořet začalo podle vyšetřovatelů v Malinovém dole. Košík označil u soudu jiné místo prvotního ohniska, než jaké uváděl Lobotka policii, když se přiznal k zapálení národního parku v léčebně. "To, co jsem viděl, jsem bral jako epicentrum, popadané stromy, prorostlé kapradí, ostružiní, uschlé smrky, stromy zaklesnuté do sebe, normální člověk by tam nešel," uvedl Košík, kterého na místě zranila pyrotechnika aktivovaná požárem.

O náročnosti zásahu vypovídal u soudu i další hasič. "Byla to hrůza, zásah byl enormně těžký," řekl s tím, že požár se masivně rozšířil následující den, kdy začal foukat silnější vítr. Za chybu označil to, že u ohniska v Malinovém dolu nikdo v noci nezůstal, nicméně podle něj kvůli tmě a nebezpečí padajících stromů zásah nebyl možný.

Kvůli požáru se evakuovalo nejméně 532 lidí. Zásah trval 21 dní, vystřídalo se u něj 6000 hasičů a způsobil škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je vyšší. Obhájce Lobotky Vít Pavko uvedl, že má za to, že hasičský záchranný sbor i správa národního parku zásadním způsobem pochybily. "Což se v rovině trestní vnímá jako spoluzavinění poškozeného," uvedl. "Pokud bude velká pochybnost o míře spoluzavinění, pak by to znamenalo, že nemá (obžalovaný) povinnost zaplatit škodu," řekl obhájce.

Soud bude pokračovat za týden výslechem dalších svědků.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

22.11.2024 16:35
Zvítězilo hlupáctví a dogma ekologického teroru. Bravo. Ještě více národních parků. Ještě více aktivit s prosazováním zdivočelé přírody. Jen tak dále. ---Ale je to opravdu cesta a východisko z klimatické krize?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 16:41 Reaguje na Josef Střítecký
Dle WIKI : jsou ekosystémové služby děleny následovně:

Poskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]
Co z těchto služeb poskytuje ekosystém sežraný broukem a následné spáleniště? Asi dost málo.
Odpovědět
Pe

Petr

22.11.2024 17:30 Reaguje na Josef Střítecký
-Ale je to opravdu cesta a východisko z klimatické krize?"
Parky pro zachování přírody už podle názvu neslouží jako cesta z klimatické krize, ale jako konzervy života, který nám díky naší činnosti mizí před očima.
A že takové parky lidé pochopili jako resort pro svoji rekreaci je bohužel tragédie.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 18:57 Reaguje na Petr
Cesta z klimatické krize to určitě není. Cesta z klimatické krize je přizpůsobení se. Cesta ovlivnit klima jak očekáváte se podobá, že si lámete něco někde a výsledek tomu bude odpovídat. Zejména těch Evropských 6 %....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 19:04 Reaguje na Petr
Kulturní dědictví spojené přírodou není jen o rekreaci, to je o poznání přírody tj. jak zejména se uvádí:
Kulturní dědictví
-zdroj radosti že určitá krajina či organismus existuje
-pocit sounáležitosti (cítím se jako doma)
-duchovní hodnoty
-inspirace
-prožívání přírody
-....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.11.2024 17:49 Reaguje na Josef Střítecký
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 17:03
Já podporuji Národní park Křivoklátsko a NP Soutok. Ale rozhodně odmítám, aby se tam hospodařilo podobným způsobem = nicneděláním.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist