Hasič u soudu: Cesty v Českém Švýcarsku při požáru v roce 2022 byly neprůjezdné
22.11.2024 15:59 | ÚSTÍ NAD LABEM
(ČTK)
Zdroj | HZS ČR
"Kvůli napadanému porostu a neprůjezdnosti páteřních cest nebylo možné se k ohnisku dostat," uvedl. Stromy byly popadané přes sebe, porost vysoký tři metry, průzkum podle Košíka zabral dlouhou dobu, bylo náročné se dostat technikou k ohnisku. Nejprve bylo nutné prořezat stromy, aby bylo možné natáhnout hadice. Košík uvedl, že na neprostupnost cest pro záchranáře upozorňoval správu parku, ale nikdo s ním nekomunikoval.
Pokud by páteřní cesty byly průjezdné, zásah by byl snazší a trvalo by kratší dobu dostat se k ohni, uvedl u soudu tehdejší velitel děčínských hasičů Pavel Musil, který se dohodl s vedením správy parku, že se nechá střed ohniska kontrolovaně vyhořet. Standardní postup to podle hasičů nebyl, ale kvůli nebezpečí padání stromů nebylo možné hasit přímo v ohnisku. Vítr následně roznesl oharky a požár se rozšířil na další místa.
Hořet začalo podle vyšetřovatelů v Malinovém dole. Košík označil u soudu jiné místo prvotního ohniska, než jaké uváděl Lobotka policii, když se přiznal k zapálení národního parku v léčebně. "To, co jsem viděl, jsem bral jako epicentrum, popadané stromy, prorostlé kapradí, ostružiní, uschlé smrky, stromy zaklesnuté do sebe, normální člověk by tam nešel," uvedl Košík, kterého na místě zranila pyrotechnika aktivovaná požárem.
O náročnosti zásahu vypovídal u soudu i další hasič. "Byla to hrůza, zásah byl enormně těžký," řekl s tím, že požár se masivně rozšířil následující den, kdy začal foukat silnější vítr. Za chybu označil to, že u ohniska v Malinovém dolu nikdo v noci nezůstal, nicméně podle něj kvůli tmě a nebezpečí padajících stromů zásah nebyl možný.
Kvůli požáru se evakuovalo nejméně 532 lidí. Zásah trval 21 dní, vystřídalo se u něj 6000 hasičů a způsobil škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je vyšší. Obhájce Lobotky Vít Pavko uvedl, že má za to, že hasičský záchranný sbor i správa národního parku zásadním způsobem pochybily. "Což se v rovině trestní vnímá jako spoluzavinění poškozeného," uvedl. "Pokud bude velká pochybnost o míře spoluzavinění, pak by to znamenalo, že nemá (obžalovaný) povinnost zaplatit škodu," řekl obhájce.
Soud bude pokračovat za týden výslechem dalších svědků.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Rada NP České Švýcarsko schválila doplněné zásady péče. Promítl se do nich předloňský požár
Obžalovaný ze zapálení Českého Švýcarska podle policisty říkal, že je pod léky
Lobotka řekl, že se chtěl přiznáním k zapálení Českého Švýcarska v léčebně zničitOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
JS
Josef Střítecký
22.11.2024 16:35Zvítězilo hlupáctví a dogma ekologického teroru. Bravo. Ještě více národních parků. Ještě více aktivit s prosazováním zdivočelé přírody. Jen tak dále. ---Ale je to opravdu cesta a východisko z klimatické krize?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 16:41 Reaguje na Josef StříteckýDle WIKI : jsou ekosystémové služby děleny následovně:
Poskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]
Co z těchto služeb poskytuje ekosystém sežraný broukem a následné spáleniště? Asi dost málo.
Odpovědět
Poskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]
Co z těchto služeb poskytuje ekosystém sežraný broukem a následné spáleniště? Asi dost málo.
Pe
Petr
22.11.2024 17:30 Reaguje na Josef Střítecký-Ale je to opravdu cesta a východisko z klimatické krize?"
Parky pro zachování přírody už podle názvu neslouží jako cesta z klimatické krize, ale jako konzervy života, který nám díky naší činnosti mizí před očima.
A že takové parky lidé pochopili jako resort pro svoji rekreaci je bohužel tragédie.
Odpovědět
Parky pro zachování přírody už podle názvu neslouží jako cesta z klimatické krize, ale jako konzervy života, který nám díky naší činnosti mizí před očima.
A že takové parky lidé pochopili jako resort pro svoji rekreaci je bohužel tragédie.
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 18:57 Reaguje na PetrCesta z klimatické krize to určitě není. Cesta z klimatické krize je přizpůsobení se. Cesta ovlivnit klima jak očekáváte se podobá, že si lámete něco někde a výsledek tomu bude odpovídat. Zejména těch Evropských 6 %....
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 19:04 Reaguje na PetrKulturní dědictví spojené přírodou není jen o rekreaci, to je o poznání přírody tj. jak zejména se uvádí:
Kulturní dědictví
-zdroj radosti že určitá krajina či organismus existuje
-pocit sounáležitosti (cítím se jako doma)
-duchovní hodnoty
-inspirace
-prožívání přírody
-....
Odpovědět
Kulturní dědictví
-zdroj radosti že určitá krajina či organismus existuje
-pocit sounáležitosti (cítím se jako doma)
-duchovní hodnoty
-inspirace
-prožívání přírody
-....
MK
SV
Slavomil Vinkler
23.11.2024 06:59 Reaguje na Majka KletečkováPokud by šlo o plochy v řádech jednotek procent je to špica nový biotop. Pokud ale ve skutečnosti jde o plochy více než 2/3 parku je to zločin.
Cituji:" který se dohodl s vedením správy parku, že se nechá střed ohniska kontrolovaně vyhořet...Za chybu označil to, že u ohniska v Malinovém dolu nikdo v noci nezůstal..." což o něčemu nasvědčuje.
Odpovědět
Cituji:" který se dohodl s vedením správy parku, že se nechá střed ohniska kontrolovaně vyhořet...Za chybu označil to, že u ohniska v Malinovém dolu nikdo v noci nezůstal..." což o něčemu nasvědčuje.
ss
ss
smějící se bestie
23.11.2024 06:42 Reaguje na PetrA přitom, švajneraj pořádek v tom parku !
Odpovědět
ss
SV
Slavomil Vinkler
22.11.2024 17:03Já podporuji Národní park Křivoklátsko a NP Soutok. Ale rozhodně odmítám, aby se tam hospodařilo podobným způsobem = nicneděláním.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.11.2024 13:20 Reaguje na Slavomil VinklerVy prostě a jasně chcete jít cestou do leva ale máte podmínku, že ta cesta do leva musí vypadat stejně jako cesta do prava. No a to tak nějak nejde. Každá cesta vypadá jinak.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
23.11.2024 15:26 Reaguje na Slavomil VinklerMyslíš něco jako chtěl odborník Stráský na Šumavě - pěstovat divočinu, jo ?
Odpovědět
Karel Zvářal
23.11.2024 16:36 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekStačí se podívat do Krkonoš, N.P., management probíhá jak v lesích, tak i na loukách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.11.2024 19:11 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekJá nechci bezzásah. obojí dvojí jsou to staré lovecké obory vytvořené lesníky králů, případně Liechtensteinů. Mají či spíše měly obrovskou biodiverzitu, než se začaly obhospodařovat moderně. A já bych trval na historické konzervativní podobě opatrování, která vytvořila tyto nádherné parky.
Nicnedělání vytvořilo nejen sežranou Šumavu a Švýcarsko, ale následný požár to dokonal. Divočina ve střední Evropě v poslední době poledové nikdy nebyla. Je tedy nepřirozená, a navíc se lidem (sežraná a spálená) nelíbí.
Odpovědět
Nicnedělání vytvořilo nejen sežranou Šumavu a Švýcarsko, ale následný požár to dokonal. Divočina ve střední Evropě v poslední době poledové nikdy nebyla. Je tedy nepřirozená, a navíc se lidem (sežraná a spálená) nelíbí.
JS
Jarek Schindler
24.11.2024 12:02 Reaguje na Slavomil VinklerPřipomínáte mi rozmazlené děcko které neví co zrovna chce. Pokud chcete NP tak prostě a jasně se podepisujete pod ten bezzásah. Jiné to dlouho nebude. Pokud nechcete bezzásah nemůžete současně , při dnešní legislatívě, požadovat NP.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.11.2024 19:20 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekNo odpor obyvatel proti NP mě dává za pravdu že to byla MEDVĚDÍ SLUŽBA. Nicméně je to veliká škoda pro nové NP a udržení biodiverzity.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
23.11.2024 09:35https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pred-sto-lety-nicila-lesy-bekyne-mniska-dnes-kurovec-pricina-je-stale-stejna-65336
Správa parku nedávno rozhodla změnit strategii boje s kůrovcem a místo kácení nechá les být. Jinak by totiž musela zlikvidovat většinu stromů a vznikly by rozsáhlé holiny. Na těch existujících už většina správců lesů nechce sázet jen smrky, ale smíšené lesy, které snáze odolají škůdcům.
Jednoznačne nesprávne rozhodnutie.
Odpovědět
Správa parku nedávno rozhodla změnit strategii boje s kůrovcem a místo kácení nechá les být. Jinak by totiž musela zlikvidovat většinu stromů a vznikly by rozsáhlé holiny. Na těch existujících už většina správců lesů nechce sázet jen smrky, ale smíšené lesy, které snáze odolají škůdcům.
Jednoznačne nesprávne rozhodnutie.
BM
Břetislav Machaček
23.11.2024 11:06Napsal jsem to hned po požáru, že hlavním viníkem je správa NP se svojí
koncepcí bezzásahu. Park se pády souší stal neprostupným nejen pro turisty,
ale hlavně pro hasičskou techniku. Nahromadilo se v něm nárazově obrovské
množství extrémně výhřevné dřevní hmoty, kdy celé suché kmeny mají daleko
k nějaké lesní hrabance běžné v každém lese. To vše dohromady způsobilo
extrémně ničivý požár, který nevratně poškodil žárem i skály, kvůli kterým
byl park hlavně vyhlášen. Správa parku měla chránit ty skály a neohrozit
je možností požáru extrémně výhřevné dřevní hmoty. Obviněný zřejmě podlehl
názorům "vědců" , že požár je pro přírodu prospěšný a že tím urychlí
přerod z hospodářského lesa na prales. Dnes mu to dochází, že se stal
obětním beránkem a spoluviníky trest nečeká. Viníky jsou ale i ti vědci
a taky správa NP, ale ty nikdo soudit nebude. Ono radu nelze považovat
ani za nabádání k činu a pokud je bezzásah legální, tak není trestné ani
to nahromadění extrémně výhřevné dřevní hmoty.
Odpovědět
koncepcí bezzásahu. Park se pády souší stal neprostupným nejen pro turisty,
ale hlavně pro hasičskou techniku. Nahromadilo se v něm nárazově obrovské
množství extrémně výhřevné dřevní hmoty, kdy celé suché kmeny mají daleko
k nějaké lesní hrabance běžné v každém lese. To vše dohromady způsobilo
extrémně ničivý požár, který nevratně poškodil žárem i skály, kvůli kterým
byl park hlavně vyhlášen. Správa parku měla chránit ty skály a neohrozit
je možností požáru extrémně výhřevné dřevní hmoty. Obviněný zřejmě podlehl
názorům "vědců" , že požár je pro přírodu prospěšný a že tím urychlí
přerod z hospodářského lesa na prales. Dnes mu to dochází, že se stal
obětním beránkem a spoluviníky trest nečeká. Viníky jsou ale i ti vědci
a taky správa NP, ale ty nikdo soudit nebude. Ono radu nelze považovat
ani za nabádání k činu a pokud je bezzásah legální, tak není trestné ani
to nahromadění extrémně výhřevné dřevní hmoty.
SV
Slavomil Vinkler
23.11.2024 19:25 Reaguje na Břetislav MachačekNavíc cituji: "tehdejší velitel děčínských hasičů Pavel Musil, který se dohodl s vedením správy parku, že se nechá střed ohniska kontrolovaně vyhořet". Tedy správa parku.
Odpovědět
HH
Honza Honza
24.11.2024 09:24Diskuze je opět posunuta někam mimo- od extrému k extrému. NP m u s í plnit nějaká přírodní hlediska, aby to vůbec byl NP, ponechání mrtvého dřeva (a hrabanky) je absolutní životní nezbytné minimum, žádný požárník do toho nemůže kecat. Podobně ale i celá naše příroda musí plnit nějaká přírodní pravidla- třeba i obsahovat pyrofyty, i padlé stromy, umírající- usychající stromy pro hmyz, samozřejmě i hrabanku- čím více, tím lépe. Lesy musí být především zdravé, musí plnit klimaticklou funkci, hlavně musí zachycovat vodu- jinak vyschnou řeky, nebude co pít, průmysl bez vody nemůže být- prostě všichni jako celek přestaneme existovat. Tyto funkce musí plnit i NP- 600ha nemůžeme zadrátovat a nechat shnít, shořet, vyschnout, sežrat kůrovcem, jenom proto, že někdo chce mít svobodnou přírodu. Naprosto nechápu, že lidem toto není jasné!
Na druhou stranu musíme t a k é přihlížet i k požárním hlediskům. Není možné aby budova neobsahovala ž á d n é nehořlavé, nepřístupné (snížené stropy) apod prostory, které nejsou vhodné z požárního hlediska, ale každá budova, každý prostor musí splnit i nějaká základní požární hlediska.
Zrovna tak i NP musí obsahovat hořlavé věci- stromy, ale i padlé stromy a hrabanku, jinak to bude vybetonovaná plocha, ale měl by také mít nějaká antipožární opatření - mělo by se myslet na to, kde brát požární vodu. Cesty by měly být průchozí, ne nesmyslně zapadané padlými stromy, jenom kvůli tomu, aby to více připomínalo přírodu, že se to správcům NP více líbí! Není možné nechat shořet celý NP bez zásahu požárníků: požár se rozšíří i dál, bude mnoho zplodin atd. Není možné hasit les jen zhora pomocí vrtulníků. Není možné celý NP nechat sežrat kůrovcem, kvůli tomu že je to přírodní postup, kůrovec se rozšíří dál, les přestane plnit svoji funkci!
Tady je právě důkaz nesmyslnosti postupu našich úředníků, ekologů, přírodovědců: zkostnatěle trvají na svých fiktivních teoriích, nejsou schopni dohlédnout metr od svého nosu, vidět souvislosti, to, co je základ, směřovat k nějakému rozumnému výsledku. Připadá mi že prostý rozumný sedlák by vše zvládnul efektivněji, lépe. NP bych svěřil raději lesníkům!!!
Odpovědět
Na druhou stranu musíme t a k é přihlížet i k požárním hlediskům. Není možné aby budova neobsahovala ž á d n é nehořlavé, nepřístupné (snížené stropy) apod prostory, které nejsou vhodné z požárního hlediska, ale každá budova, každý prostor musí splnit i nějaká základní požární hlediska.
Zrovna tak i NP musí obsahovat hořlavé věci- stromy, ale i padlé stromy a hrabanku, jinak to bude vybetonovaná plocha, ale měl by také mít nějaká antipožární opatření - mělo by se myslet na to, kde brát požární vodu. Cesty by měly být průchozí, ne nesmyslně zapadané padlými stromy, jenom kvůli tomu, aby to více připomínalo přírodu, že se to správcům NP více líbí! Není možné nechat shořet celý NP bez zásahu požárníků: požár se rozšíří i dál, bude mnoho zplodin atd. Není možné hasit les jen zhora pomocí vrtulníků. Není možné celý NP nechat sežrat kůrovcem, kvůli tomu že je to přírodní postup, kůrovec se rozšíří dál, les přestane plnit svoji funkci!
Tady je právě důkaz nesmyslnosti postupu našich úředníků, ekologů, přírodovědců: zkostnatěle trvají na svých fiktivních teoriích, nejsou schopni dohlédnout metr od svého nosu, vidět souvislosti, to, co je základ, směřovat k nějakému rozumnému výsledku. Připadá mi že prostý rozumný sedlák by vše zvládnul efektivněji, lépe. NP bych svěřil raději lesníkům!!!
BM
Břetislav Machaček
24.11.2024 10:17 Reaguje na Honza HonzaVíte co nemohu pochopit? Že pár století lidé lesy zbavovali souší,
klestí, dokonce pařezů a hrabankou nastýlali dobytku. Přitom lesy
nevysychaly, všude zurčely potůčky a zrcadlily se studánky. Tak to
ti naši předci dělali i v těch čistě smrkových porostech i u nás
na Bohumínsku v nadmořské výšce 198 -220 m.n.m ? Kalamity vždy
nějak zvládli a pokračovali stejným způsobem, jako předtím. No a
dnes je jejich počínání považováno za příčinu dnešních problémů.
V bezzásahovém lese nelze ve změti padlých souší a náletů najít
ta staré studánky a místo zurčícího potůčku je smradlavá louže.
Navíc se k nim nemůže prodrat ani vysoká zvěř a přebývá raději
v tom vyčištěném lese, na poli a na okrajích těch "pralesů". Já
to prostě nechápu, proč měníme něco, co funguje na něco co není
evidentně funkční a namlouváme si, že když to asi NĚJAK bude
fungovat i bez lidské práce, tak je to ten ideální způsob. Ano,
NĚJAK TO FUNGOVAT BUDE, ale bude to pro lidi a zvěř to nejlepší?
Odpovědět
klestí, dokonce pařezů a hrabankou nastýlali dobytku. Přitom lesy
nevysychaly, všude zurčely potůčky a zrcadlily se studánky. Tak to
ti naši předci dělali i v těch čistě smrkových porostech i u nás
na Bohumínsku v nadmořské výšce 198 -220 m.n.m ? Kalamity vždy
nějak zvládli a pokračovali stejným způsobem, jako předtím. No a
dnes je jejich počínání považováno za příčinu dnešních problémů.
V bezzásahovém lese nelze ve změti padlých souší a náletů najít
ta staré studánky a místo zurčícího potůčku je smradlavá louže.
Navíc se k nim nemůže prodrat ani vysoká zvěř a přebývá raději
v tom vyčištěném lese, na poli a na okrajích těch "pralesů". Já
to prostě nechápu, proč měníme něco, co funguje na něco co není
evidentně funkční a namlouváme si, že když to asi NĚJAK bude
fungovat i bez lidské práce, tak je to ten ideální způsob. Ano,
NĚJAK TO FUNGOVAT BUDE, ale bude to pro lidi a zvěř to nejlepší?
Pe
Petr
24.11.2024 11:53 Reaguje na Břetislav MachačekJak to těch pár století dělali, že nic nevysychalo?
No velice jednoduše - žádné miliardy lidí, žádné miliony aut a letadel, žádná betonová megaměsta, fabriky, haly, žádné asfaltové silnice, žádné holé megalány polí, žádné elektrárny, teplárny, výrobny a hned vedle spalovny, žádná těžba a pálení uhlí, ropy a plynu, žádné vysávání veškeré podzemní vody. Všude jen příroda, která nerušeně a v klidu fungovala. My jsme nastavěli miliardy betonových budov a vše kolem nich vydláždili a vybetonovali, a chrlíme gigantická množství energií. Ze světa jsme udělali obří sluneční gril a teď hledáme studánky. No ty už nejsou.
Odpovědět
No velice jednoduše - žádné miliardy lidí, žádné miliony aut a letadel, žádná betonová megaměsta, fabriky, haly, žádné asfaltové silnice, žádné holé megalány polí, žádné elektrárny, teplárny, výrobny a hned vedle spalovny, žádná těžba a pálení uhlí, ropy a plynu, žádné vysávání veškeré podzemní vody. Všude jen příroda, která nerušeně a v klidu fungovala. My jsme nastavěli miliardy betonových budov a vše kolem nich vydláždili a vybetonovali, a chrlíme gigantická množství energií. Ze světa jsme udělali obří sluneční gril a teď hledáme studánky. No ty už nejsou.
BM
Břetislav Machaček
24.11.2024 17:23 Reaguje na PetrJak chcete zastavit, co popisujete, jako příčinu
vysychání lesů? Pokud budete čerpat z lesů vody
neúměrně více, než naprší a nasněží, tak to
zachrání více rostlin, které vypaří více vody?
A co tak jednoduché počty, to jste ve škole
chyběl? Více rostlin více vypaří. Hory jsou limitovány vrstvou půdy na nenasákavé skále a kamení. Ta půda nasákne pouze to, co nasákne a zbytek odteče. Co už do sebe rostliny nasají,
tak to už vypaří a půdě znovu nevrátí. Ano, něco zachytí jako rosu a námrazu vyčesanou z mraků
a vzduchu, ale základem je ta limitní vrstva půdy, která ji pojme více taky pouze v limitním množství
i při vyšším obsahu humusu v půdě. V lese totiž
nikdo jako na poli ten humus do půdy nezapravuje
a už po pěti centimetrech hrabanky je jalovina.
Na povrchu je to pouze zlomek vázaný do mechů a hrabanky a ty jsou v "uklizeném" lese taky. To
co je navíc je voda v trouchnivějícím dřevě a
ta se už půdě taky nevrací a postupně vysychá.
To by to dřevo muselo trouchnivět zahrabané v
půdě a předávat půdě zachycenou vodu. Zkuste
si to ve vyvýšeném záhoně s trouchnivými poleny
zahrabanými v půdě, které vodu nasají a pak
ji dodávají půdě. Pokud je necháte na povrchu,
tak je vysuší slunce a půdě už vodu nedodají.
Chce to používat zdravý rozum a mít zkušenosti
z praxe. Teorie o vlhkých pralesích dnes padá
i v tropech, když bez deště vysychají i ty panenské pralesy a s nimi i potoky a řeky. Mimochodem za
miliony let je v pralesích velmi tenká vrstva
humusu, protože se neustále recykluje do hmoty
porostů. Navyšovat vrstvu humusu je možné pouze
dodáváním jiného na úkor porostu, který ho nemůže
recyklovat. No a pokud ho někde navýšíte, tak
jste ho jinde odebral.
Odpovědět
vysychání lesů? Pokud budete čerpat z lesů vody
neúměrně více, než naprší a nasněží, tak to
zachrání více rostlin, které vypaří více vody?
A co tak jednoduché počty, to jste ve škole
chyběl? Více rostlin více vypaří. Hory jsou limitovány vrstvou půdy na nenasákavé skále a kamení. Ta půda nasákne pouze to, co nasákne a zbytek odteče. Co už do sebe rostliny nasají,
tak to už vypaří a půdě znovu nevrátí. Ano, něco zachytí jako rosu a námrazu vyčesanou z mraků
a vzduchu, ale základem je ta limitní vrstva půdy, která ji pojme více taky pouze v limitním množství
i při vyšším obsahu humusu v půdě. V lese totiž
nikdo jako na poli ten humus do půdy nezapravuje
a už po pěti centimetrech hrabanky je jalovina.
Na povrchu je to pouze zlomek vázaný do mechů a hrabanky a ty jsou v "uklizeném" lese taky. To
co je navíc je voda v trouchnivějícím dřevě a
ta se už půdě taky nevrací a postupně vysychá.
To by to dřevo muselo trouchnivět zahrabané v
půdě a předávat půdě zachycenou vodu. Zkuste
si to ve vyvýšeném záhoně s trouchnivými poleny
zahrabanými v půdě, které vodu nasají a pak
ji dodávají půdě. Pokud je necháte na povrchu,
tak je vysuší slunce a půdě už vodu nedodají.
Chce to používat zdravý rozum a mít zkušenosti
z praxe. Teorie o vlhkých pralesích dnes padá
i v tropech, když bez deště vysychají i ty panenské pralesy a s nimi i potoky a řeky. Mimochodem za
miliony let je v pralesích velmi tenká vrstva
humusu, protože se neustále recykluje do hmoty
porostů. Navyšovat vrstvu humusu je možné pouze
dodáváním jiného na úkor porostu, který ho nemůže
recyklovat. No a pokud ho někde navýšíte, tak
jste ho jinde odebral.
JS
Jarek Schindler
28.11.2024 16:32 Reaguje na Petr A to vše jsme stihli za posledních třicet let, Předtím do roku 1989 jsme žili v jeskyních a ohřívali se u jednoho společného ohně.
Odpovědět
Pe
Petr
24.11.2024 12:04 Reaguje na Břetislav Machaček"Navíc se k nim nemůže prodrat ani vysoká zvěř a přebývá raději v tom vyčištěném lese, na poli a na okrajích těch "pralesů"."
Zapomněl jste jak si chudinky zvířátka v zoufalém prodírání ke studánce v tom nepořádku lámou nožky.
Jasně že jdou na přehledné a klidné velké pole za bezpracným krmením.
Odpovědět
Zapomněl jste jak si chudinky zvířátka v zoufalém prodírání ke studánce v tom nepořádku lámou nožky.
Jasně že jdou na přehledné a klidné velké pole za bezpracným krmením.
Pe
Petr
24.11.2024 12:07 Reaguje na PetrOstatně, tak to přece zvířátka dělala vždycky, i před příchodem člověka. Chodila na pole a žila jen v tom uklizeném lese. A my jsme jim to bzzásahem zničili a nutíme je žít v nepořádku a mezi požáry.
Odpovědět
Pe
Petr
24.11.2024 12:15 Reaguje na PetrNapadlo mě jestli to vlastně není týrání zvířat a jestli bychom neměli zvířátkům nastavět nějaké ubikace. Zoo evidentně nestačí všechna zvířátka ubytovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.11.2024 17:29 Reaguje na PetrVysoká se predaci chrání útěkem a ten je efektivní
záchranou pouze v přehledném terénu s minimem
překážek. Znepřístupněním lesů vyháníte zvěř do
otevřené krajiny a do zbytku "uklizených" lesů.
Navýší se tím škody na zemědělských plodinách a
na semenáčích v těch "uklizených" lesích. Do toho
houští prostě nepůjde a zalehne tak leda na jejím okraji.
Odpovědět
záchranou pouze v přehledném terénu s minimem
překážek. Znepřístupněním lesů vyháníte zvěř do
otevřené krajiny a do zbytku "uklizených" lesů.
Navýší se tím škody na zemědělských plodinách a
na semenáčích v těch "uklizených" lesích. Do toho
houští prostě nepůjde a zalehne tak leda na jejím okraji.
HH
Honza Honza
24.11.2024 12:42 Reaguje na Břetislav MachačekTo je nesmyslný názor, Petr takové názory oprávněně kritizuje. Jakoby čistá příroda bez člověka byla něco špinavého. Je to samozřejmě naopak. Příroda sama o sobě by fungovala naprosto normálně, kde by něčeho bylo víc, tam by to ztratilo podmínky a začalo ustupovat.
Důkaz je ten, že miliardu let příroda sama funguje, všechny katastrofy sama překonala, kdežto 100tis let s člověkem spěje pomalu k zániku.
Musíme se blížit přírodě, aby byla co nejvíce přírodní, jinak právě v dnešní krizi, kterou jsme sami vyvolali (a stále zástavbou a počtem lidí, nadměrnou spotřebou vyvoláváme) ji pomoci, protože sama to nezvládne.
Víte jak by to příroda sama zvládla? Že my sami bychom ztratili podmínky pro život a začali vymírat. Tak to bylo vždy dle přírodního zákona!
Zahuštěný les plný shnilého dřeva, mechů a kapradin právě nejlépe zachycuje vodu a svoji biotickou pumpou, perspirací, přemírou rostlin a organizmů brání přehřívání klimatu, které jsme sami způsobili. Je třeba tuto přirozenou funkci přírody podchytit, posílit = vracet se zpět k norm. přírodě.
Odpovědět
Důkaz je ten, že miliardu let příroda sama funguje, všechny katastrofy sama překonala, kdežto 100tis let s člověkem spěje pomalu k zániku.
Musíme se blížit přírodě, aby byla co nejvíce přírodní, jinak právě v dnešní krizi, kterou jsme sami vyvolali (a stále zástavbou a počtem lidí, nadměrnou spotřebou vyvoláváme) ji pomoci, protože sama to nezvládne.
Víte jak by to příroda sama zvládla? Že my sami bychom ztratili podmínky pro život a začali vymírat. Tak to bylo vždy dle přírodního zákona!
Zahuštěný les plný shnilého dřeva, mechů a kapradin právě nejlépe zachycuje vodu a svoji biotickou pumpou, perspirací, přemírou rostlin a organizmů brání přehřívání klimatu, které jsme sami způsobili. Je třeba tuto přirozenou funkci přírody podchytit, posílit = vracet se zpět k norm. přírodě.
Karel Zvářal
24.11.2024 13:41 Reaguje na Honza HonzaJeden o voze, druhý o koze. Hasiči hovoří o nepřístupných cestách. Mimo ně si může ležet hora dřeva, ale k jeho hašení se musí někudy dostat. Vzpomínám na popis kolegy, jak mapovali ptáky na Šumavě, v části po Kyrilu: 200m prolézal 20 min, a měl co dělat, aby na něho něco nespadlo nebo aby se neodřel.
Proto dřívě měla šlechta na hony vysokonohé honiče, neb jezevčík či brakýř by byli neschopní vysokou následovat. Ta nemá problém přeskočit metr vysoký padlý kmen, zatímco pro plemena vyšlechtěná v posledních stoletích (do jiných podmínek - hosp. lesů) to problém je.
A přít se o tom, jestli "les bez člověka nepřežije", je zcela mimo mísu.
Odpovědět
Proto dřívě měla šlechta na hony vysokonohé honiče, neb jezevčík či brakýř by byli neschopní vysokou následovat. Ta nemá problém přeskočit metr vysoký padlý kmen, zatímco pro plemena vyšlechtěná v posledních stoletích (do jiných podmínek - hosp. lesů) to problém je.
A přít se o tom, jestli "les bez člověka nepřežije", je zcela mimo mísu.
HH
Honza Honza
24.11.2024 17:16 Reaguje na Karel ZvářalVše jsem taky psal v komentáři v 9 24. Cesty průchozí (a nejsou!), mimo ně hory dřeva (to je). Park by měl z požárních důvodů cestami nějak rozdělen na urč. oblasti, které budou nepřístupné, mohou je hasit jen z vrtulníku- ty spíš nikdo neuhasí, ale cesty přístupné, aby se dalo požár nějak ohraničit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.11.2024 17:05 Reaguje na Karel ZvářalTo jsou zase moudra . Typický příklad jak jste schopen rozumný komentář zabít absolutním nesmyslem. Prvně , plemena se nešlechtila ani tak na nějaké podmínky lesa ale z důvodu různého loveckého využití. Při tehdejších štvanicích se vysokonohá plemena používala proto, že ta krátkonohá tomu jelenovi prostě a jasně nestačila rychlostí. To ale zase naznamená, že se při štvanicích,parfosních honech nepoužívala i menší plemena. Příkladem je například bígl. No a tu smečku na stopu toho jelena někdo musel přivést a to byla zase doména psů podobným dněšním barvářům.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.11.2024 16:47 Reaguje na Honza HonzaA dřevo přivezete z Brazílie? Víte kolik druhů zvířat v minulosti vymřelo i bez vlivu člověka? Například pravěcí ještěři, šavlozubí tygři,
mamuti atd.
Ano, příroda si poradí sama, ale bude to příroda
vhodná i pro lidi navyklé na tu současnou? Do
lesa plného souší vám ani nebudou muset zakazovat
chodit, protože to vzdáte sám, aby vás nějaká souš
nezavalila. Víte já takové souše a napružené věšáky
po polomech kácel a revírník nám je dal grátis,
protože řekl, že by mu je nekáceli ani Ukrajinci.
Takový les není žádné terno a z něho nikdo nic
těžit nebude a raději to draze doveze z tropů.
Pěstováním našich pralesů podporujeme likvidaci
pralesů jinde. Nakonec se to budoucím generacím vymstí, protože dřevo z dovozu bude nedostatkové,
drahé a u nás už nebude to kvalitní, jako nyní.
Odpovědět
mamuti atd.
Ano, příroda si poradí sama, ale bude to příroda
vhodná i pro lidi navyklé na tu současnou? Do
lesa plného souší vám ani nebudou muset zakazovat
chodit, protože to vzdáte sám, aby vás nějaká souš
nezavalila. Víte já takové souše a napružené věšáky
po polomech kácel a revírník nám je dal grátis,
protože řekl, že by mu je nekáceli ani Ukrajinci.
Takový les není žádné terno a z něho nikdo nic
těžit nebude a raději to draze doveze z tropů.
Pěstováním našich pralesů podporujeme likvidaci
pralesů jinde. Nakonec se to budoucím generacím vymstí, protože dřevo z dovozu bude nedostatkové,
drahé a u nás už nebude to kvalitní, jako nyní.
HH
Honza Honza
24.11.2024 17:10 Reaguje na Břetislav MachačekTo, jo, hospodářský les nemůže být nepřístupný prales, to je jasný! Ale musí být taky zpřírodněn, aby vůbec rostl. Funkce lesa už není jen dřevo, je to zachycování vody, stabilita klimatu, proto musí být co nejvíce přírodní i když zároveň musí poskytovat dřevo. Proto smíšené lesy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.11.2024 17:41 Reaguje na Honza HonzaPochopte prosím jedno, že hospodářský les
složený z mnoha dřevin různého mýtního věku
je z hlediska ekonomiky těžby propadák.
Výběrová těžba je náročná na ruční práci
a ta je drahá a časem bude nedostupná. Kdo
bude chtít proboha za pár let těžit v každém
počasí pilou v lese dřevo a koněm ho po
jednom kmeni vytahovat z lesa? Povím vám
tajemství! Ty bezzásahy budou rájem pro
štěpkovače, které semelou vše bez rozdílu
a to znovu naletí a tak do doby, než lesní
půdu zplundrují stejně, jako pole s biomasou.
Odtud vítr věje! Bude to "výsadba a pěstování" bez práce a nákladů a pak "sklizeň" na kterou
už se těší energetika.
Odpovědět
složený z mnoha dřevin různého mýtního věku
je z hlediska ekonomiky těžby propadák.
Výběrová těžba je náročná na ruční práci
a ta je drahá a časem bude nedostupná. Kdo
bude chtít proboha za pár let těžit v každém
počasí pilou v lese dřevo a koněm ho po
jednom kmeni vytahovat z lesa? Povím vám
tajemství! Ty bezzásahy budou rájem pro
štěpkovače, které semelou vše bez rozdílu
a to znovu naletí a tak do doby, než lesní
půdu zplundrují stejně, jako pole s biomasou.
Odtud vítr věje! Bude to "výsadba a pěstování" bez práce a nákladů a pak "sklizeň" na kterou
už se těší energetika.
HH
Honza Honza
24.11.2024 20:17 Reaguje na Břetislav MachačekTo je na rozhodnutí lesníka, jaký režim si zvolí. V tropickém pralesu jiný než výběrový režim být nemůže, jinak si zlikvidujete celý prales. Vy byste si svým režimem chtěl zlikvidovat celé pole, aby přestalo plodit? Aby vám celé stádo krav pomřelo? Musíte se přizpůsobit. Může to být i mozaikovitý les- sám jste to navrhl. Jinde se výběrová těžba dělá a lesníci to zvládnou. I omezený výkup nových sazenic je důkaz, že to jde i bez nich. Plakat nad tím co bylo a stále se bát toho co přijde, je hloupost!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.11.2024 09:58 Reaguje na Honza HonzaVýběrová těžba v tropických pralesích je neskutečná devastace ostatních porostů, o které není na trhu zájem. Ty se kácí a ničí kvůli dostupnosti těch cílových dřevin
a totéž se bude dít i v našich lesích. Ano já propaguji mozaikové
pěstování stejnověkých monokultur,
které se budou střídat druhově i
věkově a podle toho i levně strojně
těžit. Vytěží se pouze hektarová monokultura, opět zalesní a příště
zase ta vedlejší jiného druhu.
Okolí bude v klidu 70-100 let a
nikdo nebude rok co rok rajtovat
po lese, jako při výběrové těžbě,
kde dozrávají stromy postupně.
Výběrová těžba je drahá a časem
ještě díky nárokům na ruční práci
podraží. Že se vyplácí nyní je
prozatím dáno relativní kvalitou
stromů z původní pěstěné výsadby, které pouze doplnily nepěstěné
stromy z posledních pár let. Až
už bude les pouze z náhodně vyrostlých stromů, tak už to tak
rentabilní nebude. Víte co vám poví
pilař na sukatý křivý kmen stromu?
Že si ho máte dát do kamen a dodat
mu rovný kmen bez suků s minimem odpadu. On nemá zájem z jednoho kmenu vyřezat pár prken, ale pouze
mnoho trámů a prken prvotřídní kvality. No a o takové má zase
zájem tesař a stolař, který potřebuje dřevo pevné a vizuálně
vyhledávané.
U těch polí mi vysvětlete, proč
se osévají monokulturně a
nikoliv ve směskách? No protože
ty plodiny rostou různě rychle,
různě bujně a dozrávají v jinou dobu. Proto nikdo neseje směsky
a nesklízí postupně co právě
dozrává ručně, protože strojně to
je utopie. Hospodářský les je jako
pole a nikoliv třeba biopás, kde
se nesklízí, ale nakonec se vše
zmulčuje a zaorá. Nový hospodářský
les z náletů bude seštěpkován
(zmulčován jako biopás) a ponechán osudu ze samovýsevu téže kvality.
Odpovědět
a totéž se bude dít i v našich lesích. Ano já propaguji mozaikové
pěstování stejnověkých monokultur,
které se budou střídat druhově i
věkově a podle toho i levně strojně
těžit. Vytěží se pouze hektarová monokultura, opět zalesní a příště
zase ta vedlejší jiného druhu.
Okolí bude v klidu 70-100 let a
nikdo nebude rok co rok rajtovat
po lese, jako při výběrové těžbě,
kde dozrávají stromy postupně.
Výběrová těžba je drahá a časem
ještě díky nárokům na ruční práci
podraží. Že se vyplácí nyní je
prozatím dáno relativní kvalitou
stromů z původní pěstěné výsadby, které pouze doplnily nepěstěné
stromy z posledních pár let. Až
už bude les pouze z náhodně vyrostlých stromů, tak už to tak
rentabilní nebude. Víte co vám poví
pilař na sukatý křivý kmen stromu?
Že si ho máte dát do kamen a dodat
mu rovný kmen bez suků s minimem odpadu. On nemá zájem z jednoho kmenu vyřezat pár prken, ale pouze
mnoho trámů a prken prvotřídní kvality. No a o takové má zase
zájem tesař a stolař, který potřebuje dřevo pevné a vizuálně
vyhledávané.
U těch polí mi vysvětlete, proč
se osévají monokulturně a
nikoliv ve směskách? No protože
ty plodiny rostou různě rychle,
různě bujně a dozrávají v jinou dobu. Proto nikdo neseje směsky
a nesklízí postupně co právě
dozrává ručně, protože strojně to
je utopie. Hospodářský les je jako
pole a nikoliv třeba biopás, kde
se nesklízí, ale nakonec se vše
zmulčuje a zaorá. Nový hospodářský
les z náletů bude seštěpkován
(zmulčován jako biopás) a ponechán osudu ze samovýsevu téže kvality.
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 19:46 Reaguje na Břetislav MachačekNo já teda viděl u nás výběrovou těžbu harvestorem, kdy lesy Města Brna prosvětlovaly podrost dubového náletu cca 1,5m vysokého a šlo to v podstatě bez většího poškození zmlazení dubem.
Odpovědět
SV
BM
Břetislav Machaček
26.11.2024 10:21 Reaguje na Slavomil VinklerTen harvestor prořezával 1,5 metrů vysoké doubky v pásech včetně těch perspektivních, které by při ruční prořezávce zůstaly stát? U takto vysokých stromů se s prořezávkou čeká
a hlavně u náletů, protože se
teprve zjišťuje, který strom
je perspektivní a který nikoliv. Jinde může být nálet tak hustý, že potřebuje zásah už třeba ve výšce půl metru křoviňákem a záleží na cílení porostu.
Co to bylo za "harvestor"
schopný "citlivě" provádět
prořezávku? Takový jsem
zatím nikde neviděl? Jsou
to především stroje k těžbě
zralých stromů a nikoliv na
prořezávku tyčoviny.
Odpovědět
a hlavně u náletů, protože se
teprve zjišťuje, který strom
je perspektivní a který nikoliv. Jinde může být nálet tak hustý, že potřebuje zásah už třeba ve výšce půl metru křoviňákem a záleží na cílení porostu.
Co to bylo za "harvestor"
schopný "citlivě" provádět
prořezávku? Takový jsem
zatím nikde neviděl? Jsou
to především stroje k těžbě
zralých stromů a nikoliv na
prořezávku tyčoviny.
BM
Břetislav Machaček
26.11.2024 10:27 Reaguje na Břetislav MachačekDodám pouze to, že z kabiny harvestoru nevidí obsluha stromek tak, jako při fyzickém kontaktu a
ohledání stromu z blízka.
Asi to byla pouhá seč do
pásů bez rozlišení kvality stromků i s tou
likvidací těch kvalitních stojících harvestoru v cestě.
Odpovědět
ohledání stromu z blízka.
Asi to byla pouhá seč do
pásů bez rozlišení kvality stromků i s tou
likvidací těch kvalitních stojících harvestoru v cestě.
JS
Jarek Schindler
28.11.2024 17:13 Reaguje na Břetislav MachačekPokud jsem to dobře pochopil tak řeč nebyla o prořezávce v 1,5 m podrostu ale o výběrové těžbě, která měla za úkol ten podrost uvolnit. Samozřejmě do 1,5 m porostu, už z principu věci vám nikdo harvestor posílat nebude. No a ty linky 2 metry se dělají právě již v těchto prořezávkách jako rozčlenění porostu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 19:51 Reaguje na Břetislav MachačekNo a víte kolik zvířat vymřelo vlivem člověka? No jen v Evropě: šavlozubí tygři, mamuti, nosorožci, koně megajeleni tuři, skoro zubři, lvi, tygři,...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.11.2024 19:56 Reaguje na Slavomil VinklerNeandrtálci, medvědi jeskynní...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.11.2024 13:07Holt zelený nepořádek je zelený nepořádek, to se nedá nic dělat.
Odpovědět
