Asociace vodní turistiky a sportu: Poslanci se chystají schválit legislativní zmetek k malým vodním elektrárnám

Podle mě chybný názor. Jezy čistí řeky, zachycují kaly, podobně jako rybníky, přehrady, bobří hráze apod. Zachycují i vodu - výpar zvlhčuje okolí. Ideální by bylo, kdyby se řeky kolem jezu mohly rozlévat po loukách.
Pro ryby bych udělal nějaké propustě.
Je to stejné jako zákaz zalévání stromů ve městě za letního vedra.
Voda se má zachycovat jakýmkoli způsobem, ne ji nechat odtékat pryč z republiky!

Zhruba tak nějak to taky vidím.
Ovlivnění vodního prostředí jezy závisí podle mne nejvíc na tom, jestli a jak se provádí pravidelná údržba vodního díla, zejména jeho čištění.
Správně postavené vodní dílo, jako jez, zvyšuje diverzitu vodního prostředí a omezuje totální vylovení vodního toku rybími predátory.
A i malé vodní dílo o výkonu pár kilowatt může v režimu regulace zlepšovat parametry místní elektrické sítě a omezovat potřebu posilování té elektrické sítě.

Tato výroba elektřiny, má mít přednost před adrenalinem a již předkové měli vyřešen způsob použití vody k těmto účelům, navíc při dnešních znalostech, technologiích, materiálech, nemůže být problém, aby to škodilo přírodě !

No ale škodí a hodně. On mlynář a MVEnář je rozdíl. MVE- každý litr=koruna dobrá.

Tak to je i o morálce a kontrole, že.

vážně si myslíte, že zajistíte diverzitu tím, že každému živočichu nastavíte stejné podmínky?

příroda nepotřebuje naše přefouknutá díla, aby mohla fungovat, umí to zpravidla lépe a jednodušeji.

Malé vodní dílo? efekt vynaložených nákladů je kde?

Vodní elektrárny je potřeba podporovat, zejména proto, že jde o obnovitelný zdroj, u kterého lze regulovat výkon podle momentální energetické situace. V článku uvedené negativní dopady na říční ekosystémy nelze podce%novat, ale je potřeba se je snažit minimalizovat, ne kvůli nim vodní energetiku zcela zavrhovat. Příčné hrazení toků přes v článku uvedená negativa přispívá k udržení vody v krajině. Zásahy do vodních toků ve prospěch výroby energie je při povolování mutné pečlivě posuzovat ze všeh hledisek a důsledně vyžadovat adekvátní kompenzační opatření, ale jejich paušální zavrhování nepovažuji za správné.

MVE hrubě ničí biodiverzitu i rybí obsádku. Jen nízké jezy s kvalitními rybochody jsou víceméně neškodné, či i užitečné.

Průchodnost pro migraci ryb by u nových jezů měla být samozřejmostí a u starších je potřeba rybí přechody doplnit, pokud na nich ještě nejsou.

1*

I podle EU je nutné odstranit neprůchodné jezy. S tímto já souhlasím.

Tak ať se udělají průchozí!
Kvůli rybí obsádce poškozujete celou přírodu.
Kdo brání zachycování vody v dnešní době, poškozuje přírodu! To samé jsou i přehrady- nikde být nemohou, vždy poškodí nějakou ekolog. oblast. Je to typické vidění přírodovědce metr před sebe. Nevidění priorit, toho, co je nejdůležitější!

1**

Ale jezy ani nic moc nezadržují, ani nic moc nedělají proti povodni. To je pověra, spíše povodňovou situaci drobně zhoršují. Průchozí by měly být řeky zcela určitě a MVE nesmí nechávat koryta bez vody.

z článku: z nadjezí se stane jen velký rybník, kde se za teplých dní odpařuje velké množství vody. Pod jezy pak bývá sucho a řeka už není řekou, ale jen kanálem do malých vodních elektráren: jak asi fungují bobří hráze, meandry, slepá ramena, rozlévání řek po loukách, mělké řeky bez vysokých břehů, není to stejné?
Zachycování vody (i formou zvýšeného odparu) musí mít předost před vším i před životem v řekách, diverzitou apod.
Měly by se doplnit rybí přechody i na úkor funkce jezu, to je správné!

Pro podporovatele MVE a jezů ... ono tak ani nejde o to, že ty jezy na řece jsou ... byť říčním ekosystémům rozhodně moc nesvědčí.
Problém je jejich konstrukce, která z nich dělá neprostupnou bariéru (ony ty rybí přechody jsou velmi často konstruovány tak, že tam teda jako jsou, ale na dvě věci ... a ani jednou z nich nejsou ryby).
A druhý průser je to, že provozovatelé MVE mají snahu ... ekonomicky opodstatněnou ... narvat co možná nejvíc vody do náhonu MVE a výsledkem je velmi často téměř suché šutroviště pod jezem, což ten říční ekosystém dorazí úplně. Teoreticky by se to dít nemělo, ale v praxi to se to děje běžně a státní správa na to kašle.
K tomu je nutno vzít v úvahu, že výkon všech těch MVE je skutečně zanedbatelný a rámci energetické bilance ČR vůbec nestojí za řeč. Nula nula prd prd.

Takže požadavek, aby byly nové malé vodní zdroje posuzovány s ohledem na jejich vliv na životní prostředí je rozhodně opodstatněný a správný.

👍

S tím naprosto souhlasím!

Tady jde o dodržování tzv. sanitárního průtoku. Že na něj někteří provozovatelé nedbají, by měl být důvod k tomu, aby toto protiprávní jednání bylo důsledně kontrolováno a sankcionováno, ne k tomu, aby se MVE paušálně nepovolovaly.

Ta diskuse o jezech, MVE a přirozeném divokém toku je pouze o zájmových skupinách a o jejich prioritách. Musíme se na to podívat z hlediska všech skupin a nalézat to nejmenší zlo. Začnu od vodáků , kterým jsem kdysi tak trochu byl. Ti chtějí řeku přírodní, divokou a vodnatou, ale klidně plují za nízkého stavu vody a kýly lodí a pádly ničí vodní rostliny a jikry ryb.
Stresují rybí plůdek a ryby samotné. Plaší ptáky hnízdící na štěrkových
lavicích a na březích. Zvěř nutí chodit k řece až po ukončení radovánek
a plavbou omezují zase jinou zájmovou skupinu rybáře. No a pak ti
majitelé MVE, kteří "kradou" část vody řece, mění její charakter a ničí
v turbínách drobotinu a třeba úhoře. No a pak tu jsou vodohospodáři
potřebující tok řeky zklidnit jezy, aby eliminovali erozi břehů a to
zanášení koryt řek erodovanými sedimenty. Nalézt průnik všech zájmů
bylo, je a bude vždy těžké. Vodáci by měli své aktivity místy brzdit,
aby nebyla například z Vltavy doslova ucpaná dálnice a neplout při
nízkém stavu vody. Chovat se k přírodě ohleduplně a nestavět na
hnízdních ostrůvcích pyramidy z kamení hloupě odkoukané v zahraničí.
U provozovatelů OZE by to mělo být dodržování odběrového množství
vody a účinná síta a jiná zařízení zamezující vnikání ryb do turbín.
No a pro vodohospodáře pak přehodnocení výšek jezů a třeba z jednoho
velkého vytvořit tři ve formě schodů s možností přechodu ryb přes ty
jednotlivé nižší stupně. Pro případ povodní ustoupit od jezů pevných
a nahradit je třeba gumovými vaky plněnými vodou a před povodní je
vypustit a umožnit vodě snazší průtok. Po povodni zase napustit vak
a udržovat tak v nadjezí vyšší hladinu pro rozlivy a zásak do okolí.
Ono leckde dala povodeň příležitost leccos změnit, ale varuji před
žvásty o ponechání koryt po povodních podle názoru, že řeka ví co
chce sama nejlépe. ANO, ale opět POUZE v divočině a nikoliv v
kulturní obydlené krajině. Tu nelze rezignovat a nic nedělat, tu
se musí začít myslet, jak to vyřešit ke spokojenosti VŠECH!

Myslíte to dobře, ale motáte páté přes deváté ... viz. to s tou Vltavou. Tam se na jedné straně nikdy o dno nedře, bo Lipno zajišťuje min průtok ... a proto se tam ty davy v létě taky valí i s těmi rafty, bo to je díky Lipnu jedný kus řeky u nás, který má vždy vodu a vždy teče ... na straně druhé v tomto období je 90% lidí na řece tvořeno velmi občasnými vodáky/klienty půjčoven. Někdo, kdo je aspoň trochu vodákem se téhle masovce vyhýbá jak čert kříži a ty dva měsíce si mezi Vyšákem a Krumlovem odpustí. Rád.
A fakt by mne zajímalo, jak byste chtěl počty těchto občasných splouvačů regulovat, navíc paradoxně tím, jak je splouvání tohoto úseku Vltavy dobrý byznys, tak si všechny zainteresované strany sakra ohlídají, aby ty jezy nebyly vyloženě vražda, natož na suchu.

Plus celá tato kauza není o tom, zda MVE ano či ne, to by byla blbost, ale o tom, aby jejich budování (resp. i další stavební zásahy na již existujících) bylo posuzováno i s ohledem na jejich vliv na životní prostředí a ne že ve jménu sv. OZE projde všechno.

Kdysi byla limitujícím faktorem doprava a vlastnictví lodě.
Nyní to padlo, ale lze to limitovat počtem půjčoven lodí
a lodí v půjčovnách. To dření o dno se stává vyjetím mimo
hlavní plavební dráhu a u amatérů to je zcela běžné. Číst
řeku umí málokdo a nenaučí se to půjčením lodě v půjčovně.
Pokud se uvažuje o regulaci vstupů do NP, památkových zón
a na některé horské vrcholy, tak lze uvažovat i o regulaci
byznysu spojeného s novodobým vodáctvím. Stal se z toho
velmi výnosný kšeft, který provozovatele uživí bohatě
kšeft za 3 měsíce v roce a přitom jsou ty 3 měsíce pro
řeku a okolní přírodu pohromou, ze které se zotavuje
zbytek roku. Já osobně jsem v novodobé historii vodáctví
viděl Vltavu a vodácké kempy pouze z kola ze silnice a
děkuji za tyto "dary". Je to hrůza hruzoucí, dobrá tak
leda pro snoby hovící si v davech lidí, hluku v kempu
a drahotě služeb. Raději jsme vše minuli a jeli mimo
do vesniček a lesů daleko od tohoto Disnylendu. Ono
i jiné řeky už disponují půjčovnami a asi brzo budou
na tom podobně. Nezapomenu na dobu, kdy jsme si Šípy
a Pálavy přivezli v báglu vlakem a spali na vodáckých
tábořištích, kde čepovali pivo a ohřívali klobásky ve
vyřazené maringotce. Večer poseděli u kytar u ohně
a v noci slyšeli šumění řeky. To bylo ještě vodáctví
a nikoliv to, co se děje dnes. A taky to bylo i o té
ohleduplnosti, kdy jsme jeli kolem opačného břehu,
než na kterém seděl rybář a pozdravili ho tiše pouze
vytaženým pádlem z vody, aby jsme ho míjeli tiše bez
šplouchání a hlasitých pozdravů. Takoví lidé se pak
společně sešli bez vzájemné averze u piva a nebyly
spory, kdo má na řeku větší právo. Před 45 roky jsem
zažil napůl vyschlou Sázavu a ani jsme se nesnažili
koníčkovat. Uložili jsme čluny do úschovny prošli jsme
ji po břehu, abychom nerušili život v plytké řece.
Nikdo nám to nemusel nařizovat, protože jsme měli ROZUM,
což dnes mnohým schází a chtějí si užít toho, co si
zaplatili za každou cenu. Takové jsem zažil taky, kteří
táhli půjčené lodě doslova po dně a nevadilo to asi ani
majiteli půjčovny. Zřejmě byl byznys přednější než ty
dosluhující lodě. Asi je potom zlikvidoval, ale dno
řeky ho nezajímalo. O Vltavě jsem psal záměrně, jako o
odstrašujícím případu, který už ale dotahují i jiné
řeky. Stala se z toho móda a to je vždy špatně, když
se něco stane masovou zábavou a předmětem byznysu.