http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kolik-vazi-technosfera-vic-nez-biosfera-zjistili-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Kolik váží technosféra? Víc než biosféra, zjistili vědci

21.6.2017 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kolik asi váží Paříž? Ilustrační snímek.
Kolik asi váží Paříž? Ilustrační snímek.
Foto | just_go / Flickr
Lidská civilizace za dobu své existence nepochybně vytvořila řadu myšlenkových hodnot, ale také čistě materiálních produktů. Od běžných užitkových předmětů, pracovních nástrojů až po domy a velká stavební díla. Vyčíslit jejich hmotnost se nyní pokusil mezinárodní tým vědců, vedených geology z University v Leicesteru.
 

Šéf týmu profesor Jan Zalasiewicz z University v Leicesteru už dlouhá léta razí cestu teorii antropocénu. Myslí si, že stejně tak jako lze na časové ose vývoje planety Země zobrazit jednotlivé geologické epochy, lze jasně označit období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje celý zemský ekosystém. Termín sám o sobě není nový, ale přístup, jakým Zalasiewicz přispívá k jeho širší popularizaci, rozhodně zajímavý je. Jedním ze základních rysů této „geologicky vnímatelné éry, kdy je existence člověka jasně patrná“, je totiž masivní nárůst technosféry.

Nikdo nemá rád příliš mnoho odborných termínů v jednom textu, ale technosféru je naštěstí snadné si představit. Je totiž složena ze všech hmotných výdobytků lidské civilizace, v současnosti přítomných na planetě Zemi. Ano, jsou to domy, továrny, asfalt silnic, sila na obilí. Dráty vysokého napětí, stejně jako beton přehrad a vodních nádrží. Součástí technosféry jsou ale i „drobné“ předměty. Počítačové systémy, chytré telefony, propisky, auta nebo kuchyňské náčiní. To všechno dohromady, ať už plně využívané nebo ležící ladem na skládkách, je nedílnou součástí technosféry.



A Zalasiewicz spolu s kolegy geology Markem Williamsem a Colinem Watersem nyní spočítali, že zmíněná technosféra dnes dosahuje hmotnosti přibližně 30 bilionů tun. Z tohoto ohromujícího a obtížně představitelného čísla ale v krátkosti plyne několik zajímavých závěrů. Například to, že na jeden metr čtvereční souše (včetně zaledněného území pólů) dnes připadá padesát kilogramů nejrůznějších techno-fosílií. Je to průměr udaný na jednotku plochy, který samozřejmě nebude odpovídat stavu na venkově, ani v metropoli.

Je to ale průměr, který dává jasně tušit, že už dnes váha technosféry překonává váhu biosféry. Tedy „živého obalu Země“, do kterého počítáme všechny živé organismy (včetně bakterií, stromů nebo nás, lidí). Mezi biosférou a technosférou jsou patrné ještě dva podstatné rozdíly. Biosféra jako celek funguje na uzavřeném cyklu, recykluje totiž sama sebe a čerpá ze svých vlastních zdrojů. Člověka, který je její součástí, ke svému fungování nepotřebuje.

A technosféra? I když je v mnoha ohledech na lidech nezávislá, bez člověka nepřežije. A své zdroje je dosud schopna recyklovat jen z nepatrné části. „Můžeme říci, že technosféra svým způsobem vyrostla z biosféry, a nyní je na ní alespoň částečně parazitická,“ říká Williams. „Můžeme ji vnímat jako nový fenomén planety Země. Fenomén, který se ovšem vyvíjí mimořádně rychle.“ Z těchto akademických úvah na pomezí vědy a filozofie mimo jiné vyplývá, že tyto oba systémy, tedy biosféra a technosféra, nebudou schopny koexistovat donekonečna.

Za úvahu stojí i to, že pokud teoreticky lidé z povrchu Země zmizí (vyhynou, odstěhují se) a za další geologické věky se sem někdo vrátí, aby zkoumal pozůstatky doby antropocénu stejně jako činí dnešní paleontologové, narazí na obsáhlý podzemní archiv technosféry. „Ten v současné době čítá přes jednu miliardu různých položek, od mincí a cédéček, po sklepení domů až po lyžařská centra,“ říká Williams. „To znamená, že technosféra je momentálně do počtu ´druhů´ řádově bohatší a rozmanitější, než biosféra.“

A jak dodává Zalasiewicz: „I když může být technosféra z geologického hlediska velmi mladá, vyvíjí se skutečně zuřivou rychlostí. A tím zanechává svůj hluboký otisk na celé planetě. Technosféra je pro nás prostě přístup, na základě kterého můžeme měřit, jak výrazným způsobem jsme dosud ovlivnili a přetvořili Zemi.“

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist