http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lesy-znicene-kyrillem-v-krkonosich-obnovila-sama-priroda-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Lesy zničené Kyrillem v Krkonoších obnovila sama příroda

16.1.2017 10:10 | VRCHLABÍ (ČTK)
Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88.000 metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů.
Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88.000 metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů.
Foto | Hanka Hermová / Ekolist.cz
Obnovu lesů zničených v Krkonoších před deseti lety orkánem Kyrill zařídila v rozhodující míře sama příroda. Lesníci ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na orkánem zničených plochách zvolili přirozenou obnovu lesa. Nechali postupně vyrůst podrost, do kterého v omezené míře podsadili populace jedlí a jiných listnatých dřevin. Rozhodnutí ponechat lesy přirozenému zalesnění bylo podle ochránců správné, holiny úspěšně porostly novými lesy do pěti let po orkánu. ČTK to řekl mluvčí KRNAP Radek Drahný.
 

Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88.000 metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů. Celková těžba dřeva v lesích KRNAP kvůli kalamitě dosáhla v roce 2007 122.000 metrů krychlových dřeva. Znamenalo to nejvyšší těžbu mezi lety 1999 až 2016. Likvidace následků orkánu vyšla na téměř 43 milionů korun, z nichž 90 procent uhradily dotace od státu.

Holina po orkánu vznikla na asi 120 hektarech, na dalších téměř 600 hektarech orkán poškodil přibližně polovinu stromů. U zbývajících 3200 hektarů lesů vznikly jednotlivé polomy. Část zničeného dřeva správci parku z lesa ani neodváželi a nechali jej na místě. "Po asanaci proti kůrovci v lesích zůstalo 6590 metrů krychlových dřeva, což odpovídá ploše asi 30 hektarů," uvedl Drahný.



Správci parku dali poničeným krkonošským lesům co nejvíc prostoru pro samovolný vývoj. Doplněním jedlí a listnáčů obnovovaný les získal druhovou skladbu, která bude lépe odolávat různým přírodním živlům. Zvolená přirozená obnova lesa byla důležitá i proto, že byl zachován genofond původních lesních porostů. Správci KRNAP však připomínají, že přes prováděné změny druhové skladby krkonošských lesů nebudou tyto lesy ani v budoucnu schopné odolat orkánu takové intenzity, jakou měl Kyrill.

Dlouhodobým cílem správy KRNAP je přiblížit krkonošské lesy co nejvíce přírodnímu stavu a orkán Kyrill na tomto přístupu nic nezměnil. Již po roce 1994 se například přestalo s holosečným způsobem těžby a vysazováním smrkových monokultur. Ty jsou při vichřicích nejméně odolné, což se potvrdilo i při orkánu Kyrill.

V letech 2010 až 2014 prodělala zhruba čtvrtina lesů v Krkonoších rekonstrukci. Projekt s podporou Evropské unie za 82 milionů korun se zaměřil na rekonstrukci mladých lesů, které byly vysázeny v období takzvaných imisních těžeb. Druhovou, věkovou a prostorovou strukturu lesů ve věku do 30 let lesníci upravili téměř na 7000 hektarech. V lesích přibylo skoro 24.000 sazenic buků, jedlí, javorů, jeřábů a bříz.

Podíl smrku na druhové skladbě krkonošských lesů by měl dál klesat. V roce 2010 činil podíl smrku 78 procent a dlouhodobým cílem správců parku je v následujících asi 50 letech jeho podíl postupně snížit na 56 procent. Místo smrku by mělo přibýt hlavně buku lesního, jehož podíl by měl vzrůst z pěti na 25 procent. Větší zastoupení by měly získat i jedle bělokorá a javor klen.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Zdeněk Rychtera
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist