https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pomuze-nam-buk-zvladnout-klimatickou-zmenu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomůže nám buk zvládnout klimatickou změnu?

10.5.2024 04:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Buková monokultura s přirozeným zmlazením
Buková monokultura s přirozeným zmlazením
Ekosystémy po celém světě čelí stále větším výzvám v důsledku probíhající globální klimatické změny. Pro tento proces je charakteristické především zvyšování průměrných teplot vzduchu a proměny v distribuci srážek během vegetačního období, což se v posledních letech negativně projevuje především silnými letními přísušky. Ty mají za následek plošné odumírání lesních porostů a sekundárně i pokles rozmanitosti poskytovaných ekosystémových služeb.
 

Klimatické prognózy pro střední Evropu naznačují trend zvyšujících se teplot vzduchu, které by mohly způsobit zvýšení četnosti a délky trvání intenzivních letních dešťů. V České republice se v období 1961–2021 v důsledku klimatické změny zvýšila průměrná roční teplota vzduchu o 2 °C (ČHMÚ 2022), přičemž se předpokládá, že do roku 2047 mohou v jižní a střední Evropě vzrůst teploty o další 2 °C.

Jednou z dřevin, do které se vkládají naděje, je buk lesní. Vědci z VÚLHM, v. v. i., a Mendelovy univerzity v Brně proto zpracovali článek Význam buku lesního ve střední Evropě v období klimatické změny. Jejich hlavním cílem bylo poskytnout komplexní přehled stávajících poznatků o adaptačních strategiích buku lesního v reakci na měnící se podmínky prostředí.

Buk lesní, jakožto dominantní a ekologicky významná listnatá dřevina, čelí v podmínkách měnícího se prostředí významným výzvám. Změna klimatu (zvýšení průměrných teplot vzduchu, změna distribuce srážek) nejen ovlivňuje jeho růst, obnovu i areál rozšíření, ale způsobuje i častější tlak biotických škůdců (např. hmyzí škůdci). Adaptace buku na tyto změny, společně s managementovými strategiemi, které tyto adaptace podporují, jsou zásadní pro jeho ochranu a udržitelné využití.

Umělá obnova buku v pestré směsi dřevin.
Umělá obnova buku v pestré směsi dřevin.

Buk je stín snášenlivá dřevina, schopná růst na celé řadě různých lokalit. Dokáže odrůstat ve snížených podmínkách ozářenosti pod porostním zápojem, a to často až pod 5 % ozářenosti volné plochy. To z něj v porovnání s jinými dřevinami činí vysoce konkurenceschopný druh, protože buk lesní je prakticky jediná listnatá dřevina, která dokáže regenerovat v takto extrémních světelných podmínkách.

Buk se velmi dobře a snadno přirozeně zmlazuje díky až 20m účinnému bočnímu doletu semen, kdy je i poměrně nízká intenzita difuzního záření pro bukovou přirozenou obnovu dostatečná.

Na úspěšnost jeho přirozené obnovy mají výrazný vliv ptáci konzumující bukvice. Bylo zjištěno, že významnými konzumenty bukvic jsou jak lesní, tak i zahradní druhy ptáků, jako např. strakapoud velký, sýkora koňadra, sýkora uhelníček, brhlík lesní, sojka obecná či pěnkava obecná. Mimoto jsou bukvice často vyhledávány celou řadou hlodavců, mezi které patří především veverky, norník rudý, myšice či plch velký.

Mezi lety 2018 a 2020 byla střední Evropa sužována extrémními horky doprovázenými suchem, které vážně zasáhly i lesní ekosystémy. Dostupnost vody je hlavním limitujícím faktorem pro vitalitu a produktivitu lesních dřevin, včetně buku lesního. Působením sucha mohou být navíc ovlivněny nejen fyziologické procesy, ale i konkurenceschopnost buku, jelikož sucho snižuje míru dostupnosti živin v lesních půdách.

V důsledku toho bukové porosty trpí časným opadem listoví a ztrátou tloušťkového i výškového přírůstu. Ztráta asimilačního aparátu pak může výrazně ovlivnit fotosyntézu, následkem čehož strom nedostává potřebné zásobní látky (sacharidy, lipidy, proteiny, sekundární metabolity) a může dojít k jeho tzv. vyhladovění a následné ztrátě na produkci.

Přirozená obnova buku.
Přirozená obnova buku.

Na stres suchem je v porovnání s jinými listnatými dřevinami (např. dub, habr, jasan, lípa) méně odolný, protože zejména nižší zásoba vody v půdě zvyšuje citlivost jeho růstu na klima. Je prokázáno, že zvýšení teplot vzduchu o 1,5 °C způsobí snížení přírůstu buku o 20–40 %, které může být navíc v případě nízkého úhrnu srážek umocněno až k 50% poklesu.

Buk je na přísušek nejvíce citlivý na začátku vegetačního období. Pokud na buk působí krátkodobě, způsobuje časný opad listí. Prosychání korun buku se děje nejen v roce výskytu sucha, ale takovéto oslabení stromů doznívá delší dobu, a to až 15 let po přísušku. Mladé výsadby a semenáčky jsou poměrně náchylné k pozdním jarním mrazům, kdy dochází k poškození květů a čerstvě vyrašených listů.

Kvůli těmto problémům, kterým buk v současné době čelí a v budoucnu čelit nejspíš bude, je na místě zabývat se otázkou vhodné adaptační strategie.

Pěstování buku ve smíšených porostech představuje efektivní adaptační opatření pro zvýšení objemové produkce, tlumení negativního vlivu sucha i dalších rizik, efektivnějšího využití zdrojů (hlavně světlo a voda) a stability porostů v rámci probíhající globální klimatické změny.

Pěstování buku ve směsi např. s dubem či s javory se zatím zdá být jako nejvhodnější adaptační strategie nejen s ohledem na objemovou produkci, ale i pro udržení buku v nižších polohách. Také je velmi vhodná směs buku lesního se smrkem ztepilým, protože se jedná o dřeviny s odlišnými ekologickými nároky a odlišnou morfologií kořenového systému, díky čemuž dochází k lepšímu využití živin a vody v půdě.

Bukový porost s javorem klenem.
Bukový porost s javorem klenem.

Alternativou může být i pěstování buku formou strukturně bohatých porostů, kdy podúrovňové stromy často nevykazují téměř žádnou negativní reakci na zvýšenou teplotu vzduchu. Ale na druhou stranu podúrovňové stromy s vyšší kompeticí mohou být v budoucnu náchylnější na působení sucha. Proto problematika vhodného obhospodařování bukových porostů může pomoci zmírnit dopady klimatické změny.

Jedinci buku ve směsi mají širší korunu, a tím i lépe využívají korunový prostor oproti monokulturám. Smíšené bukové porosty tak dosahují vyššího počtů stromů, kruhové výčetní základny, zásoby porostu a sekvestrace uhlíku v biomase.

Při pěstování bukových a smíšených porostů s bukem lesním jsou vhodné především přírodě blízké způsoby s důrazem na vertikální i horizontální diferenciaci.

Smíšené lesní porosty, efektivní hospodaření a výzkum zaměřený na genetickou diverzitu i adaptabilní schopnosti buku lesního mohou pomoci zajistit jeho trvalou a bezpečnou produkci a vést k posílení jeho adaptace a udržitelného využití.

Článek Význam buku lesního ve střední Evropě v období klimatické změny autorů Jakuba Černého, Ondřeje Špuláka, Petra Sýkory, Kateřiny Novosadové, Jiřího Kadlece a Martina Kománka je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2024 07:15
Pana Řezáče je třeba pochválit, že pravidelně informuje o dění, to o jiných "výzkumnících" se člověk nedozví nic. Pěkná fota i popis kombinace směsí svědčí o tom, že buk bude mít i nadále jisté místo v našich lesích.
Odpovědět
HH

Honza Honza

10.5.2024 08:27
Tak jako v celé přírodě má každý organizmus své místu a jeho ztráta narušuje celý řetězec vztahů, tak zajisté (logicky) i v lese každý druh stromu má své místo.
Je tedy třeba co nejpestřejší les, smíšený les, co nejpřirozenější: v nížinách s převahou listnáčů, v horách jehličnanů. Nejpřirozenější i v lesnické agrotechnice- podobnější norm. přírodě, nikoli podobný hospodářsky efektivní metodě monokulturního kukuřičného pole.
Nezastupitelnou úlohu má člověk, který může s předstihem posílit jinak přirozenou a zcela přírodní adaptaci přírody na nové podmínky- dnes je to sucho a teplo a upředňostňovat suchomilné druhy (tím i méně obvyklé, třeba i cizokrajné, tím, že lépe prospívají i (v rozumné míře) invazivní).
Musí to být rozumný zásah, ne nějak zkostnatělými předpisy svázaný rigidní předpis, protože v každé obl. jsou podmínky jiné.
Nejhorší je proto rigidní zkostnatělý úřednický postup (a to i v odborné přírodovědě a ekologii- chránění různých i protikladných názorů a zájmů, nakonec v celku poškozující přírodu) typický pro české prostředí.
Prostě základ v dnešní době je schopnost lesa zachytávat vodu.
Odpovědět
DA

DAG

10.5.2024 10:38
Takže to vysvětluje můj poznatek, že spousta buků šla během sucha do kopru jako první.
Vtipné je, že už se doporučuje kombinovat druhy dřevin, které mají jinou růstovou strategii.
To znamená rezignovat na kvalitu a jít formou bezpečnosti.
Ještě budeme ty srnce prosit, aby ty stromky okusovali. Aby si stromky vytvořili bohatý kořenový systém a aby měly nízkou a širokou korunu :)
Já tady ty směsky v našich lesích dělám, ale spíš s myšlenkou, že ten co přijde po mě si z toho vyřeže co bude potřebovat.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.5.2024 12:51
S poznatky v článku souhlas. Do bukových výsadeb nebo přirozeného zmlazení bych navrhoval ve vyšších polohách kromě javorů přidat třeba třešeň ptačí nebo dostatečném v předstihu smrk a modřín. Na balvanitých půdách kyselých hornin (jizerské hory) buky poměrně často trpí "rakovinou" působenou hlívenkami. V některých porostech je napadení mladých stromků opravdu masivní a je problém při prostřihávkách, prořezávkách a probírkách vybrat něco co vůbec má smysl nechat růst.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.5.2024 12:54 Reaguje na Dalibor Motl
K těm hlívenkám posílám odkaz na článek: https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-79-2000/lesnicka-prace-c-7-00/korni-nekrozy-buku Bohužel možnosti obrany a prevence jsou v napadených porostech dost ... řekněme iluzorní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.5.2024 19:12 Reaguje na Dalibor Motl
Jak pozoruji buky v okolním lese, tak žádná velká ekologická výhra to nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2024 19:30 Reaguje na Dalibor Motl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jizerskohorsk%C3%A9_bu%C4%8Diny

Nicmémě bučinám se v Jizerkách celkem daří, jsou dokonce národní přírodní rezervací. Skalnatý terén byl pro pohyb koní náročný, neschůdný, bylo zde hodně smrťáků mezi dřevorubci. Díky tomu známe i jiné lesy než smrčiny. Pochybovat o budoucnosti buku je malováním čerta (viz. předřečník).
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.5.2024 15:12 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, buk se drží v místech, kde nemá cenu sázet hospodářský les, je dobrý na zpevnění svahů, jako borovice. Ale schválně se koukněte, jestli pod ním najdete borůvčí ;-). Nápady klimatiků dát místo smrků buk by dopadly tak, že by zničili i porosty borůvek, brusinek, mraveniště, a svedli to na klima. Smrkové ekosystémy jsou v pořádku, buku je dostatek, a i smrkový ekosystém je cenný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2024 18:32 Reaguje na Jarka O.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-je-potreba-pro-zvyseni-podilu-buku-v-nasich-lesich

Buk JE významná hospodářská dřevina, nemám rád tyto žabomyší ("pindíkové") války:-) Je to náš původní strom, na kterém je závislá kořist mých ikonek. Prostě mix buku, dubu, habru, javoru, lípy s jehličnany/smrkem (zejména ve vyšších polohách) je optimálním řešením do nejistých časů klimazměny. Tady nějaké staré knížky moc nepomůžou, je třeba reagovat pružně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.5.2024 16:20
Jestli by nebylo lepší než složitě zkoumat zavádění kombinovaných smíšených porostů, které jsou, pokud mají být stejnoměrnější a tím ekonomicky lepší, hodně náročné na práci při jejich úvodním zapěstování, prostě zavést novou technologii vytvoření lesa.
Místo vysazování až víceletých stromků vypěstovaných ve školkách, kterým se při přesazování poškodí kořenový systém a ten už plnohodnotně nevyroste, co třeba nové lesy přímo sít ze semen?
Stromky vyseté ze semen přímo na místě vytvoří optimální a místním podmínkám přizpůsobený kořenový systém, který mnohem efektivněji tahá z půdy i živiny i vodu. Stromy jsou tak odolnější i proti suchu a ve vyšším věku i proti pádu větrem a podmáčením.
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.5.2024 16:11 Reaguje na Radim Polášek
Ale my musíme žít tady a teď, nečekat až za 10-20-50 let něco vyroste a pak se ukáže že to nefunguje. Našim předkům to fungovalo po staletí,dokonce nám zanechali skvělou a bohatě zalesněnou krajinu, ale my musíme myslet vědecky, novátorsky metodou Franty Packala tzv. "pokus-omyl", a pak svádět problémy na moderně nezateplenou chalupu po babičce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2024 09:10 Reaguje na Milan Milan
Stromky ze semena naseté přímo na místě by byly proti sazeničkám nejdřív zdánlivě opožděné o ty roky, kdy je stromek ve školce. Ale potom díky lepšímu kořenovému systému, nepoškozenému přesazováním a přizpůsobenému přímo konkrétnímu místu by tyto stromky měly stromečky ze školek předehnat a růst o dost lépe a intenzívněji.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2024 09:14 Reaguje na Milan Milan
A naši předkové po staletí stromy "seli". V kácených lesích nechávali stát vybrané semenné stromy, které potom společně se semeny přeléhajícími z minulých let a drobnými stromečkyz minulých let z vykácených stromů ten prostor znova zalesnily. Předpěstování ve školkách a sázení stromečků je záležitost poměrně mladá, tuším tak 200? let.
Odpovědět
KH

Kateřina Holušová

14.5.2024 11:03
Moc s tím nesouhlasím. Růstové optimum se projevuje na produkci a zdravotním stavu. V ČR se buk vyskytuje prakticky od 1. vegetačního stupně. Produkčního maxima dosahuje v 5. vegetačním stupni a pak jeho produkce jde adekvátně dolů. Takže, spíše mám pocit, že se jedná o nepochopení ekologických nároků a jejich paušalizování podle krátké periody (ovlivnění) na celý druh a celý areál. Přestavte si buk lesní v jižní Itálii nebo Řecku, a srovnejte to klima tam a ve střední Evropě. Ten buk na jihu má adekvátní růstové projevy, včetně zdravotního stavu. Takže jestli se něco bude posunovat, musel by nejdříve zmizet ten buk lesní z jižní Evropy a teprve potom se posunovat někde víš u nás ve střední Evropě. A jestli se tomu stane, tak rozhodně ne za pár desítek let, ale vynásobte krát 100 nebo 1000.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist