Nová technologie zavlažování oceněná Zlatým klasem už slouží na polích
Součástí zařízení je také mechanismus pro vyjímání hadic z půdy a jejich opětovné navíjení na zásobní cívku. „Tento systém je vybaven důmyslnou regulací, která automaticky přizpůsobuje navíjení podle pojezdové rychlosti a množství hadice na cívce,“ popisuje. Díky tomu je podle něj proces nejen efektivní, ale i šetrný k hadicím, což zvyšuje jejich životnost a opět snižuje provozní náklady zemědělců.
Díky snížení pracnosti a nákladovosti zavlažování pomáhá nové zařízení podle Mikuláše Madarase, ředitelw CARC, zlepšit konkurenceschopnost českých zemědělců, podporuje udržitelné hospodaření s vodními zdroji a přispívá k vyšším výnosům plodin. „Aby bylo možné plně využít potenciál této technologie v praxi, testování a optimalizace zařízení budou pokračovat ve spolupráci s výzkumnými institucemi i zemědělskými podniky,“ dodává.
Výzkumný ústav zemědělské techniky je od 1. ledna 2025 součástí CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.) jako Odbor zemědělské techniky. Vývoj zařízení finančně podpořilo Ministerstvo zemědělství. Inovativní závlahové řešení je chráněné českým patentem.
Zásadní posun v uplatnění a dostupnosti této technologie pro široké spektrum zemědělců přineslo spojení výzkumníků s firmou N.O.P.O.Z.M. s.r.o. Ta v roce 2020 podepsala licenční smlouvu a v současnosti je jediným výrobním podnikem v ČR, který nabízí toto kompletní strojové vybavení vlastní konstrukce pro manipulaci s kapkovou závlahou. Ta cíleně dávkuje vodu přímo ke kořenům rostlin, což je zásadní výhoda v podmínkách měnícího se klimatu a častějšího výskytu sucha.

Ve spolupráci s N.O.P.O.Z.M. i nadále pokračuje vývoj a testování prototypů, které umožňují přizpůsobit stroje konkrétním potřebám zemědělců. Dosud se vyrobilo a testovalo několik variant zařízení, včetně zařízení pro aplikaci hadic do středové brázdy brambor se záběrem dvou řádků a možností rozšíření až na tři řádky. A také mechanismus pro pokládku hadic do vrcholu hrůbků, který je vybavený formovačem hrůbků a uzpůsobený pro tvorbu důlků ve středové brázdě.
„Testovali jsme na cibuli rovněž prototyp, který umožňuje efektivně vyjmout a navinout hadice zpět na cívku hned z šesti řádků současně a ze dvou řádků i v obtížných podmínkách, například na upěchovaných, jílovitých nebo mokrých půdách. Odzkoušeli jsme to při sklizni salátu,“ popisuje Daniel Vejchar.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)


Karel Zvářal
25.6.2025 16:14 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
25.6.2025 17:24pouhou záchranou rostlin před suchem a naučí je "lenivět" při hledání
vody a s ní i živin. Je to jako u stromů v kontejnerech, které při denní
dávce vody s hnojivy nemají potřebu vytvářet bujný kořenový systém. Pak
je někdo vysadí do chudé půdy s nedostatkem vody a ony živoří a usychají.
Já osobně preferuji prolití co největšího sloupce půdy vodou, která uvolní z okolní půdy živiny pro kořenový systém rostlin.
Ve skleníku jsem zkoušel 2 roky kapkovou závlahu čistou vodou a nezbylo
nic jiného, než je zároveň hnojit roztokem vykvašených slepičinců,
protože rostliny nic nenutilo hledat vodu hlouběji a do plochy, když jim
kapala ke krčku rostliny. Dnes zalévám jednou týdně podmokem až do stavu
půdy po přívalovém dešti a pak zase týden bez zalévání. Kořenový systém
je tak velmi bohatý a hledá vodu s živinami kde se dá. Zkoušel jsem do
vody s kapkovou závlahou přidávat výluk z kopřiv a slepičinců a to už
bylo na spotřebu vody lepší a navíc mimo malého kruhu kolem rostlin
nerostl v suché půdě plevel. Bohužel ale v barelu s vodou a živinami
bujely řasy a ucpávaly otvůrky kapkové závlahy. Takže i to jsem zavrhl
a k použití umělých hnojiv ve sterilní vodě ke kapkové závlaze jsem se
nesnížil. Takže mi se kapková závlaha neosvědčila a praktikuji na podzim
zapravená organická hnojiva vyplavována nárazovou závlahou s promočením
půdy a postupným vysycháním stejně, jako je to v přírodě. Tam taky naprší
a rostliny si s vodou najdou i ty živiny uložené v půdě.

Karel Zvářal
25.6.2025 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekU těch brambor se bude jednat pravděpodobně o ranné odrůdy, neb v dubnu bývá pravidelně sucho. Pozdní bych pod závlahu netipoval. A než dávat do sáčku "větší třešně", raději brambory velikosti pěsti. Živin si nabere dosti, to je též dáno geneticky a skladbou buňky, tj tvorbou rezervních látek, zde zejména škrobu.
Jen díky klackům pod nohy od milých děťátek nemáme domácí produkci, ale letecky dopravovanou např. Egypta či Španělska. Na to by si Pat s Maty mohli posvítit a přikurtovat se na letišti. Ale k takovému rozhodnutí ještě nedoklopýtali...
pavel peregrin
25.6.2025 19:28 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
25.6.2025 20:11 Reaguje na pavel peregrin- zlepší se příjem živin a jejich účinnost
- optimalizuje se vlhkost i množství vzduchu v půdě (při jiném způsobu závlahy, hlavně zátopou je vzduchu v půdě nedostatek)
- šetří energii rostliny – kořeny se nemusí zbytečně rozrůstat
- šetří vodu, živiny, hnojiva a prostředky na ochranu rostlin
- redukuje plevele
- dovoluje pěstitelům lépe naplánovat pěstování i sklizeň
- redukuje vyčerpání a kontaminování vodních zdrojů
- zabraňuje půdní erozi, vyplavování hnojiv do spodních vod
- využívá recyklovanou vodu
- dochází k úspoře energie
- chrání zemědělskou půdu
...
Řekl bych, že v Izraeli nejsou žádní mudrlanti, ale zkušení praktici.
Břetislav Machaček
26.6.2025 11:06 Reaguje na Karel Zvářalbývá často doplněna o průmyslová hnojiva. Je to
taková "polní hydropónie", kde je půda pouze držák
rostliny, který může být prostý jak vody, tak těch
živin. To pak lze jako v Izraeli osázet i pouště
a v Itálii osázet suťové svahy jabloněmi s rozvody
vody s živinami ke každé z jabloní. Produkce za
KAŽDOU CENU nemusí být vždy to pravé nejen pro
konzumenty, ale ani pro přírodu. Z písčitého
a suťového podloží případný déšť vyplaví ty
živiny dopravené s vodou a nevyužité rostlinami.
Ty pak zamoří níže položené toky a vodní plochy.
Izraelci zemědělství silně dotují a spotřebovávají
vody více, než jim příroda poskytuje. Že ji sice recyklují je hezké, ale pak schází Mrtvému moři
a Jordánu. Dělat to tak všichni, tak do moře
doteče co? SSSR je kritizováno za vysušení Aralu
a co Izrael a nebo Kalifornie a Španělsko, kde
z polopouště udělali skleníkovou poušť a z délty
řek pouště? Nesnažme se oklamat rostliny tím, že
jim naservírujeme nutnou vodu s živinami, protože
to má k přírodě daleko. To taky můžeme začít takto
pěstovat i smrky, protože s dostatkem vody si
poradí i s kůrovcem. Je to reálné ve velkém a za
přijatelnou cenu produkce? Já tvrdím, že nikoliv
a je lépe pěstovat to, čemu se v dané lokalitě daří a nejít ve velkém cestou nákladných způsobů
pěstování. Osobně jsem zvědav na cenu těch brambor
a zda budou na trhu vůbec prodejné.

Karel Zvářal
26.6.2025 12:46 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pokorný
26.6.2025 13:08 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
26.6.2025 13:40 Reaguje na Jaroslav PokornýBejvávalo...(Hulk), bohužel.
Jaroslav Pokorný
26.6.2025 13:06 Reaguje na Břetislav Machačekto má k přírodě daleko. To taky můžeme začít takto pěstovat i smrky, protože s dostatkem vody si poradí i s kůrovcem. ...........
Izrael má na 10 milionů obyvatel a je potravinově prakticky soběstačný. Ano, vysušuje Mrtvé moře, ale masivně odsoluje mořskou vodu a 85 % odpadních vod recykluje. Jako jediná země ve Středomoří plánovitě zalesňuje holé a skalnaté kopce. Představte si, že jim tam prší přibližně jako u nás - okolo 500 mm/rok. Jenže v bezlesé krajině ta voda okamžité končí v moři nebo se vypaří. S vodou musí šetřit, proto ta kapková závlaha. A v ní musí být i živiny.
Nesmíte pominout, že běžné způsoby zavlažování v tamní aridní krajině půdu zasolují, což se velmi špatně projevilo ve Stření Asii, když tam v dobách SSSR začali zavlažovat polopouště.
Břetislav Machaček
26.6.2025 10:45 Reaguje na pavel peregrinslova popsal. Nouze rostliny zocelí, ale nadbytek
zchoulostiví a v nouzi pak živoří a nebo pojdou. U stromů to platí dvojnásob a proto se mají sázet co nejmladší, aby si na půdu a dosah vody zvykly. U
zemědělské produkce je to o volbě odrůd a hlavně
půdy a dostatku vody i bez zavlažování. V Itálii mají jabloňové sady v kamenné suti bez přírodních živin a vody zavlažované kapkovou závlahou, ale s
živinami stejně, jako za humny na farmě Bezdínek
u rajčat ve sklenících, kde mají rajčata hrst
kořenů ponořených do kokosové "slámy" a živného
roztoku. V mém skleníku mají rajčata kořeny i
půl metru hluboko (záměrně je 25 cm hluboko
sázím) a několikadenní výpadek zálivky vydrží
s vodou v té hloubce. Nepustit ale na Bezdínku
jen den živný roztok, tak je po úrodě. Já u
brambor dbám na dostatek organiky v půdě a na reverzní drenáž půdy. Prostě zahradím drenáže
a napustím je vodou, která zavlaží celý sloupec
půdy a nikoliv jen decimetr kolem otvoru v hadici
kapkové závlahy. Brambory si u mně vodu hledají
a ta vyplavuje ke kořenům živiny z půdy. Ať si
každý dělá co chce, ale ať je jeho produkce nejen
kvalitní, ale cenově dostupná. Mne stojí pouze
občas sadbu, kompost ze zbytku zahrady a pár kW
elektřiny na zpracování půdy a obdělávání frézou
na elektromotor. Tomu navíc říkám opravdová BIO
produkce, protože být posledním pěstitelem v okolí
znamená, že i mandelinky se tu vyskytují sporadicky
a lze je likvidovat mechanicky bez chemie. Plísním
se vyhýbám poloranými a rannými odrůdami, kde se
ještě plísní bramborové moc nedaří a rovněž nemusím
proti ní chemicky zasahovat. Když vidím o pár km
vedle brambory na 20 hektarech živořící v suchu,
tak se navíc zamýšlím, proč se už nepěstují tam
(podhůří Beskyd, Jeseníků, Vysočina), ale hlavně
v nížinách, kde tolik neprší a je horko, neboť
brambory horké sucho nesnáší a s vláhou se v půdě paří a hnijí. Pak musí půdu alespoň stínit bujná nať a po jejím zavadnutí neotálet se sklizní. Jednou jsem to časově nezvládl a brambory se doslova zapařily v horké půdě po letním lijáku. To se v chladnějším podhůří nikdy nestane a proto to byly bramborářské oblasti dnes zatravněné a ležící ladem.