Příběh paní Mirky a záchrana malých kalousů

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň

Ze začátku jsem byl spíše skeptický a nevěděl, že paní Mirka je tak trochu z oboru. Na její zvídavé otázky jsem však nakonec odpověděl a v duchu si říkal, že najít pár a mláďata sražené sovy nebude na této lokalitě zrovna snadné. Silnice vede totiž přes kalousy poměrně v minulosti hodně osídlenou lokalitu, a tak kamionem sražená samice mohla mít hladová mláďata klidně jak na Mikulce, tak na Bílé Hoře a nebo za kempem u OSTENDE na Boleváku. Všude tam jsme totiž kalouse v minulosti měli, našli a kroužkovali.

I přesto jsem paní vysvětlil, jak není snadné mláďata kalouse vlastně najít a hlavně prokázat, že opravdu se jedná o samici a jejich „matku“. O to více jsem pak byl překvapen, když mi druhý den (v úterý 30. 4. 2024) před půlnocí ve 23:24 hod. večer přišla od paní Mirky SMS: „Dobrý večer, mladé kalouse jsem našla, jsou dva, odchytovka MP je na cestě. Jsou u Prokopávky. Sokolová.“

„Je to opravdu samice a někde má mláďata.“

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň

V tu dobu jsem zrovna seděl ještě u počítače a hned paní Mirce odepsal: „Počkejte, to nemůžete, musíme prověřit, že samice tam není!“ Ve finále jsme se domluvili i s odchytovou službou Městské policie Plzeň, která na místo dle oznámení dorazila rovněž a snažila se pískající mláďata najít. To se ale za tmy úplně nepodařilo, a tak jsme se nakonec operativně všichni domluvili, že se sejdeme na lokalitě až druhý den ráno.

Je středa 1. květen 2024, devět hodin ráno. Po telefonické domluvě nakládám paní Mirku i s uhynulou sovou v Plzni na Lochotíně. Jedeme k nám na záchrannou stanici, kde už čeká Gabriela Černá a Hana Makoňová i s malou Haninou.

Otevírají kadaver sovy s viditelnou hnízdní nažinou a na 100 % potvrzují její pohlaví. „Je to opravdu samice a někde má mláďata.“

O hodinu později se všichni i s paní Mirkou přesouváme k lesíku vzrostlých borovic v zátočině pod Prokopávkou. U drátěného plotu poslední zahrady na Malém Bolevci kontrolujeme strom po stromu, úplně stejně jako to před deseti hodinami dělala paní Mirka s městskou policií a termovizí.

Koukám přes plot do sousední zahrady a ve špici jedné ze dvou borovic vidím staré ptačí hnízdo. Tam kalous hnízdil a mláďata budou rozlezlá někde kolem. „Musí tu být,“ konstatuji a v tom vidím chundelatou šedivou kuličku prachového peří s oranžovýma očima sedět na sousedním okrasném stříbrném jehličnanu. „Tady jsou, tady jsou!“ hlásím ostatním.

Tři částečně osiřelá mláďata našla dočasný azyl u nás na ZSŽ Plzeň, jedno zůstalo se samcem na lokalitě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň

Za plotem sousední zahrady na soukromém pozemku, kde momentálně nikdo není a ani na zvonek či volání nikdo nereaguje, sedí to, co hledáme. Obíháme sousedy, sháníme kontakt na paní majitelku zahrady. Dana Škopková doma zjišťuje vlastníka zahrady a v momentě, kdy nám telefonuje, že ho má, tak přijíždí majitelka i s rodinou na zahradu bílým autem. V tu dobu jsme však už operovali na zahradě a všechny tři mladé kalouse úspěšně odchytili. Při manipulaci s mláďaty se však z koruny sousední břízy ozvalo mládě čtvrté. To je však hodně vysoko a na krajní větvi, a tak zatímco tři mláďata převážíme k nám na stanici, tak čtvrté necháváme po několika konzultacích s jinými kolegy ovdovělému samci na lokalitě k dokrmení.

Tentýž den večer (1.5.) se na lokalitu po setmění s paní Mirkou ještě vracíme. Je třeba ověřit přesný počet mláďat, která na lokalitě zůstala a zda samec žije a krmí. I přesto, že jsme kontakt rodiče s mládětem přímo neviděli, podle zvuků, pískání a ranního nálezu čerstvě uloveného hraboše pod stromem jsme dospěli k závěru, že je vše v pořádku a můžeme řešit další případy.

A tak zatímco tři částečně osiřelá mláďata našla dočasný azyl u nás na ZSŽ Plzeň, jedno zůstalo se samcem na lokalitě a až všechna povyrostou a začnou pořádně létat, tak se možná k sovímu tátovi zase vrátí.

Přečtěte si také |

Karel Makoň: Labuť Smolařka

Velké poděkování patří paní Mirce Sokolové, která celému případu věnovala nejvíce času a velmi dobře vyhodnotila situaci. Děkujeme za přístup i paní majitelce zahrady, která nám poskytla svou zahradu a pomohla při ověřování aktuální situace.