Jan Pergl: Co s lupinou?
13.5.2024
Je krásná, ale škodí.
Foto | pverdonk / Flickr.com
Hloupé je, že majitelé pak rozrostlé rostliny házejí někam za plot, a často i zbytky odkvetlých rostlin se semeny. Tím se krásně lupina šíří.
Dalším zdrojem jsou výsadby do krajiny myslivci a včelaři. Jedni to mají prý jako zdroj výživných semen pro zvěř, druzí pro včely. Často se lupina šíří podél silnic a cest se zeminou kontaminovanou semeny.
Často ji teď uvidíte kvést podél dálnic a silnic v nížinách. Ted je čas ji posekat bez rizika, že se z posekaného materiálu uvolní semínka. Samozřejmě, sekání ji nezabije, jen omezíte její další šíření.
A proč vlastně lupinu řešit? Lupina má jako člen čeledi bobovitých schopnost vázat vzdušný dusík, a tak mění výrazně půdu (podobné jako třeba akát). Problém je to pro velké množství rostlin, které na takové množství živin nejsou zvykle a pak tam rostou jen kopřivy.
Najdete ji u dálnic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pergl
Je to třeba problém pěkných kvetoucích luk na chudých půdách v Krkonoších, Šumavě...
Lupina pak dělá velké porosty, a bohužel ani dobytek ji nežere.
Takže co s ní? Bohužel (nebo prostě je to tak), nejúčinnější jsou herbicidy. Sekání ji nezahubí. Pokud se bez ni nemůžete obejít, zkuste vždy po vykveteni alespoň odstřihnout květenství a to pak spálit.
Časté sekání před tvorbou semen je dobré, alespoň ji omezíte.
U silnic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pergl
Ale sekání či odstraňování květenství dělejte důkladné. Cituji: „Pokud však dojde jen k odlomení květenství (nikoliv celé lodyhy až u země), pak lupina okamžitě nasazuje nový květ kdekoli jinde na zbylé části lodyhy a cca do 14 dnů kvete znovu.“
Důležité je také nešířit semínka mechanizaci, takže opět sekat včas. Pokud sekáte včas a často, tak lze i biomasu na místě nechat. To vám usnadní manipulaci a sníží náklady.
Izolované výskyty lze vykopávat/vyrývat. Ale pozor, je to dost pracné a stejně se to musí kontrolovat; často regeneruje z ponechaných podzemních orgánů. A semínka zůstávají klíčivá dlouhou dobu, tak se nevyplatí management přerušit.
U polňaček.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pergl
A herbicidy (opět z návodu): „postřik 10% roztokem herbicidu na bázi glyfosátu na list, který se provádí v plném olistění na začátku léta. Herbicid je třeba aplikovat nejpozději v počáteční fázi období květu tak, aby bylo zabráněno tvorbě semen.“
A na konec taková kuchařka (návody), jak na různé výskyty v krajině. Opět popsané zde na straně 15-16.
Přečtěte si také |
Jan Pergl: Jak likvidovat pajasan? V zimě ho nemá smysl kácet
A ještě připomenu křídlatky, teď už po mrazech regenerují (krásně je to spálilo, ale bohužel ne kompletně), takže herbicid na ty roztahané půjde a také bolševník, invazní rostlina známá téměř všem. Po potřísněni šťávou a vystaveni pokožky UV záření dělá ošklivé popáleniny.
Detailní informace zájemci najdou v tomto dokumentu, který zpracovala Irena Perglová a Jan Pergl. Materiál byl původně zpracován pro NP Šumava, ale je použitelný i v dalších oblastech a budeme rádi za zpětnou vazbu.
reklama
Jan Pergl
Autor je botanik, pracuje na Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
ss
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2024 08:31 Reaguje na smějící se bestieA víte že ne? Vždyť o i píší. Zkusil jste ničit pajasan, akát, křídlatku?....
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.5.2024 10:13 Reaguje na smějící se bestiešlo, ale to by se někomu muselo chtít.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.5.2024 10:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak jest - chce to trpělivost, to není práce jednorázová.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.5.2024 13:00 Reaguje na smějící se bestieJá zapomněl - ona je to práce rukama, neustálá, že !
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.5.2024 09:21Tu posedlost likvidací všeho nepůvodního prosím brzdit alespoň tam, kde třeba tu lupinu nahradí sice původní, ale agresivní plevely a nebo jiné
nepůvodní rostliny. U nás byla na rekultivaci skládky navezena zemina ze
zlikvidované zahrádkářské osady a v prvých letech to byla doslova zahrada
plná všemožných rostlin a květin z původních zahrad. Pak došlo na letní
a podzimní mulčování a dnes je to jílek, pýr a ostřice. Okraje osídlila
křídlatka a jedinou nadějí je to, že vysazené stromy vše časem zastíní
a zadusí. Na jednom ze snímků je lupina ve škarpě u silnice sousedící s
poli. Komupak tam prosím vadí? Mi nikoliv a určitě ani hmyzu a ptákům.
To už hraničí s fanatismem a nikoliv s rozumnou ochranou přírody. Beru,
když ohrozí horské louky a původní květenu, ale ta škarpa u silnice?
Doporučuji trochu brzdit a nebýt tak radikální tam, kde to není akutním
problémem. Ono stejně se asi už nikdy nepodaří zcela vymýtit ani invazní
rostliny v CHKO a NP, natož pak i ty nepůvodní na zbytku území. Navíc by
to musela být celoevropská akce a nikoliv likvidace ostrůvků porostů.
Uvedu příklad kosení a chemické likvidace křídlatky v mém okolí (soutok
Odry a Olše). U nás se tak děje za značné sumy, ale na polské straně je
to džungle z křídlatky a pajasanu. "Semenná banka" je tak zachována a je
zaručen VĚČNÝ kšeft pro firmy likvidující u nás křídlatku. Navíc i u nás
se vždy nějaký ten ostrůvek semenné banky výše po proudu najde a proto
nehrozí její vyhubení a nezájem o práci likvidační firmy.
Odpovědět
nepůvodní rostliny. U nás byla na rekultivaci skládky navezena zemina ze
zlikvidované zahrádkářské osady a v prvých letech to byla doslova zahrada
plná všemožných rostlin a květin z původních zahrad. Pak došlo na letní
a podzimní mulčování a dnes je to jílek, pýr a ostřice. Okraje osídlila
křídlatka a jedinou nadějí je to, že vysazené stromy vše časem zastíní
a zadusí. Na jednom ze snímků je lupina ve škarpě u silnice sousedící s
poli. Komupak tam prosím vadí? Mi nikoliv a určitě ani hmyzu a ptákům.
To už hraničí s fanatismem a nikoliv s rozumnou ochranou přírody. Beru,
když ohrozí horské louky a původní květenu, ale ta škarpa u silnice?
Doporučuji trochu brzdit a nebýt tak radikální tam, kde to není akutním
problémem. Ono stejně se asi už nikdy nepodaří zcela vymýtit ani invazní
rostliny v CHKO a NP, natož pak i ty nepůvodní na zbytku území. Navíc by
to musela být celoevropská akce a nikoliv likvidace ostrůvků porostů.
Uvedu příklad kosení a chemické likvidace křídlatky v mém okolí (soutok
Odry a Olše). U nás se tak děje za značné sumy, ale na polské straně je
to džungle z křídlatky a pajasanu. "Semenná banka" je tak zachována a je
zaručen VĚČNÝ kšeft pro firmy likvidující u nás křídlatku. Navíc i u nás
se vždy nějaký ten ostrůvek semenné banky výše po proudu najde a proto
nehrozí její vyhubení a nezájem o práci likvidační firmy.
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.5.2024 10:12Lupina je problém, ale odbory životního prostředí na městech na to kašlou. Je jim to jedno.
Obecně se kašle na invazní rostliny. Ví se, že tu jsou a přitom stačí v do poloviny od poloviny Května do poloviny Června posekat lokalitu.
Praxe je taková, že se počká až se vysemení a seče se v letních měsících.
Odpovědět
Obecně se kašle na invazní rostliny. Ví se, že tu jsou a přitom stačí v do poloviny od poloviny Května do poloviny Června posekat lokalitu.
Praxe je taková, že se počká až se vysemení a seče se v letních měsících.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.5.2024 11:14Kdysi mi uprostřed trsu jedné mrazuvzdorné opuncie vyrostla pampeliška. Protože se jednalo o druh Opuncia fragilis, která se při sebemenší manipulaci láme, natřel jsem listy pampelišky neředěným Roundupem a za tři týdny jsem vytáhl úplně shnilou pampelišku bez sebemenšího poškození opuncie. Podle mě by to šlo s tou lupinou stejně. Neředěný herbicid, lokální ošetření lupiny a je po problému.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.5.2024 12:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnkatakhle to samozřejmě jde u jednotlivých rostlin. pěkně malý štěteček a opatrně pošmidlat. dělat takhle hektarovou louku s tisícovkou rostlin nedává smysl.
ale málo platný, projděte se v Krkonoších (a jejich podhůří) a najdete bezpočet stavení, kde je lupina cíleně pěstována jako okrasná. já ty kvetoucí lupiny guerillově vytrhávám někde na rumištích a v příkopech, ale plenit sousedům zahrádky je pro mě přes čáru.
Odpovědět
ale málo platný, projděte se v Krkonoších (a jejich podhůří) a najdete bezpočet stavení, kde je lupina cíleně pěstována jako okrasná. já ty kvetoucí lupiny guerillově vytrhávám někde na rumištích a v příkopech, ale plenit sousedům zahrádky je pro mě přes čáru.
ss
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.5.2024 13:28 Reaguje na Lukas B.Podívejte se na to, kolik je nejrůznějších aktivistů, kteří pořád někde protestují. Vybavit je všechny potřebným " vercajkem", za jedni sezónu jsou Krkonoše bez lupin.
A mimochodem, zákaz pěstování lupin v regionu by vyřešil i ty zahrádky.
Odpovědět
A mimochodem, zákaz pěstování lupin v regionu by vyřešil i ty zahrádky.
EB
Emil Bernardy
14.5.2024 07:22Nepůvodní lupínu nahradit původním konopím.........
Umlkly pláče nad bolševníkem,z ekokatastrofy buštěhradská halda nedávno zajímavý biotop,brzy CHKO.....
Odpovědět
Umlkly pláče nad bolševníkem,z ekokatastrofy buštěhradská halda nedávno zajímavý biotop,brzy CHKO.....
MZ
Miloš Zahradník
14.5.2024 10:36 Reaguje na Emil BernardyTo zni zajimave o te bustehradske halde. A proc vlastne umlkly place nad bolsevnikem?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
14.5.2024 10:44Pardon za laicky dotaz, v cem jsou lupiny pro prirodu horsi, nez treba koprivy? A co je vlastne tak pozoruhodneho treba na one "hercynske pousti" na hrebenech Krkonos, kde zajimave kvetinky co tam rostly v minulosti uz temer vymizely (z jakych duvodu vlastne?) a ty louky - misty s prerostlou kleci - jsou vlastne pozoruhodne vetsinou jen tou rekordni chudosti jejich rostlinneho osazenstva? :)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.5.2024 15:28 Reaguje na Miloš Zahradník"v cem jsou lupiny pro prirodu horsi, nez treba koprivy?"
Lupina obohacuje půdu dusíkem, což následně zvýhodňuje konkurenčně silné eutrofní trávy a přispívá ke změně vegetace. Na Šumavě se s vlčím bobem bojuje, protože tam vytlačuje naše původní, leckdy vzácné rostliny, které v přírodě přežívají díky adaptaci na tamní chudé půdy. Protože je vlčí bob takový nezmar a RYCHLE SE ŠÍŘÍ krajinou, způsobuje lokální pokles druhové pestrosti tam, kde to nechceme.
Odpovědět
Lupina obohacuje půdu dusíkem, což následně zvýhodňuje konkurenčně silné eutrofní trávy a přispívá ke změně vegetace. Na Šumavě se s vlčím bobem bojuje, protože tam vytlačuje naše původní, leckdy vzácné rostliny, které v přírodě přežívají díky adaptaci na tamní chudé půdy. Protože je vlčí bob takový nezmar a RYCHLE SE ŠÍŘÍ krajinou, způsobuje lokální pokles druhové pestrosti tam, kde to nechceme.
JB
Jakub Brenn
14.5.2024 12:32Lupina je nezmar. Když ji posečete, za tři dny (možná i dřív) vyrazí znova. A dokonce,i když jsem ji trhal i s kořeny, tak tam vyrašila za chvíli znova.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.5.2024 09:37Křídlatka byla původně vedle okrasné rostliny i pícnina. Tam, kde byl volný přístup a dokud tam existovali chovatelé králíků nebo koz, kteří na tu křídlatku chodili, tam byla křídlatka v pohodě, slabá a nešířila se. Pokud se křídlatka dostane třeba do běžné nehnojené extenzívní louky, kde se seká na píci nebo seno, tak tam křídlatka dokonce skomírá a mizí sama, protože půda každý rok produkující množství biomasy je velmi chudá na živiny. To jem osobně viděl.
Křídlatka je velmi silná v tom, že sama sobě není toxická. Když na stanovišti každý rok vyroste, na podzim nadzemní část uhyne a přes zimu se rozloží, vznikne tam za roky živinami obrovsky bohatá půda, ve které je ta křídlatka zdaleka nejsilnější a nejagresívnější rostlina. Proto nemá moc smyslu křídlatku ničit chemicky a poničenou biomasu z křídlatky nechávat na místě. Ta biomasa křídlatky se musí v první řadě odstraňovat, aby půda na stanovišti nebyla obohacována živinami z jejího rozkladu.
Podle mne, když se bude křídlatka pravidelně, do cca poloviny srpna, kdy kvete, tak dvakrát ročně sekat a posekaná z místa odstraňovat, rychle ochabne a přestane se rozšiřovat. A po řekněme 10 - 20 letech takového ošetřování začne sama mizet. A bude to i bez chemie.
Být zahrádkářem a mít křídlatku někde na plotem, sekám ji a hážu na kompost. Do doby květu nemá šanci se tam rozmnožit a ještě získám kvalitní kompost se spoustou živin.
Odpovědět
Křídlatka je velmi silná v tom, že sama sobě není toxická. Když na stanovišti každý rok vyroste, na podzim nadzemní část uhyne a přes zimu se rozloží, vznikne tam za roky živinami obrovsky bohatá půda, ve které je ta křídlatka zdaleka nejsilnější a nejagresívnější rostlina. Proto nemá moc smyslu křídlatku ničit chemicky a poničenou biomasu z křídlatky nechávat na místě. Ta biomasa křídlatky se musí v první řadě odstraňovat, aby půda na stanovišti nebyla obohacována živinami z jejího rozkladu.
Podle mne, když se bude křídlatka pravidelně, do cca poloviny srpna, kdy kvete, tak dvakrát ročně sekat a posekaná z místa odstraňovat, rychle ochabne a přestane se rozšiřovat. A po řekněme 10 - 20 letech takového ošetřování začne sama mizet. A bude to i bez chemie.
Být zahrádkářem a mít křídlatku někde na plotem, sekám ji a hážu na kompost. Do doby květu nemá šanci se tam rozmnožit a ještě získám kvalitní kompost se spoustou živin.
RP
Radim Polášek
15.5.2024 09:52A lupinu bych zas tam moc nezatracoval. Kvůli pastvě pro včely.
V poslední době vlivem změn v hospodaření na půdě, na zahradách i polích i mimopolních plochách - sekání okrajů kolem cest s ponecháváním biomasy na místě nebo naopak absolutní nesekání a zarostení kopřivami a podobnými, došlo na většině plochy ČR k obrovskému propadu včelí snůšky, na zlomek hodnoty před 30 - 40 lety. Včelstva jsou nedostatkem pylu a sladiny na spousta míst podvyživená a jako taková podléhají nemocem, netvoří zimní generaci včel a mají tak vysoké úhyny. A právě takové rostliny jako lupina, které jsou dobrým zdrojem kvalitního pylu (nektar se dá nahradit cukrem, pyl se nahradit nedá) mohou pomoct včelařům od úhynů. Vzhledem k nedostatku včelí pastvy totiž dojde či už dochází k masovému úbytku včelstev, protože leckde se kapacita včelí pastvy v přírodě zmenšila na třetinu, pětinu nebo ještě víc. A protože tam současně bylo vysoké zavčelení, maximálně využívající dostupnou kapacitu včelí pastvy, může se stát, že až včelaře přestane bavit každý rok nahrazovat úhyny, přestanou včeařit a množství včelstev na těch místech nakonec klesně stejně jako klesla ta včelí pastva.
A lupina nebo třeba celík zlatobýl, slunečnice topinambur a další včelařské rostliny, pokud se jimi osadí ty plochy, kde nebudou vadit, by včelařům pomohly a zastavily propad počtu včelstev.
Odpovědět
V poslední době vlivem změn v hospodaření na půdě, na zahradách i polích i mimopolních plochách - sekání okrajů kolem cest s ponecháváním biomasy na místě nebo naopak absolutní nesekání a zarostení kopřivami a podobnými, došlo na většině plochy ČR k obrovskému propadu včelí snůšky, na zlomek hodnoty před 30 - 40 lety. Včelstva jsou nedostatkem pylu a sladiny na spousta míst podvyživená a jako taková podléhají nemocem, netvoří zimní generaci včel a mají tak vysoké úhyny. A právě takové rostliny jako lupina, které jsou dobrým zdrojem kvalitního pylu (nektar se dá nahradit cukrem, pyl se nahradit nedá) mohou pomoct včelařům od úhynů. Vzhledem k nedostatku včelí pastvy totiž dojde či už dochází k masovému úbytku včelstev, protože leckde se kapacita včelí pastvy v přírodě zmenšila na třetinu, pětinu nebo ještě víc. A protože tam současně bylo vysoké zavčelení, maximálně využívající dostupnou kapacitu včelí pastvy, může se stát, že až včelaře přestane bavit každý rok nahrazovat úhyny, přestanou včeařit a množství včelstev na těch místech nakonec klesně stejně jako klesla ta včelí pastva.
A lupina nebo třeba celík zlatobýl, slunečnice topinambur a další včelařské rostliny, pokud se jimi osadí ty plochy, kde nebudou vadit, by včelařům pomohly a zastavily propad počtu včelstev.
JP
Jaroslav Pokorný
16.5.2024 10:47Křídlatka je vynikající místo třísek na podpal v kamnech. A když se stonky nacpou plná kamna, sálá velice dobře.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.5.2024 14:17 Reaguje na Jaroslav PokornýJednu dobu se uvažovalo o jejím pěstování na produkci biomasy pro
vytápění, protože po sklizni je schopna rychle znovu obrazit na
druhou, či třetí sklizeň v roce. Mohla by být zavlažována vodou
po hrubém vyčištění v ČOV a nebo rovnou splašky. Zachytily by se
v ní tak i zbytky léků, drog a jiných jinak nezničitelných odpadů,
které dnes končí v řekách a svalovině ryb. Stačilo by vyčlenit
na takové pěstování bezpečnou část pozemků v okolí ČOV a biomasu
zpracovávat na pelety pro teplárny. Ta půda může být i po předchozí
kontaminaci průmyslovými odpady, neboť křídlatce doslova nic nevadí.
U opravny lokomotiv rostla i ze zcela promaštěné půdy ropnými
produkty a kupodivu bujela tam lépe, než o kousek vedle v čisté
půdě. Takže zcela zatracovat bych ji nezatracoval a nedělám si už
iluze, že se ji někdy podaří z naši přírody zcela vymýtit. Navíc
je pro housenky Lyšaje vrbkového náhradní potravou místo vrbky.
Na podzim se jejím pylem doslova přecpávají včely a jiný hmyz,
kdy už původního nic nekvete a zachraňují snůšku pylu nepůvodní
křídlatka, netykavka žláznatá a zlatobýl kanadský. A pak, že se nehodí vůbec k ničemu!
Odpovědět
vytápění, protože po sklizni je schopna rychle znovu obrazit na
druhou, či třetí sklizeň v roce. Mohla by být zavlažována vodou
po hrubém vyčištění v ČOV a nebo rovnou splašky. Zachytily by se
v ní tak i zbytky léků, drog a jiných jinak nezničitelných odpadů,
které dnes končí v řekách a svalovině ryb. Stačilo by vyčlenit
na takové pěstování bezpečnou část pozemků v okolí ČOV a biomasu
zpracovávat na pelety pro teplárny. Ta půda může být i po předchozí
kontaminaci průmyslovými odpady, neboť křídlatce doslova nic nevadí.
U opravny lokomotiv rostla i ze zcela promaštěné půdy ropnými
produkty a kupodivu bujela tam lépe, než o kousek vedle v čisté
půdě. Takže zcela zatracovat bych ji nezatracoval a nedělám si už
iluze, že se ji někdy podaří z naši přírody zcela vymýtit. Navíc
je pro housenky Lyšaje vrbkového náhradní potravou místo vrbky.
Na podzim se jejím pylem doslova přecpávají včely a jiný hmyz,
kdy už původního nic nekvete a zachraňují snůšku pylu nepůvodní
křídlatka, netykavka žláznatá a zlatobýl kanadský. A pak, že se nehodí vůbec k ničemu!
