https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-pergl-jak-likvidovat-pajasan-v-zime-ho-nema-smysl-kacet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Pergl: Jak likvidovat pajasan? V zimě ho nemá smysl kácet

13.1.2024
Pajasan žláznatý je druh opadavého listnatého stromu z čeledi simarubovitých, pocházející z Asie. V Česku byl poměrně často pěstován jako okrasná dřevina a často zplaňuje, zejména v prostředí lidských sídel, například v oblastech rumišť nebo dopravních staveb. Na území dnešní České republiky byl prokazatelně vysazen v roce 1803 v Lednici na Moravě. V roce 2004 již byl evidován na 202 lokalitách převážně v teplých oblastech jižní Moravy a v Polabí v nadmořské výšce do 350 m n. m. Agresivně se prosazuje i v Národním parku Podyjí a v Chráněné krajinné oblasti Pálava.
Pajasan žláznatý je druh opadavého listnatého stromu z čeledi simarubovitých, pocházející z Asie. V Česku byl poměrně často pěstován jako okrasná dřevina a často zplaňuje, zejména v prostředí lidských sídel, například v oblastech rumišť nebo dopravních staveb. Na území dnešní České republiky byl prokazatelně vysazen v roce 1803 v Lednici na Moravě. V roce 2004 již byl evidován na 202 lokalitách převážně v teplých oblastech jižní Moravy a v Polabí v nadmořské výšce do 350 m n. m. Agresivně se prosazuje i v Národním parku Podyjí a v Chráněné krajinné oblasti Pálava.
Licence | Volné dílo (public domain)
Rád bych udělal malou osvětu k invazním dřevinám. Zrovna se mi ozval někdo s dotazem, jak likvidovat pajasan, že by semenný strom nechal a potřeboval by odstranit jen ty semenáčky... Tak tady je kratké povídání, jak si neztížit práci.
 
V žádném případě nedělejte zimní kácení. To je cesta do pekel, tedy cesta k tomu, že budete mít zarostlou plochu hustými výmladky.

Stejně tak k tomu povede, když strom pokácíte v létě nebo sekačkou přejedete malé semenáče či výhonky.

Nezbývá vám nic jiného, než použít aplikaci herbicidu. Toho se ale nebojte.

Pokud budete rozumní, včeličkám ani okolnímu prostředí neublížíte.

A i je to vlastně víc eko, než na plochu jezdit opakovaně, třeba autem a sekat a řezat. Herbicid je fakt účinný.

Určitě nemá smysl řešit jen semenáče a nechat stojící plodný strom. To se zblázníte. Semínka jsou hodně lehká, dobře létají a krásně klíčí. Všude a daleko.

Semínka jsou lehká a skvěle létají.
Semínka jsou lehká a skvěle létají.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pergl

K likvidaci a vhodným postupům vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR hezký a nedávno aktualizovaný návod a Ministerstvo životního prostředí má zásady regulace.

Výtečné návody má Robert Stejskal v Národním parku Podyjí.

Na snímku je příklad špatné praxe.
Na snímku je příklad špatné praxe.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pergl

Takže prosím, teď nekácejte a veškeré zásahy dělejte s rozmyslem.

A klidně se i ozvěte, rádi poradíme, pomůžeme.


reklama

 
foto - Pergl Jan
Jan Pergl
Autor je botanik, pracuje na Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

13.1.2024 07:42
No, tady je 460m n/m a roste to na obecních pozemcích - vesele.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.1.2024 09:15 Reaguje na smějící se bestie
Jistebnice a okolí více jak 600 m. n. mořem. Osobně jsem proti šíření všeho nepůvodního z východu. Nejen pajasan ale i střevlička, Karas, kleštík nebo migrant má být silně regulován.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.1.2024 11:40 Reaguje na Michal Ukropec
Tak nejhorší škůdce z východu je momentálně russák. Potencionálně horší než všechny rostliny, zvířata i ryby, protože se spolehlivě roztahuje do úplně všech biotopů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.1.2024 14:27 Reaguje na Radim Polášek
To je pravda. Vadí mi i v Egyptě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.1.2024 09:52 Reaguje na Radim Polášek
Jo a proto mají Američané přes 800vojenských základen po celém světě, že - na rozdíl od Ruska !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2024 10:52
Psina bude, až doletí do NPČŠ.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.1.2024 12:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
A to si pište že doletí. To bude ta pravá ochrana původní flóry
pozorováním sukcese. Ale on se pak najde odborník, který to svede na myslivce, přemnoženou spárkatou zvěř a nedostatek vlků.
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2024 13:44 Reaguje na Michal Ukropec
Skoro jako byte si to přáli. Oba.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.1.2024 14:05 Reaguje na Petr
Jó ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2024 12:00 Reaguje na Petr
Bohužel agát už tam je a bez nás.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.1.2024 14:28 Reaguje na Petr
Ono stačí to, co vyučuje Kutal na LDF Mendelu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2024 16:37
hlavní šiřitel pajasanu je údržba křoví okolo dráhy pomocí mulčovačů na železničním podvozku, na členitých podvozcích kolejových vozuidel se pak roztahá všude, kam vedou koleje.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.1.2024 21:42
Porazit, a potom výmladky někdy v červnu postříkat na list.
Mladé, nízké rostliny rovnou na list.
Možná injektáž, ale nevím, jestli rojení mízy nebude rychlejší než po vyvrtání nastříkání arboricidu do otvoru.
Odpovědět
RS

Robert Stejskal

16.1.2024 22:02 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ano, lze pokácet a potom bojovat s výmladky. Ale důvod, proč děláme injektáž je to, že je tento postup mnohem efektivnější. Účinnost injektáže je s postřikem nesrovnatelná. Pajasan na běžné přípravky aplikované na list reaguje hůře než jiné dřeviny. Nutí vás k opakovaným postřikům, kdy zbytečně poškodíte okolní vegetaci. Opravdu dostatečně postřiky testovali v Maďarsku. Není důvod kolegům nevěřit.
Odpovědět
HH

Honza Honza

14.1.2024 05:34
právě takovéto články mají největší cenu- návod, co s tím. Ptačí budky, likvidace invazivních rostin, čím a jak hnojit apod. proto se sleduje Receptář apod.
Ale mám dvě zhodnocení:
1. do přírody nutno zasahovat, tkzv. přírodní přístup v NP je naprostá hloupost, rozšiřování inv. rostlin je rovněž zcela přírodní, tyto rostliny jsou odolnější, mají málo škůdců, suchomilné. Je nutno zasáhnout včas, jinak je boj marný. Je nutno zasahovat preventivně, lesy měnit na smíšené. Takto by se mělo zasahovat vždy- i proti kůrovci, požáru. Diverzifikaci řídit uměle – ne vyhnat stáda býložravců do lesa (tam je naopak uměle redukovat), ale jen do ohražených izolovaných oblastí a regulovaně, přílišná pastva ničí přírodu- prostě všechny činnosti pod kontrolou člověka.
2. Jsou druhy zcela neslučitelné s naší přírodou, možná tento pajasan, bolševník, asijské sršně, ale jsou druhy ne invazivní ale nepůvodní – brambory. Boj. proti inv. druhům by tedy měl být také diferencovaný, ne proti všem a za každou cenu. Odolné nepůvodní druhy rovněž potřebujeme. Potřebujeme, aby v extrémních podmínkách (přehřáté, vysušené město, zhutněná půda) něco rostlo. Když vidím totálně zničený les v NP kůrovcem, vyschlou polopoušť v Africe s pár suchými keři, říkám si, kéž by tam rostl nějaký pajasan. I když některé problémy jsme způsobili sami- nezasáhli jsme čas proti kůrovci, vykáceli jsme lesy v Africe a Amazonii, nesnížili jsme stav býložravců. Myslet si, to je norm. příroda, suchá místa také potřebujeme kvůli rozmanitosti přírody, je také stejný nesmysl jako přírodní pochody v NP – hrozí přehřátí planety a je třeba nějak efektivně bojovat, včas zasáhnout, nenechat to na přírodě. A je to něco za něco, nelze chtít vše- nepůvodní druh vytlačuje původní, mění přírodu, přitom bez změny přírody se nikam nedostaneme.
Je vidět, jak tyto úvahy mění pohled na celou přírodovědu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.1.2024 20:44 Reaguje na Honza Honza
Mícháte potraviny s divokou přírodou a vytlačováním tzv.původních druhů. Brambory jsou neinvazivní potravina, ani nemají v přírodě ambice vytlačit původní druhy čehokoliv atd.atd. Podle této logiky (spíše touhy po regulaci) o jakési původní???? fauně a flóře by tudíž tady nerostlo a nežilo zhola nic.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.1.2024 12:43
Dřevina se nejcitlivěji zasáhne, když se zlikviduje v době, kdy vynaloží většinu živin uložených přes zimu na jarní růst, ale ještě nezačne střádat do zásobníků v kořenech další živiny na další zimu.
Řekl bych odhadem někdy v pozdním jaru až začátku léta, kdy končí intenzívní růst šlahounů a výhonků. Botanik, který ten obor na rozdíl ode mne vystudoval, by to možná ještě mohl upřesnit. Asi se to bude mírně lišit pro každou dřevinu.
Takhle v pozdním jaru nebo na začátku léta seříznutá dřevina se musí sledovat, jak raší ze zbytků a jak zase vynaloží významnou část v kořenech uložených živin na tvorbu nových šlahounů a výhonků a začne zase ukládat živiny, zase je třeba ty výhonky seříznout. Řekněme za měsíc až dva měsíce po předchozím řezu, kdy vytvořené měkké zelené šlahouny a výhonky začínají víc než z poloviny dřevnatět. nesmí zůstat žádný list, který by osluněný vytvářel živiny. Takovým opakovaným vysekáváním, odhaduji tak 3 - 4x za rok, se postupně z dřeviny vyčerpají všechny záložní živiny, dřevina, respektive její kořenový systém se tak stane slabý a citlivý na napadení třeba houbami a nakonec odumírá. Citlivé dřeviny odumřou v prvním roce, hodně odolné bych řekl, že nevydrží víc než tři roky takové "údržby" a potom přes zimu hynou. U drobných plošně rozšířených semenáčů a drobnějšího křoví ve vhodném terénu bych se nerozpakoval to napoprvé vyklučit až do rovné plochy a potom to periodicky sjíždět obyčejnou sekačkou, je to nejproduktivnější. Obrůstání, pokud se to bude sekat dostatečně často, bych se nebál, protože dřevina udržovaná sekačkou v takové malá výšce prohrává v efektivitě růstu s rostlinami, pro které je ta malá výška mnohem přirozenější. A ty rostliny časem ty sekané dřeviny přerostou a ojedinělému zbytku se může pomoct mechanicky ručně.
Pokud se jedná o velké keře se silnějším dřevem nebo o stromy, nevidím problém, pokud by se to vysekalo v zimě, protože zimní dřevo je výrazně kvalitnější. I třeba jen jako palivové dřevo. Pokud by to bylo dobře rostlé dřevo a dřevina ho má kvalitní (nevím, jak je na tom zrovna pajasan), zvážil bych i kácení v ideální době, což je začátek zimy, už teď je pomalu pozdě a dřevo potom využít jako truhlářský materiál, který by mohl být od neobvyklých dřevin i vzácnější a velmi zajímavý a dobře při prodeji vysušeného dřeva i oceněný. Dřevo kácené v létě má v sobě mízu a pokud zůstane v lese, se rychleji rozloží.
V zimním kácení problém nevidím v tom, protože dřevina napoprvé vyžene výhonky, ať se pokácí v zimě nebo v létě a podstatné je potom vždy včas ve správnou dobu ořezávat a ostříhávat vyrůstající výhonky. U stromu z pařezu a u křoví, kde je u země často spletenec kmínků, vyřezaného třeba 30 - 60 centimetrů nad zemí.
Takže jak jsou výhonky tak akorát staré, vzít dobré zahradnické nůžky nebo napoprvé možná malou pilku a řezat a cvakat vždycky až do starého dřeva, ay nic nového zeleného nezůstalo. Aspoň tak třikrát v létě a na podzim za rok a podle mne není dřevina s běžným růstem, která by to dokázala dlouhodobě přežít.
Co se týká herbicidů, viděl bych na ně prostor spíš v pozdější fázi, kdy už je dřeviny ostříháváním výhonků oslabená a stačí tak k likvidaci málo nějakým kontaktním nátěrem na list, ne stříkáním.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.1.2024 08:59 Reaguje na Radim Polášek
možná mě opraví nějaký botanik nebo dokonce dendrolog, ale jestliže chci herbicidem dřevinu zahubit včetně podzemních částí, tak má smysl aplikace v okamžiku, kdy to nepumpuje živiny nahoru, ale dolů (a tedy herbicidem zahubíme to pod zemí), tedy aplikace nikoli na jaře, ale v podzdním létě.
Odpovědět
Pe

Petr

15.1.2024 10:40 Reaguje na Lukas B.
Proudění a transport látek je v rostlinách obousměrný. Všechny části rostliny jsou přece živé a ke své existenci a funkčnosti potřebují průběžně všechny produkty. V podstatě velice podobně jako v tělech živočichů, třeba v našem. Živá buňka je živá buňka, ať v rostlině, nebo v živočichovi.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.1.2024 12:10 Reaguje na Petr
tady: https://www.ochranarskaprirucka.cz/invazni-rostliny/pajasan-zlaznaty-management-porostu-vysoke-hustoty/ je to poměrně jasně řečeno. ono to má jakousi logiku srozumitelnou i neodborníkovi, dokud "cukr proudí nahoru" (tj. z něčeho se vytváří výhony a listy), potud méně účinné, pokud "cukr "proudí dolů" (tj. rostlina neroste a naplno fotosyntetizuje), potom herbicid doteče do každého kořene a potencikálního výmladku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.1.2024 11:09 Reaguje na Radim Polášek
Dodal bych pouze to, že místy by se dalo použít i to frézování
pařezů včetně kořenů a po něm údržba bez chemie obyčejnou sekačkou.
Žádná rostlina nevydrží opakované časté odstraňování nadzemní hmoty,
kterou potřebuje k fotosyntéze potřebné i pro kořenový systém.
Já takto zlikvidoval křídlatku jejím zaoráním, zarovnáním terénu
a překrytím starým gumolitem. Po roce z ní zbylo pár neduživých
výhonků a ty jsem pravidelným kosením přivedl k vysílení kořenů
i bez chemie. Možná by nebyly marné opakovaně použitelné nějaké
plastové "deky" na překrytí rozfrézovaných pařezů i s kořeny.
Jednou tam, podruhé jinde a bez chemie. Ono pod takovým krytem
neroste nic a je to při opakovaném použití levnější, než to kosit desetkrát za rok.
Odpovědět
RS

Robert Stejskal

16.1.2024 21:56 Reaguje na Břetislav Machaček
...opět jen doplněk, že frézovat lze jen někde. I pak ale pajasan obvykle přežije na okraji pozemku (nebo se posune kořeny k sousedům). To samé překrývání plachtami...lze malou plošku na zahradě u domu, ale ne větší plochy ve volné krajině.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2024 11:20 Reaguje na Robert Stejskal
Souhlasím, ale většinou to začíná jednou rostlinou
a tu takto zlikvidovat lze. Pokud se čeká na její
rozmnožení jako kolem řek, tak se tam hrozím i těch
herbicidů, proti kterým se tak razantně vystupuje
v případě zemědělců. Uvedu zde příklad namnožení
křídlatky a pajasanu vlivem bobřího kácení velkých vrb a topolů. Ve stínu těch velkých stromů obě
rostliny(+ netýkavka žláznatá) pouze živořily a
nebo tam ani nebyly. Po vykácení se na osluněném
stanovišti chopili své příležitosti tito výtečníci
a návrat vrb je bez člověka a jejich ochrany iluzí.
Bobři zlikvidují už výmladky vrb, ale pajasanu
si nevšímají ani na stavbu hrází. Na březích tak
vzniká džungle bez možnosti návratu do původního
stavu. Když chemií zničíte ty pajasany a křídlatku,
tak nic jiného tam díky bobrům zase nepřežije. Co
s tím? Já opravdu nevím, ale tvrdím, že v takové
situaci je chemie k ničemu, když s povodní opět
přijde totéž. Možná to je dobrý kšeft pro firmy
likvidující tyto rostliny, ale za rok, či dva se
situace opakuje. Kde se stala chyba? Nechci tím
otevírat pandořinu skříňku bezmezné ochrany bobrů,
kteří zcela mění pobřežní porosty směrem k pajasanu
a křídlatce kácením původních dřevin bez možnosti
jejich přirozené obnovy. Protože stejně jako dostal
bobr šanci se namnožit, tak ji musí dostat i vrby,
osiky a jiné jemu chutnající dřeviny a pak v jejich stínu bude pajasan a křídlatka pouze živořit a nemít jako nyní při jejich absenci prim.
Odpovědět
RS

Robert Stejskal

16.1.2024 21:52 Reaguje na Radim Polášek
Teoreticky to máte výborně promyšlené, i já jsem tak před lety uvažoval, ale v praxi narazíte na několik faktorů, které nakonec vedou k neúspěchu:
1. Opakované zásahy několikrát ročně jsou u většiny subjektů neproveditelné. Snad jen u malozahrádkářů s golfovým trávníkem. Správci železnic, elektrikáři, koneckonců i ochranáři, kteří se starají o desítky, ne-li stovky lokalit zkrátka takové kapacity nemají.
2. Většina lokalit, kde pajasan roste, má charakter členitého terénu, s různými překážkami, křovím, často stavbami. V takových podmínkách se vám nikdy nepodaří kosení sekačkou na rovné ploše.
Právě proto pajasan tolik prosperuje. Na rovné ploše ho možná usekáte. Ale on se v klidu pomocí kořenů posune k zídce, do plotu, na skálu apod.
Omylem je i vaše domněnka, že je dobré prvně strom oslabit stříháním a potom dorazit herbicidem. Vždycky se herbicidem lépe likviduje vitální, neporušená rostlina, než přežívající "zombie" se zbytkovou vitalitou. Herbicid v takovém případě není kam aplikovat. Je to problém nejen u pajasanu, ale i křídlatek.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.1.2024 21:28
No, kde všude po světě, mají ti jmenovaní vojenské základny už dlouhá léta, co ?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.1.2024 21:29 Reaguje na smějící se bestie
Polášku !
Odpovědět

Ladislav Čepelka

16.1.2024 08:51
Nic věcného nemám, jen mne zaujala forma článku; minimální rozsah, maximální obsah. Výborný!
Odpovědět
MK

Martin Králík

16.1.2024 18:40
Dobrý den.
Mám bohaté zkušenosti s likvidací pajasanu na okrese Břeclav a Hodonín. Doporučované pravidelné seřezávání a kácení nemá smysl - v dřevině probudíte démona. Tam kde byl jeden výmladek, je jich následně cca 20. Pokácení dospělého stromu bez následné aplikace herbicidu zakládá na obrovský problém. Opravdu, jak bylo uvedeno v článku, zimní kácení vede jen a jen a pouze k podpoře růstu dalších desítek výmladků z postranních kořenů. Bez herbicidu to opravdu nepůjde. Doporučení NP Podyjí je v praxi vyzkoušeno a je funkční. Jen to není o jednorázovém zásahu. Pokud opravdu nechceme zarůst krajinu pajasanem, tak je opravdu nejvyšší čas začít provádět nutné kroky. Bude však problém přinutit vlastníky pozemků kteří se léta nestarají se o svůj majetek k činnosti. V nejjižnější části Moravy je pajasan opravdu problém a rok od roku se hustota jeho výskytu a areál zvětšuje. Není možné, aby byl pak jedinou dřevinou v krajině. Je to trochu alarmistické, ale situace je vážná.
Odpovědět
RS

Robert Stejskal

16.1.2024 21:54 Reaguje na Martin Králík
Slova musím jen potvrdit...
Odpovědět
HH

Honza Honza

17.1.2024 09:16
Takže závěrem: nic nekácet ale co nejčastěji aplikovat účinný herbicid, hlavně zjara
Odpovědět
RS

Robert Stejskal

18.1.2024 15:22 Reaguje na Honza Honza
Jarní injektáž (duben, květen, červen) není účinná, vede jen k odumření nadzemní části, ale kořen přežívá. Všechny dřevin (akát, pajasan, javor jasanolistý) vrtám vždy až po odkvětu.
Postřik výmladků bych dělal na plně vyvinuté rostliny (nejdříve zhruba v červnu).
Co nejčastěji? Když správně navrtám, příště už není potřeba.
Odpovědět
MK

Martin Králík

17.1.2024 11:49
Injektáž herbicidu (dle metodiky NP Podyjí) provádět až v druhé polovině vegetačního období! Pokud je injektáž provedena např. v prvním srpnovém týdnu, tak do 3 týdnů je strom zcela suchý.
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.1.2024 06:50 Reaguje na Martin Králík
OK v srpnu, děkuji
Odpovědět
RS

Robert Stejskal

22.1.2024 08:37 Reaguje na Martin Králík
...za 3 týdny strom ztratí kompletně listí, ale zcela suchý (odumřelý) je až za pár měsíců (dle velikosti stromu)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist