OSN: Právě dnes počet lidí přesáhl sedm miliard. A rychle míří k osmé...
„Pokud by současná míra porodnosti zůstala ve všech zemích na stejné úrovni jako v letech 2005–2010, bude na Zemi v roce 2100 žít skoro 27 miliard lidí,“ uvádí OSN. Organizace ale zároveň upozorňuje, že odhadování populačního vývoje je značně nejistá věc a takhle vysoké číslo považuje za nepravděpodobné. V tzv. střední variantě proto odhaduje, že v roce 2050 by na Zemi mohlo žít 9,3 miliard a na konci století asi 10,1 miliard lidí.
Poslední dvě miliardy přibyly každá vždy po přibližně dvanácti letech. Zachováme-li si tedy stejné tempo rozmnožování, vychází nám osm miliard lidí někdy na rok 2023 nebo 2024. Zatím k tomu datu míříme, zároveň je to ale už doba, do níž se můžou výrazněji promítnout různé trendy v porodnosti, takže zmíněná chvíle může přijít třeba i o pět let později.
Z historického hlediska je přitom rychlý růst populace vlastně čerstvá novinka. „Před cca dvěma tisíci let bylo na Zemi asi 300 milionů lidí. Následně trvalo přes 1600 let, než se populace zdvojnásobila na 600 milionů,“ píše se ve zprávě OSN. První miliardy počet lidí dosáhl v roce 1804 a k další se šplhal až do roku 1927.
V polovině 20. století ovšem nastala změna. Díky podstatnému snížení dětské úmrtnosti v málo rozvinutých zemích letěl počet lidí nahoru a v roce 1999 dosáhl šesti miliard. Vůbec nejvyšší procentuální přibývání obyvatel bylo zaznamenáno mezi lety 1965 až 1970. Dnes mají ženy v průměru méně dětí než v šedesátých letech minulého století, přesto nás stále přibývá.
Důvody, které k tomu vedou, jsou zřejmé. Umírá mnohem méně kojenců a malých dětí a zároveň se dožíváme vyššího věku. Rozdíly jsou přitom obrovské. „Střední délka života se oproti 48 rokům v 50. letech minulého století posunula na 68 let v prvním desetiletí po roce 2000. Kojenecká úmrtnost klesla ze 133 úmrtí na 1000 narození v 50. letech na 46 v období 2005–2010,“ shrnuje OSN.
Vůbec nejvíc přibývá lidí samozřejmě v Asii, kde jsou i dvě nejlidnatější země světa, Čína a Indie. V současně době má víc obyvatel Čína (asi 1,35 miliardy, v Indii je to 1,24 miliardy), ovšem vyšší míra porodnosti se projevuje v Indii, která zřejmě na začátku příštího desetiletí vystřídá Čínu na postu nejlidnatější země.
Asie je rovněž kontinentem, jehož vývoj bude mít zásadní vliv na možnou stabilizaci světové populace. Ve zmíněném středním odhadu budoucího vývoje OSN předpokládá, že kolem poloviny století by počet lidí v Asii mohl dosáhnout nejvyšší hodnoty a do konce století pak už klesat. Skoro všechny ostatní kontinenty by v tuto dobu mohly mít více méně konstatní počet lidí.
Jedinou výjimkou je Afrika, kde podle OSN počet obyvatel dost výrazně poroste po celé 21. století. Ze současné miliardy by se měl vyšplhat až na 3,6 miliard v roce 2100. Právě proto se také zvyšuje zájem demografů o černý kontinent. Jak říká John Cleland z britské vysoké školy London School of Hygiene and Tropical Medicine: „Při vysokém populačním růstu je těžší uniknout hladu a chudobě.“
reklama
Sedm miliard lidí a odhady dalšího vývoje populace
předchozí další 
