Poplatky za vynětí půdy pro rodinné domy mají být nižší, pro silnice žádné

Poslanecká sněmovna minulý týden schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle ochránců přírody tím politici oslabují ochranu zemědělské půdy, což povede k jejímu dalšímu zastavování. Každý týden podle nich ztrácíme zemědělskou půdu o rozloze několika fotbalových hřišť.

Přijatý předpis ruší poplatky za vynětí půdy pro všechny krajské a obecní komunikace, zároveň snižuje platby za zábor půdy pro rodinné domy.

„Sobotkova vláda slíbila, že zástavbu na zemědělské půdě ztíží. Jsme však svědky pravého opaku,“ kritizuje změny v zákonu Daniel Vondrouš, legislativního experta Zeleného kruhu. Už v loňském roce vláda zavedla výjimky pro dálnice, průmyslové zóny.

Přesto všechno je přijetí poslaneckého znění novely pro ochranu zemědělské půdy úspěchem. Minulý týden poslanci hlasovali a mohli schválit senátní verzi novely, která by poplatky pro rodinné domy i veřejně prospěšné stavby v zastavitelném území obcí zcela zrušila.

Právě poplatky jsou podle Daniela Vondrouše nejúčinějším nástrojem chránícím půdu. „Je to tržní nástroj, který umožňuje investorovi rozmyslet se, jestli opravdu potřebuje tak velký kus zemědělské půdy, jestli nemůže svůj projekt přesunout na půdu, která už je nějakým způsobem zastavěná, mimo zemědělskou půdu nebo na půdu horší, kde jsou menší poplatky,“ vysvětluje Vodrouš.

To, že poplatky skutečně fungují dokazuje na číslech: zatímco mezi lety 2006-10 bylo trvale vyňato ze zemědělského půdního fondu 1700 ha, po zvýšení poplatků v roce 2011 to bylo pouze 826 ha.

„Potřebujeme, aby stát přestal měnit neustále pravidla, aby jednou zpřísnil poplatky, protože si uvědomuje, že se orná půda zastavuje. Pak začne mít pocit, že je to moc přísné, tak je zase rozvolní,“ pokračuje Vojtěch Kotecký, analytik centra Glopolis.

Každý týden kvůli zástavbě Česká republika ztrácí 3 až 4 hektary zemědělské půdy. Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 000 ha, což odpovídá velikosti tří okresů. Významná část této plochy byla podle Zeleného kruhu zastavěná.

Zemědělské půdy rychle ubývá podle Kláry Kyralové, expertky na potraviny a zemědělství z Hnutí DUHA, ve světě i u nás. „Půda je přitom klíčová jak pro zdravý stav krajiny schopné například zadržovat povodně nebo vypořádávat se s obdobími sucha, tak pro produkci potravin, bez kterých se neobejdeme,“ říká. Stále více lidí podle ní žádá kvalitní potraviny od místních drobných zemědělců. Aby je ale mohli produkovat a stát se zároveň správci naší krajiny, nesmíme jim nechat stále vzácnější kvalitní zemědělskou půdu zastavět.

„Tohle je jeden z několika rozměrů problému ubývání zemědělské půdy, který je možná nejméně nápadný, a přitom nejzávažnější, kterému naše společnost čelí,“ upozorňuje Vojtěch Kotecký. Dalších 21 milionů tun ornice odteče každý rok pryč z českých polí kvůli erozi.

Kromě zástavby a eroze ohrožuje kvalitu zemědělské půdy také úbytek organických látek, používání agrochemikálií a těžká mechanizace, která půdu stačuje. Česko patří podle Vojtěcha Koteckého spolu s Estonskem, Lotyšskem a Portugalskem k zemím, jejichž půda je v Evropě zhutněna nejvíce. Půda se podle Vojtěcha Koteckého podobá nadýchanému piškotovému těstu. Zdaleka to není jen rozemletá hornina, minerály tvoří ji tvoří jen z jedné poloviny. Jednu pětinu tvoří vzduch, díky čemuž je schopná v sobě zadržovat vodu. Kromě toho je ornice neuvěřitelně bohatá na život. „V jedné hrsti humusu žije více bakterií než lidí na celé planetě,“ popisuje Vojtěch Kotecký. Kromě nich je plná hub, hlístů, stonožek, žížal nebo chvostoskoků.

---

reklama

---