Prašnost atmosféry přispívá ke klimatickým změnám
Výzkum založený na počítačovém modelování pohybu částic vzdušnými proudy, prováděný profesorkou Natálií Mahowaldovou, je první klimatickou studií, která zkoumá lidmi nezapříčiněné změny v atmosféře. Pouštní prach a klima na povrchu Země se vzájemně ovlivňují složitým propletencem zdánlivě nesouvisejících dějů. Prach omezuje celkový dopad slunečního záření, což může vést ke zvýšení obsahu oxidu uhličitého. Výskyt prachu může ovlivnit míru oblačnosti i množství srážek, a zpětně tak suchem znovu zvednout množství prachu v atmosféře. Prach pasivně unášený vzdušnými masami nad moře je rovněž hlavním zdrojem železa, který je nezbytný pro řadu mikroorganismů a planktonu v oceánech.
Data pro modelování získávali pracovníci z týmu Natálie Mahowaldové především z jezerních sedimentů, úlomků korálů a ledovcových sond. U každého vzorku bylo zjištěno, jaké je jeho stáří a odkud pravděpodobně pochází. Tyto informace pak zpracoval software pro modelování klimatického systému, vyhodnotil jej spolu s aktuálními klimatickými údaji. Výzkumníci tak rekonstruovali vliv prachových částic na vlhkost, srážky a pozemní depozice uhlíku.
Zpráva byla uveřejněna 10. 1. 2011 na serveru Environmental News Network pod názvem „Dust levels in Earth's atmosphere contribute to climate change“.reklama
EarthTalk: Co je to globální stmívání?
