Studie: Velkých lesních kalamit kvůli změně klimatu bude přibývat
Ve studii vědci analyzovali více než 1600 odborných publikací s cílem najít spojitost mezi velkoplošným poškozením lesa a klimatickými faktory. Množství velkoplošných kalamit se podle nich do budoucna zvýší. "Klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesnický sektor se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné kalamitám zcela zabránit," uvádějí autoři studie.
Jednou z cest je větší pěstování smíšených lesů na úkor smrkových monokultur. Ty nejsou odolné proti suchu, navíc je například v českých podmínkách napadá kůrovec.
Podle Svobody je současně nastavený trend ve změnách zalesňování pozitivní, ale nemusí být kvůli rychlé klimatické změně dostatečný. "Mám informaci, že se stále i v nižších nadmořských výškách smrky sází," řekl ČTK Svoboda. Podle něj část soukromých vlastníků smrk stále používá.
Debata by se podle něj měla vést o nahrazování smrku například dubem, bukem, v některých místech ale i javorem, borovicemi nebo Douglasovými jedlemi. Smrk by se však neměl vypustit úplně, ostatní stromy by pak více pomohly ekosystému. Problém však podle Svobody i v tom, že české podniky prakticky nedokážou zpracovávat jiné dřevo než smrk.
Kvůli změně klimatu se budou podle vědců zvyšovat rizika rozsáhlých požárů. "Typickým příkladem je vyšší intenzita lesních požárů v Severní Americe a Rusku. V podmínkách střední Evropy, a tedy i Česka, jsou hlavním nebezpečím pro hospodářské lesy vichřice a podkorní hmyz, například lýkožrout smrkový," dodala univerzita.
Těžba dřeva v českých lesích se loni podle údajů Českého statistického úřadu meziročně zvýšila o devět procent na 17,6 milionu metrů krychlových bez kůry. Jde o třetí nejvyšší hodnotu za dobu sledování, růst objemu do značné míry zapříčinila nahodilá těžba. Skoro osm desetin vytěženého dříví tvořil smrk. Nahodilá těžba, tedy těžba kvůli zpracování seschlých, nemocných nebo polámaných stromů, loni stoupla o 1,2 milionu metrů krychlových na 9,4 milionu.
Na ČZU hledají vědci v rámci projektů zaměřených na výzkum lesního hmyzu a změny hospodaření v lesích v souvislosti s klimatickou změnou možnosti, jak omezit negativní dopady změn klimatu. Například v projektu EXTEMIT-K na to mají v rozpočtu 247,7 milionu korun do konce října 2022.
reklama
