http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/the-guardian-morsti-ptaci-se-zivi-i-plasty-voni-jim-jako-jidlo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Mořští ptáci se živí plasty, protože jim voní jako jídlo

14.11.2016 13:21 | PRAHA (ČTK)
Je známo, že ptáci a další mořští tvorové včetně želv a ryb polykají plasty. To může vést k poškození jejich vnitřních orgánů, způsobit neprůchodnost střev, anebo hromadění chemických látek v jejich tkáních.
Je známo, že ptáci a další mořští tvorové včetně želv a ryb polykají plasty. To může vést k poškození jejich vnitřních orgánů, způsobit neprůchodnost střev, anebo hromadění chemických látek v jejich tkáních.
Co mořské ptáky láká na konzumaci plastů, které se často najdou v žaludku uhynulých opeřenců? Podle amerických vědců ptáky na odpadcích plovoucích na mořské hladině láká to, že voní jako jejich potrava, napsal zpravodajský server The Guardian.
 

Studie, kterou vedl Matthew Savoca z Kalifornské univerzity, zjistila, že plovoucí plastový odpad akumuluje řasy a vydává pach velmi podobný krillu, kterým se řada mořských ptáků živí. To by mohlo vysvětlit, proč druhy, které například jako albatrosi a buřňáci spoléhají při lovu především na svůj čich, jsou značně náchylné ke spolknutí kusu plastu.

"Zvířata obvykle mají důvod pro rozhodnutí, která dělají. Pokud chceme skutečně zjistit, proč zvířata v oceánu nepohrdnou ve svém jídelníčku ani plasty, musíme přemýšlet o tom, jak nacházejí potravu," řekl Savoca.

Rozsah znečištění plasty se na celém světě neustále zvyšuje. Jedna ze studií zveřejněných v loňském roce odhadla, že ročně se do oceánu dostane asi osm milionů tun plastů, což je dost na pokrytí každého decimetru všech pobřeží na světě.

Je známo, že ptáci a další mořští tvorové včetně želv a ryb polykají plasty. To může vést k poškození jejich vnitřních orgánů, způsobit neprůchodnost střev, anebo hromadění chemických látek v jejich tkáních. Předchozí studie odhalily, že někteří ptáci krmí kousky plastu i svá mláďata, protože si je pravděpodobně pletou s potravou.

Terej červenonohý na pobřeží plném drobného plastového odpadu.
Terej červenonohý na pobřeží plném drobného plastového odpadu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Britta Denise Hardestyová / Csiro.au

Aby zjistili, co ptáky k plastovým odpadům přitahuje, vzali vědci korálky vyrobené ze tří nejběžnějších druhů plastu - dvou hustotou odlišných typů polyetylenu a z polypropylenu.

Korálky zašili do síťových sáčků a přivázali k bójkám, aby zabránili jejich spolknutí volně žijícími živočichy, a pak je vypustili do oceánu v zátokách Monterey a Bodega u kalifornského pobřeží.

O tři týdny později vědci korálky vylovili a jejich zápach analyzovali jak na Kalifornské univerzitě, tak v Ústavu pro vědecký výzkum vína a potravin, kde vědci obvykle zkoumají chemické pozadí různých vůní a chutí vína.

Výsledky ukázaly, že plasty vylučují sloučeninu síry dimethylsulfid (DMS), která je spojená s řasami, jež plovoucí plasty pokryla. Tentýž tým už dříve zjistil, že právě DMS je chemickou látkou, jež pro některé druhy mořských ptáků představuje spouštěcí impuls k hledání krillu. Je tedy něčím, jako ptačí verzí zazvonění svolávajícího strávníky k večeři. A plasty tento spouštěcí signál imitují.

V další části své vědecké analýzy došli autoři studie k závěru, že mořští ptáci z řádu trubkonosí, kam patří zmínění albatrosi a buřňáci, kteří využívají pach DMS, aby našli potravu, s téměř šestkrát vyšší pravděpodobností spolykají plasty než ostatní ptáci.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist