Vláda bude řešit surovinovou politiku, ekologičtí aktivisté ji kritizují

Ministři budou v pondělí řešit znění nové surovinové politiky ČR v oblasti nerostných surovin. Samotný dokument ale prozatím schvalovat nebudou, zadají pouze posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (proces SEA). Vyplývá to z předkládací zprávy materiálu, který má ČTK k dispozici. Návrh kritizují ekologičtí aktivisté. Nelíbí se jim například záměr další těžby uranu v ČR.

Ministerstvo průmyslu (MPO) v dokumentu uvádí, že prioritou Česka v surovinové politice zůstává bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli pak materiál zmiňuje například ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo přednostní využívání surovin z domácích zdrojů, pokud je to ekonomicky a ekologicky možné. Podobné cíle obsahuje dosud platná surovinová politika ČR z roku 1999.

Například u těžby černého uhlí dokument připomíná, že ČR sice stále disponuje relativně velkými celkovými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy černouhelné společnosti OKD upozorňuje, že současná situace v evropském černouhelném hornictví je velmi složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. "V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu," uvádí materiál.

Dokument řeší i budoucí tuzemskou těžbu uranu. Připomíná, že jeho těžba by se do budoucna mohla přesunout z Rožné na Žďársku do Brzkova na Jihlavsku. Dokument o přípravě případné těžby v Brzkově schválila vláda v prosinci 2014. O výstavbě dolu jako takové má pak vláda podle návrhu surovinové politiky rozhodnout zhruba kolem roku 2020. Proti těžbě na Jihlavsku ale dlouhodobě vystupují místní občané i ekologové.

"Investice několika miliard korun do nového dolu a rekonstrukce úpravny uranu by jen zvýšila dluh, který splácíme po předchozí éře uranového dobývání. Těžba sama by také byla neekonomická, praktické přínosy pro energetiku minimální, ale dopady do života okolních měst a obcí citelné," uvedl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens.

Návrh jde na vládu s několika rozpory. Ministerstvu životního prostředí ani Úřadu vlády se nelíbí pasáž, ve které MPO zmiňuje, že budoucí novelizaci horního zákona by měla předcházet diskuze o vyřešení institutu vyvlastnění za adekvátní náhradu ve prospěch státu v případě zásadního ohrožení energetické či surovinové bezpečnosti státu. Formulace je vzhledem k různým možnostem výkladu zneužitelná, upozornily také ekologické organizace Hnutí Duha a sdružení Calla.

Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby, která sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území, již dříve ČTK řekl, že důvodem je mimo jiné odmítavý postoj části veřejnosti k těžbě. Nejvíce se v tuzemsku těží hnědé uhlí a stavební kámen.

Přehled domácí těžby hlavních nerostných surovin (v kilotunách)

Suroviny	2008	2009	2010	2011	2012	2013
Hnědé uhlí	47.456	45.354	43.931	46.848	43.710	40.585
Stavební kámen*	39.957	37.657	33.350	33.207	29.565	30.384
Štěrkopísky*	15.786	13.084	11.140	12.424	11.045	9.623
Vápence a cementářské suroviny	11.465	9.488	9.828	11.244	9.858	9.605
Černé uhlí	12.197	10.621	11.193	10.967	10.796	8.610
Kaolin**	4.497	3.374	4.129	4.266	3.942	3.717

Zdroj: Česká geologická služba.

* Objem těžby z tzv. výhradních ložisek, která jsou majetkem státu

** Součet roční těžby surového a plaveného kaolinu

---

reklama

---