Vláda zavede uhlíkovou daň, zemní plyn zdraží domácnostem na dvakrát
Vláda totiž chce od roku 2014 zavést emisní složky spotřební daně z topných olejů, daně z pevných paliv a daně ze zemního plynu a některých dalších plynů. Daň by neplatily podniky, které jsou součástí systému emisních povolenek. Navrhovaná daň je ve výši 15 €/t CO2 (zhruba 375 Kč/t).
Touto uhlíkovou daní by se měly zdanit všechny energetické suroviny, které využívají domácnosti a firmy. Nicméně firmy už od roku 2008 platí daň ze zemního plynu a dalších plynů, spolu s daní z pevných paliv a z elektřiny. Uhlíková daň tak není novou samostatnou daní, ale tvoří součást energetické daně uplatňované na příslušné palivo. V zásadě se daň nově rozdělí na dvě složky - jednu, která bude zohledňovat energetický obsah paliv (energetické daně ve stávající podobě), a druhou, která bude zohledňovat obsah CO2 v palivu (uhlíková daň).
Vládě vadí, že dnes je plyn spotřebovaný v domácích kotelnách a přímotopech a plyn spotřebovaný v plynových sporácích od daně osvobozen. Plyn pro domácnosti dostal výjimku v roce 2008 při zavádění prvního stupně ekologické daňové reformy. Daň je stanovena ve výši 30,60 korun bez DPH (36,72 Kč s daní) za megawatthodinu. Naopak zemní plyn používaný k vytápění prostřednictvím dálkového rozvodu tepla je v současné době zdaněn. Proto bude se zavedením emisní složky od roku 2014 zrušeno daňové osvobození domácností.
Podle vlády navržená opatření zvýší ceny topných olejů zhruba o 15 % a u uhlí přibližně o 20 %. U zemního plynu obecně asi o 10 %, u domácností přibližně o 13 %. Jenže cena vytápění uhlím je s výjimkou biomasy nebo tepelného čerpadla mnohem nižší, než cena vytápění jinými, k životnímu prostředí šetrnějšími zdroji.
Topení uhlím ve starých kotlích ale patří k nejhorším způsobům vytápění z hlediska znečišťování ovzduší. „Ministerstvo životního prostředí i ministerstvo financí si však uvědomuje, že navýšení ceny uhlí může vést u určitých subjektů k nahrazování uhlí jinou alternativou,“ napsala Ekolistu na začátku března mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková. Místo uhlí tedy lidé mohou více začít pálit odpadky, což není z pohledu životního prostředí zrovna žádoucí.
Na druhé straně zemní plyn je sice fosilní zdroj, při jeho spalování ale vzniká méně škodlivých látek. Proto také stát podporoval plynofikace obcí. „Jenže kvůli ceně už dnes není ojedinělá situace, že domácnost, která má přípojku na plyn, topí uhlím, protože je to levnější,“ dodala Jendeková.
Zdanění energetických surovin zavedla vláda v roce 2008 jako první fázi ekologické daňové reformy. Ta měla postupně zdražovat paliva, ta méně šetrná k životnímu prostředí více. Vláda tehdy vsadila na minimální sazby daní, jakou umožňovala evropská směrnice. Zdanění pevných fosilních paliva je 8,50 Kč na GJ spalného tepla a elektřiny 28,30 Kč na MWh.
Zároveň mělo dojít ke snížení nákladů práce – tedy ke snížení povinných plateb sociálního pojištění zaměstnavatelů. Nicméně to se nestalo a současná reforma, která navrhuje zvýšit jak daň z příjmu fyzických osob a zdravotní pojištění, tak zdanit energie, jakékoli principy ekologické reformy ruší.
reklama
