Vladimír Špidla o dokumentu Česká republika 2030: Hlavní myšlenkou je kvalita života člověka

Vláda Bohuslava Sobotky vyslala Českou republiku na plavbu k udržitelnému rozvoji. V dubnu přijatý dokument o udržitelném rozvoji Česká republika 2030 je podle autorů v jistém smyslu přelomový dokument. Jeho hlavní myšlenkou není nic menšího než kvalita života člověka. Jednomyslně ho schválila vláda, jednomyslně jej schválila tripartita. Dokument vznikal dva roky v rozsáhlém konzultačním procesu, ve kterém byly zapojeny jednotlivé rezorty, veřejná i státní správa, nevládní i soukromý sektor. „Není to kabinetní dokument,“ říká za tvůrce Vladimír Špidla, šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky. „Je to vytyčení směru, kterým plout.“

Co má s udržitelným rozvojem společného bývalý politik Vladimír Špidla, který dnes působí jako poradce premiéra? V roce 2003 coby premiér vlády založil Radu vlády pro udržitelný rozvoj. Rada byla sice krátce na to za vlády ODS „uklizena“ na ministerstvo životního prostředí, ale Vladimír Špidla se v roce 2014 postaral o její návrat na Úřad vlády přímo pod premiéra vlády. Z pozice poradce premiéra a člena Rady pak stál u vzniku strategického rámce Česká republika 2030.

Jak Špidla popisuje dokument? Jako jednu z hlavních charakteristik uvádí, že dokument i jeho jednotlivé kapitoly jsou nadresortní. „Resortnost je prokletí české státní správy, vede k neefektivnosti,“ říká Špidla. Za každou kapitolou je podle něho důsledná analytická práce.

Česká republika 2030 je strategický rámec. To znamená, že všechny v budoucnu přijímané dílčí sektorové strategie, zákony a vyhlášky musejí být v souladu s tímto „hlavním“ dokumentem. Obrazně řečeno, Česká republika 2030 určuje směr, kterým se má naše společnost ubírat, a cíl, kterého je třeba dosáhnout. „A žádná navazující strategie či legislativa by s tím neměla být v konfliktu a nemůže měnit směr,“ říká Špidla.

Jak se stane, že bude dokument respektovaný a nebude se na něj prášit v šuplíku? Jistou pojistkou by mělo být to, že agenda udržitelného rozvoje je v kompetenci premiéra a není schovaná na jediném rezortu. Každé dva roky by Rada vlády pro udržitelný rozvoj měla vyhodnocovat, jak se daří dokument naplňovat. Do konce roku by měl vzniknout implementační dokument, který stanoví indikátory, pomocí kterých se bude naplňování hodnotit.

Dokument Česká republika 2030 bude závazný i pro příští vlády, protože je přijat usnesením vlády, které je závazné i pro všechny další kabinety. Tedy pokud některá vláda situaci zcela nepřehodnotí a usnesení Sobotkovy vlády nezruší. Nyní se ale něco takového podle Špidly zdá jako nepravděpodobné. Dokument byl široce diskutovaný i s politickými stranami. Podle Špidly naprostá většina politických sil v současném parlamentu dokument podporuje. „Nikdo nenaznačil pasivní rezistenci, kolem dokumentu není žádný řev,“ podotýká Špidla.

Už dnes lze poukázat na příklady politické praxe, které jsou v rozporu s právě přijatým dokumentem. Příkladem za všechny může být poslaneckou sněmovnou nedávno schválená novela stavebního zákona, která vylučuje veřejnost ze stavebních řízení, což je v rozporu s účastí veřejnosti na rozhodování, které Česká republika 2030 obsahuje. A Vladimír Špidla uznává, že v rámci jednotlivých „bouří může loď ztratit ráhno, ale neměla by ztratit správný směr.“

„A je jasné, že budou vznikat konflikty nad interpretací vysoce obecného dokumentu, ale to je danost našeho systému. Vycházíme z toho, že demokratický systém má smysl,“ říká Vladimír Špidla.

---

reklama

---