Využití odpadu na suroviny dá podle MŽP lidem pracovní místa

Až 40 000 pracovních míst by v Česku mohlo vzniknout poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich začnou využívat jako zdroj. Vyplývá to ze studie britské agentury WRAP. Odvolává se na ni ministerstvo životního prostředí. Nové pracovní příležitosti by lidé podle MŽP mohli najít v recyklačním a zpracovatelském průmyslu, opravárenství, digitální ekonomice, biohospodářství i výzkumu a inovacích, které mohou zlepšovat design výrobků a snižovat materiálovou náročnost.

Přechod na oběhové hospodářství do roku 2020 je i vizí Bruselu. Z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 se počítá se 13 miliardami korun na rozvoj oběhového hospodářství, zejména na prevenci vzniku komunálních a průmyslových odpadů a podporu materiálového využití.

MŽP v lednu poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o odpadech. Právě ten by měl podle úřadu přispět k úspoře surovin, vyšší zaměstnanosti a zvýšení recyklace. Cílem zákona je mimo jiné také do roku 2024 významně snížit skládkování, mění i poplatky za odpad.

"Pokud se bude podle MŽP i nadále ve velkém skládkovat, mnoho pracovních míst nevznikne. Provoz skládky je totiž z hlediska pracovní síly nenáročný a nepřináší žádný pozitivní přínos pro ostatní průmyslová odvětví," řekl ČTK ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart.

ČR patří mezi země osmadvacítky s nejvyšší závislostí HDP na průmyslové produkci a závislá je i na dovozu klíčových surovin a energií, v některých komoditách převyšuje dovoz zdrojů až 80 procent. "Česká republika není až na výjimky energeticky soběstačná v hlavních surovinách. My tady vyhazujeme a i další státy desítky a stovky milionů tun surovin a nepracujeme s nimi," konstatoval v úterý ministr Richard Brabec (ANO).

Na skládkách končí zhruba 55 procent odpadních plastů a 30 procent obalového skla a cenných zdrojů surovin. Průmysl a stavebnictví produkují více než 25 milionů tun odpadů a pět milionů tun komunálního odpadu je z měst a obcí, z toho se však velké množství ukládá bez využití na skládky. Evropská komise loni v prosinci členským státům doporučila přechod na oběhové hospodářství. To se snaží uchovat výrobky co nejdéle v systému.

Komise v balíčku navrhuje způsoby, jak udržet hodnoty výrobků, materiálů a zdrojů v ekonomice a podpořit inovace. "To znamená, aby to nekončilo odpadem, který by se zaskládkoval, ale používal by se dále při výrobě a přípravě," řekla minulý týden Silvija Aileová z Generálního ředitelství pro životní prostředí EK. Příkladem uvedla ekodesign. "Výrobek se musí navrhovat tak, aby byl využitelný, opravitelný a odpovídal novým požadavkům," poznamenala. O návrzích EK se ale ještě povede debata.

Některé firmy v ČR principy oběhového hospodářství už přijaly a ministerstvo je dává za příklad ve své brožuře. Třeba odpadová firma SITA CZ ročně zpracuje ve svých kompostárnách 50 000 tun biologicky rozložitelných odpadů od občanů, obcí a firem. Česká likérka Jan Becher - Karlovarská Becherovka kompostuje ze 100 procent rostlinné zbytky jako výrobní odpad, strojírenská a slévárenská firma Seco GROUP recykluje 800 tun odpadu za rok využitím přímo ve vlastní výrobě, v cementárně využívá všechen dovezený materiál, ušetří i za nové suroviny.

---

reklama

---