https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krnap-hleda-hospodare-kteri-pomohou-se-zachranou-cennych-horskych-luk
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

KRNAP hledá hospodáře, kteří pomohou se záchranou cenných horských luk

26.12.2024 00:50 (ČTK)
Enkláva Smrčí
Enkláva Smrčí
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) hledá hospodáře, kteří se postarají o vybrané horské louky. Do 6. ledna mohou žádat o příspěvek na hospodaření, informovali ČTK zástupci Správy KRNAP. Jde o součást projektu, jehož cílem je obnova luk v udržovaném bezlesí. Projekt začal letos a potrvá do roku 2029. Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného krkonošské květnaté louky patří mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl KRNAP založen. Správa parku začala pečovat o louky v 90. letech minulého století.
 
"Správa KRNAP dlouhodobě podporuje péči o cenné krkonošské louky. V rámci projektu z dotačního programu Operační program Životní prostředí je možné nyní zažádat o příspěvek na hospodaření na dalších vybraných loukách. Krkonošské louky jsou jedním ze tří základních fenoménů, pro které byl národní park vyhlášen," sdělil Drahný.

Aktuální projekt je třetím podobným. Předchozími podobně zaměřenými projekty byly Life Corcontica v letech 2013 až 2018 a Obnovný management krkonošských luk v období 2018 až 2023. Cílem je mimo jiné uchránit je před zarůstáním náletovými dřevinami.

Specifikem současného projektu nazvaného Management sekundárního bezlesí je péče o nejcennější a druhově nejbohatší části luk, o které se bude Správa KRNAP starat svépomocí. "V letošním roce byla podpořena péče na 59 plochách vybraných krkonošských luk, od roku 2025 chce Správa KRNAP podpořit louky další, často dlouhodobě opuštěné. A právě pro tyto lokality nyní hledáme hospodáře," uvedl Drahný.

Do vyhlášené výzvy na obnovu hospodaření se mohou přihlásit jednak stávající uživatelé luk a pro lokality, kde dosud není hospodář, také další zájemci o hospodaření na krkonošských loukách.

Lokality s počátkem obnovy v roce 2025, kde doposud není hospodář ustanoven, jsou: Benecko – Zlatá vyhlídka, Herlíkovice – Třídomí, Obří Důl – hájenka, Vavřincův Důl, Černý Důl – Šušmaňák, Lysečinská bouda, Pecká samota, Klínové Boudy, Krakonošův a Celní lom, Vebrovy Boudy a Zlaté Návrší. Lokalitami s již zapojenými hospodáři, kteří budou vyzváni individuálně, jsou Lysá hora – sjezdovka a Skelné Hutě. Bližší informace k jednotlivým lokalitám jsou na úřední desce KRNAP.

Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech, zpočátku jen na některých cenných územích. Krkonošské louky jsou podle správy NP jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik. Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik víc než 400 let trvajícího tradičního hospodaření, který nastal po roce 1945 s odchodem většiny původních německy hovořících obyvatel.

Spolu s květnatými loukami jsou dalšími fenomény v Krkonoších arkto-alpínská tundra a krkonošské lesy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

26.12.2024 05:46
Vidíte, pane Petře, to je ten protimluv-kontradikce z druhé strany. Jednou tvrzení jak je přenádherný bezzásahový Šumavský les, sám se dokáže po kůrovci obnovit. Po druhé oslava zásahovosti.

Louky v KRNAP jsou zcela ojedinělé vzácné lokality, jinak převažuje les, proto o ně nutno bojovat.
Bezzásahový zcela opuštěný prales typu Boubínského pralesa by měl být rovněž zcela ojedinělá vzácná lokalita, nikoli 600kmčtv. monokulturního přehuštěného lesa trpícího suchem, trpícího tím, že je nepřirozený= monokulturní (i když tato monokutura vznikla přirozeně) sežraného kůrovcem.
Je třeba bojovat o to, aby příroda fungovala, aby byla zavodněná, pestrá, aby les byl smíšený, odolnější, stabilnější, aby byl únosný i z požárního hlediska, NP má i jiné funkce než ochrana přírody- rekreace, výzkum, poučení.
Hlavně se nedržet nějakých fiktivních zkostnatělých teorií o zásahovosti-bezzásahovosti, jednat rozumně, s nadhledem.
Jinak výsledek bude vždy pitomost: kontradikce.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.12.2024 06:54 Reaguje na Honza Honza
nemícháte tak nějak Jabka s Hruškama?
dle mého je v článku spíše o tom, že je třeba udržet aby kulturní krajina nezarůstala a tedy nedegradovala luční společenství.

O lese není v článku ani půl slova.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2024 09:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A já jsem si ji tam dovolil přidat, jako logicky naprosto ve stejném smyslu podobný příklad.
Les nad 1100m se může brát jako zcela ojedinělé stanoviště, klidně bezzásahové, které ev. celé kompletně může sežrat kůrovec, ale i tam bych inteligentně přiměřeně zasahoval.
Nikoli celý šumavský NP 600kmčtv - absolutní pitomost!!!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.12.2024 10:37 Reaguje na Honza Honza
Nenechte se rozhodit, listnáče (břízu, jeřáb) potřebuje tetřívek a jeřábek jako zdroj potravy (pupeny), možná tam vydrží i nějaký místní ovocnáč či lípa. Nakonec je to patrné z přiloženého fota, bez listnáčů na louce či vtroušeně řada druhů "vymizí". Kýžené diverzitě musí člověk pomoci, spoléhat na "moudrost přírody" mnohde nestačí.
Odpovědět
Pe

Petr

26.12.2024 10:47 Reaguje na Karel Zvářal
Jen aby se tam pak přes to množství tetřívků a jeřábků dalo vůbec chodit a sekat. Už teď jich je tam tolik, že nevědí co s nimi.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.12.2024 18:52 Reaguje na Karel Zvářal
sníte hezky, ale to zřejmě není ten případ o který jde. Do 45. bylo v Krkonoších běžné budní hospodářství.
Smrk se posunul do vyšších nadmořských výšek a to co je pravděpodobně smyslem je i omezení šíření invazních rostlin, nejen zarůstání krajiny náletovými stromy a tedy degradace kulturní krajiny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.12.2024 19:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Co to zase blábolíte?! Jaké snění, vy tu břízu vlevo dole nevidíte??? Pupeny břízy a vrby se živí bělokur vysoko na severu, takže bříza poroste i v Krkonoších... tedy pokud správa smrkostánu s tetřívkem a jeřábkem ještě počítá...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.12.2024 08:50 Reaguje na Honza Honza
To jsou zas nesmysly o smíšeném, odolnějším, stabilnějším lese. Kdy už konečně pochopíte, že nad těch 1100mnm žádný smíšený les a je jedno jestli bude přírodní nebo ho vytvoří člověk, nebude. Čím výše tím víc se bude zastoupení smrku blížit 100 %. A vždy to bude přirozená smrčina horských poloh s nějakou malou příměsí jeřábu, olše...No a že by tam les v těchto polohách trpěl suchem?
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2024 09:23 Reaguje na Jarek Schindler
viz komentář zhora. Trpět suchem? Pane, kůrovec žere jen oslabené stromy, které jej nemohou zavalit pryskyřicí. Pryskyřice potřebuje vodu- žír kůrovce je tedy podmíněn nefunkcí přírody!
Odpovědět
Pe

Petr

26.12.2024 10:11 Reaguje na Honza Honza
Protože jsme zdravou krajinu přeměnili na "kulturní". A jak sám vidíte, kulturní krajina nedokáže zajistit ani stabilní podmínky pro lidstvo, ani dostatečné podmínky pro existenci přírody a biodiverzity. A touto "kulturností" způsobená celková degradace krajiny a klimatu se pak zcela logicky propíše i do míst, která se snažíme přírodě ponechat. Takže ne, usychající Šumava není chyba Šumavy a neopravíme to tím, že Šumavu budeme pořád zkoušet nějak měnit, jednou to třeba vyjde.
A co my na to? I když vidíme kam to směřuje, přesto se dál snažíme kulturní krajinu udržovat, místo abychom se snažili vrátit prostor přírodě a najít nějaký kompromis, nějaký vyvážený stav, kde by mohlo fungovat nejen lidstvo, ale i příroda, bez které se neobejdeme. A ještě se plácáme po ramenou jak je kulturní krajina skvělá a potřebná, když někde nějaký kousek, který si vyčerpaná příroda chce vzít zpátky, slavnostně opět oholíme.
Odpovědět
Pe

Petr

26.12.2024 10:22 Reaguje na Petr
Místo abychom se snažili obnovit fungující přírodu, tak jsme se rozhodli, že vše budeme řídit uměle a ručně. Biodiverzitu si budeme pěstovat a bude tak mnohem větší a lepší. Motýlům sekat louky, vodním živočichům vyhrabávat vodní nádrže, a těm větším stavět krásné ubikace v zoo, kde mezi kachličkami mají přece čisto a bezpečí, a každý si tam může nějaké zvířátko adoptovat a pomáhat tím přírodě. Vyřešeno.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.12.2024 07:16 Reaguje na Petr
Biodiverzitu zde lidé pěstovali 20 tisíc a intenzivně 5 tisíc let, i když si to neuvědomovali. Postupně přestali tak 200 a zejména 100 let zpět. A je to velice na ubývání různých rostlin a živočichů poznat. Zbytek té vaší trolí provokace nemá cenu komentovat.
Odpovědět
Pe

Petr

27.12.2024 08:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Není 20 tisíc let málo? Ještě přidejte, ať tomu dodáte váhu.

Před 20 tisíci lety tam byl ledovec, který tam ještě několik dalších tisíc let spokojeně ležel, vy pěstiteli biodiverzity.
A před pěti tisíci lety nebyla v Krkonoších ani noha.
Odpovědět
Pe

Petr

27.12.2024 08:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ubývá jen to, co tam lidé před několika sty lety svým kácením a žďářením pustili, protože dnes už ty vykácené plochy nepotřebujeme, tak se to zase vrací do původního stavu, jaký tam po tisíce let byl.

Stačí se podívat na úvodní obrázek. Do kruhu vykácená plocha kolem dvou chalup je přece zcela jasně přírodní a původní, Vůbec to neudělal člověk :-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.12.2024 09:10 Reaguje na Petr
Do kruhu vysázená monokultura smrku.
Odpovědět
Pe

Petr

27.12.2024 09:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
A co byste si tam přál, palmy?
Odpovědět
Pe

Petr

27.12.2024 09:47 Reaguje na Petr
A pokud člověk v posledních pár stoletích někde celý les vykácel a zase zasázel, jen kolem chalup si nechal prostor, tím hůř pro vaši představu, že to vykácené tak má být, že je to původní, a že je potřeba to ponechat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.12.2024 18:12 Reaguje na Honza Honza
Tak to platí snad pro kůrovce v základním stavu. Pokud se kalamitně přemnoží tak opakovanému náletu neodolá ani ten nejzdravejší strom.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.12.2024 07:04
Proč hospodáře ?
Zelenejch je nepočítaně, tak tady se mohou předvést, jak to s tou přírodou doopravdy myslí, že !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.12.2024 08:47 Reaguje na smějící se bestie
To by ale museli něco vědět, a taky znát. Zelení berou prachy za diktování, poroučení a buzeraci.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.12.2024 16:35 Reaguje na smějící se bestie
Právě tak i Vy se tady můžete předvést, jak to s tou přírodou doopravdy myslíte, že!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.12.2024 17:31 Reaguje na Majka Kletečková
No, stačí si občas připomenout, jak to dělali předkové a i v tom Švýcarsku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.12.2024 18:29 Reaguje na Majka Kletečková
S ochranáři "v zádech" to asi dost dobře nepůjde.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.12.2024 18:55 Reaguje na Jarek Schindler
no, tak právě proto ti z ochranáři KRNAPu hledají hospodáře?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.12.2024 07:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No on KRNAP a NPPd má poněkud osvícenější hospodaření než metoda ČŠ a Š s bezzásahovostí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2024 08:09
Já byl letos na jaře v Alpách Tauplitz. Je to horské lyžařské středisko. Lřestože jsou tam provedeny značné teréní úpravy, tak vše je zarostlé skalničkami a orchidejemi (Asi 10 druhů). Údržbu provádí pastva krav. Nicméně není přepaseno, krávy nejsou v ohradách, v ohradách jsou hotely aby jim tam nelezly. Pokud mají krávy na výběr, tak ani ty vstavače nežerou.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2024 09:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, viz příspěvek p. Schindlera: péči o krajinu je možno dělat i ve vysokohorském prostředí. Dělají to vyspělé kulturní státy s krásnou přírodou, krásnými stavbami, autem možno dojet k hotelu ve 2000m, které se ošklíbají nad naší chudobou, bordelem a primitivní nekrásou. Hlavně že my máme bezzásahovost, stohy papírů a zákonů a oslavné články na bezzásahové NP!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.12.2024 11:15 Reaguje na Honza Honza
Ale tam to dělají místní sedláci a ti si do toho nenechají mluvit/kecat nikým, že !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.12.2024 07:11 Reaguje na smějící se bestie
No asi ano. Velmi zajímavé bylo, viděl jsem návoz jalovic a jejich nezměrné nadšení, když je pustili na louku z vozu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.12.2024 08:57 Reaguje na Honza Honza
Přesně!
Odpovědět
Pe

Petr

28.12.2024 11:37 Reaguje na Honza Honza
Až i my budeme mít lesnatost jako Rakousko (blíží se 50 procentům), tak si taky museme moct dovolit to co oni. Bude dost prostoru pro přírodu i pro lidské hospodaření, budeme mít prostor pro pastviny a krávy, orchideje a tesaříky, i hotely v přírodě, kam půjde dojet autem.
Ale toto my nechceme, my chceme vyschlou zemi s megalány řepkových polí.

A propos, pročpak pan Vinkler vehementně nerosazuje ředění a spásání taky rakouských lesů, když jich tam mají tolik - evidentně nesprávný až vysloveně špatný nadbytek?
A nedalo by se dokonce říct, že jejich krajina je katastrofálně zarostlá a jejich biodiverzita zničená?
Neměly by tam od nás jezdit celé vlaky brigádníků se sekačkami, křovinořezy a motorovými pilami, aby jim s tou katastrofou zarostlé krajiny a zničené biodiverzity pomohli a dali jim to tam zase trochu do pořádku? Takhle jim tam přece vůbec nic neuschne. O co budou bojovat?
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2024 10:02
Logický závěr debaty:
- mladý naivní návštěvník NP: pane správce, proč, prosím, nezasahujete proti kůrovci?
- správce NP: NP musí být přírodní, bezzásahový, příroda nejlépe ví sama, co dělat!
- návštěvník NP: ale že se staráte o louky, proč je nenecháte zarůst přírodní sukcesí?
-správce NP: nejdřív si o tom něco přečti, blbečku, pak se ptej!
Když řeknu, že NP bude bezzásahový, tak bude bezzásahový! Když řeknu, že je třeba se starat o louky, tak to budeme dělat! Jasný! A nevotravuj, já se tady starám o přírodu a ty jen překážíš!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.12.2024 08:59 Reaguje na Honza Honza
Ale ta správná strana ví co je třeba a kdo je třídní a ideový nepřítel.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.12.2024 08:59 Reaguje na Honza Honza
Ale ta správná strana ví co je třeba a kdo je třídní a ideový nepřítel.
Odpovědět
Pe

Petr

26.12.2024 11:10
"Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik víc než 400 let trvajícího tradičního hospodaření".
Škoda že nejsou žádné zprávy jak znehodnocené a bezcenné to tam muselo být předtím. Naštěstí přišel člověk a doslova na poslední chvíli přírodu zachránil a zhodnotil, a vytvořil velmi cenné území. Bez člověka by tam dnes bylo mrtvo. Jen člověk dokáže vše zhodnotit.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.12.2024 11:17 Reaguje na Petr
I když to dělali předkové celá staletí, tak podle těch " chytrých " současných,
tomu nerozuměli, no !
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.12.2024 10:52 Reaguje na smějící se bestie
Naši předkové to dělali pro svou obživu,existenci....
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2024 13:07 Reaguje na Petr
Vždy si to, Petře, srovnejte s Amazonským pralesem! Je tam závadou zanesení nějakého slepého ramene řeky? Určitě ne, je jich tam tisíce, rameno vznikne někde jinde!
Ale u nás nemá kde! Na sídlišti? Asi těžko! U nás jsou tyto lokality vzácné, proto je škoda o ně přijít.
Je přeci jedno, kdo je vytvořil, jestli člověk, zvěř, vznikly samovolně. Zrovna tak je může zničit sopka, meteorit, člověk, zvířata.
Důlležité je jen to, jestli jsou opravdu cenné, jestli má cenu se o ně starat.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.12.2024 09:41
Definice "hospodáře" dnes ..... ?

Předpokládám,že diskutující vědí jak se v minulosti v Krkonoších hospodařilo,a hlavně PROČ .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.12.2024 09:19 Reaguje na Emil Bernardy
Existuje o tom poměrně podrobná kniha "Louky" od AVČR 2023. Lidé čtěte.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.1.2025 10:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Neznám,ale poblikací o Krkonoších,a hlavně o živote lidí !!! tam je literatury mnoho,prastaré fotografie... četl jsem toho více.Ale hlavně o životě lidí v tomto kraji.Vše co dělali dělali pro svou obživu,na to dnes nějak zapomínáme.Přežraná a líná společnost neustále sklouzává a ujíždí k tematům nepodstatným .
Odpovědět
Pe

Petr

1.1.2025 13:29 Reaguje na Emil Bernardy
Nezapomínáme na to, jen už dnes prostě žijeme úplně jinak. Máme velkou produktivitu všeho potřebného i nepotřebného, už nepotřebujeme klučit lesy pro trochu sena na zimu. Naopak, teď zase potřebujeme přírodu vrátit zpátky do původního stavu, abychom tím vykompenzovali negativní vliv naší průmyslové civilizace na životní prostředí.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.1.2025 12:35 Reaguje na Petr
Ale pane Petře,když se na horských louzkách dělalo seno,to nebyl"původní stav".Druhá věta zní pěkně,ale já si opravdu nedokážu představit co je tím myšleno,pěkná idea,ale promiňte,bezobsažná.Nechme lesníkům a zemědělcům co je jejich práce a odbornost.Že lesníci potřebují supervizi ekologa je pitomost,v ekologii lesa jim tito samozvaní inkvizitoři nesahají po kotníky.Před 50ti roky jsem uvažoval i o lesárně....
Odpovědět
Pe

Petr

2.1.2025 14:11 Reaguje na Emil Bernardy
Samozřejmě že horské louky nejsou původní. Jsou dílem člověka. Vy jste to pochopil jinak?
Jsem rád, že jste k lesařině nešel. Ani zvířata nebyla dobrá volba, nemáte k tomu vlohy a potřebné schopnosti. Někam se přihlásit nestačí. Hudebníkem se člověk taky nestane tím, že se naučí na něco hrát.
Odpovědět
Pe

Petr

2.1.2025 14:38 Reaguje na Emil Bernardy
Nechat každému co je jeho práce a nesnažit se hledat něco lepšího, tak jsme dnes stále v africké savaně a hledáme pod kamenem šťavnaté housenky, protože to přece byla naše práce a odbornost.
Dokonce i ještě docela nedávno byly uznávanou vědeckou pravdou věci zcela nesmyslné.
Zkuste si představit jaké je vaše osobní profesní přesvědčení a co si o tom budou myslet lidé za pár desítek let (no, ve vašem případě možná už zítra).
Ve skutečnosti je to tedy naopak, než si myslíte - pitomost by byla nechat každého ať si dělá svoji práci, ničeho si nevšímat a o nic se nestarat. Ostatně, jsem pevně přesvědčený, že se i vy sám velmi často setkáváte s tím, že lidé svoji práce neznají, neumějí, nebo jakkoliv dělají špatně, a že je také nenecháváte to tak dělat. Ať už je to ve vaší profesi, nebo třeba doma, když si na nějakou opravu objednáte neschopného řemeslníka. Také je to přece jeho práce a odbornost.
Odpovědět
Pe

Petr

2.1.2025 14:46 Reaguje na Emil Bernardy
A můžeme zkusit i názorný příklad, abyste si uvědomil, že správně a v pořádku nemusí být ani věci zdánlivě jednoduché a jasné, a že někdy člověk zjistí, že se celý život mýlil a nikdo mu to neřekl: číslice se neskloňují.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.1.2025 18:13 Reaguje na Petr
Před týdny jsem se ptal Vás,co je Vaše profese a co umíte.Odpověď dlužíte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.1.2025 19:56 Reaguje na Emil Bernardy
Je filozof a umí bravurně Napadat a žvanit.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.1.2025 12:22 Reaguje na Karel Zvářal
Tak nějak to bude.Mladý člověk,co zřejmě co sedí u PC a plká.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.1.2025 20:44 Reaguje na Emil Bernardy
Ano, věčně mladý a klackovitý:-)
Odpovědět
Pe

Petr

2.1.2025 20:09 Reaguje na Emil Bernardy
Nedlužím nic. Chlubit se profesí bylo vaše svobodné rozhodnutí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.12.2024 15:09
ze seznamu lokalit vyvozuji, že se podařilo vypráskat jistého obzvláštního psychopata terorizujícího chalupy v okolí dvou kilometrů. je to tak?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.1.2025 22:01
Pred 150 lety se proste "tradicne hospodarilo" jinak, nez dnes :)
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlk-cechy-sumava-jan-sterbik-lov-selma-zamek-historie.A241216_831181_domaci_albe?zdroj=nejnovejsi
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist